per

já jsem úzkostná tak nějak skoro z podstaty, tím chci říct, že jinou se ani neznám. Období potíží se spánkem jsem tu i řešila, trnutí nohou, či temné chvíle třetí hodiny ranní. Ale ty potíže se soustředěním mám až poslední dobou, třeba "snové čtení" - vidím text, čtu, ale nedává mi smysl, asi jak okdyž člověk čte ve snu a nemůže pochopit, co čte. Tuhle jsem se lekla na zastávce, kdy jsem nemohla dát dohromady jízdní řád a hodinky - koukala jsem na hodinky, a nemohla jsem z nich vyčíst, kolik je hodin, koukala sjem do jízdního řádu, nemohla jsme vyčít, v kolik to jede, natož abych to dala dohromady. Nakonec jsem to vzdala, ale na úzkosti mi to teda neubralo. Zatím jsou to naštěsí jen epizody, co přejdou, ale mít tohle setrvale, tak se zblázním.
Cítím s tebou.