Tečku za leteckou válkou nad českými zeměmi napsaly sovětské bitevní a bombardovací letouny. V mnoha městech a obcích spontánní oslavy osvobození vystřídalo zděšení…


Asi nejčastěji se v této souvislosti hovoří o útocích na Mělník a Mladou Boleslav 9. května 1945. Za jejich původce byly přitom dlouhá léta nesprávně a z ideologických důvodů označovány německé letouny (příp. letouny bez výsostných znaků). Z podrobného popisu vycházejícího ze sovětského pohledu (doplněného vzpomínkami sovětských letců), který publikoval v knize Bomby pod Řípem Michal Plavec, lze jednoznačně vyvodit, že smyslem těchto a dalších akcí bylo zabránit německým vojskům ustoupit za demarkační linii do amerického zajetí nebo narušit komunikace, které využívaly. Jen 2. letecká armáda ze sestavy 1. ukrajinského frontu, který pronikal do Čech severu, 9. května 1945 podnikla 1320 vzletů.

Docházelo přitom, bohužel, také k tragickým omylům. Jeden z nich zažily Hrotovice na Třebíčsku 8. května. Krátce po poledni způsobila masakr exploze pumy na náměstí v davu vítajicího sovětskou jednotku, která sem právě dorazila. Zahynulo 114 místních obyvatel (mezi nimi Lubomír Studený, který se domů vrátil z koncentračního tábora tři dny předtím) a 36 sovětských vojáků včetně plukovníka G. I. Sacharova, velitele 208. samohybné dělostřelecké brigády.

Ve Ždírci nad Doubravou dva útoky pumami a palubními zbraněmi, které byly údajně zaměřeny na pozice Němců odhodlaných v okolí obce ještě klást odpor, 9. května připravily o život více než 40 lidí (včetně 23 místních obyvatel) a navíc detonace zničily a poškodily mnoho domů.

Odhaduji, že celkový počet obětí sovětských náletů v posledních hodinách války (jejich, zcela určitě neúplný seznam připojuji) přesáhl jeden tisíc tři sta – většinu tvořili čeští a němečtí civilisté.

https://hloubkari.wordpress.com/2015/05/08/651907-aktualizovano-nasledkem-sovetskych-naletu-v-poslednich-hodinach-valky-zemrelo-vice-nez-1300-lidi/