| Šmudlíková | 
 |
(19.5.2012 12:16:06)
Nedávno bych tvrdila, že znám několik rodin fungujících na stejném principu včetně nás ku spokojenosti všech, ale žel dnes už to tvrdit nemůžu. Jedni známí se ve věku 50 let rozvedli , chlap si našel mladičkou náruživou  , jeho žena, která byla celé roky doma a pečovala o děti (ovšem hezká ženská) teď dělá sanitárku v nemocnici a je vděčná, že ji vůbec někdo zaměstnal  Další pár žil podobně bez mála 20 let, ale ke konci, kdy už děti dospěly a o maminku opravdu už nestály a ona si připadala nadbytečná, tak na stará kolena měla velké štěstí a z uklízečky, pak asistentky pro žáka tamtéž nakonec dělá učitelku a studuje VŠ - jsou spokojení moc, jen její manžel rencá, že už doma není tak naklizeno, stabilně napečeno, navařeno... jako dřív, ale jeho žena jen kvete  Další rodina, kde byla žena doma 20 let jsou dnes na rozvod, protože žena šla do práce - rovněž učí a muž není schopný "utáhnout" fakt, že žena už nefunguje jen pro něj  A my:doma jsem byla skoro 10 let a už chodím do práce - jsem spokojenější, vyrovnanější a do práce si chodím odpočinout od rodiny, údržby domácnosti...   U dítěte ve třídě je jedna maminka taky takhle řekněme vydržovaná doma a nevím, nepřijde mi, že zářila spokojení a štěstím - spíše to vyšlo z toho, že nemá žádné vzdělání a nebavilo ji se znemožňovat na pohovorech... 
Včerejší díl výměny jsem sledovala od druhé poloviny a myslím, že v té rodině, kde muž pracoval od nevidím do nevidím nastane brzy změna, protože muži začala docházet, že opravdu růst jeho dětí jde okolo něj... myslím, že rovněž mu došlo proč se tak honí - vysoký standart ženy, zbytečné utrácení, kde není potřeba... a myslím, že ten muž má zdraví taky jen jedno a dřív nebo později se ta jeho přepracovanost na něm projeví...
|
| Petronela s pubescentom | 
|
(19.5.2012 12:18:50)
To je žiaľ individuálne... v tomto smere recept na dokonalé manželstvo neexistuje.
|
| Šmudlíková |
|
(19.5.2012 12:25:53)
To ani nezkouším tvrdit, jen píšu, že momentálně neznám žádnou rodinu, která by v tomhle způsobu života vydržela šťastná a spokojená až do smrti nebo řekněme do důchodu.
Ono je to totiž všechno co tu kdo napíše nejisté. Ty tu můžeš psát, jak jsi šťastná a spokojená, jak nemáte žádné dluhy a za pár týdnů můžeš už psát něco jiného... Ona totiž i ta materiální stránka věci je dost nejistá a už vůbec nezabezpečí dobře vychované děti - plody žel uvidíme až v dospělosti dětí,- dobře připravené pro život a už vůbec ne fungující manželství, které přežije i odchod dětí ke svým rodinám... žel, kdo je pak při rozpadu manželství víc poškozený je právě ta žena, která "jen" zajišťovala muži a dětem servis 
|
| Petronela s pubescentom |
|
(19.5.2012 12:33:25)
Pretože život nie je len o tom ružovom, vieš... a nie každý to unesie... ja každopádne viem, že nič horšie, ako to, čo nás už stretlo, nás stretnúť nemože...
|
|
| Šmudlíková |
|
(19.5.2012 12:36:09)
A ještě si neodpustím jednu věc. Ty tu píšeš v některém z výše vložených příspěvků, že určitě budeš líp vzpomínat na to, že jste si mohli vše dovolit a nemuseli jste se hrabat z dluhů... to je žel často jen pozlátko, protože znám děti, které zažily obojí - naprosto průměrný život, a pak velké bohatství, ve kterém dospěly a dnes v něm mají i své životy, žel oba dost smutné. Bohaté dětství prožívaly tak, že plakaly, že nechtějí jet na dovolenou na Floridu na 2 měsíce, ale rády by taky řádily s dětmi venku a jeli třeba s vrstevníky na tábor, že by rády s nima oběma vyrazili jen tak na procházku do lesa a že by s nimi chtěly trávit více času jako tenkrát.
Navíc mě třeba zarazilo, jak moc dospělé děti známých, o kterých jsem psala, kde muž odešel v 50 letech za mladou náruživou, stojí stále na straně bohatého tatínka. Ten totiž na rozdíl od maminky to někam dotáhl, je bohatý! Maminka, která s nimi (bylo tam více dětí než 3) lítala po kroužcích, rozvážela je, svážela je, plnila jim nejrotodivnější přání... v jejich očích si jen moc vyskakovala a vyžívala se v bohatství, které poskytoval tatínek a doma byl prý stabilní bordel - mám děti jen 2 a i kdybych se přetrhla, tak uklizeno je vždy jen do chvíle než přijde 1 člen rodiny domů Přístup dětí po rozvodu mě zasáhl nejvíc. - nikdo z dnes už dospělých dětí nedoceňuje, že ta maminka poskytovala ono zázemí, které tatínek potřeboval, aby mohl dostat firmu tam, kam dostal a že to ani pro ni nebylo zrovna jednoduché a že je normální, že i chtěla po dětech, aby uklízely, aby doma pomáhaly...
|
| Šmudlíková |
|
(19.5.2012 12:39:29)
Ale tím vším neříkám ani omylem, že to musí být váš případ!  Ale že je i majetek vrtkavý to opravdu je, žel... Soused by Ti mohl povídat - dnes si s manželkou žel povídají jen s exekutory To jen reakce na to, že to Ti bohatí mají až do důchodu jednodušší - osobně tomu nevěřím a bohatým nezávidím v podstatě nic - možná jen to, že nemusí hlídat stav účtu do výplaty  Ad tragické scénáře - ty bohužel nekreslí lidi ale život a nikdo neví, co kdy na koho čeká a žel vždycky může být hůř...
|
| Monty | 
|
(19.5.2012 12:41:28)
Nemusíš závidět. Já nikomu nic nezávidím, ale nemám problém si přiznat, že bych to měla ráda taky.
|
| Šmudlíková |
|
(19.5.2012 12:45:59)
MOnty, ale já fakt názávidím, proč hned takovéhle závěry. Byla jsem doma skoro 10 let a bídu s nouzí jsem nedřela - užila jsem si to Ale zjistila jsem, že pro mě takový život není a žel chceme se dopracovat ke stavu, kdy nebudeme muset nakukovat aspoň občas na účty, jestli pokryjí vše, co je potřeba. A jak jsem psala, já Petře tohle všechno přeju, stejně jako bych přála známým, které jsem měla celý svůj život za vzor, aby se nikdy nerozešli a aby si nemusela ta žena procházet tím čím si prochází...
|
|
| Luc. |
|
(19.5.2012 12:51:58)
Tohle jistě není o závisti.
Já bych pracovat nemusela, nemám to zapotřebí, mohla bych se flákat doma, manžel nás v pohodě uživí a nevadilo by mu to, ale já nechci, chci být užitečná, sebevědomá, něco si dokázat, být mezi lidmi a to plotny jaksi nejde a navíc pro mě je důležitej pocit, že nejsem na nikom závislá, hodně důležitej.
|
| Anthea | 
|
(19.5.2012 12:58:02)
Beznicku, já mám pocit, že ženám, které mají víc dětí zas tak o pracovní seberealizaci nejde. Z čistě praktických důvodů je to už pak hodně těžko skloubitelné.
Spíš si víc dětí pořizují s plným vědomím toho, že budou v domácnosti.
Já zas nemám v okolí vícedětné rodiny nějaké ambiciózní typy, co studují VŠ a zapojují babičky a všechno stíhají s jazykem na vestě. Spíš jsou to typy, co preferují být v domácnosti, tak jim není proti mysli víc dětí. Ale není to tak, že by se dětem nějak výrazně víc věnovaly, nebo že by to bylo diktované striktně láskou k dětem. Byť to někdy tak vypadá, že tří, nebo čtyřdětná matka musí být něco extra co se týká mateřské lásky, víc než matky jedno nebo dvoudětné.
|
| Šešule | 
|
(19.5.2012 13:00:27)
Já mám zas ze svýho okolí pocit, že vícedětný matky častěji studujou a pracujou na částečný úvazek i při relativně malých dětech. Asi aby jim nehráblo docela
|
| Anthea |
|
(19.5.2012 13:03:41)
Šešule, možná tak Praha a Brno, já zase vidím kolem sebe, že kdo má tři a víc dětí, většinou nemá co kloubit, protože zkrácené úvazky jsou mimo Prahu sci-fi, i v Praze to není běžné. Takže jsou tak různě po mateřských, pak na pracáku, v domácnosti a podobně. Ale okolí to nějak bere, protože mají víc těch dětí.
|
| Šešule |
|
(19.5.2012 13:08:41)
Mluvím konkrétně o ČB a jedný p.deli v VČ Ale možná je můj pohled ovlivněný tím, že přitahuju a jsem přitahována společností konkrétního typu matek.
|
|
|
| Šešule |
|
(19.5.2012 13:17:50)
Víc dětí holt vyžaduje víc práce. Mi to pochopení okolí přijde pochopitelný
|
|
|
| Len | 
|
(19.5.2012 13:12:09)
Sesule, vidim kolem sebe to same. Jak v ceskem okoli, kde snad neni jedina matka ditete starsiho dvou let nepracujici alespon na castecny uvazek nebo nestudujici, tak tady v ceske komunite. Treba na nasi diskuzi matek z UK studujeme vsechny
|
|
|
| Anthea |
|
(19.5.2012 13:01:48)
a bohužel jsou i takové, spíš ty jednodušší typy, což mi paní připadala, které mají víc dětí rychle po sobě, aby měly legálně posvěcené být v domácnosti
jak tu napsala Šešule, v našem státě se pořád moc nenosí být v domácnosti, je to někdy i stigma, od jedno, nebo dvoudětné ženy se očekává, že zvládne skloubit i pracovní proces, u vícedětné už je omluvitelné, že nezvládne
Tím nemyslím automaticky jakékoliv vícečetné domácnosti, doufám, že to tak ani nikdo nebere. Ale tihle z Výměny na víc dětí evidentně neměli podmínky, jen za cenu, že manžel lítá jako hadr na holi. A to už není dobře.
|
|
|
|
|
| Petronela s pubescentom |
|
(19.5.2012 12:48:42)
Poviem ti to takto... vyrastala som v - čo sa finančného zabezpečenia týka - podpriemernej rodine, sedem súrodencov, obaja rodičia makali od rana do večera, ja som pracovala odmala, aby som mohla potom si platiť na gympli inter, chodievala som od 15-tich na brigády. Svojho manžela som si brala ako úplne nemajetného, živila som celú rodinu niekoľko rokov ja. S MM sme vydržali smrt nášho dieťaťa, druhé dieťa choré, nevykašlal sa na nás...
Každý problém je v podstate božia milosť a človeku nezbýva, než držať a vydržať.
Ale naučila som sa katastrofické scénare riešiť, až keď prídu, pretože najviac sa v živote aj tak človek trápi iba myšlienkami a predstavami, stresuje sa a ničí sám seba po psychickej aj fyzickej stránke... A z toho sú potom rakovinky a iné "milé" veci...
|
| Šmudlíková |
|
(19.5.2012 13:01:40)
Taky jsem věřící a taky beru život, jak jde, ale jsem díky okolí asi založená zkrátka jinak - každý jsme jiný. Jsem vděčná bohu za to, že mám práci jakou mám, že můžu být i s nimi a přitom nemusím být celé dny doma... Každá rodina si nese svůj kříž - neznám žádnou, pražádnou a sama jsem taky děti neporodila jen tak mimochodem a bez předcházejících potíží. 10 let jsem si užila pod větví muže a jsem mu za to vděčná, že pracoval za 3, abychom si mohli dovolit to co máme, ale věř, nevěř sama vidím změnu v přístupu dětí ke mně s tím, že taky už domů nosím nějaký ten peníz, je to opravdu jiné... Nechci Ti plánovat nic ošklivého, proč taky? Jen píšu, že opravdu nejde soudit život bohatých a chudých a myslet si, že váš život je jednodušší, lepší, budou lepší vzpomínky... tohle nejde napsat. Ono znám taky rodiny, kde oba dřou do úmoru, aby splatily dluhy, pak znám ale i rodiny, kde je všeho moc a dřou víc a víc, protože i to moc je málo a chtějí ještě víc, a pak znám takové ty normální rodiny, kde se chodí do práce, dluhy se splácejí, sice se nejezdí do zahraničí, ale mají se rádi a podle mě taky žijí plnohodnotný a příjemný život
|
|
|
|
| Petronela s pubescentom |
|
(19.5.2012 12:40:53)
No a čo? Život nie je čierny, ani biely, neexistuje žiadny vzor, o ktorom by sa dalo povedať, že je dokonalý, alebo zlý a že to skončí dokonale, alebo zle. Tak čo tu splietaš? My tak žijeme zatiaľ spokojne. Až nie, tak to budeme riešiť, ako rodina. A keď nie ako rodina, tak to budem riešiť sama. Pretože taký je život, raz si hore, raz dole... nepoznám nikoho, zamestnaného ani nezamestnaného, bohaté ani chudého, kto by mohol povedať, že nikdy nebolo všetko naľavačku. Ale neviem, prečo to riešiť teraz..
|
| Šmudlíková |
|
(19.5.2012 12:46:37)
Hele já nevím, proč si to všechno bereš tak moc osobně. Píšu jen, co vidím v okolí a co tedy řeším v hlavě...
|
|
|
|
|
|
. Pak jsem si musela zvyknout na to,že má pevnou pracovní dobu a je to lepší i pro děti,že mají tátu doma
Taková ženská to má akorát blbý, když ji chlap po čtařicítce vymění za mladší. To je pak blbý- starat se o sebe sama, bez praxe, po letech života jako finančně závislá
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)