| šimi | 
 |
(29.4.2013 12:49:41)
Ahoj četla jsem pasáže o nevěře, podvodech, rozvodu ale nikde nevidím že by z toho byl někdo tak přešlej jako já. FAkt jste to všechny ustály tak v pohodě? Řekly jste si podváděl mě, lhal mi jsem ráda že je pryč? Já mám rok od jeho odchodu a necejtím se nějak líp, rozvod stále pred sebou. Trpím sebelítostí a tím jak je svět strašně nespravedlivej jak jsem na všechno sama (2 děti) a když ho pak vidím jak je vysmátej ruku v ruce s novou slečnou, oháknutej jako ze žurnálu, a jak děti k němu běží.. je mi to strašně líto nemůžu se prostě sebrat. Má to někdo taky tak nebo měl? Nebo jste fakt všechny vyrovnaný a jen já to nezvládám??? šimi
|
| Eržika. | 
|
(29.4.2013 13:10:44)
Dobrý psycholg, dobrá ženská skupina se sdílením a psychoterapeutickým vedením, rituální sauna s přechodem do nové etapy života...
Něco, co uzavře jedno a začne jiné...
|
|
| Tylity | 
|
(29.4.2013 13:12:51)
Šimi, u nás to bylo obráceně - odešla jsem já a důvodů mám plnou nůši, ovšem k psycologovi chodím již drruhý rok a stále z toho nejsem venku. Tvůj stav je naprosto normální, bude to ještě nějaký ten pátek trvat.
CHtělo by to kamarádku, psychologa, nové koníčky a zájmy, nového přítele.. nový život a začít znova žít - jde to hodně ztuha, ale jde..
|
| šimi |
|
(29.4.2013 13:17:33)
u psychologa jsem byla ale nevidím v tom smysl, nebo to byl špatný psycholog ale stejně na to nemám čas, jsem na to sama, on se odstěhoval přes 100 km, takže porad kmitám. jen jsem chtěla vědět zda to může trvat takhle dlouho a taky že to někdy skonči. Důvody pro odchod jsem měla taky ale snažila jsem se držet rodinu tím spíš mě zasáhlo že on klidně, lhaní, nevěry, ponižování a jiný věci, přesto je mi smutno a vlastně se užírám jak to že takovej člověk se má tak dobře a svět není spravedlivej. A novej chlap? Za oprvý nevim kde bych ho vzala a za druhý neumím si představit že bych ještě někdy někomu věřila
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(29.4.2013 13:19:30)
Tak on ti taky asi neukazuje úplně všechno  , za plotem není tráva veselejší a na každou svini se vaří voda. Neboj, kašli na něj a soustřeď se na život, všechno přijde. To nejlepší máš ještě před sebou.  
|
|
| Tylity |
|
(29.4.2013 13:22:31)
šimi, jsem laik a vnímám podobně,jako ty.. ale s tím psychologem - roky ti někdo tvoří určitý obraz života - je to tak a ne jinak.. psycholog ti pomáhá od toho zažitého obrazu a otevírá ti dveře, že obvyklé je i něco jiného. Ty se musíš vnitřně přeprogramovat. Je zákonité, že přeprogramovat se vlastně dá každý člověk - a to ten psycholog dělá, tím ti pomáhá se dostat do nového života, udělej si na něj čas, proboha, na co máš mít jiného čas, než na svůj život? Sama to nezvládneš, máš v sobě jen určitý vzorec a myslíš si, že to je všechno.. Není, ale ty ty nevíš, s tím ti právě pomáhá ten psycholog...
Jaký na to máte názor vy ostatní???
|
| šimi |
|
(29.4.2013 13:42:58)
jenže já fakt nemám kam psychologa natlačit, do práce dojízdím, hned z prace jedu pro děti, každej den stejnej, a i tak to stíham blbě, není to tak že bych byla ulpně na dně, vím že bych ho už nechtěla zničil absolutně všechno ale nemůžu se prostě s tím vyrovnat tak abych aspon neřešila jak se on má.. pritom jsem ráda že děti mám u sebe a že ho vlastně vidím málo, spíš mi vadí jak je namachrovanej že těm dětem může dát toco já nemůžu a taky to že nějaka slečna si hraje na maminku a mazlí se s mejma dětma
|
| Tylity |
|
(29.4.2013 13:44:35)
psycholog je vlastně lékař, myslím, že máš nárok na propustku.. je to léčba duše.. je to hodně důležité, nepodceňuj to.
|
|
| Líza | 
|
(29.4.2013 14:29:24)
Šimi, neblbni, on má slečnu, a ty vychováváš děti. Kdo z vás má to lepší a důležitější? Kdo z vás se jednou bude moct za sebe ohlídnout s čistým štítem?
Že se s někým drží za ručičku a usmívá, to samozřejmě naštve, ale ve skutečnosti to není to hlavní.
V průměru se popisuje, že vyrovnání s rozvodem po psychický stránce trvá dva roky. Takže po roce jsi na sebe moc tvrdá, když bys od sebe chtěla, aby ti to už všechno bylo jedno, abys to už měla uzavřený a byla v těžký pohodě.
Jestli jen trochu můžeš, hledej si věci, který ti dělají radost nebo na který jsi dřív neměla čas, třeba když jsou děti u něj. Funguje to.
|
| Anni&Annika | 
|
(29.4.2013 15:28:13)
Simi...porad ti zustalo to nejlepsi z vaseho manzelstvi - deti a za to, to cele stoji.
Tohle je normalni pocit. Myslim, ze si tim projde kazdy. A takova ta bolest na dusi, jak tomu rikam ja, ta tam mrcha dokaze sedet strasne dlouho, rok neni zadna doba. A maji to i chlapi. Ale jednoho dne je bolest pryc a najednou si uvedomis, jak je ti dobre. Nemysli na to co bylo, tes se na to co prijde. Ja jsem se prestala trapit v okamziku kdyz jsem tomu svemu zacala to jeho stesti prat. Prej a bude ti prano, dej a bude ti dano. On to ma cividne jinak. Zatimco ja se na nej prijemne usmeju, on nepozdravi. A pak, kdo je stastnejsi, ze? To, ze je nekdo dobre obleceny a vypada vysmaty, jeste neznamena, ze musi byt i stastny. Preji hodne sil, stesti a jednou i toho prince na bilem koni
|
|
|
|
| XYZ | 
|
(13.5.2013 23:41:48)
Tak tohle je hodě dobrý názor, přidávám 100 procent souhlasu
|
|
|
| jak | 
|
(29.4.2013 13:26:26)
Simi, ja se citim podvedena, ponizena a jsem pekelne nastvana. do toho tu mam dve deti, ktere se s tim musi vyrovnat. narocnou praci a vsechno kolem domu, protoze uz nebude na MOJI nemovitosti pracovat. takze jo, mam toho plny kecky. ale nehodlam se nechat zlomit, hledam si male radosti. chlapa nehledam vubec, ale par kamaradu mi zacalo volat. lide, co znam 20 let. jinak mi domu smi bracha, tata, kamarad gay a jeste jeden dalsi kamarad. ale hodne holek rika, ze to prijde, ze zase budes stastna. Jen to je I na Tobe. jedna moje znama uz rok bere antidepresiva a pije, ma dva male syny. Kdyz ji vidim, tak si rikam, ze se zlomit nenecham:))
a ono to pujde.Odkud jsi?
|
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(29.4.2013 13:16:16)
Kamarádku hrozně mrzelo, že je "veřejný nepřítel číslo jedna", přitom on ji teda nepodváděl, ale absolutně se na všechno vybodl, když se něco dělo, ale přitom prd, nechal se hospitalizovat v léčebně nebo odešel k mamince, přitom byl schopný volat co půl hodiny, jestli jsou děti dobře oblečení, jestli nejsou nemocné, neměl práci, psycho neskutečný, všichni jí radili, ať jde od něj a když šla, tak rozbila rodinu . Jenže stejně musela nahodit pokerface a fungovat  . Dneska, po pár letech, je vidět, kdo je na tom jak  .
|
| šimi |
|
(29.4.2013 13:23:25)
hm mě to děla ted, to s tim telefonováním, oblečením, nemocema, zájem po telefonu neskutečnej to není buzerace ale zájem o děti jak tvrdí
|
| Tylity |
|
(29.4.2013 13:25:53)
šimi, proč se stěhoval 100 km, když mu leží na srdci blaho dětí? vždyť je to herec.. divadlo..
|
|
| Tylity |
|
(29.4.2013 13:26:03)
šimi, proč se stěhoval 100 km, když mu leží na srdci blaho dětí? vždyť je to herec.. divadlo..
|
| šimi |
|
(29.4.2013 13:34:50)
no protože tam bydlí slečna přece
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(29.4.2013 13:27:50)
neřád. Ale psychologa ti radím taky, někoho empatickýho, klidně změň, jestli ti tenhle nesedí lidsky nebo metodama, bude to rychlejší, když na to nebudeš sama, možná by byla dobrá i skupinová terapie s podobně "postiženýma" lidma, to je hukot, ale pomůže to.
|
|
| jak |
|
(29.4.2013 13:28:27)
jo a Simi. me pomohlo napsat na papir jeho zejem- sms za tyden. a moje pece- vse, co pro deti delam. take, kdyz rekl, ze se detem malo venuji, vytahla jsem to. a kdyz tu ted byla dcera, vylezlo z ni, ze propada ze dvou predmetu a ze tata ji vubec nevenuje pozornost, v te sve zamilovanosti... takze neboj, ono je to vsude stejne.
|
|
|
|
| jak |
|
(29.4.2013 13:17:11)
Simi, nemysli si, ze v tom jsi sama. mam to stejne, trapim se, I kdyz to rozumem zpracovany mam:)klidne mi napis email.
|
| šimi |
|
(29.4.2013 13:37:47)
tak jo jestli můžu napíšu mail dík
|
|
|
| Klarisanek |
|
(29.4.2013 13:18:40)
Šimi, fakt jsem si nevšimla, že by tu o rozvodu psaly jen vyrovnané ženy, které jsou v pohodě. Naopak mi připadá, že většina příspěvků je podobně laděná jako ten tvůj. Většinou jsou v tom děti a už jenom to s sebou nese spoustu problémů. Jestli tu některá řeší nějakou technickou otázku ohledně rozvodu, tak to zdaleka neznamoná, že má jen tento jediný problém, nebo že to neprožívá těžce jako ty. Podobných případů jako je ten tvůj tu bylo popsáno až až.
|
| Tylity |
|
(29.4.2013 13:24:04)
Deniso, nebagatelizuj. Každý žijeme jedinečný život a co prožívá Šimi není jednoduché. Zlehčuješ, to jí rozhodně nepomůže.
|
| Klarisanek |
|
(29.4.2013 13:57:14)
Tak to jsi me spatne pochopila. Nechci zlehcovat jeji pocity, jen ji chci ujistit, ze fakt neni jedina, jak se ji zda. Ze v tom neni sama a kdyby ji to pomohlo, muze tady nalezt spoustu zen, ktere jsou na tom podobne a treba si s nimi psat. Ona ma pocit, ze se to jinym nedeje, ze jen ona to nejak nezvladla, ze jen ona ma smulu. Nevim jestli ji pomuze poznani, ze to neni pravda, ale proste to tak je a muze ji pomoc zkusenost nebo rada od tech, co podobne prozivaly drive, ze po nejakem case uz to nebude tak tezke.
|
| Klára | •
|
(29.4.2013 15:02:41)
Řeknu ti jedno - jestli máš malé děti a potřebuješ hlídání, nesoustřeď se na psychologa, nenimrej se v minulosti, nejlíp ti pomůže udělat tlustou čáru nový začátek - takže se soutřeď na to, abys sehnala nějaké hlídání, placené nebo neplacené a začni vyrážet do terénu. Nemusíš hned hledat plánovitě tatínka pro děti, ber to zlehka, že si jen povyrazíš s někým do kina, na kafe, na sex - a ono se z toho časem třeba něco vyvine. Přinejmenším se odreaguješ.
Takhle se pořád jen užíráš, rozebíráš proč a jak a s psychologem budeš rozebírat taky. Potřebuješ přijít na jiné myšlenky. Škoda, že máš malé děti a nemůžeš vyrážet kdykoliv.
Jak říkám - neber všechno podle jednoho bídáka a neber to tak, že už chlapy nechceš ani vidět. Však si taky nikoho nestěhuješ domů.
Nejlíp mu ukážeš, když ho vypustíš a začneš žít nový život.
Jeho vyřiď jako causu s tím, že je to debil a není co na tom dál rozebírat, čím déle ho budeš rozebírat, tím víc nad tebou vítězí.
|
| Klára | •
|
(29.4.2013 15:12:29)
Ty právě děláš přesně to, co bys dělat neměla - ukazuješ se jako zdeptaná, kterou strašně mrzí, jak to dopadlo.
Až se budeš ukazovat jako vysmátá s novým partnerem po boku, tím ho naštveš nejvíc.
To totiž lidi, co ti ubližovali, naštve vždycky nejvíc - že se ti dobře daří. On má z tebe akorát srandu, jak se hezky zbavil odpovědnosti, tak tuhle hru s ním nehraj.
|
| Tylity |
|
(29.4.2013 15:34:30)
Klaro, a ty si myslis, ze normalni clovek udela jen tak tlustou caru? A jen tak vyrazi ven si uzivat?
A ten jeji byvaly take nebude v pohode, jak predvadi - on si na tu pohodu jenom hraje - a je lepsi herec, nez nase Simi..
Chce to cas a ty dva roky je minimum.. je treba se se vsim v sobe vyrovnat. Najit vnitrni klid a najit chut jit zase dopredu.
|
|
| šimi |
|
(29.4.2013 15:40:02)
jediný co jsem se naučila před ním už nehnu brvou ,ale dá mi to strašný úsilí, ale brečet už mě neuvidí.
|
| Tylity |
|
(29.4.2013 15:52:37)
Nejvíc ho dostaneš, když tě uvidí šťastnou a spokojenou. A když uvidí, že je o tebe zájem. A že ti to sluší :) - musíš na sebe dbát, žádná "udřená mamka".. ale přitažlivá, usměvavá žena, co se jí vše daří a chlapi se o ni perou :)
Ukaž mu to, máš na to.
|
| šimi |
|
(29.4.2013 16:00:04)
to je právě to, jen mu ukazuju že jsem v pohodě ale nejsem, hraju hrozný divadlo a to mě zmáhá, ale nemůžu si pomoct prostě mi je smutno pripadam si sama odstrčena, unavená, hnusna. A jak tady někdo psal až se otočím za svým životem ś dětma se ucím já, já jsem je naučila jezditt na kole, já se jim věnuju,, já jim peru já se starám ale myslim že to děti neocení nikdy, ta mala se mě zrovna ptala jestli s náma nekdy táta bydlel, ani si to nepamatuje a to je to rok a jí jsou 3, berre to tak že to tak má bejt prostě táta je jinde, kluk -8 ten chápe že je to špatně
|
| Tylity |
|
(29.4.2013 16:03:29)
Šimi, měla bys asi zkusit nějakého partnera. Kamaráda - třeba přes inzerát. Nebo si zkusit aspoň s někým psát, potřebuješ někoho vedle sebe, nějakou oporu. Nemusíš se do ničeho hned hnát, ale bylo by dobrý začít myslet na nový život a pro tebe to je, jak si myslím, úplná rodina.. Máš rodiče, sourozence, kamarádky?
|
| šimi |
|
(29.4.2013 16:12:08)
jo přesně tak smysl života byl pro mě máma táta děti a to už nikdy mít nebudu, k inzerátum vzhledem k tomu co lží jsem už zažila mám bohužel odpor, kamarády mám, ale už nikoho nebaví že jsem na sračky
|
| Tylity |
|
(29.4.2013 16:18:16)
Ale budeš to mít, a ještě si to uděláš hezčí, budeš mít prima partnera, který si tě bude vážit a bude mít rád tvé děti, chce to jenom čas. Mně pomáhalo si povídat, ze všeho se prostě vypovídat a pak se učit s optimismem dívat dopředu. Pořád se ti zdá, že se nic neděje a že je vše stejné - a najednou, jako by se ti otevřely z ničehož nic oči a vše je najednou jinak..
Odkud jsi?
|
| šimi |
|
(29.4.2013 16:21:01)
já asi ted chytla velkou depresi z toho že jsou děti nemocný a tak se to asi zase všechno vrátilo ,já vím že je mi bez něj líp ale stejně...nemám to co jsem chtěla to co jsem budovala a tak, jsem od neratovic
|
| jak |
|
(29.4.2013 16:31:52)
Simi, to jsi kousek od nas. jsem ted se 2 detma sama. nechces nekdy prijet?
|
|
|
|
|
|
| XYZ |
|
(13.5.2013 23:30:04)
Milá Šimi,
ještě mi napadá ... nehledej chybu jen na jeho straně ... vím, zní to tvrdě ... ten váš vztah, který je v takové a makové situaci ... a děti nemůžeš rozvodem jen tak škrtnout ... jsou tady proto, abychom se o ně starali, teď to napíšu hodně drsně ... už si zkusila hledat taky nějakou chybku u sebe? ... co vím za sebe ... vztah ... je to podíl dvou lidí ... zhruba tedy 50 na 50 procent ... proč vy ženy si často přijdete tak ublížené ... nějaký Jožo Mindrák?
Přetvářkou dosáhneš tak maximálně toho, že to někdo prokoukne ... a velmi často jsou to naše vlastní děti ... taky jedno dítko mám, není u mě tak často ... je mu 5, chybím mu, on chybí mě, a bývalou štve cosi, nevím přesně co ... pravda jí štve ... její vlastní pravda ... stejně jako mě ... víš? Je potřeba se podívat pravdě do očí ... a snažit se svou chybu maximálně pozitivním způsobem napravit. Vždyť v závěru jde o naše děti ... a ty se neumí bránit jako my dospělí ... moc ti fandím, trochu míň sebelítosti 
|
| šimi |
|
(14.5.2013 12:38:44)
chyb mám mraky a neřikám nic v tom smyslu že jsem za nic nemohla, je to dlouhej příběh a nevím jestli někdo s chybama zaslouží tolik lží a podlostí, jestli je to fakt nutný, já jsem nebyla ten kdo se přetvařoval a prostě se s tím nemůžu vyrovnat, strašně jsem mu věřila, ale je to fuk, kéz bych se s tim nekdy sama vyrovnala
|
| Tylity |
|
(14.5.2013 13:49:39)
Šimi, jednou se s tím vyrovnáš, vše uhladí čas, uvidíš. Neexistuje člověk, který by neměl chyby, máme je prostě všichni, úplně všichni :).
Řekni si, že to byl jenom srab a slaboch, který si neuměl připustit skutečnost a jen si vytvářel (konstruoval) skutečnost, jak jí chtěl mít - ale jak bohužel nebyla.. neunesl pravdu, tak se schoval do lži a povýšil ji na pravdu - lidé toto dělají tak často....
V životě každého z nás jsou světlé i temné chvíle, když "vystříháš" temnotu - je obraz tvého života temný, když vystříháš ty světlé body, zase všechno zidealizuješ.. a když zůstaneš někde uprostřed, nebo se o to budeš snažit - tak nikdo nepochopí, co vlastně máš? Pohledy dvou lidí na stejnou věc, stejný prožitek jsou různé a dokonce ta různost s časem ještě narůstá, jak jde čas, tak to vidíš víc jinak, než ten druhý..
Potřebuješ čas a nové světlé prožitky, kterými "překryješ" ty prožitky špatné....
|
|
|
| šimi |
|
(14.5.2013 13:19:13)
chyb mám mraky a nežiju v přetvářce,teda já se nepřetvařuju a možná jsem měla
|
|
|
|
|
|
| X_X |
|
(30.4.2013 10:14:00)
Až se budeš ukazovat jako vysmátá s novým partnerem po boku, tím ho naštveš nejvíc.
jo, to je dobrá rada. stejně tak bys mi mohla třeba poradit, že když si nechám narůst třetí ruku, budu toho víc zvládat vysmátá nejsem ani omylem, řeším problémy s dětmi, nejstarší holka se strašně zhoupla ve škole, loni patřila mezi nejlepší ve třídě, teď z jednoho předmětu propadá a v dalších dost zoufale plave. začala mi lhát a to nejenom o škole. já jsem z toho zoufalá, protože si nevím rady, jak ji dát dohromady a mám pocit, že ať udělám co udělám, tak to ještě víc posírám. samozřejmě, ex je ten vysmátej, protože on přece věděl, že já holku špatně vychovala, tak teď se to prokázalo, on přeci s výchovou nemá nic společného, všechno je moje vina. je to asi měsíc, co jsem ho jednou dnutila, aby se holce pokusil vysvětlit fyziku (já ji fakt nedávám) a teď se ke mně doneslo, jak on vykládá, jak se s holkou do školy pořád učí, aby si zlepšila známky. dvě mladší děti se taky v chování dost zhouply. jak mám být vysmátá, když se mi rodina zhroutila pod rukama a já se sice snažím minimalizovat škody, ale očividně se mi to nedaří?
a obdobné to je s novým partnerem - jednak nemám představu, kde bych nějakého vzala, posledních asi třináct let jsem byla zadaná a neměla potřebu vyhledávat pánské společnosti a hlavně si vůbec nejsem jistá, jestli vůbec o nějakého stojím. a chlácholení, že ČASEM se někdo objeví, tak tomu vůbec nevěřím, naopak spíš mámobavy, že časem už budu natolik navyklá na svoji samotu, že se mi už vůbec nebude chtít si zbytečně s někým přidělávat starosti.
|
| Tylity |
|
(30.4.2013 12:15:12)
Tedy chápu, že partner chybí? Ať byl jaký byl, chybí.. více z vás vám tady chybí, jak to čtu.
Mám to jinak - nikdy mi nepomáhal s domácností a ani s dětmi, s malou se učil matematiku, která jí jde i bez něj, to ostatní se s ní učím já a matiku když je potřeba zvládnu také. Byl zvyklý utratit i můj plat - tedy nyní ze svého platu zvládám sama hypotéku, máme s malou hezký byt a nikdo nás neprudí a neděsí. Nežijeme v nedostatku, dokonce jsem kupodivu přestala mít strach, co bude..
Chodím do večera do práce, malá je ve škole, ale je jí už 13, tedy očr nepotřebuji, jen jí přes poledne zavezu oběd, když je nemocná, občas nějaká ta propustka na očkování. Nového partnera jsem si našla - a to na inzerát a nebyl to problém. Je na nás hodný, dítě ho má rádo.
Prvotní bylo chtít mít hezký život, dostat se z problémů, kvůli kterým se život stal nesnesitelným. Už mě nikdo netrápí - krom ex (třetí rok dělá problémy s rozvodem, nechce vypořádat majetek). Ex dokáže všechny lidi ve své blízkosti přesvědčit o tom, co jsem to za zrůdu. Mívám strach, že přijdu o každého, na koho má možnost dleší dobu působit (to jsem si i ověřila). Na druhou stranu je to i zdůvodnění - doopravdy se nedá žít s člověkem, který z vás před kýmkoli dovede udělat toho nejoršího tím nejpřesvědčivějším způsobem a je jediná možnost - odejít a rozvést se se vším, co to nese.
Není tu počáteční euforie, jak to je prima, která se pak mění - je tu počáteční úleva, že nyní již nemusím, co jsem musela dříve a zase si mohu život řídit sama. Když se něco nepovede, zlobit se na sebe sama.
A pozor - sama mám méně práce a povinností nežli s ex. Mám lehčí život, asi to bude tím, že i když jsem žila s ex, tak jsem prakticky rodinu a vše kolem ní řešila sama... jsem třetí rok pryč a pocit, že je život takto snadnější a lehčí se nemění.
Tedy to jde. I tak se objevují chvíle, kdy se nimrám v tom, proč byl ex jaký byl a nemohl být jiný, že jsme mohli žít spokojený život - a pak bum na zem, vím, že jsme nemohli - s jeho povaou ne. Psycholog říká, že trpí poruchou osobnosti.. a asi ano. Je mi totiž bez něj lépe, nestýská se mi. Jen mi bývá líto, že to muselo takto dopadnout, když jsem se tolik let snažila, přemáhala a prostě chtěla vše "vydržet".. občas přemýšlím, jestli jsem to ještě neměla zvládat - a pak zase bum.. vím, že ne - že už bych to nevydržela.. psychicky.. fyzicky..
A to je důvod, proč se rozvádíme.
|
|
| Klára | •
|
(30.4.2013 13:13:52)
Tak postojem na chlapy nemám vůbec náladu, stejně stojí za nic jsi na nejlepší cestě, aby ses upjala jen na děti, zatrpkla vůči mužům a partnerský život zabalila.
Nic, je to tvoje volba.
Já jsem tu napsala, že pokud je hlídání, pak nevidím důvod, proč si s někým NEZÁVAZNĚ nezajít na kafe nebo do kina tak, jako chodím s kamarádkou, To, že tam všechny vidíte, že hledáte prioritně tatínka a buďto všechno nebo nic - navážno a dohromady s dětmi, nebo radši vůbec nic, sedět doma a užírat se, jak se má ex, tak to je vaše volba.
Výlet do kina nebo na kafe je rozptýlení, tak je to třeba pojímat, stejně jako akci s kamarádkou.
Co by kdyby - se náhodou dostavil výjimečný exemplář, to už jsou jenom bonusy.
Jenže vy asi čekáte jen zaručený bonus v podobě nového tatínka, jinak je pro vás kultura spíš otravování.
Tak s přístupem: hledám nového tatínka, jinak nic a hledám perlu mezi muži spíš nic doživotně nenajdete. Taková ženská působí buďto zatrpkle, nebo že vyvíjí tlak.
|
| X_X |
|
(30.4.2013 16:21:35)
Kláro, ale já nepsala, že chlapi nestojí za nic. naopak, to já jim teď nedokážu dát to, co jsem ve vztahu vždycky dávala. možná, že by se našli takoví, kterým by to nevadilo, ale mně by to vadilo. nikdy jsem neuznávala vztah jenom proto, abych nebyla sama, ale přesně tak bych se cítila, kdybych si za této situace s chlapem něco začala.
|
| Tylity |
|
(30.4.2013 19:49:39)
X_X
takže jsi vlastně na sebe prozradila, že nejsi tak docela OK... ten psycholog by neškodil..
|
| X_X |
|
(30.4.2013 22:04:52)
tak samozřejmě, že nejsem, ex mi dost hnusně podrazil nohy a nemluvím tím o jeho touze se rozvést, ale o tom, co kolem toho bylo. což nic nemění na tom, že jsem v daleko větší pohodě, než jsem byla třeba před dvěma lety v době "šťastného manželství". tehdy mi bylo tak, že mě stálo hodně přemáhání vůbec vylézt z postele, byla jsem unavená, podrážděná, všechno mě rozhodilo... a s dětmi problémy nebyly. ty se pozvolna začaly objevovat od loňského podzimu, kdy jsme jim řekli o nadcházejícím rozvodu a přetrvávají i teď, kdy už se fakt cítím fajn, protože problémy zmizely spolu s exem, nicméně vysmátá být nemůžu, protože mě směřování nejstarší holky fakt trápí.
|
|
|
|
|
| Tylity |
|
(30.4.2013 13:28:08)
X_X mám z tebe pocit, že jsi svou zoufalost přenesla na své děti. Musíš řešit sama sebe a svůj život - tím právě vyřešíš i své děti... život pro své děti..
|
| X_X |
|
(30.4.2013 14:17:17)
Tylity, mně samotnou překvapilo, jak zoufale to zní, nicméně skutečnost je taková, že mě je v podstatě fajn. kupodivu tedy rozhodně líp, než v manželství. u nás to bylo obdobné, jako cos psala ty - byla jsem prakticky na všechno sama a odchodem manžela se mi ulevilo, vlastně teď momentálně jsem ve stadiu, kdy se sama divím, jak je mi lehce, jak jsem najednou odpočatá (když lítám jenom kolem dětí a ne i kolem manžela), jak mám najednou peníze na to, co potřebuji (když mi manžel dává alimenty, když dřív mi nedával většinou nic), jak mi v posledním necelém půl roce samovolně vymizely chronické obtíže, se kterými jsem předtím bojovala roky (včetně třeba anemie, která se dá objektivně vyšetřit rozborem krve, takže si opravdu zlepšení jenom nenamlouvám).
co se dětí týká, nevím, co na ně přenáším nebo nepřenáším, ale JÁ JSEM vyrovnanější a myslím, že díky tomu je zvládám alespoň tak, jak je zvládám. kdybych neviděla, jaké mají moje děti problémy, asi bych dokázala být vysmátá, protože já sama se cítím lépe, ale vysmátá být momentálně nemůžu, protože děti nejsou a já jim nedokážu pomoct. vidím, že se řítí někam, kde jim to může hodně uškodit, ale nevím, jak tomu zabránit. u holky na škole funguje školní psycholožka, už jsem ji kontaktovala, jestli na nás bude mít čas, ona tam je jenom hodinu a půl týdně, tak jsem na to zvědavá.
|
| Tylity |
|
(30.4.2013 14:36:21)
X_X
U dětské psycholožky jsem byla také. Dcerka se učí dobře, ale mám obavy, aby se nezačala chovat jako její dospělí sourozenci, aby se nepřenášely návyky z původní rodiny se všemi negativními důsledky.
Psycholožka je přesvědčená, že je třeba, aby dítě mělo správně nastavenu maminku, pak bude v pohodě i ono.
A to je o čem mluvím.
Musím se učit chovat jinak, než v rodině, ze které jsem odešla - aby i mé dítě bylo jiné a jinak se chovalo.. :)
|
| X_X |
|
(30.4.2013 16:08:56)
Tylity, správně nastavená maminka mi přijde jako takový ten kec, jak přehodit na matky vinu za veškeré problémy jejich dětí. jako ano, pohoda X nepohoda se ve vztazích přenáší (nejenom mezi matkou a dítětem, ale obecně), ale dost pochybuji, že by to platilo stoprocentně. vem si třeba jenom to, že já jsem teď fakt v pohodě víc, než jsem byla v manželství, nicméně děti jsou v nepohodě teď, předtím ne. a ona nejstarší holka mi je chováním tak trochu podobná, já myslím, že co zhruba tak se v ní děje, její reakce jsou pro mne pochopitelné, protože u ní jde víceméně o vyhrocené reakce, jaké jsem mívala v pubertě já a i si umím představit, že bych v její situaci udělala to samé (byť sama jsem to třeba nedělala, protože jsem "nemusela"). jenže vzhledem k tomu, že nevím, jak to všechno uchopit do rukou, tak mi moc nepomůže to, že to chápu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| fisperanda | 
|
(29.4.2013 16:25:14)
Já ti rozumím. Jsem od rozvodu dva roky, a cítím se zmožená a vyčerpaná. Zezačátku to bylo príma, nabrala jsem vítr do plachet, jak začnu bezva novej život, bez něho, fakt mi to dělalo radost, cítila jsem se plná energie. A pak to začlo upadat, jsem unavená, cítím křivdu, jakože "to není fér", a závidím ostatním úplně běžný starosti, závidím matkám, co se mnou řeší, co si jejich děcka s mým děckem v družině provedly, co si řekly, a kdo s kým kamarádí, závidím ostatním, že můžou řešit tříděný odpady, kam vyjedou na dovolenou a jestli kupovat rohlíky u pekaře, nebo v supermarketu. Fakt závidím úplně obyčejný věci, na který já nestačím, nemám sílu je řešit, protože akorát furt řeším, kdo pohlídá malou když je nemocná, jestli si další očr můžu dovolit, jak vyjdu další měsíc s penězma, kam ji dám o velkých prázdninách, jestli jsem zaplatila všechny složenky, jak spravím pokaženou pákovku... prostě mám dost. Cítím se na všechno sama a sto věcí umořilo vola. Tak si připadám. Jako umořený vůl.
Nemám sílu ani řešit bývalýho a jeho nový vztah, nedělá to se mnou nic.
Pořád doufám, že bude líp, ale problém nabaluje problém. Když se cítím v pohodě, tak vím, že jsem jenom v oku tornáda, že klid je zdánlivý, a za chvilku mě to zase semele 
Přeju ať je brzo líp, někdy, někde, se to zlomit musí
|
| šimi |
|
(29.4.2013 16:28:50)
tak tohle skoro vystihuje mojí situaci ,lítám v tom podobně
|
| Tylity |
|
(29.4.2013 16:32:27)
Myslím, že ty Fisperanda potrebujete někoho, kdo vám pomůže s detma a s kým se podelite o starosti. Ja si takto naopak pripadala v manzelstvi - jako vdana samozivitelka.. ted se ucim ze mi i nekdo pomuze a ze lide na me i mohou byt hodni a mit me radi, ze je i jiny svet, nez jsem ho znala.
Deti dokazi cloveka pekne utahat, potrebujete cas pro sebe a nekoho, kdo vám s nima pomůze - proste je vezme..
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(29.4.2013 16:33:27)
Fis, to je mi tak líto.... Já myslim, že jsi skvělá žena a kdybych bydlela blíž, malou bych ti ráda pohlídala, když jsem teď doma. Protože věřim, že malá bude pohodářka po mámě a že by nám sem dobře zapadla.
Bude zase líp
|
| fisperanda |
|
(29.4.2013 16:38:20)
Lassie, děkuju, seš hodná, to mě úplně dojalo
|
| Lassiesevrací |
|
(29.4.2013 16:41:35)
No ale kdybys chtěla podniknout v létě nějaký výlet do Čech, tak jsi tu vítána, místa dost
|
| fisperanda |
|
(29.4.2013 17:01:32)
Díky 
|
|
|
|
|
| Velšice | 
|
(29.4.2013 21:28:27)
Fisperando, teď jsi popsala můj stav. Ač jsem já tím, kdo chtěl rozvod, tak se cítím takhle. Prvotní euforii ze svobody vystřídal stav, který popisuješ. A tuším, že líp už nebude, že bude takto, jen si zvyknu. Snad.
|
| fisperanda |
|
(29.4.2013 21:37:49)
To je mi líto :( Snad to někdy bude lepší, poďme doufat
|
|
| Klára | •
|
(30.4.2013 7:09:22)
To je přesně důvod, proč bych rozvod s malými dětmi doporučovala jenv krajním případě, pokud není podpora rodičů. Ono tyhle chuťovky, jak živit sama malé děti v kapitalismu by vyšťavili každého. A pokud je matka jedna jediná osoba, která se stará, chodí na paragrafy, tak skoro nemožné, v naší nemorální společnosti, kde jsou rodiny s dětmi přítěž, pokud se na nich nedá vydělat ve formě prodeje dětských hadrů, provozu baby-centra a jiných komerčních aktivit. Ve skutečnosti v ČR mají samoživitelky v rámci Evropy hodně mizerné postavení a zejména pokud jim nepomůžou rodiče. I to, že nemusí platit tržní nájem a někdo pohlídá se počítá.
|
|
|
|
| NovákováM |
|
(13.5.2013 22:37:26)
Šimi - jsem rozvedená přes 20 let, a myslím, nebo cítím, že to selhání i moje bylo.
Prostě jsem si měla lépe vybírat, nemusela jsem se vdávat, asi jsem tu zkušenost potřebovala, ale přesto to takhle cítím. Ne, nejsem traumatizovaná, vím, že to nebyla jen moje vina, zpracované to mám, ale neumím mávnout rukou a říct si, že se to prostě "nepovedlo". Jisté chybné roky jsem učinila, snad jsem se z nich poučila, minulost nezměním a ta zkušenost byla důležitá.
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)