| Zeleninka + syn |
 |
(5.5.2014 13:32:26)
"Většina rodičů má touhu, aby dítě uspělo v rámci společnosti, vzdělalo se, mělo práci. Takže, u kterého dítěte je pravděpodobnější, že tím systémem projde? To, které je zvyklé na úplně jiný přístup nebo to, které se konfrontovalo už v dětství sem tam s nějakým pitomcem ve škole a které ví, že když pitomcovi "nedá" tak samo nedostane (třeba dobrou známku, když si ji zaslouží)? A vždycky i v sebevyspělejší společnosti na pitomce narazí a je potřeba vědět, jak s tím zacházet, lepší je, když se to naučí už v té škole než když kvůlu tomu vyletí z vysoké školy nebo z práce."
Naštěstí není pravda, že jak to má postavené "většina", tak je to "správně".
Já si naopak vážím lidí, kteří "pitomcovi "nedají"" jen proto, aby měli klid/výhody atd.
|
| Ananta | 
|
(5.5.2014 13:38:25)
Ten pitomec, může být profesor na VŠ (a že jich je) a můžte to být poslední možná zkouška tvého dítěte ve čtvrtém ročníku. Fakt zkuste zapojit fantazii. Mně by ten člověk nestál za to, prostě ne. Mám cíl, jdu si za ním a nemůže mě ohrozit nějaký egoman a zoufalec.
|
| Filip Tesař |
|
(5.5.2014 13:44:08)
Pořád si myslím, že skleníkové dítě je tvoje představa, i tahle situace je představa, do které si podle vlastní vůle dosazuješ sebe a v protikladu k sobě vymyšlené dítě z domácí školy.
Souhlasím, že některé děti třeba domácí škola nepřipraví na dospělý život nejlépe, i když je tam určitě víc faktorů. Na druhou stranu, dovedu si představit, že dítě z rodiny, kde se domácí škola praktikuje, není od reality odtržené, ale jeho sociální schopnosti jsou spíš otevřený systém - většina si ve veřejné škole navykne na "sociální Windows". Je to zase moje představa, ale proč by měla být méně platná než tvoje? Protože ničím jiným než fantazií to ani jeden z nás zatím nepodložil.
|
|
| Ananta |
|
(5.5.2014 14:00:25)
Já jsem psala v jiném příspěvku, že jde o to jestli dokážou rodiče zajistit jiný intenzivnější styk s vrstevnickou skupinou nebo alespon skupinou blízkou věku doma vzdělávaného a taky jsem psala, že to nechci generalizovat, každé dítě je jiné.
|
| Filip Tesař |
|
(5.5.2014 14:07:41)
Já tady opravdu nechci hájit domácí školu jako plnohodnotnou alternativu k veřejnému školství (plnohodnotnou v tom smyslu, že by byla schopná převzít úkoly veřejného školství v tom samém rozsahu - prostě to bude dílčí alternativa pro omezený okruh dětí). Ale zatím tu nezazněly podložené argumenty proti. To se týká i toho intenzivního styku s vrstevníky. Řekl bych, že ve školce dítě intenzivní styk s vrstevníky ještě má. Ale ve škole? Tam může být ten styk několik hodin denně, ale přitom klidně velmi povrchní. Navíc dělení do skupin po jednom roce narození není nijak přirozené, z obecného hlediska jsou asi mnohem přirozenější dětské skupiny zahrnující, například, celý průřez někde od začátku školního věku do puberty. Dál, přirozený asi bude denní intenzivní styk s dospělými - a ten ve škole není. Je častý, ale není intenzivní, bráno z hlediska dvoustranných interakcí (které jdou navíc převážně jedním směrem). Takže sociální návyky ze školy jsou taky deformované.
|
| Ananta |
|
(5.5.2014 14:20:53)
Psala jsem tu na začátku pár podložených argumentů proti. Nenapíšu ti konkrétní odbornou literaturu, ale je to z odborné literatury, která se zabývá socializací, bavili jsme se o tom i na přednáškách. Je to taky důvod proč hodně odborníků z oblasti pedagogických věd není nakloněno domácímu vzdělávání na druhém stupni. Oni to neshazují ze stolu úplně, ale upozornují na rizika takového vzdělávání.
Já kdybych musela hlasovat pro nebo proti, tak zvedu ruku pro, ale s výhradami a počítala bych s tím, že se to bude týkat opravdu pár dětí, rodiče by museli obhájit důvody domácího vzdělávání na druhém stupni a možná bych i ohlídala ty případy, kdy děti sociálně izolují, tak aby nebyl narušen jejich vývoj.
Třeba u zdravotně postižených je vzdělávání v kolektivním zařízení jednoznačně doporučeno a jsou na to výzkumy, které potvrzují jednoznačně pozitivní přínos, to jen tak na okraj.
|
| Filip Tesař |
|
(5.5.2014 14:25:53)
Ještě by mne zajímalo, ta literatura a odborníci jsou čeští, nebo zahraniční? A pokud čeští, víš, z čeho vycházeli? Neber to zle, ale u českých odborníků jsem se opakovaně setkal, v různých oborech, s tím, že argumentovali nepodloženě, prostě opakovali tvrzení, která se tvrdila leta. Neříkám, že to je tenhle případ, ani netvrdím, že sousedovic ovoce líp voní, ale jsem prostě v tomhle směru trochu opatrný.
|
| noemmi | 
|
(5.5.2014 14:29:15)
Já jsem četla zahraniční výsledky (mimochodem s kalsickým školstvím na vyšší úrovni, než u nás) v jednom časopise, takže osobně zdroj nevím, musela bych googlit, v čemž budete jistě úspěšnější sami :).
|
|
| Ananta |
|
(5.5.2014 14:45:25)
Vychází se právě z těch aspektů socializace, tam ani nejde tak o to vzděální samotné, navíc my máme velmi dobré odborníky v této oblasti.
Stupně socializace:
primární - probíhá především v rodině
sekundární - připravuje jedince na jeho roli ve společnosti, probíhá zejména ve škole v kontaktu s vrstevníky
terciální - uskutečňuje se v dospělosti a označuje přejímání, které individuum uskutečňuje v neustálé interakci se svým sociálním prostředím
Dá se to vygooglovat, je v každém studijním materiálu, který se zabývá socializací. Dítě má v lepším případě vidět co nejbarevnější svět, být konfrontováno s více kulturami, limi z různých socioekonomických podmínek, názory odlišnými od těch co předává rodina, aby si dokázalo tvořit ten svůj ve složitém světě. Rodiny nejsou ideální a nemusí předávat ideální hodnoty, to že se tady baví pár evidentně inteligentních lidí, kteří provozují DŠ není reprezentativní vzorek. Já vím třeba o jedné ženě z rodiny, která vzdělává dítě doma a když čtu její černobílé někdy až fanatické příspěvky, tak si říkám jestli je dobře, že vzdělává své dítě doma. Jmenovat ji nebudu v žádném případě.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(5.5.2014 14:59:03)
ano, přesně tak, to je důkaz kruhem. socializace samozřejmě může fungovat i bez školy.
|
|
| Ananta |
|
(5.5.2014 15:18:21)
Žluťásku, socializace musí vycházet z toho jak je společnost většinově nastavená, to jinak nejde. Kdyby se všichni vzdělávali doma, tak by nevznikl nikomu problém, byla by to norma a všichni by byli ve stejné situaci a se stejnými podmínkami pro další rozvoj. Socializace je v podstatě předávání kulturních norem a hodnot dané společnosti.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(5.5.2014 15:29:22)
Anato, tohle je ale otázka ideologie, co píšeš
|
| Ananta |
|
(5.5.2014 15:30:48)
To je otázka kulturních norem. Myslela jsem si, že studuješ pedagogiku. I když tímto se víc asi zabývá ta speciální.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(5.5.2014 15:40:40)
Jinak tedy vidíš problém velmi zúženě.
Procesu socializace se někdy říká také "vrůstání do společnosti", jednodušeji to je proces, kdy se člověk do společnosti nějakým způsobem zařazuje. Jde o to, co je vlastně smyslem či účelem socializace, což je především naučit se jednat s druhými lidmi. To souvisí také se schopností navazovat dobré vztahy, přátelství atd. To všechno se děti z DV učí také. Zrovna tak se setkají i s normami společnosti, nežijí totiž ve vzduchoprázdnu. Navíc mají často více příležitostí učit se fungovat nejen s vrstevníky, ale také s lidmi jiných generací.
Zopakuji svou oblíbenou otázku: Kolik dětí (resp. dnes již dospělých), které prošly DV, znáš?
Dále by mne zajímalo, zda sis zjistila něco i z druhé strany pohledu na věc a srovnala si argumenty pro a proti, nebo jen setrváváš ve svém předporozumění?
|
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(5.5.2014 15:34:52)
"Vychází se právě z těch aspektů socializace, tam ani nejde tak o to vzděální samotné, navíc my máme velmi dobré odborníky v této oblasti.
Stupně socializace:
primární - probíhá především v rodině
sekundární - připravuje jedince na jeho roli ve společnosti, probíhá zejména ve škole v kontaktu s vrstevníky
terciální - uskutečňuje se v dospělosti a označuje přejímání, které individuum uskutečňuje v neustálé interakci se svým sociálním prostředím
Dá se to vygooglovat, je v každém studijním materiálu, který se zabývá socializací."
Znovu se omlouvám, vygooglovat to zkusím, přiznám se ale, že česká skripta nemusí být zrovna tím pravým zdrojem informací. Na Západě je běžné učit ne na základě skript, které se dají vygooglovat, ale normálně se tam zadává plnohodnotná studijní literatura, osobně to pokládám za přínosnější... Ale třeba tyhle studijní materiály jsou opravdu kvalitní a aktuální, zkusím se po nich podívat. Co se týče pedagogiky, jestli to je ta oblast, kterou máš na mysli, tak kromě kvalitních odborníků máme i hodně těch ne moc kvalitních, mj. proto taky naše školství vypadá, jak vypadá.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(5.5.2014 15:41:48)
asi tak nějak. u nás je žel zvykem papouškovat skripta. to je to naše skvělé školství, že.
|
|
|
|
|
| Kafe | 
|
(5.5.2014 14:45:32)
"Já kdybych musela hlasovat pro nebo proti, tak zvedu ruku pro, ale s výhradami a počítala bych s tím, že se to bude týkat opravdu pár dětí, rodiče by museli obhájit důvody domácího vzdělávání na druhém stupni a možná bych i ohlídala ty případy, kdy děti sociálně izolují, tak aby nebyl narušen jejich vývoj."
souhlas Ananto
Dítě se ve škole učí i fungování v kolektivu, jak vycházet s různými lidmi, jak se prodat, apod. a o to je v domácí škole připraveno.
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(5.5.2014 14:33:18)
|
| Ananta |
|
(5.5.2014 15:28:19)
Zkus zůstat v českých podmínkách, nelze takto srovnávat, tohle nic nevypovídá, nevíš jaké je tam školství.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(5.5.2014 15:31:08)
vím, jaké tam je školství
a je o určité vodítko i pro nás. u nás se na takový dlouholetý výzkum ještě čeká, nicméně pro oba stupně DV probíhal nejprve dlouholetý experiment, nebylo to plošně zavedeno jako možnost ze dne na den
|
|
| Filip Tesař |
|
(5.5.2014 15:40:04)
Tak já se taky omlouvám neangličtinářům, co zkusit tohle?
www.hslda.ca/assets/pdf/2009-study.pdf
(Fifteen Years Later: Home-Educated Canadian Adults, 2009, Patnáct let poté: Doma vzdělávaní kanadští dospělí, 2009).
Kanadské školství je kvalitní, jak svědčí mezinárodní srovnávání, má přitom evropský základ, nároky na socializaci tam budou asi i vyšší, vzhledem k větší mobilitě a kulturní a náboženské heterogenitě.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(5.5.2014 15:49:20)
Filipe, díky za zajímavý zdroj
|
|
| Ananta |
|
(5.5.2014 15:58:47)
Je potřeba udělat nějaký výzkum v ČR, ale asi je na to brzy, většina dětí z DŠ není ještě v pracovním procesu. Kanada je fakt docela jinde než my. To je výzkum v rámci Kanady, tam to navíc někdy jinak než s DŠ ani nejde. Jsou tam odlehlé farmy, kde se do školy nikdo nedostane.
Tak třeba:
http://www.rodina.cz/clanek3686.htm
Jinak ted jsem se dočetla, že v třeba v Německu není DŠ povolená vůbec (pokud se něco nezměnilo) a nejen tam, takže bych do toho moc demokracii netahala.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(5.5.2014 16:03:58)
Anato, myslím, že až tak strašně originální, jak si často v ČR namlouváme, nejsme ;)
|
| Ananta |
|
(5.5.2014 16:15:56)
Jenže tady nejde o originalitu, zkus si přečíst něco o komparativní pedagogice. Jde o to, že můžeš srovnávat, ale ne všechno co funguje jinde je aplikovatelné na naše podmínky, tam je mnoho proměnných.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(5.5.2014 16:09:19)
ano, také to považuji za velké mínus.
přehled legálnosti/nelegálnosti DV ve světě:
http://www.examiner.com/article/which-countries-have-banned-homeschooling
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(5.5.2014 19:35:44)
"Je potřeba udělat nějaký výzkum v ČR, ale asi je na to brzy, většina dětí z DŠ není ještě v pracovním procesu. Kanada je fakt docela jinde než my. To je výzkum v rámci Kanady, tam to navíc někdy jinak než s DŠ ani nejde. Jsou tam odlehlé farmy, kde se do školy nikdo nedostane.
Tak třeba:
http://www.rodina.cz/clanek3686.htm"
A já bych studii z Kanady naopak nezavrhoval. Je tam dětí z domácích škol hodně - velký, tedy i průkaznější vzorek. Kanada se v mezinárodních testech, např. PISA, umisťuje výš než Česko, takže si nemá na vzdělání mírnější měřítka, přitom je ekonomicky rozvinutější, takže by pro ně nějaký výraznější propad ve vzdělání doma vzdělávaných dětí pro ně asi byl problém, i politický, ještě spíš než u nás, ne?
Jestli to tam jde nebo nejde z geografických důvodů, je úplně vedlejší, podstatné je, jaké má domácí vzdělávání výsledky, a v tom hraje motivace jen podružnou roli.
A odpusť, ale názor jedné paní na rodině.cz pro mne není směrodatným obrazem kanadského školství, určitě ne víc než třeba ty testy PISA. Já ti můžu dát z první ruky příklad základky z českého městečka (střední Čechy, žádný zapadákov), kde děti na druhém stupni neumějí pořádně číst. Kdo při čtení nahlas nezadrhává nebo neslabikuje, má automaticky jedničku, aniž se snaží (ze všech kluků ve třídě jeden, sedmá třída, dva roky zpátky).
|
| noemmi |
|
(5.5.2014 19:47:22)
Jaj, to jsme se dostali k tématu :)
Jelikož naše domškolácká rodina jí v restauraci téměř co týden, na kultuře stravování trvám a vedeme k tomu všechny naše čtyři děti. A trvala bych na ní i bez toho. Zrovna dnes jsem synkovi vysvětlovala, že má po jídle příbor na talíři správně srovnat a ne z něj stavět počáteční písmeno svého jména.
Máme za sebou čas, kdy starší syn (prvňák) stoloval sám se svými kamarády. Umím si představit, jak by se choval ve školní jídelně. Usměrňovala jsem ho, když jsem viděla a popravdě byla jsem ráda, že většinu času seděl dostatečně daleko (neobtěžoval nikoho, ale jak říkám, na kultuře stravování trvám).
Každopádně mě zaujalo - nikdy nechodil do školní jídelny a přesto si úplně sám hned napoprvé vyzvedl jídlo i příbor, donesl ke stolu, došel natočit pití a následně všechno odnesl ke správnému okénku (jedli jsme v kempu, takže taková jídelna).
|
| noemmi |
|
(5.5.2014 19:51:13)
Jo, a v ředitelně jsem byla jednou. Řekla jsem O UČITELCE (nikoli přímo jí), že je blbá. Jako ano, nedělá se to a hrda na to nejsem. Ale ukažte mi někoho, kdo to nikdy neřekl. Prý mi odezírala ze rtů.
Ale fakt jsem nějak mimo téma :).
Musím říct, že mě ale hodně udivují takové ty reakce - no, vlastně nikoho neznám, o domácí škole toho moc nevím, ale myslím, že na druhém stupni by se to mělo zakázat.
Tak nějak si představuji i uvažování pana Chládka.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(5.5.2014 20:00:39)
Musím říct, že mě ale hodně udivují takové ty reakce - no, vlastně nikoho neznám, o domácí škole toho moc nevím, ale myslím, že na druhém stupni by se to mělo zakázat. Tak nějak si představuji i uvažování pana Chládka.
shrnula jsi to velmi trefně
|
|
| Kudla2 | 
|
(5.5.2014 20:07:14)
Tak říkat učitel e, ze je blba, se fakt nedělá, myslíš, ze ti to měli prominout?
|
| Delete | 
|
(5.5.2014 20:17:46)
Kudlo,
ona to neřekla učitelce, ale o učitelce  . Opět...kdyby měl jít do ředitelny každý, kdo se někdy o učitelce takto vyjádřil, neřeší ředitel(ka) nic jiného . Plus všichni ti, co podobné výrazivo používají nejen směrem k učitelkám....jeden nevychovanec vedle druhého .
Říct o mě žák, že jsem blbá, tak buď dělám, že ho neslyším nebo ho pozvu před tabuli k vědomostní soutěži a ještě mu nechám možnost dát první otácku  . Tohle je prostě něco, s čím si učitel musí umět poradit, poznámky a ředitelna jsou v takovém případě zoufalství.
|
| Delete |
|
(5.5.2014 22:38:09)
Šuplíku,
já ale nepíšu, že ředitel nemá s "hříšníky" vůbec mluvit  . Ale jde mi o tu sílu toho prohřešku...sama píšeš "po udělení třídní důtky"....copak se třídní důtka dává za to, že o někom řekneš, že je blbej? Mně tohle přijde jak ve snu...za kopeček rýže a "ona je blbá" honíme děti do ředitelny, a pak se bojíme grázlovi, co zdemoloval záchody dát dvojku z chování. Takže výsledek je, že třídní důtku má ten i ten a jaký to má výchovný efekt, když je vlastně úplně jedno, jak moc závažné je to, co provedeš?
|
| Monty | 
|
(5.5.2014 22:44:10)
Šuplíku,
věci, které nikoho neomezují nechávám dítě dělat kdekoli a sama je také dělám kdekoli. K takovým věcem stavba věže z rýže na vlastním talíři patří a vždycky patřit bude.
Nemíním na tom vůbec nic měnit.
|
| Monty |
|
(5.5.2014 22:49:16)
Šuplíku,
ne, ale to, co si dělají na svém talíři není zásah do ničí svobody.
Pokládat stavbu z rýže na talíři za OBTĚŽOVÁNÍ, to je teda názor století. To si musím někam zapsat.
Co ještě tak obtěžuje tvůj jemnocit? Když si někdo čistí moc hlasitě boty na své rohožce? Nebo když moc hlasitě zalévá květiny na svém balkóně? Nebo když má ne svém autě, stojícím na veřejném místě, nějakou tvůj vkus urážející malůvku? Obtěžuje tě, když má někdo na svém kabátě zapnuté knoflíky šejdrem? Nebo co tak ještě spadá do tvé "svobody"?
|
| Monty |
|
(5.5.2014 22:58:27)
Šuplíku,
my se ale nedivíme. My se bavíme tím, jak jsou někteří lidé žlučovití, zapšklí a jak se vztekají bezmocí, že nemůžou nic dělat. Nic, nic, nic... přiznám se, že lidem jako ty to dělám naschvál a mám z toho ukrutnou radost. Jinak by mne to ani nenapadlo. Potkat tě v restauraci, tak si objednám té rýže kýbl a vymodeluju z něj Tádžikistán. 
|
|
|
|
|
|
| Delete |
|
(5.5.2014 22:52:58)
Šuplíku,
skutečně nic z toho, co tady píšeš, nevidím .
|
| Delete |
|
(5.5.2014 23:29:38)
Děláš, jako bych nikdy v jídelně se žáky neobědvala . Nevybavuju si, že by si s tím jídlem někdo někdy hrál, ale já když jím, tak prostě k nikomu jinému do talíře nějak nekoukám, navíc mě stavby z rýže nepohoršují, takže myslím, že bych to ani nezaregistrovala, leda by to už bylo něco extra (třeba jak psala Kudla o Grand Canyonu z bramborového pyré ). A zase když jsem měla dozor, tak jsem spíš řešila frontu před dvěřmi a u okénka a binec u okýnka na nádobí a sem tam rozbitý talíř. Takže sledovat, že si zrovna někdo konkrétní postavil věž z rýže, pokud by to nebylo doprovázeno výrazným upoutáváním pozornosti (výkřiky dotyčného, výkřiky jeho okolí, nějaké to  někoho, komu to neudělalo dobře apod.), bych pravděpodobně nezvládla .
|
| Filip Tesař |
|
(6.5.2014 10:54:38)
Otevřu takhle ráno počítač a vidím, že hlavním přínosem diskuse je zjištění, že zatímco ve veřejné škole vzdělávané dítko si bude stavět na talíři mrakodrapy, protože je socializované, tak doma vzdělávané si bude na talíři stavět mrakodrapy, protože není socializované.
Kromě toho jsem se dozvěděl, že děti zlobí proto, aby vytočily učitelku, hodně o omezování svobody a že na model Tádžikistánu je potřeba kýbl rýže.
Na domácí vzdělávání a socializaci existují desítky studií, hlavně z USA (pro srovnání, kořeny a vývoj domácího vzdělávání v USA viz https://www.academia.edu/175707/A_Mixed_Methods_Nested_Analysis_of_Homeschooling_Styles_Instructional_Practices_and_Reading_Methodologies, s. 22 a d.), kde má domácí škola dlouhou tradici. Jistě, lze je odmítnout s tím, že naše podmínky jsou jiné, a v našich skriptech naši odborníci zdůrazňují důležitost naší veřejné školy pro naši socializaci.
Namátkou k socializaci třeba:
Aiex, Nola Kortner (1994) "Home Schooling and Socialization of Children." ERIC Digest, http://www.ericdigests.org/1995-1/home.htm
Koehler, Lindsey D., Trent J. Langness, Sarah S. Pietig, Nicole L. Stoffel, and Jamie L. Wyttenbach (2002) "Socialization Skills in Home Schooled Children Versus Conventionally Schooled Children." Journal of Undergraduate Research V, s. 469-474, http://murphylibrary.uwlax.edu/digital/jur/2002/koehler-langness-pietig-stoffel-wyttenbach.pdf
Jinak jsem našel většinou jen abstrakty, pro celý text je nutné zajít do nějaké univerzitní knihovny. Ale proč se nespokojit s googlením, že. Našel jsem kritiku, mířící však nikoli k socializaci a nutnosti stravování ve školní jídelně, kde se pod dozorem dětem předávají kulturni nutriční hodnoty v podobě UHO, alébrž: Domácí školy jsou pokládány nejen za reakci na stav veřejného školství, ale také příčinou dalšího poklesu jeho kvality (v podobě odchodu sociálního kapitálu). Týká se USA, kde je domácí vzdělávání mnohem rozšířenější než u nás (kolem 1,5 mil. žáků – nicméně, pro zajímavost: v roce 1992 se odhadovalo, že zhruba 50-75% dětí, které vzdělávání započaly doma, nastoupí nakonec do klasické školy), nicméně je to hodno zamyšlení. K zamyšlení je i toto:
Merry, Michael S. and Karsten, Sjoerd (2010) „Restricted Liberty, Parental Choice and Homeschooling.“ Journal of Philosophy of Education, 44 (4), s. 497-514, https://www.academia.edu/806900/Restricted_Liberty_Parental_Choice_and_Homeschooling
což se volně dotýká určité části zdejší diskuse.
Z českých „studijních materiálů“ jsem našel např. Keller, Jan (2004) Úvod do sociologie. 5. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, nebo Kraus, Blahoslav a Poláčková, Věra (2001) Člověk-prostředí-výchova: K otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, což jsou prostě jednoduchá skripta, ve kterých je zjednodušeně shrnuto, co je potřeba naučit se ke zkoušce na české univerzitě. Při vší úctě k autorům, jsou to texty vyslověně pomocné, ne v pravém smyslu odborné – víceméně opakují něco, co je opakováno jinde, bez odkazů, kritického zhodnocení apod., a nemohou sloužit k odborné argumentaci, spíš jen jako povšechný úvod do problematiky, seznámení s pojmy apod. V USA bylo domácímu školství věnováno několik PhD. disertací, v nichž je tedy vymezení pojmů (konkrétně např. socializace) z různých stran a pohledů určité doby, na základě zpětných vazeb z případových studií atd., s kvanty odkazů, asi tak o 3-4 třídy odborně výš.
Z jedné takové americké kvantitativní sociologické studie o domácích žácích (Shyers 1992, v rámci PhD. disertace, https://archive.org/details/comparisonofsoci00shye, s. 200-201) vyplynulo, že děti vzdělávané doma mají méně problémů s chováním, což by mohlo naznačovat, že role dospělých v socializaci je větší a role jiných dětí naopak menší, než se soudilo, neboť doma vzdělávané děti mají sklon napodobovat rodiče, zatímco děti ve veřejných školách spíše vrstevníky. Podobné otázky (role dospělých vs. vrstevníků v socializaci, nebo ) se ve zmíněných a dalších podobných českých textech neobjevují ani tou nejvzdálenější ozvěnou.
Aktuální vyčerpávající přehled literatury a problematiky: Kunzman, Robert, and Gaither, Milton (2012) “Homeschooling: A Comprehensive Survey of the Research,“ Other Education: The Journal of Educational Alternatives, 2(1), s. 4-59, http://www.othereducation.stir.ac.uk/index.php/OE/article/view/10/55.
Přiznám se, že přístup ministra, resp. jeho strany na mne dělá dojem, že domácí vzdělávání nezapadá do jejich myšlenkového konceptu. Tudíž se obávám, že nějaké odborné studie se vezmou v úvahu jen tehdy, kdy budou k domácí škole kritické, a ne, pokud budou pozitivní. Takový přístup ze strany politiků tu byl k vidění už vícekrát, rád bych se mýlil, ale dosavadní „výkřiková“ forma prezentace ministrovy koncenpce tomu zatím příliš nenapovídá.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(6.5.2014 11:11:22)
díky za zajímavý přehled. ale někteří budou žel stále přesvědčeni, že ti blbí Američani k tomu nemají co říct, kdežto naši skvělí odborníci vědí vše. a hlavně Keller.
včera jsme s mužem psali Chládkovi a dostali jsme odpověď, nad kterou jen kroutím hlavou...
|
| Filip Tesař |
|
(6.5.2014 11:27:55)
To by mne zajímalo, jakou?
Jinak osobně si myslím, že role školy coby nástroje k upevnění sociální koheze tak rozsáhlého a složitého společenství, jakým je národ (ve smyslu people, státní občané) je opravdu k zamyšlení. Nejde tedy jen o socializaci jednotlivce, jde o složitější proces vzájemné nebo spíš síťové socializace. U nás není tolik palčivý problém integrace přistěhovalců, kde je veřejná škola velmi důležitá (ale pro integraci Romů a sociálně vyloučených vůbec je to podobné), což hraje roli v USA, Kanadě a Austrálii, kde je všude domácí vzdělávaní velmi rozšířené, ale i tak - někde asi bude hranice, kde individuální zájem už nepřevýší skupinový. Bylo by záhodno po tom trochu pátrat, aspoň teoreticky, což ovšem předpokládá definovat roli školství a to nejen politicky (i když také politicky), ale hlavně prakticky.
Chápu, že stát by neměl vykonávat funkce, které nutně vykonávat nemusí a které lze lépe zajistit jinak, nicméně pro mne není stát jen nutné zlo, má i pozitivní funkci a přímá úměra - méně státu=lepší život občanů podle mne neplatí, je v ní díl pravdy, ale tak, jak to někteří berou, je to spíš magické ideologické zaklínadlo.
|
|
| Filip Tesař |
|
(6.5.2014 11:31:45)
Keller je výrazně vyhraněný autor, ale i když mi v mnohém nesedí, není to autor špatný. Má svoje omezení, jde víc cestou, řekněme, filozofie vědního oboru než praxe a/anebo teorie, je zaměřený silně polemicky, esejově. Má ale co říct.
Konkrétně ale ten Úvod do sociologie je skutečně jen příručka na nejzákladnější seznámení se s oborem, pochybuji, že autor sám by souhlasil s tím, aby se používala jako odborný zdroj. Tím neříkám, že Ananta citovala zrovna z něj, ale skoro bych řekl, že ano, je to jedna z nejpoužívanějších studijních příruček.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(6.5.2014 12:44:22)
Filipe -ad Keller - netvrdím, že nemá co říct, ale pro některé je Keller guru a to já nerada... právě proto, že je vyhraněný, je potřeba ho dávat do kontextu s jinými. tak to byla jenom taková moje osobní uštěpačná narážka
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(6.5.2014 12:45:42)
ano, to bude ono. jednotná odpověď = nebyla tam odpověď na naše konkrétní námitky a dotazy.
|
|
|
|
| Filip Tesař |
|
(6.5.2014 12:29:26)
I když sám nemám děti v domácí škole ani o ní neuvažuju, docela mne to zaujalo a rád bych se případně něčeho takového zúčastnil, budete-li chtít. Zpracováním nějakého stručného odborného mínění nebo něco na ten způsob - jestli by byl zájem.
|
| noemmi |
|
(6.5.2014 12:36:36)
Já jsem ještě nenapsala, žluťásku, prosím, poslala bys mi to také?
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(6.5.2014 12:50:27)
Filipe, já kdysi uvažovala o DV u prvního dítěte a nakonec šla dcera do školy. Pak jsem o tom už nějak zvlášť nepřemýšlela, připadalo mi, že to není pro nás. Po 11 letech mám teď třetí dítě ve třetí třídě DV (první dva roky byl ve škole). Nic si zpětně nevyčítám, ale vidím ten velký rozdíl a je mi těch dvou starších do značné míry líto. Ti mimochodem nejmladšímu závidí a když se mu nechce pracovat, tak ho nabádají, ať je rád, že je v DŠ...
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(6.5.2014 12:46:52)
bohužel, tyhle debaty jsou pro mnohé otázkou IDEOLOGIE, případně iracionálních dojmů, nikoliv otázkou faktické argumentace. prostě s blbcem se nedomluvíš, no.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(6.5.2014 16:51:21)
Pro ty, které to zajímá, kopíruju naši korespondenci s Chládkem.
Vážený pane ministře,
velice nás překvapilo, že do novely školského zákona nebyla zahrnuta možnost domácího vzdělávání na druhém stupni základní školy. Stalo se tak navzdory tomu, že byla tato forma vzdělávání sedm let pokusně ověřována Národním ústavem pro vzdělávání a výsledky byly velmi pozitivní. Tato instituce umožnění domácího vzdělávání na druhém stupni na základě svých analýz doporučila.
Nerozumíme tomu, proč není závěr odborníků z Národního ústavu pro vzdělávání v navrhované novele školského zákona respektován.
Přečetli jsme si v této souvislosti Vaše vyjádření:
"Rozhodl jsem se toto vzdělávání nepodpořit. Pokud to rodiče chtějí, ať si klidně dítě vzdělávají doma během prvních pěti let, pak ale budou muset žáci do školy. Protože zjistit po devíti letech domácího vyučování, že je dítě naprosto nepřipravené, je příliš pozdě. To už je zničený život."
Toto Vaše vyjádření na nás působí dojmem, že jste se problematikou domácího vzdělávání ve skutečnosti nemohl dostatečně zabývat, což bychom ale od ministra školství očekávali. K tomu, aby mohlo být dítě vzděláváno doma, musí v příslušné škole pravidelně podstoupit přezkoušení, těžko je tedy možné, aby se až po devíti letech zjistilo, že dítě nic neumí. Naopak existuje řada studií na mezinárodní úrovni, které dokazují, že v průměru dosahují děti vzdělávané doma lepších výsledků, nežli jejich vrstevníci, kteří chodí do školy.
Rádi bychom tímto vyjádřili své znepokojení nad tím, že k tak zásadnímu rozhodnutí podle všeho došlo na základě jakýchsi emocionálních dojmů, nikoliv racionálních argumentů. Chceme Vás tedy požádat, abyste toto své rozhodnutí ještě přehodnotil, a prosíme Vás o vyjádření, zda možnost domácího vzdělávání na druhém stupni bude v novele zařazena. Rádi bychom tuto informaci obdrželi včas, abychom se na základě toho mohli zodpovědně rozhodnout o tom, komu dáme svůj hlas v nadcházejících volbách. Také bychom ocenili, abyste svou pozornost více, než na znemožnění něčeho, co funguje, zaměřil na to, že řada dětí není kvalitně vzdělávána na státních školách.
S pozdravem,
XXX
a zde je odpověď, navlas stejná, jakou dostali i další rodiče...
Vážení paní a pane XXX,
z pověření pana ministra odpovídám na Váš e-mail ve věci domácího vzdělávání a zasílám níže uvedené vyjádření.
Předně bych Vás chtěl ujistit, že jakkoli MŠMT nenavrhuje v připravené novele školského zákona kodifikovat domácí vzdělávání na 2.st. ZŠ neznamená to, že žáci nebudou moci pokračovat v této formě vzdělávání v rámci stávajícího pokusného ověřování.
Individuální (domácí) vzdělávání není školským zákonem pojímáno jako běžná alternativa k plnění povinné školní docházky pravidelnou účastí ve vyučování ve škole. Ředitel školy může individuální vzdělávání na 1. stupni základní školy povolit pouze v případě, pokud jsou splněny podmínky stanovené školským zákonem, zejm. jsou dány skutečně závažné důvody, pro něž se individuální vzdělávání povoluje. Tato podmínka odráží určitou výjimečnost individuálního vzdělávání žáka, neboť primárním nositelem povinnosti zajistit realizaci práva na vzdělání je stát, který tak činí vytvořením soustavy vzdělávacích institucí, v nichž občané plní svou povinnou školní docházku.
MŠMT vychází z toho, že školský systém v ČR je schopen zajistit vzdělávání i pro žáky se specifickými problémy či požadavky, např. v formou individuálního vzdělávacího plánu. V jeho rámci je pak možné povolit žákům určité odlišnosti v organizaci vzdělávání, specifické časové či obsahové rozvržení učiva, zvláštní metody práce, speciálně pedagogickou či psychologickou péči apod. Jde tedy především o přizpůsobení organizace, forem a metod vzdělávání ve škole možnostem a potřebám žáků, nikoli zvolit pro ně diametrálně odlišný způsob plnění školní docházky, tj. „mimo rámec“ institucionalizovaného vzdělávání. Individuální vzdělávací plán pak může být povolen všem žákům bez rozdílu, tj. žákům prvního i druhého stupně základní školy.
MŠMT bude dále pokračovat v realizaci pokusného ověřování, které od září 2007 probíhá pokusné na 2. stupni vybraných ZŠ, je odborně sledováno a vyhodnocováno a jehož trvání bylo nedávno opět prodlouženo bez časového omezení. Tento postup umožňuje MŠMT kvalitní řízení průběhu ověřování na vybraných školách v ČR. Situace v oblasti domácího vzdělávání na 2. stupni ZŠ se tedy nemění a tato možnost zůstane zachována ve stávajícím režimu.
S přáním hezkého dne
Jindřich Fryč
|
| dolphin2 | 
|
(6.5.2014 19:05:08)
nejsem odbornikem na toto tema, ale nejsem ani novicem, ktery by o tematu slysel poprve v zivote. Na zaklade dostupnych informaci mam urcity nazor, ktery se sice neshoduje 100% s vasim, ale mam na nej stejne pravo jako vy. Rad vas zapojim do odborne komise tykajici se skolstvi tak, abyste sve nazory mohla obhajit a v ramci teto komise treba presvedcit o tom aby jsme smerovali nasi energii timto smerem.
|
| dolphin2 |
|
(6.5.2014 19:07:17)
holky omlouvám se za odkliknutí dřív, nebyla jsem přihlášená, vložila jsem půlku příspěvku a tak to dopadlo..
chtěla jsem jen napsat, na fb na stránkách hnutí úsvit napsal pan Mgr. Petr Adam, že souhlasí s Chládkem. napsala jsem mu pár slov a do diskuse napsal toto:
nejsem odbornikem na toto tema, ale nejsem ani novicem, ktery by o tematu slysel poprve v zivote. Na zaklade dostupnych informaci mam urcity nazor, ktery se sice neshoduje 100% s vasim, ale mam na nej stejne pravo jako vy. Rad vas zapojim do odborne komise tykajici se skolstvi tak, abyste sve nazory mohla obhajit a v ramci teto komise treba presvedcit o tom aby jsme smerovali nasi energii timto smerem.
nechcete jít některá do komise? já myslím, že určitě některá umíte mluvit a zvládly by jste to 
|
| dolphin2 |
|
(6.5.2014 20:08:08)
no to já taky nevím.. asi by to chtělo zjistit 
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(6.5.2014 19:26:06)
moc jsem nepochopila, o jakou komisi se jedná?
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(7.5.2014 12:30:46)
odkaz na prima článek http://lucieamaliesulovska.blog.idnes.cz/c/408538/Oslnujici-argumenty-ministra-Chladka.html
|
|
| withep | 
|
(7.5.2014 16:26:03)
Ráchel, díky. Takže v září 2014 "domácí žáci" druhého stupně do školy nemusí. Ale stejně je ve hvězdách, jestli to neutnou třeba za dva roky - pochopila jsem to správně?
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(7.5.2014 21:56:04)
ano, přesně tak. pokusné ověřování je prodlouženo "na neurčito".
|
|
|
|
|
|
|
|
|
.
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)