Re: Dcerka a její vnímání sama sebe

Len..jsem si v 90 taky pripadal vyhubla a zavidela jsem jinym zenam jejich tvary /me se libily zensky krev a mliko/...ted mam o 7 kg vic, ty tvary mam a smutnne vzpominam, kdyz jsem byla hubenour
Ale ja nikdy neresila kila a ani mala je neresi. Deti proste rostou. Jednu chvili jsou baculate, pak se vytahnou a prijde mi to porad dokola nez vyrostou. Ac teda ja tu baculatost na male miluju, ona je jinak jak spageta a v te chvili co nabira vypada tak normalne.
Ja nevim, dceri bych na tvem miste vysvetlila, ze jestli se ted citi tlusta, ze je to dobre, neb aspon ma z ceho rust. Ze ma ted tu baculatou fazi co je potreba k tomu rustu. Ze prece nechce by trpaslik. Proste ze to maji vsechny deti.
Jinak pokud citi lasku, chvalis ji, podporujes /a nevysvetlujes ji, ze vypada blbe/, tak bych to jinak moc neresila. Horsi by to bylo v puberte, kdyz si me velke dite vzalo do hlavy ze je tluste neb hodne ji/ rikal ji to jeji vlastni otec, neb jeho nova pritelkyne byla tycka co radsi nejedla, jen aby nepribrala/. Tatine mel asi strach, aby nemel tluste dite. Jenze...ona tatu milovala, ze?
Takze to byl problem, neb puberta je zradna a dite si nenechalo vymluvit, ze pri 171cm je vaha 57kg opravdu super. No pomohla az schuzka s moji spoluzackou, co ve stejnem veku kdysi premyslela jako ona a dopracovala to k anorexii. Na zdravi ji to poznamenalo na cely zivot, ac se z toho tehdy dostala.