| Agnesita | 
 |
(1.12.2011 8:30:16)
Ahoj, právě sleduju pořad na Prima Love, kde se maminky doslova předhánějí ve vysvětlování a popisování toho, jak jim děti/ dítě zničily život  v tom, že jim VADÍ, myslet na to, že dítě má někdy jíst, musí se přebalit, později, že se vzteká atd. Nejhorší mi na tom přijde, že spousta z nich o tom mluví PŘED těmi "hroznými" dětmi. Mluví o tom, jak je obtěžuje trávit čas s dětmi, že nemají čas si odskočit, že už nemůžou tak nakupovat, že jsou rozčilení, protože mají dítě, protože dítě stojí mezi nimi  M Konkrétně teď jedna maminka vzpomíná nad svatebními fotkami se slovy: "Byli jsme tady velice šťastni, to bylo krásně období. A pak přišel Ashley ... (dodatek je tónem ve stylu vyvolali jsme ďábla). áte taky pocit, že vám dítě zničilo život, partnerský vztah a váš život je teď o ničem?
|
| Jája | •
|
(1.12.2011 8:32:34)
Pořad jsem neviděla, ale podle toho co píšeš mě napadá jediné.A to, že si dítě/děti neměli vůbec pořizovat.
Neříkám, že toho nemám někdy plné kecky, jsem doma 6. rokem, hlídání 2x za rok, ale mluvit takhle před kamerou a především před těmi dětmi????No kde to jsme...dětí je mi líto
|
|
| helis78 | 
|
(1.12.2011 8:33:21)
no teď se dívám, je to příšernéé.
|
|
| Dalalmánek |
|
(1.12.2011 8:33:34)
Já jenom doufám, že neničím život svým dětem, když jsem otrávená, unavená, nemám na ně náladu apod. Jinak už jsem došla do fáze, kdy si dokážu svoje potřeby naplnit i s dvěma cácorkama a nemůžu říct, že bych jakkoliv strádala.
|
| magrata1 | 
|
(1.12.2011 8:50:58)
Já sice strádám, ale spíš lituju dětí, že to se mnou musí vydržet. Nikdy jsem nelitovala toho, že je mám. To, že mi chybí volno jen na sebe, je chyba nesoudného chlapa, ne dětí.
|
| Dalalmánek |
|
(1.12.2011 8:51:49)
|
|
|
| Ecim | 
|
(1.12.2011 9:18:17)
"Jinak už jsem došla do fáze, kdy si dokážu svoje potřeby naplnit i s dvěma cácorkama a nemůžu říct, že bych jakkoliv strádala."
|
|
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 | 
|
(1.12.2011 8:40:57)
zaaložila jsem stejný téma před chvílí....kdybyste dokoukali pořad do konce..tak byste pochopili....ale děláte rychlý soudy..
|
| Jája | •
|
(1.12.2011 8:44:39)
Z toho co tu bylo napsáno (i v tématu založeným tebou), mě nic jiného nenapadá a snad člověka ani nemůže.
Proboha ano, je to občas náročné, hlavně psychicky, ale vše co tu bylo napsáno je už trošku silé kafe, ne?
Mě nepřijde normální fńukat do kamery, že musím ven s batohem a plínama, asi místo oblíbené kabelky...atd.
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 |
|
(1.12.2011 8:47:37)
to je právě to píšu....děláte rychlý soudy..ve finále je tam řečeno že všichni kdo tam mluuvili mají své děti moc rádi a bez nich by si to neuměli představit....a nemusí být přece každý nastaven tak, že si prostě nebudou stěžovat... mají to těžké a někde to potřebují ventilovat....a proč by to nemohli říct...je to úplně normální cit a pocit..
|
| Míša | •
|
(1.12.2011 8:49:40)
Ale jo, ať to klidně řeknou, ale já to nechci poslouchat, proto jsem to vypla, od toho mám vypínač.
|
|
| Mače | 
|
(1.12.2011 8:50:53)
jasně je to normální pocit, ale říkat to do kamery, před dětma mi nepřijde normální, co ty děti?jak jim musí být když to slyší????Myslíš že to nevnímají, podle mě si z toho vezmou jen to, že je nikdo nemá rád a že se neměli narodit a to vnich nadělá dle mého paseku!
|
| Ennywan | 
|
(1.12.2011 8:53:11)
Mače, ale ty to moc prožíváš, ty lidi za to dostali zaplaceno, je to film, něco jako bulvár, je to sestříhané, poskládané jinak, než se třeba vedl rozhovor...
|
| Mače |
|
(1.12.2011 8:59:56)
Jitu nemám pocit, že bych to zase tak prožívala, dokument jsem neviděla a ani po tom netoužim, přijde mi to prostě jen blbé takhle o tom mluvit před dětmi.....to je celé
|
|
|
| Roya | 
|
(1.12.2011 9:10:07)
Mače, souhlasím. A není to jen v televizi, ale i v běžném životě si lidé myslí, že před dětmi mohou o nich říkat co chtějí a nevadí to ("Vždyť z toho ještě nemá rozum!" )...
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:28:44)
Royo, a nejen o nich. Třeba si myslí, že si před dětmi můžou nadávat, shazovat se, hádat se, řvát na sebe. 
|
|
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:20:04)
"jasně je to normální pocit, ale říkat to do kamery, před dětma mi nepřijde normální, co ty děti?jak jim musí být když to slyší????Myslíš že to nevnímají, podle mě si z toho vezmou jen to, že je nikdo nemá rád a že se neměli narodit a to vnich nadělá dle mého paseku!"
Já jsem tenhle pocit jako dítě mívala často, ani ne tak za sebe, ale jako za jiné děti. Jednou jsem asi jako šestiletá plakala, když jsem vyslechla rozhovor ve stylu "a jéje, ono se jim teď má narodit dítě, no to to pěkně podělali" (tuším, že to byli studující rodiče nebo tak něco). Bylo mi toho dítěte líto.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:22:51)
Prachy by mi nestály za to, abych si podělala vztah s dětmi, přikládám mu větší váhu než penězům, které pro mě rozhodně nejsou nedůležité.
|
| MrakovaK | 
|
(1.12.2011 14:14:47)
kdyby nějaký rozhovor do televize. Ale když si vzpomenu, jak se přede mnou rodiče hádali.. v rodinách se denně dějí horší věci na dětskou dušičku, než sestříhaný rozhovor do tv, bych řekla.
|
|
|
| Mače |
|
(1.12.2011 9:34:52)
Ecim takže jsi mi dala za pravdu, udělá to paseku.
|
|
| C22 |
|
(1.12.2011 10:07:44)
Ecim, připoměla si mi: na poznámky typu"a jéje, ono se jim teď má narodit dítě, no to to pěkně podělali" si pamatuju z doby konec 80. začátek 90. let, kdy jsem byla sama puberták. Teď se zas lidem vyčítá, že si z dětí dělaj až moc střed/smysl života. Tak si říkám, že i to lepší než ten zakyslej přístup.
|
|
|
|
| tečka | •
|
(1.12.2011 8:51:48)
Nakonec možná.
Ty jsi nadšením hýkala chvíli po začátku:
(1.12.2011 8:17:03)
Já ano a právě to nahrávám...je to super dokument. Vypálím si ho a předám dceři v pozlacené krabičce jako bibli. Tolik mi mluvili z duše!!!! Co vy na ten dokument? Máte to doma někdo také tak?
Ježíš, nemusíš se obhajovat. Tvoje děti, Tvoje pocity.
|
|
| Agnesita |
|
(1.12.2011 8:55:09)
Mně jen přijde zvláštní, že hodinu tam na svoje děti nadávají a pak řeknou jednu větu ve smyslu, že teda děti chtěli a to je jako omluva? Jako jasně, taky se občas cítím vykrvená a hotová z toho, co zlatíčka vyvádí a s manželem na sebe nemáme tolik času jako dřív. Ale čas, který trávíme všichni společně je daleko krásnější, tím že jsme společně s dětmi. Neskutečně náš život obohatily a i když jsou občas pernější chvilky, tak bych nechtěla být už znova bezdětná a svobodná. A hlavně by mě zajímalo, jak se asi budou cítit jednou ty jejich děti, pokud si tento pořad pustí. Mě by ranilo slyšet, že jsem zavinila konec života svý mámy, že to nesnášela být se mnou doma.
|
| Mače |
|
(1.12.2011 9:02:11)
napsla jsi to skvěle, líp než já, o totéž jsem se snažila výše, ale asi jsem nebyla pochopena.
|
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:23:55)
"A hlavně by mě zajímalo, jak se asi budou cítit jednou ty jejich děti, pokud si tento pořad pustí. Mě by ranilo slyšet, že jsem zavinila konec života svý mámy, že to nesnášela být se mnou doma."
Udělat mi tohle mí rodiče, tak jim to budu tak dávat sežrat, až se jim z toho budou protáčet panenky.  
|
|
| MrakovaK |
|
(1.12.2011 14:21:51)
snad se na to podívají až v dospělosti.
|
|
|
| boží žena | 
|
(1.12.2011 9:00:27)
jo ten pořad už sem kdysi viděla a diskuze pohoršených tu byla taky, ... ono to ve skutečnosti nebude tak horký
|
|
| Limai | 
|
(1.12.2011 13:37:02)
Jo,ať si klidně stěžujou,ale ne před svýma dětma.To jsou všichni tak pitomí,když si myslí,že ty děti nevnímají,když rodiče dávají najevo,že jsou pro ně přítěž,kterou by raději neměli?
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 13:42:24)
Nebo ať si postěžují nějakou vhodnou formou. My si se synkem říkáme, že jsme unavení, štve nás to a to, ale máme se rádi a jsme šťastní, že se vzájemně máme.
|
|
|
|
|
| tečka | •
|
(1.12.2011 8:46:47)
Proč?
Ty sama píšeš:
"mě to právě přišlo úžasné..mám to doma totiž přesně tak.....tak jsem moc ráda že ukázali také pohled těch rodičů, kteří chodí unavení, zdrchaní, naštvaní...rodičů kteří nemají čas na sebe, své koníčky a aspoň malé rozptýlení...."
Tak se za to nestyď. Dceři jsi to přece vypálila jako věno  )))
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:31:11)
"tak jsem moc ráda že ukázali také pohled těch rodičů, kteří chodí unavení, zdrchaní, naštvaní...rodičů kteří nemají čas na sebe, své koníčky a aspoň malé rozptýlení...."
Aspoň trochu času na sebe si může najít každý - kdyby to tak nebylo, tak tu nediskutujeme na rodině. Pokud někdo tohle tvrdí, tak je totálně neschopný nebo lže, jako když tiskne. Ano, není to na to, aby člověk třeba někam na týden zmizel, ale sednout si v době, kdy děti spí, třeba s knížkou, ruční prací, čímkoli, co nás baví, to už se dá.
|
| Roya |
|
(1.12.2011 10:30:58)
Tak já zatím, co dítě/děti spí, musím pracovat. Do diskusí nakukuju mezi prací, protože bych se jinak zbláznila, nebo pozdě večer, kdy už jsem opravdu vyčerpaná a raději bych měla jít spát.
Tak zase opouštím Rodinu a jdu pracovat 
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 10:33:28)
Taky za chvíli půjdu. 
|
|
|
|
|
|
| Mače |
|
(1.12.2011 8:43:16)
Ne nemám ten pocit, oba jsem utahaní, občas protivný, samozřejmě máme na sebe míň času, ale přesto jsem oba přesvědčení, že pořídit si děti bylo to nejlepší rozhodnutí v našem dosavadním životě. Kvůli nim má náš život smysl, pro ně děláme co umíme a s nimi se smějeme, prostě bez nich bychom to nebyli MY, ale jen já a on.....
|
|
| Míša | •
|
(1.12.2011 8:46:26)
Viděla jsem včera jenom malý kousek. Nějaká obhrouble vypadající obézní těhotná tam mluvila o tom, že udělali chybu, když si dítě pořizovali, že nejlíp jí bylo když se mohli věnovat jen sami sobě, psovi a kočce. A že dítě bude od prvního dne spát samo v pokoji, protože s ní v ložnici spí pes a kočka a mimino se tam nevejde. Pak jsem to vypla, nechtěla jsem ty řeči poslouchat. Doufám, že až porodí, naskočí jí mozek, protože jinak to dítě lituju. Pokud ne, asi by bylo lepší dát dítě k adopci a věnovat se spokojeně dál psovi a kočce. V jednom jí dávám za pravdu - opravdu udělali chybu, když si dítě pořizovali. Snad mu nepřipraví ošklivý život nechtěného dítěte.
|
|
| Ida | •
|
(1.12.2011 8:49:47)
Připadá mi, že se ti rodiče sami zasekli někde v dětském věku, kdy člověk ještě nedokáže domýšlet důsledky svých rozhodnutí ani zvládat povinnosti bez pocitu ukřivděnosti. Zajímalo by mě, jestli je před vystoupením v tomhle pořadu napadlo, že si možná zakládají úplně zbytečně na obstojný rodinný konflikt, který jim v budoucnosti může ošklivě zkomplikovat život.
|
|
| *Owls* | 
|
(1.12.2011 9:06:05)
Nechápu, jak se někdo může vyjadřovat k pořadu, když ho neviděl. Název pořadu je zvolen tak, aby nalákal diváky. Náplň pořadu byla v podstatě o tom, jak je to někdy šíleně náročný, ale že ty děti stejně milujeme. Kdybyste se dívaly, tak byste tu nepsaly takové bláboly
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 |
|
(1.12.2011 9:15:47)
Přesně tak Kamilo.....lidi udělají rychlý úsudek podle 5-ti minut který vidělo....a odsoudí celý pořad...já to viděla ve finále 2x a fakt to bylo výstižný až hrůza....je to s dětma někdy náročný....škoda jen že tam neukázali ty matky co jsou v pohodě..dítě odloží k babičkám kdykoliv mají příležitost a tudíž mají fůru času na sebe a své manželství....
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:34:53)
Milá zlatá, sobě i svému manželství se člověk v určité míře věnovat může i tehdy, když děti k babičkám neodloží. A já si myslím, že když manželé potřebují a chtějí čas pro sebe a třeba babičky nefungují, tak je lepší sehnat nějaké občasné hlídání, než debilně pindat o tom, jak jsme x let nebyli spolu sami ani na kafi, protože nám nemá kdo hlídat. Kdo si neumí udělat chvilku pro sebe při dětech, tak buď lže nebo je to neschopný pitomec.
To ty vaše děti nikdy nespí? Nikdy si potom, co je večer uložíte, nesednete s manželem, knížkou, sem k diskusi, abyste dělali něco, co vás v tu chvíli těší?
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(1.12.2011 9:38:23)
Ecim,
přesně tak. Kdo si ten čas udělat chce, najde si ho. Kdo ne, tak blbě kecá a vymlouvá se.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:46:19)
Monty, jsem ráda, že se už zase na něčem shodneme. 
Já se snažím svoje děti nenásilně učit, že je miluji a jsem tady pro ně, ale že jsem také jen člověk, který potřebuje svůj životní prostor - stejný, jako poskytuji já jim.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 9:48:24)
Ecim,
nevím jestli to syna učím nenásilně - prostě mu to sděluju.
|
|
|
|
| Grainne | 
|
(1.12.2011 9:40:55)
Ecim i kdyby nemohl, tak nakopat.
Pofňukat si jistě, navíc se tu sejde kupa rad, ze kterých se vždycky dá nějak vybrat něco, co mi sedne a jinak je to tracha logistiky a odhodlání. Ty děti nepřišly na svět jen samy od sebe.
Uznávám, že se někdo rozhodne děti nemít, ale pokud ne, měl by si uvědomit, že dítě není jen rozmar, který mě kdykoliv může přestat bavit.
To je tedy trochu mimo téma, ty matky si cestu našly, jen byl trochu rozpor mezi řečmi a činy.
Navíc - tři roky MD, žádné vláčení kojenců po jeslích na pátou ranní a do háku s půlročním miminem a batoletem.............vážně není valný důvod ke stížnostem. Ta mimina se po nocích budila taky.
Nechápu, jak si to může někdo, kdo se dobrovolně rozhodl mít dítě, neužít.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 9:44:11)
Grainne,
no, to zase záleží na nastavení dotyčného.
Já si třeba první tři roky neužívala - ne že by mi vadily malé děti nebo by mne nějak zásadně obtěžovalo se starat o mimino, ale opravdové "užívání" prostě přišlo až ve chvíli, kdy syn začal být parťák a byla s ním rozumná řeč. S miminem žádná velká zábava není.
|
| *Owls* |
|
(1.12.2011 9:49:40)
Monty, ale možná právě i o tohmle ten pořad byl. Některé ty ženské to prostě nenaplňovalo Proč to neříct? Já si vážně myslím, že mě nikdo nemůže osočit, že jsem na své dítě zlá. Myslím,ž e má krásné dětství a všemožně se o to snažím, ale když se narodila, tak mě prostě zarazilo, že ač jsem na ni čekala dlouhých 8 let a povedla se až s asistencí, je to někdy docela "hrůza" Místo, abych byla nadšená od začátku, užívám v pravém slova smyslu užívat) si mateřství až od určitého věku a je to den za dnem lepší a lepší
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 10:25:01)
Kamilo,
no dobře, ale když mne "nenaplňuje" mimino, může mne "naplňovat" něco jiného. Pominu-li fakt, že dost dobře nevím, jak takové naplňování vypadá.
Osobně mám spíš pocit, že se dost ženských nechá vmanévrovat do takové té pozice "mám dítě, tak jsem jen a jen matka a nic víc" a potom zjišťuje, že to není přesně to, o čem se psalo v Bettynce nebo jiném nablblém periodiku.
|
| *Owls* |
|
(1.12.2011 10:36:51)
Monty, ani já nevím, co jsem tím naplňováním přesně myslela Mělo to prostě vyjádřit fak, že jak jsem se na to dítě dlouho a dlouho a dlouho těšila, myslela jsem, že jeho narozením se všechno rozzáří a už budu v životě vždy jen happy, protože jsem vlastně po ničem jiném netoužila Pak přišel porod, nějakej zázrak, kterej teda neumím přesně popsat, prostě jsem věděla, že od té doby musím bojovat za dva..., ale jinak sprcha. Studená, mokrá sprcha. S manželem jsme si hodně blízcí, ale tohle nás ještě víc sblížilo, protože on se prostě ty první týdny choval jako matka a já mohla pozvolna procitat To je prostě celé. A jak jsem psala, tak se to postupně zlepšovalo a zlepšovalo... Ale nikdy jsem nebyla matka, která se nad svým dítětem "roztejká", šišlá a je z něj celá poprděná. Já ji milovala, miluju čím dál víc, snažím se, aby to cítila, ale nebudu zakrejvat, že ten počátek nebyl prostě to, co jsem si představovala
Dvě nebo tři dopoledne jsem nakoukla na diskuse a konstatuji, že kousnout se tady pravidelně, asi nám spadne střecha na hlavu a nebudeme mít co jíst
|
| Grainne |
|
(1.12.2011 10:44:03)
Tak dítě tu stejně není od toho, aby nás naplňovalo, ale jaksi naopak, nás poté naplňuje plnění dítěte.
Hraju si tu se slovíčky, tak snad tomu bude někdo rozumět, ale jsou tu chytrý lidi, tak si troufnu.
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(1.12.2011 9:50:41)
Monty, to chápu, já si to vědomně taky neužívala v tom smyslu povznášení, na to jsem až moc přízemní bytost, já mám ty mateřské pudy spíš poněkud přesmyknuté do jištění a ochrany.
V životě by mě ovšem nenapadlo, že mi dítě zničilo život, nebo jiná lidská bytost v mém okolí, to si spíš ničíme sami nepřijetím něčeho, v tomto případě určitých omezení možnosti rozletu jinde, ale to je něco, co pro mě až moc logicky vyplývá z věci samotné, než abych si dovolila nad tím oběcně fňukat.
Samozřejmě je dovoleno kvílet nad nevhod pokakanou poslední plínou, to zase jo.
|
| jak | 
|
(1.12.2011 9:53:24)
no ja nevi, dite mi zivot obohatilo, ale stejne je to narocne obdobi.
Ale ten porad jsem videla kdysi a ti rodice byli dost divni, nemyslite?
Ano toho tolik s detmi nepodnikali....
Ja detem jednou reknu, ze me staly hodne spanku, ale laska , co mi davaji a davali, to vynahradi:)))
|
|
| *Owls* |
|
(1.12.2011 9:54:50)
Grainne, moc ráda tě čtu a převážně s tebou souhlasím, ale kdyby se pořad jmenoval třeba... mateřství nebylo úplně podle mých představ... Asi by se na to nikdo nedíval. Kdežto název, že mi dítě zničilo život, jistě přilákalo mnohem více očí. Podle mě je to pořád jen o tom názvu. Já bych do toho pořadu taky nešla, ale dceři řeknu, že po porodu jsem byla totálně mimo a vůbec to nebylo to, co jsem si představovala. Chci, aby kdyby se jí stalo to samé věděla, že to není konec světa to krásno prostě přijde. Za začátku jsem byla taky spíš ochranitelský typ, ale fungovala jsem spíš jako stroj, než jako matka
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:58:45)
Kamilo, naopak si myslím, že radu lidí ten název i odradil.
|
|
| Grainne |
|
(1.12.2011 9:59:55)
Kamilo, mně to nepřišlo tak zlé, ten název se snažil vyvolat jiný dojem. Zbytečně to mate.
Jistěže mateřství není zrovna idylka a přináší sebou mnohem víc emocí, dobrých i špatných, tak někdy je možná i problém se v tom návalu přebrat.
Najednou neřešíme sebe, ale sebe v závislosti na tom, co nějaký prťavý tvorečk cítí a prožívá, první úsměv, horečka, mokro v plíně, tohle nechi, tamto poblinkám, ono se nelíbí, tak se řve jak o život..............to těžko někoho nechá v ledovém klidu.
|
| *Owls* |
|
(1.12.2011 10:05:21)
Garnnie, jj, ale právě to myslím. Ten název se snažil vyvolat jiný dojem a vlastně ta diskuse je o názvu, protože mi nepřišlo, že by některá ta matka byla skutečně přesvědčená, že jí dítě zničilo život. A dotaz snad byl, zda se někdo díval a co tomu říkal. Někdo ten pořad ani neviděl a prostě se vyjadřoval k názvu. Název nebyl podstatou pořadu Podle mého tedy
|
|
|
|
|
| Petra Neomi | •
|
(1.12.2011 10:02:55)
Dtto.
|
|
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:49:13)
Grainne, mně stačí málo - sednout si večer s manželem, otevřít si víno (ani to nemusí být) a popovídat si. Nehledě na to, že povídat si můžeme i v přítomnosti dětí, že.
|
| Grainne |
|
(1.12.2011 9:55:52)
Ecim, mně též a dá se to docela dobře praktikovat i s dětmi každého věku.
Bydlím na příšerné vsi, kde ani ten pes nepopřeje dobrou noc, ale mladé maminy vídám se scházet na společné podvečerní procházky - třeba. Prostě žijí tam, kde žijí a žijí to, co mají, nepřipadají mi nešťastné.
|
|
|
|
|
| zuzini | 
|
(1.12.2011 9:47:09)
Jen vystupovat v pořadu s podobným názvem je dle mého přesčáru. Uvědomují si rodičové, že si pořad jejich děti jednou třeba pustí?
|
|
| Epepe | 
|
(1.12.2011 10:06:18)
BenyM, tady se musím ohradit, já tedy dítě k babičkám dosud odkládala, ale nikdy ne za účelem obnovy manželství, pouze kvůli studiu nebo práci.
No,a ono to, že někdo nemůže odložit děti (pokud babičky nejsou místně vzdálené) svědčí o tom, že i v generaci babička-matka to nebylo úplně tak ok.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 10:10:09)
Tak to já se přiznám, že někdy děti k babičce za účelem času jen s manželem nebo kvůli odpočinku odložím. (A kvůli práci taky.) A že pokud by nebyla babička, tak si někoho na občasné hlídání zaplatíme, protože nemíním svoje mateřství pojmout jako jednu nekončící honbu za první místo v soutěži "největší chudinka století".
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(1.12.2011 10:14:10)
nebo to svědčí o tom, že babičce ještě není padesát, chodí do rachoty od rána do večera a o víkendech se stará o své rodiče. Nebo babička bydlí 300 km daleko a přes týden chodí do práce. Nebo je babička v důchodu, ale fyzicky na zvládnutí malých dětí nemá, protože má problémy s pohybovým aparátem...
Juldo, to jsou mi ale odsudky vztahu matka x dcera Přitom to může mít prostě prozaický důvod časové tísně a prostorové vzdálenosti.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 10:15:26)
Bumbi, jenomže tam, kde jsou dobré vztahy, si babička jistě ráda aspoň chvilku najde. Znám rodiny, kde se babičky snaží navzdory svým vážným zdravotním problémům i velké vzdálenosti.
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(1.12.2011 10:21:42)
ano, máš pravdu, bohudík i bohužel žijeme obě situace. Jsem kvůli svým dětem ráda, že mají alespoň jedny funkční prarodiče, kteří o ně stojí.
|
|
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 10:16:23)
Nedávno jsem byla svědkem dojemné scénky, kdy babičce na vozíku zasvítily oči, že i na tom vozíku může ročního vnoučka aspoň uhoupat k spánku a být v rámci svých možností užitečná.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 10:19:43)
|
|
|
| Epepe |
|
(1.12.2011 10:17:36)
Bumbi, co se čílíš, vždyť jsem to napsala stejně jako ty.
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(1.12.2011 10:20:12)
sorry, přehlídla jsem tu závorku. Jdu si udělat kafe, evidentně jsem zase jedno kafe po obraz, promiň 
|
|
|
|
|
|
|
| anemon |
|
(1.12.2011 9:07:47)
Nepočítají holt se situací, která může tento náhled rychle změnit. Jednu takovou jsem také znala, kratší bezvědomí po febrilních křečích udělalo s jejím pohledem na mateřství divy.
|
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 |
|
(1.12.2011 9:10:54)
Já jsem se setkala s tím, že prostě někteří lidé nechápou že to jinde může vypadat jinak než u nich. Já to mám třeba takto ( a upozorňuju že si nestěžuji!!!)
Mám dvě děti. První dceru mě nechali rodit přez 10 hodin i když věděli že jí nemám šanci porodit (špatně se v děloze pohnula a šla ven vlastně šíjí - měla ohnutou hlavičku) pak mi udělali císařák. Když mi jí přinesli druhý den ukázat, tak jsem si jen pomyslela: no jo dítě, živý, zdravý--tak už mě nechte spát. Nebyla to láska na první pohled - ale miluju jí. Pak mi zjistili RS. I s touto diagnozou jsem se rozhodla s manželem pro druhé dítě. Vše bylo super...druhý císařák tentokrát plánovaný...láska na první pohled opět neproběhla. Po obou porodech poporodní deprese, kdy mi chodili sestry z dětskýho nadávat co si to vymejšlim. Mohla jsem jim horem dolem říkat že mám malýho ráda a že bych mu neublížila...i přez to chodili kontrolovat jestli jsem ho nevyhodila z okna....že y mi někdo zavolal psychologa to ani náhodou!!!!
S manželem bydlíme sami. Tím myslím 150 km od všech hlídaček. Manžel chodí do práce...odjíždí brzo ráno a vrací se odpoledne kolem 17:00 hod. ...tudíž jsem celý den na děti sama. Cokoliv se stane..musím řešit nejen to co se stalo..ale i to kam např. dáme druhé dítě když musím teď s prvním třeba na pohotovost...většinou to dopadá tak že prostě všude musím brát prostě děti obě i když se tomu druhému nechce.....manžel když je nemocný, tak si vezme prostě dovolenou v práci a jde po doktorech..mě když je zle, tak musím buď s dětma k doktorce...a nebo nemoc přechodit protože mi je prostě nemá kdo pohlídat. Na chůvy a hlídačky nemáme. A jak se říká 100x nic umořilo i vola.....myslím že spousta matek co se tu kasají jak je to hrozný že nějaká máma řekne že nemá ráda svý děti a že jí zničili život....by nemluvili jinak kdyby si toto vyzkoušeli na měsíc...dva..půl roku.....
Nebo prostě jen neumí věci nazvat těmi pravými slovy...
|
| anemon |
|
(1.12.2011 9:20:41)
Je to pořadník, kdo je na tom hůř?
Děti mám stejně, podruhý dvojčata, nemá RS, ale chronickou anemii a srdeční vadu, k tomu jsem od 14. m. dvojčat sloužila třičtvrtě roku noční a víkendy bez možnosti dát malé pohlídat (tj bez následného spaní)
Jsem vyšťavená, často protivná, děti z toho přesto NEVINÍM!
|
|
| Jája | •
|
(1.12.2011 10:10:19)
BenyM, ted nečtu další diskuzi, ale reaguji na Tvůj příspěvek, jak to vypadá u vás doma.
Nic ve zlém, ale toto je podle mě naprostý standart, ne?Ty porody určitě ne, ale ten denní režim..
Taky jezdím všude s oběma dětma, na pohotovost, svoje doktory, úřad když je třeba, nákupy(neřídím).Když jsme doma s dětmi, tak je přeci jasné, že ten druhý do práce musí.Můj chodí domů až v 19h, ne v pět, a i to beru jako dobrý.Že to není třeba v devět.
Chápu tě, ne že ne, ale to co tu píšeš mi nepřijde jako něco vyjímečného.Podle mě takhle tráví mateřskou spousta matek.
|
| Petra Neomi | •
|
(1.12.2011 10:12:02)
No a spoustě matek to mele hlavu...
|
| Jája | •
|
(1.12.2011 10:21:02)
Asi ano..
Jak už jsem psala, taky toho mám někdy dost.Jsem podrážděná, utahaná, nemám na nic náladu, aspoň už se tedy krásně vyspím, mladšímu jsou dva a od roka spí celou noc.To určitě dělá hodně.
Umím si svůj život představit pohodlnjěší, mít víc peněz, koupím si auto, zaplatím občas někoho na hlídání, koupím si něco čistě pro sebe pro radost.
Ale není, nestěžuju si, nemáme se nijak zle, děti jsou malé jen jednou a to právě TEĎ.
Od starších kamarádů a známých často slýchávám, že až děti odrostou, ano, je s nima míň práce, nepotřebují asistenci u každého prdu, je třeba víc peněz(ženská chodí do práce), ale stejně bývá nejhezčí to, když jsou děti malé, roztomilé.
Takže nebrečet, myslet pozitivně, uteče to jako voda a nebudu slýchavat to věčné "mamí, mamá", apod.(které mi ted už kolikrát leze na nervy, když je to pořád dokola a člověk nemá ani dvě minuty pro sebe klidu).
|
| Petra Neomi | •
|
(1.12.2011 10:24:45)
U mě platí "čím starší, tím lepší". Každý prostě nemusí být z malých dětí poprděný, ale to neznamená, že namá vlastní dítě rád. Umřela bych za svou dceru, ale nesnáším dětská hřiště, dětské koutky, řeči o kočárcích a triko mokrý od mlíka. :) Všichni to nemáme stejně, no.
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(1.12.2011 10:26:08)
Howgh. 
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 10:27:26)
Petro,
tak nějak. Nesnáším nesmyslný bezúčelný procházky s kočárem, nesnáším pískoviště a v mateřským centru bych dostala svědivou vyrážku. Přinejmenším. Ale přesto, že tyhle aktivity vykonával se synem někdo jiný (babička a děda), jeho vztah ke mně to nijak nenarušilo. Spíš naopak. Syn mne zbožňuje, ještě skoro v devíti letech se mnou chce spát v posteli, neustále mi lichotí a podkuřuje.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 10:28:41)
Monty, a to je ono - ty sis to prostě zařídila ke spokojenosti svojí i syna.
|
|
| *Owls* |
|
(1.12.2011 10:42:32)
Bezúčelný projížďy s kočárem byly taky moje černá můra. Posezení na pískovišti... mám štěstí, že se sousedkou jsme byly kamarádky i bez dětí, takže jsme si prostě někdy řekly a na hoďku jsme šly a nebylo to žádné drama... Ale nakonec nám chlapi, k naší velké úlevě, zřídili pískoviště a jiná prolézadla na naší zahradě
Mějte se hezky
|
| Grainne |
|
(1.12.2011 10:46:35)
Bezúčelný projížďky s kočárem miluju - někam se ponořím hluboko do sebe a jen tak jdu. Já bych si to mimino pořídila snad jen kvůli tomu.
Ovšem společné pískoviště, dětský koutek a houf štěbetajících matek taky neunáším. Vpodstatě vůbec žádné společné aktivity tohoto typu a z dětí tedy žádní asociálové nejsou.
|
| Petra Neomi | •
|
(1.12.2011 10:52:59)
Tak nořit se můžu i bez kočáru :) Ale jediný bezúčelný projížďky, který miluju, jsou autem :)Prázdná dálnice, noc, naložit tomu.... no, můžu vézt i dceru, většinou spí.
|
| JaninaH |
|
(1.12.2011 11:11:05)
Petro, jenže to není ono, bez kočárku nebo bez psa se ven nevykopu, nýbrž se nořím doma na gauči, což nesvědčí mé fyzické kondici
J.
|
| Petra Neomi | •
|
(1.12.2011 11:13:08)
Nojo, tak já mám psi od 16 let kontinuálně, s nima se mi noří trochu líp. :D
|
|
| jamall |
|
(1.12.2011 11:13:26)
Haha já se chci vykopat ven vždy, ale mám doma dokonalou brzdu v podobě malého dítěte, které nechce jít někdy ven a být celý den jen v pyžamu.
To je legrační. To ho mám jako nechat doma a jít si sama mezi lidi? Já bych si klidně šla, ale nevím co na to pak sousedi a okolí.
|
|
|
|
| JaninaH |
|
(1.12.2011 11:08:11)
"Bezúčelný projížďky s kočárem miluju - někam se ponořím hluboko do sebe a jen tak jdu. Já bych si to mimino pořídila snad jen kvůli tomu."
Grainne, přesně, to byly moje nejhezčí chvilky s dětmi . Teď zažívám to samé se psem a už se nemůžu dočkat, až budu "vozivá" babička.
|
| Lída,3 kluci a holka | 
|
(1.12.2011 11:34:58)
Janino, já jsem to většinu času nenáviděla. Mrně pěkně chrupalo v kočáru, a když jsem dorazila konečně domů, vzbudilo se plný síly na další lumpárny, zatímco já jsem měla dost.  Když už začaly samy chodit, bylo to něco úplně jinýho.
|
| Elíláma | 
|
(1.12.2011 11:45:58)
Lído: já prcka navykla od miminka spát bez oupání, maximálně stulený ke mě takže u nás se odpo 3-4 hod spí ( i v roce a půl) v postýlce a pak se jde ven společně řádit  prý dětem vyhovuje houpání, že jim připomíná houpavou chůzi matky, když jim bylo dobře v děloze, tož jsem se celý těhotenství válela a malej houpat nepotřeboval ne, nevím, jestli to souvisí.
|
|
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové | 
|
(1.12.2011 11:58:35)
tak hřiště jsem nesnášela a nesnáším. Nebavilo mě běhat za dětma aby neslítli a když byli větší tak dřepět a zírat a poslouchat povídání maminek co na sebe hulákaly z jednoho rohu do druhýho. Radši jsem s prckama jezdila na vejlety .Jednoho v šátku, druhý nějak ťapali a bavilo je to. Ani to ježdění s kočárem jen tam mě neba. Musela jsme mít jasný cíl kam a co tam
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 12:01:01)
Mne nejvíc baví si se synem povídat a vymýšlet blbosti. Jeho to zjevně baví taky. Je dost línej, takže na nějaký sporty nebo courání po procházkách ho neužije, k tomu musí být víceméně nucen, ale dokáže celý den proválet v pyžamu, povídat si a "snít".
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(1.12.2011 12:05:56)
monty joo tak ted tje tohle nejmilekší činost našeho kubíka taky ale pokdu jdeme někam jen my dva tak jde docela rád, protože ví, že to není na dlouho a může povídat celou dobu jenom on
ale dřív když byl malej tak chodil rád
|
|
|
|
| Amarela |
|
(1.12.2011 13:03:03)
Grainne, mám to stejně jako Ty!
|
|
|
|
| Petra Neomi | •
|
(1.12.2011 10:50:50)
Nojo, Niki se mnou taky chce spát v posteli, jenže u ní spát v posteli znamená být úzce propleteny a jak je větší, tak už je to pro mě hodně nepohodlý. Když se nemůže vplést do mě, vplétá se aspoň do čuby, které to nevadí.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 11:02:47)
My to zatím zvládáme i na synově posteli, která rozhodně není dvojlůžko. Dokonce ani jeden a půl lůžko. Je fakt, že se nijak extra dobře nevyspím, ale na druhý straně si říkám, že v patnácti už o to stát nebude, tak proč mu nevyhovět.
Ale jak jsem tu už psala několikrát - nedá se srovnat dítě v manželství nebo partnerství a dítě, na který je člověk v nějakým ohledu sám. OK, nikdy jsem neměla problém s hlídáním, to je fakt. I po rozvodu funguje bývalá tchýně jako babička a je ochotná hlídat i u mne doma, když je to potřeba. Nicméně finanční zátěž je to v jednom člověku šílená, protože babička dává synovi sice peníze na knížku a měl by po ní zdědit i byt, nebo alespoň finanční podíl na bytě (kdyby se byt prodal, pořídí se za to dva malé pro syna a pro jeho otce), nicméně reálně TEĎ je to prostě moje starost a není to žádná prdel.
|
|
|
|
| Inka | •
|
(1.12.2011 10:37:33)
Ano, čím starší tím lepší na tom taky trvám. Ve dvaceti už je to úplná bomba.
|
| Grainne |
|
(1.12.2011 10:40:12)
Tak to si jenom myslíš
|
| Inka | •
|
(1.12.2011 11:12:21)
To vím, vždyť to mám doma.
|
|
|
|
|
|
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 10:12:15)
Můj manžel přišel předevčírem ve 20.30, včera v 19.30 a čas na sebe jsme si našli, protože jsme si řekli, že až uspíme děti, tak se na chvilku vybodneme na domácí práce a chvilku si sedneme a popovídáme. Děti usnuly dost po 21.hodině.
|
|
|
| jak |
|
(1.12.2011 10:11:04)
Vis BENYM, ted jsem to docetla.Zavidim TI, v 17 hodin muj manzel prijede 2 x za rok, deti mam porad sebou.
Proc si nenajdes kamaradky? S detma. My s holkama si delame vecirky s detma, v lete travime cele dny u nas v bazenu, treba 7 maminek a 15 deti....
Proste jsem si nasla zpusob, jak to zvladnout.
Deti 3 a prace do toho.
|
|
| Epepe |
|
(1.12.2011 10:16:46)
Jak píše Anemon. Já tě chápu, ale jestli je to soutěž, kdo to má horší, tak s tímhle nevyhraješ.
Ale každý máme jinou duševní odolnost a není důvod se stydět za to, když tvůj pohár přeteče, třeba i v mírnějších podmínkách, než mají jiní.
Ale chce s tím něco dělat, protože neřešit únavu a stres je cesta do pekel.
|
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(1.12.2011 10:19:06)
BenyM, nepřijde mi ten tvůj popis tak hrozný, muž ti chodí domů už v 5, to mě přijde jako parádní. Já jsem šťastná, když dorazí i v těch 7 a vezme večerní ukládání do svých ruk. Taky tahám všechny děti s sebou, mám 3. Na delší zákroky, třeba zubaře, se musím domluvit s mužem, že si děti vezme do práce, nebo je přijede pohlídat k ordinaci apod. A jasně, co nehoří, to prostě odkládám, až děti vyrostou...
A jo, mě děti taky drtí, nejsem odvázaná z miminek, jde mi to líp až s většíma, samostatnějšíma dětma.
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(1.12.2011 10:49:26)
Manžel chodí domů už v 17:00? No to je dost slušný. Jestli ovšem přijde domů, vyžaduje do sedmi klid, pak večeři a pak tv, tak to není problém v dětech, ale v něm a částečně i v tobě, že si to necháš líbit. U nás je to tak, že půl hodiny má manžel na sebe - na kafčo a noviny, ale pak se zapojí do rodinného života - hraje si s dětmi, jde s nimi ven nebo dělá večeři a dětem se věnuji já.
K nemocnýmu dítěti - to jsem já považovala za největší vopruz, že když je jedno nemocný, musím k doktorovi tahat i to druhý nebo naopak, jedno vedu do školky nebo do školy a to nemocný musím vláčet sebou. Teď už může jít holka sama, ale než k tomu dospěla, bylo to děsný.
Zkus sehnat maminku, která bydlí při vaší cestě, jestli by ti v takový situace dítě do školy nebo do školky nevzala. Mně se to podařilo, ale jen na rok, pak začala chodit do práce a musela chodit moc brzo.
Pokud jde o nemoc mladšího - nemohla bys v takový situaci už jít jenom s ním a starší nechat doma? Jestli počítám dobře, je mu 7 let, tak to by hodinu doma bejt samo mohlo, jestli to neni Conan (sebe)Ničitel. V tomhle věku jsem začínala nechávat holku na chvíli doma. Něčím jsem ji zaměstnala (kreslení, korálky, dvd) a šlo to.
KDyž jsi nemocná - manžel má právo na ošetřovačku. Je to teda první tři zadarmo, pak 6 dnů jako nemocenská, takže finančně nic moc. Ale dá se to udělat tak, že bude doma první 2-3 dny, kdy ti bude nejhůř. Bude se věnovat dětem a ty budeš ležet. Jíst budete studený jídla, z toho ještě nikdo neumřel. Po 3 dnech už je člověku zpravidla líp, takže pak už to s dětma přes den vydržíš (minimálně ten starší chodí předpokládám do školky nebo do školy), a odpočineš si zase, až přijde manžel z práce.
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(1.12.2011 11:55:42)
beny ale takhle to má spousta matek. Jsem to považovala vždycky za normální věc..
Je mi líto že tě stihla RS.Přeju aby bylo dobře!!!
|
|
| Limai |
|
(1.12.2011 13:51:00)
BenyM,ty se prostě potřebuješ postavit do role chudinky,která nemá minutu pro sebe,protože......a nyní si najdeš spoustu argumetů proč,že?Místo toho,aby jsi hledala řešení,jak to teda udělat,aby jsi někdy byla bez dětí,když manžel nemůže a babičky nemůžou a na hlídačku nemáš.....no jo,no,holt někteří lidé mají potřebu se neustále stavět do role oběti.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 13:52:46)
A ještě dodám, že kdyby Beny neměla ani minutu pro sebe, tak by nemohla tuhle diskusi založit a účastnit se jí.
|
|
| Tatramelka+3 | 
|
(1.12.2011 13:58:29)
Limai, ani ty to nemáš lehký, dle toho se se tu od tebe dočteme. Život není přímka, možná má Benym takový momentální pocit a i kdyby byl trvalejší, má seriózní problém se svou psychikou. Myslím, že jsi tu taky párkrát řešila svoje propasti a určitě znáš ten skvělej pocit, když ti nékdo napíše že jsi totální blbka a za problém si mužeš sama tak se ted´ třeba po.er. 
|
|
| *Niki* | 
|
(1.12.2011 14:05:06)
Limai, ale no tak. Třeba se nestaví do role chudinky a oběti... třeba toho má prostě plné kecky. Je unavená, vyčerpaná, děti ji štvou, muž ji štve, a nejvíc ji štve, že se z toho neumí dostat.
Ty jsi takový pocit nikdy nezažila?
Já třeba jo. Naštěstí mám názory jiných lidí dost v paži, takže mě přemoudřelost a "já-vždy-vše-vyřeším" postoj nějak moc nevykolejil... ale jsem si jistá, že každý to tak nemá
Kdyby to mohla řešit, jistě to udělá. Kdyby měla víc síly, než na postoj "nic nezvládám", jistě by to udělala.
Tato diskuse je typická ukázka běžného postoje, že lidi si nevidí dál než na špičku vlastního nosu.
|
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(1.12.2011 9:11:31)
Pořad jsem neviděla, spíš obecně... já si myslím, že je normální občas se cítit vyšťaveně, občas se cítit tak, že tě dětské otázky obtěžují nebo vytáčejí... ale myslím si taky, že by to člověk NIKDY neměl říct před tím dítětem, protože všechno tohle je v podstatě MŮJ problém (jsem podrážděná, když jsem unavená, něco se mi nedaří atd.) a myslím, že docela stačí, že moje děti se mnou v tomto stavu musí vydržet. Určitě bych nechtěla, aby si to (mylně) vyložily tak, že za to můžou ony.
|
| BenyM + Klárka/04 + Vojtík/09 |
|
(1.12.2011 9:19:10)
no jasně před dětma by to člověk říkat neměl....vím to z vlastní zkušenosti...mě matka řekla že mě měli jen proto, aby dostali za komančů větší byt....dobrý důvod pro mé bytí na tomto světě....
Já taky nikdy před svými dětmi nic takového neříkám...ale to neznamená že si občas nejdu pobrečet do polštáře že kdybych předem věděla jaký to bude a že se mi k tomu všemu přidá tahle blbá nemoc, tak že bych do toho nikdy nešla a že jsem si zničila život...ale svý děti miluju....
|
| JaninaH |
|
(1.12.2011 10:07:47)
Beny,
přečti si, co tu píšeš, jak si protiřečíš.
Nikdy o tom před dětmi nemlucíš, ale dokument bys dceři vypálila na CD. ???
Nikdy bysděti nechtěla, kdybys věděla, že onemocníš, ale druhé dítě sis pořídila už nemocná. ???
Je mi tě líto, nemáš to vůbec lehké, ale na druhé straně je mi líto tvých děti, tvůj nedobrý vztah k mateřství se na nich může podepsat. Neuvažovala jsi o odborné pomoci?
J.
|
|
|
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:17:12)
To tedy rozhodně nemám. Před dětmi jsem žila krásný a pestrý život, ale s dětmi je ještě mnohem krásnější a pestřejší, i když to má i své stinné stránky - třeba stres v době, kdy jsou děti nemocné, chvíle, kdy jsem s dětmi sama, třeba mi není dobře, ale musím se o ně postarat... Ale v mnoha ohledech se teď cítím šťastnější a vyrovnanější, protože mateřství bylo to, po čem jsem v životě nejvíce toužila. Což ovšem neznamená, že si z něj míním udělat modlu a jedinou životní náplň.
Na film jsem se nedívala, akorát bych se na*rala. Netvrdím, že rodičovství je jediný způsob, jak se v životě realizovat, a že je to permanentní procházka růžovým sadem. Ale pokud o dětech někdo mluví takhle, tak ať jde do p****e a raději si žádné nepořizuje. A s argumentem "nikdy nic nemůžu, nemám žádný volný čas" ať táhne každý také někam, když se chce, tak se v drtivé většině případů aspoň trochu něco dělat dá.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:21:41)
Jsem proto, aby se rodičovství popisovalo realisticky. Asi každá matka toho má někdy plné kecky (mě dnes čeká práce s domova s nemocnými dětmi bez hlídání, no to bude maso). Občas to probíráme i se starším synkem, když někomu z nás bouchnou saze, že oni to mají často složité děti s rodiči i rodiče s dětmi, ale že my je milujeme a považujeme je za to nejhezčí, co nás kdy potkalo.
|
| borovice + 5 | 
|
(1.12.2011 10:05:53)
Nemáme téměř žádné hlídání, s MM jsme v restauraci, v kině, prostě někde sami nebyli už přes 9 let.
Opustila jsem kvůli dětem práci kterou jsem chtěla dělat od 8 let, kterou jsem vystudovala a stala jsem se ve svém oboru dost dobrá.
Jsem spokojená, šťastná a plánujeme ještě 1 nebo 2 děti 
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 10:07:56)
Májo, pokud Ti nevadí, že jste nikde s manželem nebyli, tak je to tvoje věc. Ale říct mi mí rodiče, že sami nikde 9 let nebyli, tak jim odpovím, že pokud za 9 let nebyli schopní si na 2 hodiny zařídit hlídání, tak je to jen a jen jejich problém, že jsem se jich o nic takového neprosila, a ať se opováží o tom někdy přede mnou ceknout ještě půl slova, že tohle nemíním poslouchat.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 10:21:06)
Mě tu vždycky dokáže spolehlivě vytočit reakce typu "no a co má být, že jsi nebyla dva roky v noci sama, já jsem nebyla v noci sama 3,5,7... let a také žiju". No a co má být, sakra? To je takový zločin chtít si jednou za čas trochu odpočinout? 
|
|
|
| Petra Neomi | •
|
(1.12.2011 10:11:03)
Takový život sis vybrala a vyhovuje ti, pro mě by byl takový život peklo... Je těžké pochopit, že lidé mají různé priority?
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 10:13:35)
Ale i ti lidé, co mají jiné priority, si můžou nějak situaci ulehčit třeba tím, že si najdou hlídání.
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(1.12.2011 9:22:59)
Mně to přišlo jako módní řeči o tom, jak žena nemá podlehnout a nenechat se pohltit výhradně mateřstvím, zůstat sama sebou a hlavně nezávislou - blá, blá, blá a ve finále se přiznaly, že ty děti milují a život si bez nich nedovedou představit.
Spíš mi přišly pod vlivem "veřejného mínění", než že by si opravdu myslely, že jim děti zkazily život a že je nemají rády.
Takže je neodsuzuji jako špatné matky, jen by se neměly zbytečně mottat v tom, co se od nich chce slyšet a naplno si užít to, co opravdu ke svým dětem cítí a tuhle etapu života bez toho, aby jim na tom přišlo něco divného, nebo nevhodného.
|
| anemon |
|
(1.12.2011 9:25:05)
Asi tak, to období, kdy jsou malé a "nepřizpůsobivé" je tak krátké, až mrazí.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:27:48)
To mi povídej. Zrovna včera večer jsem hlasitě brečela, když mi manžel řekl, že to třetí dítě třeba vůbec nebude chtít, protože se na něj třeba nebude cítit.
|
| anemon |
|
(1.12.2011 9:29:47)
Tři se nám jaksi povedly bez plánu.
Mně to vždycky sebere, když vyřazuju malé oblečení a dnes se na to chystám.
|
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(1.12.2011 10:25:31)
Ecim, my jsme se na třeťátko taky necítili. Ale třetí děti prý bývají nejhodnější.
No, to nevím, ale to naše je i přes svoji náročnost, naprosto úžasné. A díky tomu, že předchozí dvě děti hodně zvýšily naše rodičovské kompetence, tak nám to třetě přijde vlastně dost v pohodě. Navíc je ve smečce, takže o zábavu má vlastně postaráno. Ale mít ho jako první, tak se sesypu po pár měsících...
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 10:33:05)
Bumbi, já vždycky vybouchnu, protože už od puberty dělám MAXIMUM pro to, abych sama zvládla 2 děti a s partnerem 3 děti. Když maminka těžce onemocněla a šla do ID, tak jsem si schválně vybrala práci, která se dá dělat i při zdravotních problémech. Na SŠ i VŠ jsem makala, až se ze mě kouřilo. Šetřila jsem, až se ze mě kouřilo, abychom měli s děti z čeho žít. Vzala jsem si chlapa, který kromě jiných kladů z mého pohledu dokáže i velmi dobře uživit rodinu, byť on sám si to nemyslí. Příbuzenstvo je z mého pohledu ochotné a pomáhající. Snažím se, aby tu večer byla pohoda a minimum práce, když se manžel vrací utahaný domů ze zaměstnání. Umím vydělávat a šetřit. Pracuji dopoledne nebo brzy odpoledne, abychom mohli být po večerech co nejvíc spolu. Tak co mám, krucinál, dělat ještě víc? 
|
| Markéta,kluci 9 a 3 | •
|
(1.12.2011 10:44:58)
Vyrovnej se s tím, že sebelepší plánování a sebekázeň není k ničemu, když to druhá strana cítí jinak.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 13:11:07)
Markéto, to, co děláš, je naprosto kontraproduktivní. Kdykoli se mě někdo pokouší srážet v záležitosti, která je pro mě velmi důležitá, tak se naopak zatvrdím a tomu dotyčnému se o to víc snažím ukázat, že bude po mém a že mu to pěkně natřu.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 13:12:06)
Čímž samozřejmě netvrdím, že mám 100% šanci na úspěch.
|
|
| Markéta, kluci 9 a 3 | •
|
(1.12.2011 13:30:47)
No mě budež těžko něco natírat, vůbec se přece neznáme. Jestli budete nebo nebudete mít dítě je tvoje a manželova věc, nebo tvůj komentář směřoval k manželovi - jako že on tě sráží, tobě záleží na třetím dítěti a on ho asi nechce, tak to uvidí? To mi k tvému projevu moc nesedí.
Já jsem prostě reagovala na tvůj dotaz, mě už život naučil, že ne všechno se dá naplánovat. Ledaskde se dá slevit a lidi, kteří to nedokážou, jsou zbytečně permanentně napjatí, pro okolí to taky není jednoduché. Vím, že tady na sebe občas narazíme, ale já si prostě nemůžu pomoci, tvůj výčet toho, na co všechno jsi alergická, jak to dotyčným sděluješ a jak všechno bude šlapat podle plánu, je pro mě jak červený hadr pro býka.
Asi jsem vůbec neměla reagovat zrovna v tomhle případě. Sorry.
|
| Kudla2 |
|
(1.12.2011 13:45:42)
Ecim, hele, já jsem podobnej typ jako Ty, tak si Ti to snad můžu dovolit říct.
Připadá mi, že (podobně jako já) jsi v dětství zažila situace, kdy jsi byla bezmocná a nemohla jsi nic dělat, takže se teď snažíš to maximálně DOSTAT POD KONTROLU, aby se Ti to už nikdy nestalo.
Znovu opakuju, že tomuhle přístupu velmi rozumím, sama ho často aplikuju a dokonce si myslím, že do určité míry je to pozitivní věc.
Ale právě jen že "do určité míry". Jakmile je v tom víc lidí než jeden (v tomto případě Tvůj manžel), tak už to není jen ve Tvých rukáchm, záleží i na jeho názoru. Stejně tak někdy můžou být vnější okolnosti takové, že i když se vynasnažíš maximálně, tak prostě toho cíle nedosáhneš (dejme tomu, kdyby si Petra Kvitová těsně před mistrovstvím světa nedejbože zlomila ruku, tak ho prostě nevyhraje.)
Já si moc vážím Tvého zodpovědného přístupu, jak jsem řekla, i mně je blízký, ale nemohu se zbavit dojmu, že chceš dostat pod kontrolu ÚPLNĚ VŠECHNO, což nejde. A moudrý člověk dokáže rozpoznat, kdy je ta kontrola na místě a kdy je zbytečná a je lepší ji hodit za hlavu. (Ne že já bych to vždycky dokázala).
A (opět vlastní zkušenost) - část mých nejhezčích zážitků mám díky tomu, že jsem tu kontrolu hodila za hlavu a jen se "nechala unášet proudem" )
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 13:49:57)
Kudlo, úplně všechno ne. Snažím se pod kontrolu dostat jen to, co můžu ovlivnit - aspoň s velkou pravděpodobností.
|
|
|
|
|
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(1.12.2011 12:03:01)
bumbi taky jsem říkala že mít to třetí jako první už nechci žádnýjako spavci ani žádný buchty sedící to nebyli ale to třetí to byla síla.
|
|
|
| Nevímsirady |
|
(1.12.2011 13:32:15)
Encim tak to je mi líto, ale za mě pokud tak na sobě dřeš jak píšeš, tak to musí i tvůj chlap uznat, že na to máte, né? Jinak to co popisuješ jsem já měla u druhého. Manžel nechtěla ani slyšet, a já využila jeho slabé chvilky, kdy místo slova né použil slovo možná nejsem na to hrdá, ale já jsem 100% věděla, že to ustojí (je takový ten nakopávací typ, sám se do ničeho nehrne) Záleží, proč se manžel na třetí necítí
|
| Nevímsirady |
|
(1.12.2011 13:40:02)
jinak z tvého projevu mi spíše příjdeš ve vztahu dominantnější ty
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 13:48:02)
Bathory, to si myslí docela dost lidí. Pravda je taková, že jsem dominantní jen v těch pár věcech, které jsou pro mě hodně důležité. Jinak je spousta věcí, které jsou mi jedno a kde uvítám, že rozhoduje manžel. Takže celkově vzato se mi splnil můj velký sen mít vyvážený partnerský vztah.
|
|
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 13:46:43)
Bathory, to my probíráme horem dolem, proč se manžel necítí. Já se ale utěšuji tím, že i kdyby to třetí nebylo, tak spousta věcí se v manželství povedla. Třeba to, že s nápadem soužití i svatby přišel on, že jsem ho nemusela uhánět o první 2 děti. Protože už jako malá holka jsem věděla, že se nikdy nechci dostat do situace, že budu muset z manžela dolovat druhé dítě, na tom, že minimálně 2 děti chceme, jsme se shodli ještě v době, než jsme spolu začali chodit, a byl to také jeden z důvodů, proč jsem do toho vztahu šla. Mně by prostě žádný chlap na světě nestál za to, abych měla méně než 2 děti. (Tím samozřejmě nemyslím různé zdravotní problémy, tam bychom určitě hledali náhradní řešení.) Ještě na svoji obhajobu dodám, že v partnerovi nevidím plemenného býka.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 13:49:20)
Ecim,
no jo, každý to máme nějak.
Já bych zase dokázala být s chlapem, který děti mít nemůže, kdyby mi jako partner vyhovoval. A asi bych blbě snášela, kdyby někdo opustil mne jen proto, že bych děti nemohla mít já.
Jsme lidé různí.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 13:51:43)
Monty, to jsi špatně pochopila, já bych neopustila chlapa proto, že by nemohl mít děti. Ale hledali bychom náhradní řešení - třeba dárcovství spermatu. Dokázala bych ho opustit proto, že by náhradní řešení odmítal.
|
|
|
| Nevímsirady |
|
(1.12.2011 13:54:36)
No když to tak vezmu asi jsem měla být tím chlapem, protože když si to sesumíruju dohromady, tak důležité věci navrhuju já Ale pozor zásadně nedržím nůž na krku, spíše je to o dialogu, ale fakt jsem se vším přišla první já.... no to je strašné!!
Jinak u nás to bylo tak, že já nejdříve nechtěla žádné dítě, pak jedno to jsme byli naprosto za jedno, po narození první dcery tuším cca 2 týdny začal uvažovat od druhém Já nechtěla ani slyšet No pak jsem chtěla druhé já a on ani slyšet. Pak teda možná v budoucnu no a už má jeho miláček 2 roky. Po narození druhé dcery jsem hned uvažovala o třetím, ale už mě to přešlo. I když věkem (32) nejsem tak stará už se fakt necítím fyzicky ani psychicky na dalšího prcka
|
|
|
|
|
| Anni&Annika | 
|
(1.12.2011 9:30:19)
no ja nevim, ale u nas to pred bylo nadherne a s tou malou jeste nadhernejsi...
vystavena jsem se jeste necitila, ale to bude asi tim, ze jsem se nemela kdy vystavit.
|
|
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:26:45)
Grainne, ono být sama sebou je hrozně relativní pojem. Stejně jako užívat si života. Já si s dětmi rozhodně nepřipadám nějak drasticky omezená, sice mám štěstí, že mám fungujícího manžela a babičku, ale i když jsem s nimi sama, tak jsem si našla svoje způsoby, jak si ulevit. A na MD jsem si v určitém ohledu (a zůstalo to tak i v době, kdy pracuji na půl úvazku) připadala svobodnější než v době, kdy jsem jako dítě musela na celý den do školky, nebo na střední škole, na VŠ v době zkouškového, v určitém ohledu i v práci (ale platí to i naopak).
|
| Grainne |
|
(1.12.2011 9:32:34)
Ecim, mně to připadalo - podotýkám, mně, jiný na to může mít jiný náhled, jen jako plané řeči, poplatné době. Jako by se neslušelo se k tomu přiznat nahlas, protože od ženy se očekává právě to, co jsem tu psala před tím.
Na mně z toho prostě "kapal" především strach z určité závislosti. Přitom je to přirozené, žena je porodem a péčí o dítě oslabená, ale to dítě má většinou s někým a já považuju za úplně přirozené, že každý z nich převezme ten svůj přirozený podíl.
Za mně - takové laciné Cosmopolitanové kecy a skutečnost je jinde, lepší a přirozenější.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:37:00)
Grainne, a proto Cosmopolitan nečtu.
|
| Grainne |
|
(1.12.2011 9:41:58)
Ecim, už ho taky nečtu, mám ho důkladně přečtený a ono se to tam hezky točí a točí dokolečka dokola, takže už by ani nebylo co číst.
|
| Marťa11 |
|
(1.12.2011 9:47:57)
Grainne, ty jsi někdy četla Cosmopolitan???
Ty vogo, to je asi poslední věc, co bych si u tebe tipla
Nemyslím to vůbec zle, jen mě to překvapilo... já si ho kupovala asi půl roku na VŠ, pak to bylo pořád tak nějak stejné, stejné...
časopisy nečtu už vůbec žádné, jen si pravidelně kupuju Československou fotografii
|
| Grainne |
|
(1.12.2011 9:53:11)
Marťo, já čtu skoro všechno, co se mi připlete do ruky. Když se nudím, jsem schopná přelouskat i manuál k provozu jaderné elektrárny, ale taky všechno "cedím".
To je případ Cosmopolitanu i toho manuálu, obé se pokoušet aplikovat v praxi, způsobím katastrofu. V prvním případě sobě, ve druhém hromadnou.
|
|
|
|
|
|
|
| *Owls* |
|
(1.12.2011 9:36:45)
No, asi tak, no
Já prostě nejsem kvočna. Svoje dítě miluju, je vymodlená, je už dost velká, a vytuší své, když někdy nemám svůj den. Myslím, že je dobré mluvit o všem. Jestliže bych jí tenhle dokument někdy pustila, tak ne z toho důvodu, aby neměla děti, protože o tom ten dokument není, ale aby se na ty děti mohla pokud možno připravit a nepřišla těhotná v 15 letech. Ale jsou samozřejmě věci, na které člověk není přeipravenej niky No a kdyby mi přišla těhotná v 15-ti, tak ji stejně nevyhodím, protože jí miluju
Loučím se, protože jsou nicky, které pro jejich neustálou "moudrost" vážně nemusím a diskutovat s nimi absolutně nemá smysl
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:38:02)
Ano, je dobré mluvit o všem. Ale některé věci není od věci podat diplomaticky a slušně.
|
|
|
|
|
| Marťa11 |
|
(1.12.2011 9:33:03)
viděla jsem to na půl oka, smolím u toho úkola na AJ...
mi přijde, že tyhle pořady jsou o ničem, že tam ty rodiče stejně říkají, co se očekává, že zvýší sledovanost, pak je to patřičně sestříhané a rodič z toho vyjde jako úplný osel...
jako s malými dětmi, pokud jich je víc tuplem, pokud jsou temperamentní zase tuplem, pokud je na ně máma sama opět tuplem, pokud málo spí apod. zase tuplem... TO PROSTĚ JE NÁROČNÉ OBDOBÍ, ale v nějaké podobě si to prožije každá máma, někdo to má těžší někdo horší... hodně holek zde si myslí, že zrovna ony to mají nejtěšší... každá to zvládá prostě jinak, někdo absolutně v pohodě, někdo je vyřízený ze dvou hodných dětí... tak to prostě je
každá si asi někdy povzdechne, na každou toho je někdy moc...
mi vadí jen věčné fňukny a pak především ty, co na děti vážně kašlou...
ale stavět na pořadu by mě fakt nenapadlo, to je od reality hodně mimo...
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 9:36:15)
Protože mám tendenci se podceňovat, tak si o sobě myslím, že to mám hodně jednoduché. Ale i tak konstatuji, že je to někdy velice náročné. Ale on je rozdíl říct: "Je to velmi náročné a má to i své nevýhody, ale stojí to za to" a "Můj život je totálně v zadeli".
|
|
|
| veverkaa | •
|
(1.12.2011 9:36:08)
viděla jsem jen kousek. nejvíc mě dostala ta matka se 4 dětmi. vždyť když už měla 2, tak jí muselo být jasný, že nezvládá. tak proč si pořizovala další? :o) ty co měly jedno dítě mě "pobavily". pardon, ale přišli mi všechny jako hrozný pipky.
|
|
| zuzini |
|
(1.12.2011 9:43:43)
Mé dítě mi zachránilo život, v podstatě jsem si teď uvědomila, jak málo jí svou lásku dávám najevo. Musím to napravit.
|
|
| Petra Neomi | •
|
(1.12.2011 10:00:38)
Pro někoho je prostě těžké odhadnout předem, jak velký zásah do života to je. Nemyslím, že mi dítě zničilo život a teď, když je dceři sedm, nemám s "dětností" problém takřka žádný, ale rodičovská dovolená je období, na které nerada vzpomínám. Připadala jsem si jako dostihový kůň, zapřažený do pluhu.
|
| Nana*81 | 
|
(1.12.2011 11:10:43)
Přesné, dostihový kůň, zapřažený do pluhu.
První rodičovskou jsem neprožívala dobře - stereotyp, samota, izolace, vyčerpání, hádky s partnerem. za dva roky jsem se probouzela pobrečená denně a brala ATD.
Teď jsem zas doma podruhé. a ukáže se, zda jsem neschopný pitomec, jak zde kdosi uvedl, zda si dovedu udělat čas na sebe.
Jestli nesnášíte fňukny, mi zas lezou na nervy machryně, co si všechno zařídí jak chtějí, všechno zvládají a jsou spokojený až na půdu.
Jsem druhý měsíc a půl sama doma, nastupuje frustrace a blbé pocity ze samoty, strach z vnějšího světa i nuda, střídá se to podle toho. Ale já jsem dosti labil. Většinu času jsem šťastná, někdy smutná. Uvidíme jak se to bude vyvíjet!
|
|
|
| A & D | 
|
(1.12.2011 10:01:19)
Zajimavy protipol usislanych rodicu, kteri maji pocit, ze jejich dite je k sezrani za vsech okolnosti. Verim, ze vetsina matek a otcu se pohybuje uprostred. Jinak porad byl evidentne sestrihan, tudiz vubec nevime, co vsechno ti lide behem nataceni rikali.
|
|
| Hilly. |
|
(1.12.2011 10:44:38)
No tak evidentně to bude klasická debilita, rádobydokument, který má za úkol šokovat. Motivace všech zúčastněných byly určitě peníze a snaha upoutat na sebe pozornost. Kdyby tam někdo začal prezentovat takové ty klasické povzdechy, že má sice děti rád, ale občas ho mrzí, že si nemůže jen tak s přáteli vyjít do hospůdky, nebo kdykoliv sám na nákupy, nikdo to sledovat nebude. Koukat na to dokonce určitě asi nebudu. Takovýhle prvoplánový kraviny nebudu svým sledováním podporovat. Není fakt o čem diskutovat, je to komedie.
|
|
| daba+holčička | 
|
(1.12.2011 10:54:30)
mě zničilo život snažení o druhé dítě, je ze mě zoufalá troska s pocitem, že už nikdy nebudu šťastná
jinak, berte to s rezervou, kdyby byly úplně normální, nebylo by to divácky atraktovní ;)
|
| *Owls* |
|
(1.12.2011 10:58:20)
Daba, mě to první dítě pomáhá, že ze mě troska není, prostě si to nemůžu dovolit Občas tě tu vidím, tak vím, že se taky snažíte, ale si představ, že mojí holce už je 5 a 1/2 a mě čerstvých 39 let... Občas taky propadám panice, ale čím víc se blíží hranice, kterou jsem si dala, tím jsem nějak smířenější. Moc bych ti přála, aby se vám to povedlo
|
| jamall |
|
(1.12.2011 11:05:19)
Dokument jsem nesledovala, ale mám k tomu co říci. Je to jen dokument a všichni jsem byli jednou něčí děti. Také by mohly být dokumenty na téma Žena mi zničila život, Muž mi zničil život adpo. jiné blbosti. Kdo na to nemá o někoho se starat tak si nemá pořizovat dítě, děti či např. zvířata
a basta. A nejde o sobectví, ale o vlastní pocity.
|
| Petra Neomi | •
|
(1.12.2011 11:06:53)
A jak před narozením dítěte zjistíš, že na to nemáš?
|
| jamall |
|
(1.12.2011 11:09:54)
Nevím jak u jiných, ale u mě to bylo tak, že jsem byla schopná se postarat o cizí dítě. Ne každý se rád a s ochotou postará o cizí dítě.
Pár takových žen znám a nemají vlastní děti. Jinak teda nevím jak to lze ještě zjistit, když už to dítě máš.
|
| Petra Neomi | •
|
(1.12.2011 11:12:26)
Nikdy jsem nestála o to, starat se o cizí děti, ale o své se samozřejmě postarat dokážu :) Imho se to prostě zjistit nedá... stejně se nedá zjistit, jestli vydržíš mučení,nebo jestli jsi schopná zabít člověka. Prostě to zjistíš až ve chvíli, kdy na to dojde.
|
| jamall |
|
(1.12.2011 11:14:11)
petra to za mě vystihla si nejlíp. dík.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 11:16:26)
Tak já se dokážu postarat o jakýkoli děti, ale nikdy jsem to nějak cíleně nevyhledávala.
Měla jsem mladší sestru, skoro o devět let, takže mi to na dlouhou dobu stačilo.
|
| jamall |
|
(1.12.2011 11:18:49)
to je něco jiného, ale ok, beru to na vědomí.
|
|
|
|
| *Owls* |
|
(1.12.2011 11:12:55)
Jamall, promiň, ale to je nesmysl, co píšeš. Já se sestře ráda starala o děti a půjčovala jsem si je... Ale to šlo jen o půjčování se starostí o vlastní dítě to nemělo nic společnýho. Dokud se mi dítě nenarodilo, nevěděla jsem o čem ženský mluví. Představovala jsem si něco, ale rozhodně ne to, co nastalo.
|
|
| *Owls* |
|
(1.12.2011 11:12:55)
Jamall, promiň, ale to je nesmysl, co píšeš. Já se sestře ráda starala o děti a půjčovala jsem si je... Ale to šlo jen o půjčování se starostí o vlastní dítě to nemělo nic společnýho. Dokud se mi dítě nenarodilo, nevěděla jsem o čem ženský mluví. Představovala jsem si něco, ale rozhodně ne to, co nastalo.
|
| jamall |
|
(1.12.2011 11:17:36)
kamilo možná je to nesmysl, ale já to píšu jen z pohledu těch žen co znám a co nechtějí děti, nepohlídají ti děti, nepochovají cizí děti, oni se o ně vůbec nezjímají a ani nedojímají. ty jsi nikdy takového člověka nepotkala? já jo a je to zajímavý zážitek. pak je po letech potkám, jsou vdané, ale děti nemají a jdou radši na kafe či nakoupit. a ty co znám jsou sobci od pohledu, bohužel.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 11:21:31)
jamall,
ale podle toho nemůžeš soudit paušálně.
Mne teda děti nedojímají vůbec, když mi někdo strká mimino, jsem spíš rozpačitá, ale na druhý straně fakt nemám problém se postarat o jakýkoli dítě, když mne o to někdo požádá a děti mne mají kupodivu hodně rády.
|
| Lili | •
|
(1.12.2011 11:49:13)
Monty,
presne tak. Dokazu se postarat o jakkoli stary mimino / dite (segru mam o 12 let mladsi, hlidala jsem miminecka jako au pair i jako privydelek za studii), ale : cizi deti me nedojimaji, nerozplyvam se nad miminama, neslintam a neumim sislat .... presto dite mam a myslim, ze mame hezky vztah.
|
|
|
| H&M | •
|
(1.12.2011 11:32:22)
jamall, mozna vis prd co za tim je..
Ja mam znamou od pohledu se k detem nehrne, jeji pres 50 v zime 2x lyzovat do Alp. V lete potapeni v mori, proste si to uziva.. No ma za sebou 5 IVF, ale nikdo o tom moc nevi.. proc by hlidla cizi, proste je to obrany mechanismus. Kdyz mi v necem nebylo damo,tak maximalne vyuziji toho co mi dano bylo..
Nebo muj vzdaleny stryc ted uz 80lety duchodce, pravnici taky deti nemeli, hrali tenis, cestovali.. Moje teta je nesnasi, ze jsou sobci. Pak mi mamka jednou vypravela, ze matka stryce byla tezka schizofrenicka, ze si s ni hodne "uzili". Pak spachala sebevrazdu, no tak se stryc rozhodl nemit deti.. Ja bych nikoho nesoudila pokud nechodim v jeho botech..
|
| jamall |
|
(1.12.2011 11:54:21)
HM, možná je to tak a vím prd. Dík za příklady.
|
|
|
| Lída,3 kluci a holka |
|
(1.12.2011 11:33:09)
Jamall, děti mám, chtěla jsem je, ale cizí děti nechovám, nezajímají mě a rozhodně mě nedojímají
|
|
| Markéta, kluci 9 a 3 | •
|
(1.12.2011 11:55:51)
Tak mě nikdy nezajímaly a nedojímaly cizí děti a netoužila jsem starat se o ně, prvního kluka jsem si pořídila víceméně kvůli tomu, abych vypadla z práce a jsem nadšená matka. Cizí děti mě začaly zajímat až po narození vlastního.
|
|
| Limai |
|
(1.12.2011 14:08:35)
Jamall,no tak to je pěkná kravina,co píšeš.Já mám přesně takovouhle kamarádku.Nikdy děti nevyhledávala,nehlídala,dětipro ni prakticky neexistovaly,vůbec děti nějak nebrala na vědomí a vždycky prohlašovala,že žádný uřvaný parchaty nechce,že nebude mít děti.Když jí bylo 35 let,dokonce se s ní rozešel přítel kvůli tomu,že nechtěla děti a on děti chtěl.No a co se nestalo?Ona po rozchodu s ním zjistila že je těhotná.Holčičce jsou čtyři roky a ona je ze svýho dítěte tak poprděná jako málokdo a uvažuje o druhém
|
| *Niki* |
|
(1.12.2011 14:16:52)
Limai, to jsem měla taky. Uřvanci, co by mi zkomplikovali život. A jak jsem se zbláznila do svého prvorozeného a hned další a další
Ale mě se dost uleilo až v době, kdy jsem přestala ze svého života vinit rodiče a kohokoliv dalšího, a projektovat své pocity do dětí, které ještě ani neexistovaly.
Moje "nechci děti" bylo spíš "nechci být dítě".
Své vnitřní dítě jsem si vyléčila, takže už můžu být v pohodě dcera i matka - což neznamená, že mě ti moji ničitelé občas nederou 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Elíláma |
|
(1.12.2011 11:43:47)
Ne, nemám takový pocit a na dokument se mrknu pro zajímavost, tak to chodí jinde.
Mateřství si užívám, na hubu zatím nepadám, mám vyjímečně hodné dítě (vod přirození, ne, že bych byla tak dobrá matka) a nestýská se mi po "životě před dětmi", děláme ty samé věci, jen nepaříme, když nemáme hlídání, po venku spolu, ale paříme holt doma (no teď když jsem zas těhotná, tak ne, fňuk bych si lahvinku dvě vína dala, sakra), jezdíme pod stan, i sex už se vrátil do normálních kolejí (jsem zvědavá po tomhle porodu), FAKT se do práce netěším, jediné co mě drtí, je strach z dalšího bolestivého kojení
Aneb, jsem líný rodič, rodičovství si užívám
|
|
| T | •
|
(1.12.2011 12:15:50)
Gratuluji ti k tomu, že ti nikdy nebylo líto, že s dětmi už prostě nemůžeš, co jsi mohla předtím, že prostě jedna etapa života (ta bezstarostnější) skončila a už se nikdy nevrátí.
O tom totiž ten pořad byl - že nová etapa života s dětmi je náročná (náročnější než si můžeš představit), nezvratná a nic tě na ni nepřipraví.
Pokud jsi se ten dokument dívala, tak všichni ti rodiče měli své děti rádi, hráli si s nimi, věnovali se jim... jen jsou ale ještě překvapeni z toho, jaká to je obrovská změna pořídit si dítě a co všechno ta změna zasáhla.
Všechny ty děti byly malé, a já si dobře pamatuji, že jsem občas měla úplně stejné pocity. Obzvlášť když si jako těhotná maluješ, co všechno budeš s dítětem dělat, kam budete chodit, jak mu budeš zpívat, číst atd. a pak zjistíš, že ten řvoucí vztekloun, který se narodil, prostě do tvých plánů nepasuje. No, tak se holt přizpůsobíš dítěti...a že to pro někoho může být trošku rozčarování, tak to je přeci normální.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 12:21:38)
T,
já si nic moc nepředstavovala a když, tak to HORŠÍ. Třeba že dítě bude pořád řvát, bude dělat problémy s jídlem... ale jediné, čeho jsem se reálně bála bylo, že by mohlo být nemocné.
Protože se zdravým dítětem to nakonec vždycky nějak jde.
Syn nakonec neřval, s jídlem problémy nedělal, v podstatě byl jako mimino úplné zlatíčko.
|
| Amarela |
|
(1.12.2011 13:29:02)
Přesně tak, Monty, když je dítě zdravé, opravdu si není nač stěžovat, se zdravým se nakonec dá vždycky nějak zvládnout všechno.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 13:43:13)
Amarelo,
přesně tak... Nedávno se v našem příbuzenstvu stala tragická nehoda, po které zůstalo malé dítě v kómatu a prognóza je pořád nejistá, i když k malému zlepšení došlo... a to si pak člověk říká, jak jsou jeho problémy s nějakou pětkou z diktátu nebo bordelem v pokojíčku směšný a malicherný.
|
|
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(1.12.2011 12:38:44)
T ..já si nic nemalovala, nepředstavovala. Prostě jsme se těšila na miminko. Možná proto, že jsme doma viděla jak se všechno může změnit, jak náročný to s dětma je.Tak jsme si radši nepředstavovala nic. A za sebe musim říct, že ač starosti s dětma jsou jsou to menší a hezčí starosti než jaký jsme měla před nima.. zatím.. co já vím co bude jak porostou. s bráchama taky potíž nebyla dokud trochu neodrostli.. čert ví co bude.
|
|
|
| bien+Kája08/08 | 
|
(1.12.2011 12:18:44)
Měla jsem přítele, stěhovala se do Španělska a nastupovala do práce, jež byla mým dětským snem......
a teď su sama, bydlím u rodičů, víc jak rok sháním práci.....
ale i přes to, že mi "zničil" život svý dítě miluju a dýchám pro něj.....
|
|
| Merylin5 | 
|
(1.12.2011 12:35:50)
Ten pořad je takovej pochybnej, přijde mi to jako provokace. Ne že by tyhle pocity občas asi neměl každý rodič, ale má i jiný pocity a o těch už se jaksi nemluví.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 13:12:43)
|
|
|
| gf fgfhf |
|
(1.12.2011 12:52:32)
tak mě teda anii náhodou spíš naopka, bez dětí mi ten život přišel takový prázdný, ikdyž mám toho taky někdy plné zuby, hlavně synovu povahu co zdědil po tatínkovi, je to jeho přesná kopie a to je pak něco když se oba dva chovají úplně stejně, ale nidky bych nedokázala říct, že mi děti zničily život.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 13:13:06)
|
|
|
| Jarka, dvě malé děti | •
|
(1.12.2011 13:32:50)
Ráda bych se podívala na tento pořad, je možné jej někde stáhnout nebo shlédnout, díky za odpověď, budu ráda pokud to bude přímo na mat, díky. J.
|
|
| Šešule | 
|
(1.12.2011 13:48:53)
Myslím, že to ty ženský tak nemyslí. Každá matka má období, kdy má dětiček plný zuby a ony to holt ventilujou ven
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 13:54:28)
Šešule, máš pravdu. Každému někdy ujede něco, co by nejraději vzal zpátky, ale není od věci se tomu snažit předcházet.
|
|
|
| Tatramelka+3 |
|
(1.12.2011 13:51:05)
Mluvila jsi někdy o svých pocitech s psychologem/psychiatrem? ...mám kamarádku, která při porodu málem zemřela, utekla vyloženě hrobníkovy z lopaty a to až 5 den se rozhodl, že si jí teda na onen svět neveme. Zažívá podobné pocity, které popisuješ. Miluje svoje dítě, vím to! ...ale z těhle jejích pocitu, které jsme často probíraly a já prostě nic nikdy podobného nezažila, jsem jí nemohla poskytnout tu náruč, to kývnutí, že to tak máme taky, to má každá!. Prošla si poporodní depresí v šestinedělí, první rok a pul hloubala ve svých pocitech a topila se v tom, že ona prostě není svým založením matka a jsem ráda, že nakonec přece jen došla k závěru, že by mohlo být něco špatně a šla k psychiatrovi.
Prostě, každý jsme nějaký! Ale tvoje pocity by mohly a jistě mají velký vyliv na utváření osobnosti tvých dětí!
Zkoušela jsi někdy přemýšlet o tom, že jsi zkazila svojí mámě život? Jak se cítíš? ...neber to jako útok, ale jen si zkus navodit ten pocit, představ si, co jsi jako malá cítila, když tvoje mamka třeba zrovna nebyla v náladě a byla na tebe třebars neoprávněně zlá, naštvaná... vzpomeneš si co se ti honilo hlavou? ...jsou to jen momentky, ale když pak to dítě ví, že jeho rodič by si mohl a raději chtěl užívat jiný a lepší život, kde by ho nikdo neotravoval? Jaký to muže mít dopad na vztah dítě rodič?
|
|
| *Niki* |
|
(1.12.2011 13:55:26)
Dítě mi život nezničilo, ani jedno z mých 3. Dokonce ani společně, i když někdy mi společnými silami ničí nějaký ten den
Ovšem ani nevím, zda sem psát některé vlastní postřehy, protzože jsem v diskusi opět zaznamenala pár nabroušených superžen, popř. nabroušených "já to mám takto a kdo to má jinak, ať jde do háje"
Nikdy jsem děti nechtěla a chlapa možná na chvíli. Život to zařídil jinak a já zjistila, že lépe, než jsem si plánovala, dá-li se tomu tak říkat. Mateřství mě někdy unavovalo, resp. ne mateřství jakožto pocit, ale těch tisíc drobností od venčení po vaření a bavení a být stále na příjmu atd. Nejsem aktivní typ, spíš založením kavárenský povaleč, ale děti za to fakt nemůžou.
Miluju je, oni milují mě.
Práce jsem se vzzdala, ne kvůli dětem, ale kvůli manželovi, stěhovali jsme se za jeho prací.
Nemáme hlídací babičky a večer chodíme buď on, či já (já minimálně, co chci, si zařídím během dne a večer jsem raději doma).
Ale jsem ve svém životě spokojená
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 14:02:11)
"Nikdy jsem děti nechtěla a chlapa možná na chvíli. Život to zařídil jinak a já zjistila, že lépe, než jsem si plánovala, dá-li se tomu tak říkat."
Děti jsem chtěla vždy a pokud jde o chlapa, tak jsem střídala období, kdy jsem chtěla a kdy jsem nechtěla nebo spíš předpokládala, že se to může, ale nemusí povést. Život to zařídil jinak (než to moje původní nechtění) a já zjistila, že lépe, než jsem si plánovala, dá-li se tomu tak říkat. A i kdyby nedejbože mělo jít zítra něco do kopru, tak budu ráda za všechno, co se aspoň chvíli dařilo.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 14:05:16)
Niki,
"Nikdy jsem děti nechtěla a chlapa možná na chvíli."
No, to jsme na tom stejně.
I když s tím chlapem to bylo spíš proto, že jsem tak nějak nevěřila v možnost potkat dostatečně kompatibilního jedince.
Dítě nakonec mám a dostatečně kompatibilní jedinec minimálně existuje, byť nejspíš taky jen na chvíli.
Holt člověk míní a život mění.
|
| *Niki* |
|
(1.12.2011 14:12:43)
Monty, tak já zas věřila, že když budu chtít, vždy mě někdo bude chtít Vůbec jsem o svých kvalitách, které tedy někdy vidím jen já, nepochybovala
A mateřský typ nakonec jsem taky
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 14:17:15)
Niki,
ale to jo, to já taky. Jen jsem nevěřila, že by mne někdy chtěl někdo, koho budu chtít já.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 14:20:21)
Niki,
mateřskej typ - to je složitý. On asi není jeden univerzální mateřský typ. Já třeba nejsem hyperprotektivní matka, nemám potřebu být se svým synem pořád a přiznám se, že se mi po něm nestýská, když s ním nejsem. Spousta věcí mne na mateřství nebaví, ve spoustě věcí jsem sobec a ve spoustě zase málo důsledná, ale přesto si myslím, že špatná matka nejsem a kdybych měla právě toho vhodného partnera, bylo by to ještě lepší. Ale to už teď nedoženu, když bude synovi devět.
|
| H&M | •
|
(1.12.2011 14:27:24)
Monty, no ja jsem ted koukala na ten rozhovor, s tou matkou co nepoustela deti ven.. At je pani, jakoliv zvlastni. Tak mi prislo pozitivni, e ji jde hlavne o to, ze jsou deti v poradku a ze je pro deti lepsi, kdyz budou vyrustat z nekym kdo zije "normalneji".. proste jim "nemohla" zaridt bezne podminky, tak je dala pryc. Ja tohle povazuji za "opravdovou" lasku. nez mit porebu deti vlastnit.. Je mi jasny, ze se mnou dost lidi nebude souhlasit.. A z jednoho rozhovoru se nada udelat psycho profil..
|
| *Niki* |
|
(1.12.2011 14:35:13)
HM, já tohle taky dovedu pochopit. Ale asi až u větších dětí, matka nestýskající po svých malých dětem mi přijde zvláštní... i když, třeba si stýská, jen zvolila prostě jinak.
Každopádně nevlastnění bot a denní nevenčení mě zdaleka tak nepobuřuje jako spoustu jiných lidí
|
| H&M | •
|
(1.12.2011 14:36:11)
Niki, ona tam rikala, ze se s nimi stykat nesmi az do soudu.
|
| H&M | •
|
(1.12.2011 14:39:15)
Niki, ty jsi psala styskat. To nevim, jestli mluvila o styskani..Ale delala to na ne dojem, ze je rada, ze se "to" nejak vyreslilo ,, Jinak jdu nebo si moje dite bude styskat pred skolou. My tu vazbu mame na vsechny strany az mozna prils silnou.. Mamiii..
|
|
| *Niki* |
|
(1.12.2011 14:48:17)
To mi přijde hrozné. Pro ty děti, nesmět vidět matku kdo ví jak dlouho, když byly zvyklé jen na ni... ve věku 1.5 a 3 let... já v tom věku dvě z mých dětí ještě kojila, to bych nedala ani já, ani ony, bez duševních ztrát...
|
|
|
|
|
| *Niki* |
|
(1.12.2011 14:32:13)
Monty, já taky nemám potřebu být se svými dětmi stále, nikdy mě nebavilo chodit na procházky či hřiště, a dělám to minimálně. Vařím z nutnosti a sedět na zemi a hrát si moc nedělám. Nejsme hyperprotektivní.
Ale věřím třeba, že první roky má být dítě s matkou, děti dlouho kojím, mazlím, spí se mnou (moje 3,5 letá dcera stále spí, a i starší kluci mají svátek, když jim to dovolím a mohou být u mě). Stýská se mi, když je nevidím, ale krom institucí to tak často nebývá, u prarodičů nebývají a nikdy sami nespali (kdo by je taky 300 či 400 km kvůli jedné noci bez nich vezl, že.
Jsem jim k dispozici, moc je nebuzeruju a ani důsledná extra nejsem (i když se to dnes skloňuje ve všech pádech) a moje děti i navzdory tomu a všem příručkám o důslednosti a denním venčení prospívají dobře, a jsou spokojené a vyrovnané
Pokud někdy ne, je to konkrétním obdobím a situacím, nebo postavením v rodině (třeba prostřední dítě to v mnoha ohledech mělo nejtěžší)...
Já mám výhodu oproti jiným unaveným matkám, že mě netankuje binec v bytě Takže smetu binec, dám nohy na stůl, a čtu si, pokud potřebuju. "se to udělá" jindy
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(1.12.2011 14:36:07)
Niki,
jo, to bych řekla, že máme dost podobné. Včetně toho bordelu v bytě, ačkoli je fakt, že syn je extrémní bordelář.
|
|
|
|
|
|
|
| 11.8MartinaEmma12 | 
|
(1.12.2011 14:00:51)
Změnilo ano, že by zničilo, to ne. Nejsem ten pravý miminkovský typ, miminko je fajn, ale teď už mají děti 2 a 5,5 let a mám pocit, že je to lepší a lepší. A přiznám si to - i méně práce - s mlíčkem přebalováním, prdíky, stálým nošením těžkého mimina do 3. patru bez výtahu, všude tahat kočár a velký bágl nezbytných sarapatiček, které mimino tak potřebuje. Jsou dny, kdy počítám konec rodičáku a nástup do práce, jsou dny, kdy na ně ječím a mám chuť sbalit kufr a odjet někam daleko a týden je nevidět. Ale neudělám to - teda snad
|
|
| Hrouda | •
|
(1.12.2011 14:06:30)
kdybych o své prudiče přišla.
jsem typ kvočna a vůbec se za to nestydím.
|
| Ecim |
|
(1.12.2011 14:07:53)
|
|
|
| MrakovaK |
|
(1.12.2011 14:11:21)
asi je to tendenční pořad. Co je to zač, nějaký dokument? Pokud mají malé miminka, třeba se jedná o nějakou poporodní depresi. Pořad jsem neviděla.
|
|
| 7kraska | •
|
(1.12.2011 16:45:27)
my jsme byli s partnerem pred porodem spolu jen rok a pul, tak ani neni na co vzpominat....vsechno, co jsem spolu prozili, jsme prozili s ditetem a ani svatbu jsem nemeli....takze nejradsi vzpominame, jaky to bylo, kdyz dcera byla mimino
|
|
|
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)