Re: Bolest zad u 92leté paní

Jani, právě, že to znám moc dobře. A bude to jen horší, bohužel. Já už tam nejezdím, máme doma ke starší ještě 8-mi měsíční mimino a prostě jsem se sekla, že už tam nejedu. Bylo toho na mě moc. Připadám si jak zrádce, že to musí zvládat beze mě, ale já už bych to nedala.

Nejhorší je, že ti lidi to začnou časem brát jako samozřejmost a povinnost se jim podřídit úplně ve všem. A to prostě nejde. Naše babička protestuje i když je tam občas jiná paní pečovatelka, protože ta naše má třeba dovolenou. Někdo by řekl, že je to hnusný, ale prostě to neřešíme, musí si zvyknout a hotovo. Ber to tak, že kdyby byla v nemocnici nebo v LDN tak si taky nebude vybírat, kdo k ní přijde. Ty lidi potřebují nastavit pravidla úplně stejně jak malý děti, pak to mnohem líp funguje.

A když jste se rozhodli starat se o ni doma, tak prostě musí nějak pochopit, že má člověk i jiné povinosti (třeba děti, práce) a nemůže skákat celý den jen kolem ní, jak si zamane. Prostě to nejde, zničilo by vás to Je to těžký, vím to, líp se to píše, než dělá. Přeju pevný nervy