| neznámá |
 |
(8.5.2016 12:16:20)
Taky máme v podobnou rodinou historii. Pod vlivem své babičky, která strávila díky osvoboditelům konec války zazděná na půdě (zazdili jí vlastní rodiče, kteří ji tak chránili před ruskými vojáky) a která má na Rusy horší vzpomínky než na Němce, to taky za demagogii nepovažuji.
|
| Kafe | 
|
(8.5.2016 12:25:53)
neznámá - můj děda byl za války v Plzni. Špatné vzpomínky měl na Němce (viděl, jak se chovají k zajatcům) a na Američany (zažil bombardování Plzně a pár jeho kamarádů nestačilo včas utéct do sklepa). Američanům to kupodivu nevyčítal. Bral to jako cenu za poražení Německa.
|
| Kafe |
|
(8.5.2016 12:27:11)
Babička zase měla nehezké vzpomínky na české pseudoodbojáře (na konci války), kteří u nich na vesnici zavraždili místního Němce, slušného člověka. A také neměla hezké vzpomínky na Rudou armádu, protože jejího známého považovali za Němce a zmlátili ho.
|
|
| neznámá |
|
(8.5.2016 12:37:38)
Obojí je kruté, ovšem neřekla bych, že lze srovnávat bombardování a přímé znásilňování, vybíjení rodin a podpalovaní domů.
Co vím od babičky, tak Němci se chovali povýšenecky, doslova jimi opovrhovali, ovšem jednali dle rozkazů, nikdo si nedělal iluze, bylo jasné, že pokud dostanou rozkaz, vyvraždí celou ves. Byli to byrokrati, na vše potřebovali papír a na vše papír vydali (když zabavili koně navíc, byla jistota, že ho nahradí). Nepamatuje nikoho, koho by zabili nebo znásilnili jen z plezíru zní to až neskutečně zvrhle, ale panovala mezi nimi naprostá poslušnost a byrokracie.
Při příchodu Rusů babička strávila zazděná na půdě, po té s dalšími ženami a rodinami ze vsi utekli do lesa do protiletadlového krytu, ve vesnici téměř nikdo nezůstal a kdo zůstal, měl většinou smůlu. Po návratu našli jen zmar.
Podotýkám, že se nebojovalo, Němci už byli dávno pryč, vesnicí pouze několik dní projížděli Rusové. - pro to nemám omluvu
|
| Analfabeta |
|
(8.5.2016 13:04:03)
Ano, Němci se chovali povýšenecky - a proto museli těsně před koncem války pro jistotu vyvraždit celé vesnice, jen tak namátkou z Jižních Čech: Leskovice (5.-6. května), Bernartice (8.5.) a další. Když utekli do amerického zajetí, Američani je nechali být, ale na Čechy byli přísní (což mám svědecky doloženo z Plzně a okolí).
Ó ano, taky by se mi líbilo, kdybych byla válečný zločinec, aby se mnou pak jednali v rukavičkách, protože já přece nic zlého nedělala, jen jsem přece plnila rozkazy, že.
|
| neznámá |
|
(8.5.2016 13:27:53)
Leskovice jsou sousední obec mojí babičky. Dle pamětníků se vše událo jinak než se popisuje, ale nechce se mi o tom psát, fakta zůstávají stejná, Němci vyhlazená obec.
|
| libik | 
|
(8.5.2016 13:33:03)
Přesněji řečeno okupanty vyhlazená obec, že?
Němci jsou národ, který se obdivuhodným způsoben vyrovnal se stigmatem zločinné minulosti a se svým vlastním mindrákem, v současnosti patří k nejdemokratičtějším a nejotevřenějším demokraciím na světě.
|
| Kafe |
|
(8.5.2016 13:53:33)
Myslím, že jsme tu měli i diskuzi o krutostech, které Němci páchali v posledních dnech války, někdy jen pár hodin před příchodem Rudé či jiné armády. Ještě si trochu pozabíjet, dokud byl čas. Někteří byli fanatiky až do konce.
Třeba tady článek na toto téma:
http://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/zlociny-nemcu-z-konce-valky-zasahly-i-lidi-z-podblanicka-20150504.html
|
| Kafe |
|
(8.5.2016 14:02:52)
A třeba při Pražském povstání, které si vyžádalo životy nějakých 7,5 tisíce lidí na protiněmecké straně. Přitom v té době byl Hitler již po smrti a válka pro Německo ztracená. A stejně stříleli do lidí i pro vyvěšení československé vlajky.
|
| aky | 
|
(8.5.2016 14:31:27)
...A stejně stříleli do lidí i pro vyvěšení československé vlajky
Ludia zacali Nemcov odzbrojovat a Ti strielali. Nenechali sa zlyncovat podla Tvojich predstav. Mozes sa aj opytat v Moskve, preco si sovietske velenie nezelalo, aby general Eisenhover postupoval z Plzne do Prahy. A vies, ze Nemci chceli jednat o kapitulacii, ale akosi nebolo s kym? Takze namiesto vykrikov utociacich na city by si mohla trochu pozriet fakty a suvislosti, ked tu uz tak bojujes za spravodlive hodnotenie konania ludi.
|
| Kafe |
|
(8.5.2016 17:24:02)
aky -
"Podnětem pro nepokoje v Praze se stalo oznámení vydané 4. 5. 1945 protektorátní vládou o zrušení nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek.[2] Byl vydán pokyn, aby se na úředních budovách vyvěsily vlajky a úřadovalo se jen v českém jazyce. Již téhož dne se na mnohých místech v Praze začaly odstraňovat nenáviděné německé nápisy, avšak 5. května vlna nadšení opanovala celou Prahu. Odstraňovaly se německé cedule, vyvěšovaly se české vlajky, ve městě vládlo nadšení. Snaha ministerského předsedy kolaborantské protektorátní vlády R. Bienerta o vyhlášení Českomoravské republiky však ztroskotala, protože policejní jednotka, která měla převzít rozhlas do českých rukou, narazila na odpor německých vojáků. Došlo k boji, což mělo za následek volání rozhlasu o pomoc.[3] R. Bienert se později pokusil zprávu o převzetí moci vyhlásit v pražském rozhlase, avšak byl zatčen pražským Národním výborem, který ho předal ČNR. Před polednem hlásil městský pouliční rozhlas: „Českoslovenští občané: Hitlerovo Německo je rozdrceno. Třetí říše přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Nikdo nesuďte, nikdo nesmíte trestat, ať Čecha nebo Němce, na to jsou lidové soudy. Varujeme všechny Němce před jakýmkoliv zakročením. Česká policie, české četnictvo, vládní vojsko a jiné útvary uposlechnou bezpodmínečně pokynů Národních výborů. Kdo tak neučiní, je zbabělec a zrádce! Stojíme neochvějně za československou vládou!“ [2]
V poledne primátor Alois Říha odevzdal vedení magistrátu do rukou zástupců Národního výboru Praha. ČNR zformulovala odpoledne vlastní prohlášení o konci protektorátu: „Lide český! ČNR jako představitelka revolučního hnutí českého lidu a jako zmocněnec vlády v Košicích, ujímá se dnešním dnem moci vládní a výkonné na území Čech, Moravy a Slezska. Pod údery hrdinných spojeneckých armád a pod údery aktivního odporu českého lidu zanikl tzv. „protektorát Čechy a Morava“, který nám byl Němci vnucen a tím zanikla veškerá správní moc vykonávaná protektorátní vládou a německými úřady."[2]
V té době se však již v Praze střílelo. Německá okupační správa ignorovala opatření protektorátních úřadů a němečtí vojáci začali střílet do lidí, kteří vyvěšovali československé vlajky, přetírali německé nápisy či je shazovali ze zdí na zem.[2] Vysílání pražského rozhlasu, které provolávalo převzetí moci do rukou českých úřadů, se změnilo ve výzvu k boji proti okupantům. Městský rozhlas převzal a vysílal i známé volání o pomoc československému rozhlasu: „Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte československému rozhlasu ve Schwerinově třídě, kde čeští lidé bojují o jeho záchranu! Vchod z Balbínovy ulice je úplně volný! Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky na pomoc československému rozhlasu!“ [4] Reakce lidí byla spontánní, ozbrojení i neozbrojení lidé spěchali na pomoc. Kolem československého rozhlasu se mezitím rozhořely pouliční boje. V půl šesté podvečer vysílal městský rozhlas výzvu pro příslušníky německých ozbrojených sil v německém jazyce, aby složili zbraně a dále neprolévali krev. Někteří z nich výzvy uposlechli a složili zbraně, což se ovšem v žádném případě netýkalo příslušníků Waffen-SS, kteří o to zuřivěji útočili na povstalecká centra, kterými byly zejména Staroměstská radnice, Novoměstská radnice, Nová úřední budova[4] a budova Československého rozhlasu.
"Povstalci si byli vědomi toho, že proti případnému německému útoku zvenčí nemají moc šancí, takže v noci z 5. na 6. května vyrostlo v Praze asi dva tisíce barikád. Jejich obránci měli k dispozici většinou pouze pušky, lehké kulomety, granáty a pancéřové pěsti. Proto jim přišla vhod pomoc od Vlasovců, kteří byli vyzbrojeni i těžkou technikou a kteří se již v noci na 6. května zúčastnili bojů proti Němcům.[zdroj?] Jejich pomoc zabránila německé armádě rozdrtit povstání už v prvních dnech. [zdroj?] První nápory německé armády na sebe nenechaly dlouho čekat, německé tanky se začaly probíjet do města. Povstalci bojovali i ve vnitřním městě s německou posádkou, přičemž nacisté se stále snažili zmocnit důležitých objektů.
6. května začala Prahu bombardovat i jednotlivá německá letadla, kobercové bombardování se však neuskutečnilo díky tomu, že většina německých strojů byla zaměstnána boji s Rudou armádou.  Boje na barikádách zastavovaly postup nacistů, kteří začali na mnoha místech používat nelidský způsob jejich dobytí, když před svými tanky hnali proti nim české muže, ženy a děti, kteří se bojů neúčastnili. Nacisté též začali páchat teror a neuvěřitelné ukrutnosti ve čtvrtích, které obsadili. Na několika místech v Praze došlo k masakrům bezbranných civilistů - českých žen, dětí a starců. Do povstání se aktivně zapojili i příslušníci protektorátního vojska, kteří též přivezli povstalcům velký počet zbraní a munice. 7. května se opět rozhořely prudké boje o Staroměstskou radnici, která byla napadena útokem čtyř lehkých a jednoho těžkého německého obrněného vozidla, přičemž nacisté stříleli zápalnou municí.
"
ti ubozí Němci, co? Oni se chudáčci jen bránili a proto museli masakrovat civilisty!
|
| aky |
|
(8.5.2016 17:40:24)
...aky -
Lisko, ked uz kopirujes, je treba uviest zdroj. Ja poznam menej citovo zafarbenu verziu ako ceska wiki a hadat sa nemienim.
|
| iiiiiiiiii |
|
(8.5.2016 17:44:59)
Že by
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD ?
|
|
|
| iiiiiiiiii |
|
(8.5.2016 17:42:46)
Ještě na jaře 1945, kdy už bylo o výsledku války rozhodnuto, popravovali nacisté civilní obyvatelstvo pouze při podezření z nějaké protiněmecké činnosti. Věšelo se ihned na stromech či telefonních sloupech, nebo se lidé postavili ke zdi a zastřelili.
V samém závěru války byl již nacistický teror zcela nekontrolovatelný. Lidé byli stříleni a věšeni i za to, že projevovali radost nad blížícím se koncem války či jako pomstu za německou porážku ve válce.[6] Bezbranné civilní osoby byly brány jako „rukojmí“ při potlačování povstání. Masakry se uskutečnily v Javoříčku, Ploštině, Prlově, Německém Brodu, Třešti, Přerově, Zlatníkách, Dolních Břežanech, Lahovicích, Psárech u Jílového a na mnoha dalších místech a vyvrcholily při Pražském povstání, kdy se jednotky Wehrmachtu, SS i Volkssturmu podílely nejen na brutálních popravách ozbrojených povstalců, ale i na vraždění civilních obyvatel. Masakry probíhaly na Hradčanech, v Kobylisích, na Pankráci, na Masarykově nádraží, na Dejvickém nádraží a na mnohých dalších místech. Mezi nejbrutálnější zločiny patří masakr v tehdejší Úsobské ulici ze dne 6. května, kde příslušníci SS ve sklepě domu č. 253 postříleli 35 českých civilistů a na zahradě domu č. 254 dalších 16 neozbrojených osob. Jednalo se o starce, ženy (z toho 2 těhotné) a děti ve věku několik měsíců až tři roky. Kromě toho se nacisté dopouštěli dalších ohavných brutalit (např. rozpáraná břicha, vypíchané oči, rozdrcené lebky).
Mezi další zločiny Němců patří zákeřné střílení civilních osob ze zálohy, používání civilistů jako živých štítů při dobývání barikád, ostřelování sanitních vozů označených červeným křížem, vraždy parlamentářů apod. Posledními oběťmi nacismu byli lidé, kteří zahynuli v Praze či na jiných místech po vypršení termínu bezpodmínečné kapitulace v 00:01 hod. 9. května 1945, jenž některé německé jednotky nerespektovaly.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9Bti_nacistick%C3%A9ho_N%C4%9Bmecka_v_%C4%8Ceskoslovensku
|
| Martina, 3 synové | 
|
(8.5.2016 17:54:15)
Tečku za leteckou válkou nad českými zeměmi napsaly sovětské bitevní a bombardovací letouny. V mnoha městech a obcích spontánní oslavy osvobození vystřídalo zděšení…
Asi nejčastěji se v této souvislosti hovoří o útocích na Mělník a Mladou Boleslav 9. května 1945. Za jejich původce byly přitom dlouhá léta nesprávně a z ideologických důvodů označovány německé letouny (příp. letouny bez výsostných znaků). Z podrobného popisu vycházejícího ze sovětského pohledu (doplněného vzpomínkami sovětských letců), který publikoval v knize Bomby pod Řípem Michal Plavec, lze jednoznačně vyvodit, že smyslem těchto a dalších akcí bylo zabránit německým vojskům ustoupit za demarkační linii do amerického zajetí nebo narušit komunikace, které využívaly. Jen 2. letecká armáda ze sestavy 1. ukrajinského frontu, který pronikal do Čech severu, 9. května 1945 podnikla 1320 vzletů.
Docházelo přitom, bohužel, také k tragickým omylům. Jeden z nich zažily Hrotovice na Třebíčsku 8. května. Krátce po poledni způsobila masakr exploze pumy na náměstí v davu vítajicího sovětskou jednotku, která sem právě dorazila. Zahynulo 114 místních obyvatel (mezi nimi Lubomír Studený, který se domů vrátil z koncentračního tábora tři dny předtím) a 36 sovětských vojáků včetně plukovníka G. I. Sacharova, velitele 208. samohybné dělostřelecké brigády.
Ve Ždírci nad Doubravou dva útoky pumami a palubními zbraněmi, které byly údajně zaměřeny na pozice Němců odhodlaných v okolí obce ještě klást odpor, 9. května připravily o život více než 40 lidí (včetně 23 místních obyvatel) a navíc detonace zničily a poškodily mnoho domů.
Odhaduji, že celkový počet obětí sovětských náletů v posledních hodinách války (jejich, zcela určitě neúplný seznam připojuji) přesáhl jeden tisíc tři sta – většinu tvořili čeští a němečtí civilisté.
https://hloubkari.wordpress.com/2015/05/08/651907-aktualizovano-nasledkem-sovetskych-naletu-v-poslednich-hodinach-valky-zemrelo-vice-nez-1300-lidi/
|
| Binturongg | 
|
(8.5.2016 18:06:41)
Notěbůh - tyto konkrétní události jsem neznala...
|
|
| iiiiiiiiii |
|
(8.5.2016 18:14:53)
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1187926-proc-nas-spojenci-bombardovali
Zde se věnují bombardování jak ze strany Američanů, tak i Rusů. Zajímavé. A smutné.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Rusko. 
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)