Delete |
|
(14.2.2013 15:21:11) Oni si možná neuvědomují, že i když jsou přijatí, budou muset doložit závěrečné vysvědčení z deváté třídy, že ročník ukončili. A to neukončí, pokud budou mít na vysvědčení pětku ze španělštiny. I když nepropadnou, budou muset k opravkám a jejich nástup na střední šoly a učňáky bude ohrožený (no u těch učňáků méně, ale i tak).
Takže já bych jim oznámila, že vzhledem k tomu, že to byli oni, kdo porušili dohodu, tak i já ji ruším, a začala bych s testy každou hodinu. Krátké, jednoduché, snadé na opravování, a fakt každou hodinu....když napíšeš tři testíky, z nichž spousta z nich jeden vynechá, budeš ty za tu špatnou a budeš tlačená dát jim lepší známku, protože chyba bude na tvé straně (málo známek). Pokud ale ty budeš mít podklady pro 15 známek a oni jich budou mít třeba pět, pořád je to dost na uzavření známky a navíc bude jasné, kde je problém.... Nevěřím, že většina by si nechala tu pětku nasolit, takže je šance, že alespoň někteří makat začnou....a pak je šance, že se chytí i zbytek....
|
Tante Ema |
|
(14.2.2013 16:22:14) Taktak. Jediné možné řešení takové prekérky. A žádné srandičky typu besed a ochutnávek, ale tvrdý opruz s důsledně kontrolovanými domácími úkoly, testy, zkoušení, známky, známky. Na zapomínání ŽK byste měli mít ve škole jasně dané sankce, takže zapsat a dodržet a bohužel je ještě třeba u nenosičů minimálně na čtvrtletí písemně informovat rodiče, lepší je i častěji a poslat to doporučeně, pro to musí na poštu ("Vážený pane/paní, vzhledem k tomu, že Vaše dítě nenosí do školy ŽK, dovoluji si vás informovat o jeho prospěchu.."). Vůbec se s nimi nedohadovat. Jinak devátá třída je jeden z nejhorších výmyslů našich "reformátorů".
|
Kamisi |
|
(14.2.2013 17:08:29) Tante, jaký by tenhle přístup měl konkrétní přínos pro ty děti?
|
Delete |
|
(14.2.2013 19:27:17) Kamisi,
těm dětem to nedá nic....ale učitelce to pomůže nezbláznit se. Bohužel, jak jsi poznamenala v jiném příspěvku, je to důsledek známkování jako takového, ty děti už jsou deferomované a člověk nadšený pro věc to za půl roku nezachrání a vlastně se sám zničí, pokud se to bude pokoušet změnit. Protože za půl roku, navíc za ten poslední půlrok, kdy ta děcka už opravdu mají pocit, že na ně nikdo nemůže, to už prostě nezměníš.... Je to činze zoufalství...
Ale vlastně něco by jim to dát mohlo....že může být výhodnější dodržet, co se domluví....že si nemůžou dělat, co chtějí a myslet si, že si před nimi každý sedne na zadek.....že ne každý nadšenec je bezzubý ubožák...že akce většinou vyvolá reakci...
Pro tyhle děti už je to dost málo, co jim to může dát....ale těm budoucím, které jednou bude arantxa učit, to bude víc....protože ona nepřijde (snad) o to nadšení a chuť těm dětem dát něco navíc, učit je nejen samotný jazyk.... Druhé pololetí deváté třídy přináší těžká rozčarování a je moc smutné, když učitel končí ve třídě s tím, že jediné, čeho dosáhl, že mu všichni kálí na hlavu....Jedna osoba nedokáže napravit to, co systém páchal devět předchozích let....
|
|
Tante Ema |
|
(14.2.2013 21:00:27) Delete už ti dala vyčerpávající odpověď za mě. Já bych dodala jen, že i deváťáci potřebují hranice. Vlastně stjně naléhavě jako mladší děti. A že by tyhle situace nemusely nastávat, kdyby naše školství pracovalo jinak,především se skutečnou a ne jen pseudomotivací.
Ale pokud bys měla nějakou v praxi osvědčenou radu, jak tyhle situace řešit, sem s ní. Tenhle postup je totiž hodně namáhavý a frustrující hlavně pro učitele.
|
Kamisi |
|
(14.2.2013 21:34:33) Tante, Delete, já chápu, že z pohledu učitele je to na bednu. Taky ale nemá smysl vydávat energii tam, kde o ní není zájem. Jak píšete samy, za tenhle stav může celý systém školství, nadšení mladé učitelky nezmění to, co se po devět let dělo špatně. Jak bych to řešila... Nejsem učitelka a nevím, co přesně je nutné dodržet. Pokud je nutné, aby měli určitý počet známek z konkrétní látky, nezbývá než jim ty pětky nasázet, ale ne s naštváním nebo z pocitu pomsty, ale s vysvětlením, jaký popsala Delete. Je totiž rozdíl ve formě, jakou se to podá. Využila bych následující hodiny k vysvětlení, kam jejich chování může vést a i bych jim vysvětlila, že já jako učitelka musím taky dodržovat pravidla (o kterých děcka možná nemají ani páru), že si nemůžu dělat co chci, a jestli oni nehodlají vůbec spolupracovat, tak můžou taky propadnout a jestli takovou zkušenost potřebují, tak jim jí ráda umožním.
Prostě bych jim to polopatě vysvětlila. I když si o sobě myslí kdoví co, jsou to pořád děti, které je potřeba vést a ne se na ně nasírat. I když chápu, že trpělivost učitele má své meze.
Asi bych na místě učitelky s nimi chtěla dělat a probírat věci, které je můžou zajímat, třeba jak si představují školu kam se hlásí, co od ní očekávají. Co by chtěly v životě dál dělat, jestli o tom přemýšlí. To se ale bohužel netýká španělštiny no.
|
Tante Ema |
|
(14.2.2013 22:00:39) To, co píšeš o vysvětlování atd., tak to dělá každá učitelka a ani to nemusí být extranadšenkyně, tvoje představa o učitelce coby mstivé gorgoně předem naštvané na děti, je - nic v zlém - mimo. Téměř každý, pokud už není vyšinutý, vyjde raději v klidu a po dobrém. Ten problém je jiný, než si představuješ, praxe vypadá jinak a je jen logické, že kdo to nepordělal, neumí si to představit. Já jsem to taky nedovedla, dokavad jsem to sama neprožila. A paradoxně - když se ti podaří zvládnout takhle zvlčilou třídu, tak na konci roku ti přijde delegace s pugétem, že děkují. Takže něco jim to evidentně přinese. Oni nejsou zvědaví na podbízení, to poznají na míle daleko a ztrestají nemilosrdně. A normální lidskou slušnost a laskavost neumí v situaci, ve které v té chvíli jsou, ocenit (samozřejmě že pár dětí jo, ale ty jsou v takových třídách v těžké defenzivě). Tu považují za slabost hodnou pohrdání. Což mají z domova. To samozřejmě neznamená, že učitel slušný být nemá, to je přesně naopak. Jestli znáš knížku Jungle před tabulí, tam je to celkem pěkně rozebráno a není to od učitelky
|
|
|
|
|
Lída + 4 |
|
(14.2.2013 19:19:01) Tante, proč si to o devítkách myslíš??? Přijde mi to trochu zvláštní, za nás teprve začínala možnost jít na gympl i z osmičky, takže mi přijde devítka celkem normální. A když chodila na základku moje ségra, devítky se zrovna znovu zaváděly - takže to vydrželo necelejch dvacet let.
|
Tante Ema |
|
(14.2.2013 20:54:45) Protože ty děti jsou na základní školu už moc velké. Potřebují jiné metody, jiný režim, jiné klima. Taky je velmi špatně, že byla zrušena desetiletá povinná školní docházka. Nebyl to sice dokonalý systém, ale dával víc šancí vlastně všem.
|
Lída + 4 |
|
(14.2.2013 21:05:21) Tante, pamatuješ si, jak to vypadalo třeba na učňácích za dob desetiletý povinný školní docházky??? Obvykle se tam našla skupinka dětí, co neměly zájem se cokoli učit, ale nebylo možný je vyhodit, protože pořád ještě plnily povinnou docházku... Bylo to ještě mnohem horší než to, co dneska místama vyvádějí deváťáci.
|
Tante Ema |
|
(14.2.2013 21:39:37) Nedělám si iluze, ale přesto si myslím, že to byl lepší systém. Jinak je ale pravda, že povinná školní docházka je systém, který asi začíná dosluhovat.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(14.2.2013 21:42:19) Což o to, školní docházka povinná není, povinný je jen vzdělávání, ale je fakt, že domácí vzdělávání si volí vesměs rodiny, který jsou co se týká vzdělávání abnormálně odpovědný. Rodiny těch nejvíc demotivovaných žáků jsou většinou trochu jiná liga...
|
Tante Ema |
|
(14.2.2013 22:04:23) Hlavně je to tak, že domácí vzdělávání si můžeš zvolit, když chceš, ale nemůžeš být k němu odkázán, pokud vzdělávací pokusy školy systematicky torpéduješ.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(14.2.2013 22:28:06) což je škoda...
oni by si to rodiče těch největších rozcapenců rozmysleli, jestli chtějí mít takovýho miláčka doma... a možná by pak přitvrdili v motivaci ke vzdělávání ve škole...
|
|
|
Kamisi |
|
(14.2.2013 22:51:11) Jeno, nechci kecat, ale myslím si, že ještě pořád platí povinná školní docházka. I domácí vzdělávání pod ní spadá, je podřízené stejným osnovám jako školy.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(15.2.2013 6:00:05) Kamisi, docházkou jsem myslela docházení do školy. Dítě do školy chodit nemusí, musí se jen vzdělávat (a tím se myslí, že musí zvládnout učivo (výstupy) rámcovýho vzdělávacího programu stejně jako děti, který chodí do školy). Je pravda, že někteří rodiče doma vzdělávaných dětí provozujou v podstatě školu doma, ale většina se učí úplně jinou formou a někteří i tzv unschoolingem - neboli rodič to nechává přirozenému vývoji (třeba číst, psát a základní počty se zdravý dítě naučí běžnym doptáváním na to, co ho zajímá i bez cílený výuky - stačí v něm tu potřebu neušlapat). Alespoň tak to chodí u dětí, jichž jsem třídní (mám 25 domácích školáků). Přezkoušení ze zákona probíhá dvakrát ročně, ale není dáno kde - většina dětí přijede na návštěvu do školy, ale některé navštěvuju i doma, takže ti do školy opravdu nedorazí, jak je rok dlouhej.
Přikládám ukázku vysvědčení domácí školačky (třetí ročník), ze kterýho jde odtušit, jak nadstandardně funguje rodina:
Milá X, v českém jazyce si čteš dětské knihy podle vlastního výběru. Ráda se vracíš ke starozákonním příběhům. Společně si čteme mýty o stvoření světa a legendy, které souvisí se starověkými civilizacemi. K Tvým oblíbeným patří O Gilgamešovi a o japonské sněžné ženě Yuki Onně. Naprosto Tě uchvátily čínské básně. Po inspiraci těmito texty píšeš své vlastní. Chammurapiho zákoník jsi doplnila vlastním paragrafem, zkusila jsi napsat vlastní báseň a dokončuješ příběh o dívce jménem Alar Los. Ve svých textech aplikuješ gramatiku, kterou už znáš, včetně vyjmenovaných slov po B, L a Z. Seznámila ses s klínovým písmem, egyptskými a mayskými hieroglyfy, s čínským a japonským písmem, indickým, fénickým, řeckým písmem a latinkou. V matematice vyhledáváš příklady s násobením, protože násobilka je Tvoje oblíbená matematická operace. Indické násobení jsi hned pochopila a užíváš ho při řešení slovních úloh. Orientuješ se v čtvercové mřížce, v různých tabulkách a schématech. Řešíš algebrogramy, i když jsou obtížné, zaokrouhluješ, písemně sčítáš a odčítáš dvou a trojmístná čísla, pracuješ se závorkami. Úspěšně si poradíš také se slovními úlohami o čase. V projektech ses zabývala nejprve vesmírem. Velký třesk a jiné teorie o vzniku vesmíru, galaxie, hvězdy, planety, měsíce, to všechno Tě zajímalo, o všem jsi přemýšlela a zkoušela sis to představovat na základě různých pokusů. Objevila jsi řecké báje v souhvězdích, římské bohy ve jménech planet a souvislost s anglickými názvy dnů. Pak ses zaměřila na planetu Zemi a její nejstarší historii. Dozvěděla ses, jak Pangea souvisí s jednotlivými světadíly a pohybem zemských desek. Víš, jak vznikl indický subkontinent a s ním i Himaláje. Zajímal Tě vývoj živočichů a rostlin a v blízkém okolí jsi nalezla zkameněliny pravěkých tvorů. Další okruh se týkal člověka. Z nejstarších lidí Tě okouzlil Ötzi, jehož zmrzlá mumie byla před lety nalezena v Alpách. Tak jako on jsi vyráběla pazourek, boty z kůže, luk a šíp, křesala oheň. Odlévala jsi kovové šperky do formy podobně jako lidé v době bronzové a železné. Následovaly starověké říše. V Mezopotámii jsi zalévala visuté zahrady pomocí kladky, stavěla babylónskou věž. V Indii ses seznámila s Buddhou a jeho myšlenkami, uvařila kari s cizrnou, sestavovala vodní hodiny a měřila čas. Čína Tě inspirovala k vytvoření deskové hry „Hedvábná stezka“ a na ní jsi pochopila, jak a s čím starověké říše obchodovaly a jak se zároveň se zbožím rozšiřovaly vědomosti, náboženství, příběhy, pohádky. Čína a Japonsko s výrobou papíru a lampiónů, které jsme pouštěli na Nový rok, Inkové s kipu, Mayové se svými pyramidami, čísly a kalendářem, stejně jako Aztékové s plovoucími ostrovy rozšířily tvé znalosti o starověku. Mayská dětská hra Patolli, egyptské vahadlo a loď z rákosu, Archimedův šroub, římský dům, keltské sídliště a hodně dalších pokusů a projektů Ti pomohlo pochopit různorodost těchto starých civilizací. Také náplň v předmětu Umění a kultura je ovlivněna tématy vesmír, pravěk a starověk. Poslouchali jsme zvuky a hudbu, kterou asi slýchávali v těchto časech, vyrobili jsme několik hudebních nástrojů - bubínek a keltskou harfu. Hraješ na piano, ráda tančíš a hledáš vyjádření v pohybu. Pracovala jsi s nejrůznějšími materiály, z hlíny vyráběla pečetní válečky a destičku s klínovým písmem, ze sádry formu na odlévání kovů, jindy jsi sádru použila jako podkladový materiál pro malbu. Z papíru jsi vystřihovala japonské kirigamy a lampiónek, motala mumie z toaletního papíru, z provázku drhala jako Inkové, z kamene jsi vykouzlila pravěký přívěšek s dírkou vyvrtanou pazourkem a různé kamínky a korálky jsi použila na řeckou mozaiku. Všechno Ti přineslo radost. Tělesná výchova se samozřejmé také inspirovala pravěkem a starověkem. Naučila ses střílet z luku jako pravěcí lidé nebo lukostřelci v Egyptě, cvičila jsi jógu, zkoušela jsi některé z olympijských sportů. Po vzoru starých Mayů jsme hráli míčové hry nebo běhali štafetu jako běžci v Peru. Začala jsi pravidelně před výukou běhat 400m, chodíš na lezeckou stěnu, jindy zase plavat, a tak si zlepšuješ svoji fyzickou výkonnost. Některá historická témata jsi probírala i v angličtině. Rozšiřuješ si slovní zásobu, pohotově reaguješ v rozhovoru, čteš encyklopedie v angličtině, sleduješ pohádky, dětské filmy a historické dokumenty v originále. Dokonce také telefonuješ s rodilým mluvčím. X, pracovala jsi každý den po malých kouscích, ale dohromady je to velký kus práce. Stejně tak pracuješ i na sobě, učíš se vycházet se sourozenci a při tom nezapomínáš sama na sebe. Je důležité umět říct, co si myslíš, co cítíš a jednat podle toho. Brzy budou pololetní prázdniny, jsou sice krátké, ale užij si je, hraj si a raduj se.
Je fakt radost s takovýma rodinama spolupracovat. Jinak značná část dětí v domácím vzdělávání u mě ve třídě jsou děti s poruchami autistického spektra (vysocefunkční autismus, aspergerův syndrom apod.) - neboli děti, který z našeho školskýho systému prostě vypadávaj - inteligencí obvykle patří na základku, ale ta jim většinou neumí zajistit podmínky pro integraci (asistenty, IVP) a posílá je do specky, kde není dostatečnej prostor pro vědomostní rozvoj. Takže rodiče volí domácí vzdělávání částečně z donucení, přesto ho realizujou na velmi vysoké úrovni.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(15.2.2013 6:06:34) Jen dodám, že tahle rodina dělá stejné celoroční téma, které děláme i ve škole - letos je to historie od pravěku po současnost, proto je tam tolik historie. Loni bylo celoroční téma zeměpisné (kontinenty), příští rok bude příroda (biotopy ČR, biomy světa)...
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(15.2.2013 6:10:42) A tady je vidět, jak probíhá přezkušování - abyste si nemysleli, že děti přijdou do školy psát písemky nebo tak něco: https://picasaweb.google.com/110022899038757097693/DomaciVzdelavani?noredirect=1#5835951425704117906
Jsou to teda jen fotky ze školy, u dětí doma jsem nefotila.
|
|
|
Vítr z hor |
|
(23.2.2013 18:38:51) Jeno, to je nádherný....
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(27.2.2013 20:08:46) Jeno, co to udělá s takovou X, když přijde do 6. třídy běžné základky nebo do primy běžnýho gymnázia? musí nutně trpět a nechápat, proč to najednou je všechno jinak, bohužel, ono by se dalo takto jako se učí X učit i na základkách, ale nebudou tak učit učitelky vystudovaný před 50 lety, ani ty vystudovaný před 10 lety a naučený na sezení v lavicích a zákaz napsat 4. řádek v písance, když povolily napsat jen tři řádky
|
|
|
|
|
Lída + 4 |
|
(14.2.2013 21:49:35) Tante, já si naopak myslím, že ten nápad s desetiletou školní docházkou byla naprostá šílenost a musel to vymyslet někdo ne zcela příčetnej. Výsledky byly dost tristní. Touhle verzí prošla například moje sestřenice...
|
|
|
|
|
Tante Ema |
|
(14.2.2013 20:54:45) Protože ty děti jsou na základní školu už moc velké. Potřebují jiné metody, jiný režim, jiné klima. Taky je velmi špatně, že byla zrušena desetiletá povinná školní docházka. Nebyl to sice dokonalý systém, ale dával víc šancí vlastně všem.
|
|
|
|
Mrej |
|
(15.2.2013 14:50:22) přijatí nejsou, ale k přijímačkám s nimi jde vysvědčení z pololetí 9.tř., takže logicky na to kašlou. A pokud je to na jazykovce ta nejazyková třída (tj. ti méně snaživí), je to práce skoro jak za našich časů na učňáku v dvouletém uč.oboru. Tam dělali pedagogy pokud možno jen chlapi, protože ta sběř nebyla ke zvládnutí.
|
|
|