| KRYSTYNA | 
 |
(1.5.2011 18:27:42)
Krásný večer ženy,jelikož toto téma chci probrat spíše s lidmi co o mém životě nic neví, jdu sem. Jsem několik let s přítelem, žijeme na hromádce, máme malého synka a dálší mrně na cestě. Přítel je rozvedený a má z minulého manželství 11tiletého syna. Všechno je celkem fajn. Ale, po skoro osmi letech na mě začíná doléhat téma svatba. Aby bylo jasno, všechno co máme je psané na přítele, bydlím u něj, jsou na něj psaná i auta. No a já si říkám, co když mě jednou odkopne, nebo se mu něco stane, cokoliv. Co bude semnou? Nejsem manželka, tutíž, když se něco stane s ním, dědicové jsou děti že, syn z předchozího manželství má ale v tu chvíli zákonného zástupce matku, jak mám vědět, jak se pak např. ona zachová? Nebo když on si najde někoho jiného, to se já jako seberu, vezmu svých pár věcí a půjdu? Vím, možná se něco vypočítá z těch let co s ním žiju ve spol. domácnosti, ale vždyť jsem na mateřské a dlouho budu. To by se počítalo z mateřské? Chtěla bych do toho vnést trochu jasno, protože jemu se tedy do svatby vůbec nechce a pořád mi říká, že je jedno zda se lidi rozchází nebo rozvádí, že např. o děti se bojuje tak i tak. Tak já nevím  Poradíte?
|
| Daria+1 | 
|
(1.5.2011 18:34:45)
Ahojky,
tak můj názor je, (ač jsem rozvedená  ) - svatba určitě ano. Vím, není to potvrzení na lásku, dohady o děti a majetek mohou být (a jsou) stejně nepříjemné u rozvádějících se či rozcházejících se, ale po všech mých zkušenostech (dítě jsem měla za svobodna) trvám ve vážném vztahu na svatbě. Tedy pokud bych do budoucna měla mít další děti a bydlet s jejich otcem. Chceš nějakou jistotu, a to je naprosto přirozené. Štěstí svatba nezaručí, ale málokdo si uvědomuje co obnáší být svobodnou matkou, byť s přítelem.
|
| Daria+1 |
|
(1.5.2011 18:37:00)
Jo a mínusy svatby? Trocha peněz navíc (ale vykompenzováno docela fajn oslavou ) ) a trochu delší soudy v případě rozchodu. Ale soud o děti by vás čekal tak jak tak, pak nezáleží na tom, jste-li svoji, ale jestli se umíte chovat jako lidi ;-)
|
| *Tučňák* | 
|
(1.5.2011 18:43:41)
Asi jsem staromodní, ale ony už se dneska ženské nevdávají z lásky? V příspěvku nestojí žádné Máme se rádi apod...jen právní hlediska svatby. Já se rozhodovala principem Máme se rádi, chceme být manželé nebo Nechceme být manželé, proč taky, stejně se jednou rozvedeme, bude nás to stát akorát peníze apod. Těžko radit
|
| KRYSTYNA |
|
(1.5.2011 19:38:31)
Lásku jsem nezmiňovala, nějak mě to po těch letech nenapadlo a hlavně - u přítele by láska, jako důvod se brát vůbec neobstála, je to smutné, ale je to tak. Láska tu prostě je, byla, ale jelikož jsem realista, tak vím, že jednou být nemusí, když to vidím kolem. Chápeš? Říkala jsem mu, jak by ses cítil, kdybys žil u přítelkyně, která vydělává mnohem víc než ty, všechno je její a ty po letech s ní nemáš vlastně nic? Řekl mi na to, ale já tě nikdy neopustím. To je moc krásné, ale.... Prostě chci nějakou tu jistotu, tu chce přece každý. Ale nechci vypadat jako někdo, kdo se ho chystá jednou obrat a tak ani nevím, jak se s ním o tom bavit. Je to těžké 
|
| Teri | •
|
(1.5.2011 20:22:50)
Krystyno, svatba není jistota k získání majetku, který dosud přítel vlastní, ale až toho, který získáte za manželství. Spoluvlastnické vztahy např. k nemovitostem nemusíš řešit svatbou.
|
|
|
|
|
|
| Ažurka + Toni+Andul |
|
(1.5.2011 19:09:07)
auta a podobně záleží do čeho jsi investovala tohle se řeší vždycky dost špatně,ale zase zcela chápu
|
|
| Binturongg | 
|
(1.5.2011 19:15:28)
Nikdy jsem po tom moc nepátrala, ale jsme spolu s přítelem na hromádce 15 let a mám dojem, že tady dost hrajou roli roky strávené ve společné domácnosti a status druh-družka...???
|
|
| Jana+1 | •
|
(1.5.2011 19:18:50)
Taky jsem to před časem řešila. Jsem se současným partnerem už snad 10 let, máme dcerku, čekáme druhé mimčo. Ke svatbě jsme se nedokopali - peníze, zařizování svatby, koho pozvat a koho ne, případně jen svatba se svědky, rodiče se urazí...Navíc mám pocit, že to "razítko" že jsem vdaná nějak nepotřebuju. Vyřešili jsme si majetek - přítel je na tohle super, přestože vydělává víc (já na mateřský), daroval mi polovinu bytu. Samozřejmě je zde ještě nějaký majetek v bytě, auto, ale to už neřeším, když by nám to nedopadlo, budu mít půlku bytu a to není málo. V případě toho nejhoršího by majetek dědili naše děti. Být bez majetku bych se hooodně bála. Takže doporučuju buď svatbu nebo si majetek pojisti. Zvažujeme i životní pojištění přítele (živitel rodiny) jako pojistku rodiny v případě nejhorším. Je to nechutně materialistický, ale musím myslet na to, jak v případě rozchodu zajistit děti. Samozřejmě v případě úmrtí jsou u manželů tuším vdovský a sirotčí důchod.
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(1.5.2011 20:47:17)
na sirotčí mají děti nárok i v případě, že rodiče nebyli oddáni, ale parner nemá nárok na vdovský, což je taky nemalá částka.. a hlavně pokud zůstane s dětmi mamka sama - většinou vydělává míň, kvůli péči o děti by pravděpodobně musela zkrátit úvazek.. atd.. atd..
|
|
|
| rezignovaná | 
|
(1.5.2011 19:25:52)
je známý sociologicko-antropologický znak naší kultury, že neprovdaná má jako pojistku společnost ne manžela.
Takže svatbou říkáš:"věřím ti a vzdávám se do jisté míry společenské záchrany" a on "jsem připraven saturovat potřeby našich potomků".
Ať ať si každý říká co chce o lejstrech, co nepotřebuje, společenost to tak dosud vnímá.
Osobně si myslím, že je to dobře. Neměla bych děti s žádnými přáteli nebo jak se tomu říká.
Praktická stránka věci je případ od případu.
Já bych se třeba (kdyby mého nejdražšího odloudila Julia Roberts) potřetí nevdávala z důvodu, že rodit už nebudu a svůj(manželův) majetek bych schraňovala právě pro ty potomky, co se v manželství narodili.
|
|
| anexa | 
|
(1.5.2011 19:46:09)
pokud je to na něj psané před svatbou, tj. je jedinný majitel, tak mám dojem, že po svatbě by to musel částečně chtít přepsat na tebe, jinak svatba nemá na nic vliv, jeho věci psané na něj před svatbou by zůstaly pouze jeho i po svatbě i při rozvodu, nedostala bys nic
|
| Ajlina | •
|
(1.5.2011 19:51:56)
pokud chceš pouze ochránit nějaký majetek jsou na to i jiné právní cesty než je sˇnatek, pokud se chceš vdávat z lásky, tak musíš druhého přesvědčit to ti nic neporadím, ale já jsem opakovaně vdaná a nežila bych bez sňatku s mužem, jsem ale hodně konzervativní
|
| missman | 
|
(1.5.2011 20:26:02)
Když nechce svatbu,tak alespoň ať ten majetek máte na půlky,nikdy nevíš vykopnetě a tobě nic nezůstane,a kde máš jít s 2 dětmi.
|
|
|
| KRYSTYNA |
|
(1.5.2011 20:24:05)
Ano, to je jasné, ale vem si, že třeba za těch 8 let jsme pořídili třeba dvě auta, jiné dražší věci do bytu atd.,všechno ale z větší části hradil on a tak se to automaticky napsalo na něj, tenkrát mi to tak nepřišlo, přemýšlím o tom až teď, když mám dítě a dálší na cestě. S tím už nic nenadělám, ale do budoucna se budou pořizovat dálší a dálší věci a nepočítám mojí mateřskou z které se hradí co je potřeba. Začínám si tím připadat taková méněcenná nebo jak to říct..
|
| missman |
|
(1.5.2011 20:30:34)
Můj má taky víc peněz než já,ale já jsu s dítětem na mateřské,takže je jasné,že třeba z mojich peněz jde vše na jídlo.My ale máme naštěstí společný účet,a takové věci neřešíme.
|
|
| Eva+5deti | 
|
(23.7.2011 23:37:54)
Kristýno já jsem na tom úplně stejně, naprosto Tě chápu....
|
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 |
|
(1.5.2011 20:33:00)
krystyno - já jsem vdaná letos 3 roky.
Brali jsme se po osmi letech vztahu - dvou dětech - v té době 6 a rok.
Bydleli jsme spolu 8 let z toho dva roky v bytě, který byl napsaný na mě, ale včetně hypo - na něj, ta byla pojištěná - tedy spíš já s ní tak, aby při mém úmrtí, se hypo vyplatila a byt zůstal dětem - tedy i partnerovi.
Auto bylo napsané na partnera.
Jinak jsme měli jen dluhy.. tak různě na kde koho.
o svatbě začal muž, mě to bylo prvně jedno, pak jsem ale začala myslet na deti, že pokud by se partnerovi neco stalo, tak nedostanu vdovský a těžko nych asi děti z md či částečného úvazku i s hypo uživila.
ted jsme polu tři roky vzítí, nyt i hypo jsou stále noje, ale cítím se tak nejak líp zajištěná pro případ nejaké tragédie
|
|
| Ananta | •
|
(1.5.2011 20:35:06)
Může to být cesta k nějakému majetku do budoucna, ale taky ke splácení jeho dluhů, které může v manželství udělat, protože pak budou i tvoje i když se s ním rozvedeš. Těžko říct, já považuju manželství za dost riskantní podnik, to bych spíš pak radši trvala na tom, aby napsal něco na mě.
|
|
| mira | •
|
(1.5.2011 20:59:46)
Já bych asi nechtěla žít s mužem, který by si mě nechtěl vzít, jsem staromódní a vadilo by mi to. Stejně by mi asi hodně vadilo, kdyby přišel a začal mi předkládat podobné majetkové důvody k/proti svatbě jako zakladatelka. Svatba je pro mě důležitá a má pro mě velký, nejen symbolický, význam, kdyby ji se mnou někdo chtěl, "abychom dostali hypotéku apod.", obávám se, že bych s ním možná vzteky vyrazila dveře.
|
|
| ChemicalJane + 4 | 
|
(1.5.2011 21:54:01)
no nevim.. jestli ti jde o to mít něco v SJM, nebo resp být spoluvlastník, tak to jde učinit notářským zápisem.. protože i když se vezmete, tak tím automaticky spoluvlastník nebudeš..
v případě dědictví bys taky dědila, jako družka.. ale víc o tom nevím.. ale to jde určitě vygooglit..
jinak přítelovo - já tě nikdy neopustím je stráááášně krásné, ale nikde není psáno ani dáno, že to takhle bu následujících několik desetiletí...
ale moc dobře tě chápu, řešili jsme to samé, ale opačně.. manžel se přistěhoval, přišel s holou řití, makal tady na baráku, dřel tu po nocích, atd.. a jeho byli "akorát trenky a fusekle".. tak jsme šli za notářem a rozšířili jsme SJM..
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci | 
|
(2.5.2011 10:57:34)
jak už tady někdo psal, jaksi se ze svatebního tématu vytratila láska.
Nevím, jak to vnímají rozvedení, já to měla evidentně o dost jednodušší, protože jsem si brala kluka "bez minulosti". Každopádně, jsme se ale brali z lásky, pro ten svatební den, kdy jaksi naplníme náš svazek. Ne kvůli papíru, nebo nějakému hmotnému zajištění.
Dodnes bereme svatební den jako jeden z nejkrásnějších.
Majetek nabytý před svatbou si takhle už nepojistíš. Maximálně, pokud můžeš doložit smlouvami, např. společná koupě.
Zajistíš si ale jakousi finanční jistotu, výživné i pro sebe, pokud by drahému ruplo v kouli a začal vyvádět - máš nárok na polovinu jeho příjmů.
Příteli bych prostě vysvětlila, že zkrátka chci být vdaná, pokud nemá v plánu tě opouštět, neměl by být i sňatek pro něj problém. Prostě řekni, že chceš být aspoň jednou za princeznu  .
V životě je těch pěkných okamžiků docela málo, tak proč se o ně připravovat.
|
|
| Vlka | 
|
(2.5.2011 12:35:59)
Jsem v tomto konzervativní.. pokud si myslím, že s někým chci být celý život, nemám důvod si ho nevzít, a pokud si to nemyslím, zřejmě si s ním většinou nepořizuji dítě (jsou výjimečné situace). A pokud se mnou má někdo dítě, měl by mi přece dát tu jistotu, jak citovou, tak hmotnou. Pokud muž vydělává (většinou logicky) více a já se starám o naše, tady i JEHO děti, tak snad je to půl na půl. Nebo výchova dětí je míň než jakákoli práce?? Teď je celkem trend se nevzít.. ale buď chci s tím druhým být a když už uděláme takové rozhodnutí, že máme děti, tak snad není důvod nemít svatbu a tudíž k sobě "patřit". Nehledě na to, že já sama nerozumím tomu, proč bych se měla jmenovat jinak než moje děti, tudíž ač to není moc běžné, pokud by si mne otec mého dítěte „nechtěl“ vzít, rozhodně bych dítě pojmenovala po sobě. Možná příliš vyhraněné, ale každý to cítíme jinak.
|
| CPO |
|
(2.5.2011 14:07:58)
"měl by mi přece dát tu jistotu, jak citovou, tak hmotnou"
Tak "jistotu" ti žádný jiný člověk ani razítko ani nic dát nemůže, ale určitě ta neochota vázat se a nechávat si zadní vrátka (popř. kyselé hrozny, na straně těch po svatbě toužících, ale o ruku nepožádaných) se za těmi siláckými řečmi o "cáru papíru" často skrývá... 
|
| KRYSTYNA |
|
(2.5.2011 14:31:18)
Ano, také si říkám a je mi z toho smutno. On má život zajištěný, je v pohodě, proč by se měl namáhat s nějakou svatbou nebo jiným zajištěním do budoucna
|
| Vlka |
|
(2.5.2011 14:44:11)
KRYSTYNKO nebuď smutná, nemáš to jednoduché. Možná byla chyba hned na začátku, že jsi měla dát najevo, že ti na svatbě záleží. V dnešní době to opravdu není tak samozřejmé se brát. Jak dlouho spolu jste? A první dítě už chodí do školy? I to bys přece mohla zohledňovat, že chceš, abyste byli jako rodina, zvlášť když děti budou ve škole, školce. Pokud tě má rád a budeš o tom mluvit, třeba na tebe dá.
|
| KRYSTYNA |
|
(2.5.2011 15:00:42)
Že mi na svatbě záleží jsem dávala najevo od prvního okamžiku, né od prvního samozřejmě né Otěhotněla jsem neplánovaně, ale on mi řekl, že si mě po narození prcka vezme, jsou už mu 4 roky a nic, jenom řeči, dálší mimi na cestě 
|
| Vlka |
|
(2.5.2011 15:12:38)
KRYSTYNKO, tak pokud to jednou slíbil, asi bych se toho snažila držet, zvlášť když je druhé mimi na cestě. Když to nestihl tenkrát, ať to udělá teď. Jednou to přece slíbil a je chlap, tak to dodrží. Snad bych to zkusila nějak tak. Nedal by se na to? Chce tě i s dětmi u sebe? Chce druhé dítě? Jste jinak spokojení? Snaž se ho přesvědčit, že chceš být rodina, že to chceš i kvůli dětem. Možná bych ten majetek do toho netahala (i když pro nás ženské je to samozřejmě podstatné) Ale možná víc přes city. Kdy jindy než teď, když je na cestě maličké. Myslím, že to je dobrá příležitost, která se ti už nemusí naskytnout. Zvlášť když drahý tak kope. Nestyděla bych se za to, přitlačit na něj. Pokud o to stojí, tak každá zbraň dobrá. Jedna moje kamarádka dokonce opravdu syna nepojmenovala po příteli a řekla, že když stojí o dítě, tak jistě i o ni a až si ji vezme, tak se budou jmenovat jako on všichni. Vzal..
|
| KRYSTYNA |
|
(2.5.2011 19:23:14)
Já mu to několikrát připoměla, proč mi to sliboval, když se k tomu od té doby nemá, protože jinak bych děti rovnou pojmenovala po sobě. Teď je mi blbé mít jedno dítě tak a druhé onak Prostě se k tomu nemá, říká, že jsme šťastní i takhle, že si myslí, že to svatba zničí a tak... Jinak jsme spokojení, žádné velké problémy nic, je to v pohodě, ale co člověk ví, jak to bude za několik let, když to tu na rodině někdy čtu.....
|
| Bosorka2 | 
|
(3.5.2011 9:22:34)
"Prostě se k tomu nemá, říká, že jsme šťastní i takhle, že si myslí, že to svatba zničí a tak..."
No, tak ty mu můžeš klidně říct,
že TY si teda šťastná nepřipadáš, když někdo, s kým čekáš druhé dítě není ochotný veřejně říct, že k sobě patříte...
|
| CPO |
|
(3.5.2011 9:30:52)
"No, tak ty mu můžeš klidně říct,"
No, Bosi - říct mu to samozřejmě MUŽE (a Bosi nebo Breb by mu to klidně ŘEKLA), ale KRYSTYNA je v situaci, kdy už pozdě bycha honit, že si neměla pořizovat druhé (a možná ani první) dítě s někým, kdo ji "až tak moc nežere", a tudíž se musí připravit i na to, že se dotyčný může sebrat a jít "někam, kde nebude ženská tak nespokojená s tím, co jí nabízím", což upřímně, není tak nesnadné (viz zářný příklad mého vykopnutého exe a šťastné nextky).
Takže nevím nevím, zda by před hrdým vyjádřením svého vnitřního postoje ještě neměla rozvážit situaci tak nějak komplexněji, aspoň až na to mimino nebude úplně sama...
|
| CPO |
|
(3.5.2011 9:32:30)
omluva: "až na to mimino nebude úplně sama" je překlep, mělo být "až to mimino nebude tak úplné závislé mimino" (a ona tím pádem bude moci pracovat a tak...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Vlka |
|
(2.5.2011 14:38:00)
Brebb
obě víme, že "jistota" samozřejmě není nikdy a "cár papíru" není záruka. Ale vstupovat do vztahu s tím, že rozvod je složitá věc, a tak to zezačátku zkusíme a pak už papír vlastně nepotřebujeme, mi prostě u mladých lidí přijde zvláštní, zvlášť když pak přijdou děti. Já prostě ten papír potřebovala, tu pomyslnou jistotu, že to oba myslíme vážně a nafurt..
|
| CPO |
|
(2.5.2011 14:43:25)
Jasně, Vlko, já to mám nastavené stejně
Takže když někdo říká, že "on" (míněno "je lepší než já, konzerva") "cár papíru nepotřebuje", tak vždycky zbystřím
Nedávno jsem se o tom bavila na schůzce s jedním sympatickým inzerentem.
Překvapilo mě, že prohlásil, že ON rozhodně by si svou partnerku VZAL za ženu, protože mu přijde prdlé s někým žít "napůl". To jsem myslela, že dneska už nikdo neřekne ani ze srandy, aby se mu ostatní nesmáli.
|
| Vlka |
|
(2.5.2011 14:48:53)
Aha.. tak nejsem úplně ta jediná konzerva..
No prosím.. a kde je ale kurňa inzerentovi konec..?
|
| CPO |
|
(2.5.2011 14:51:21)
No, konec samozřejmě v nedohlednu (viz Vztah na inzerát, Evžen), ale principem je, že to slovo "závazek" je ještě dneska někdo ochoten vůbec říct NAHLAS (byť to nemusí vážně myslet)
|
|
|
|
|
|
| kamilka007 | 
|
(15.9.2011 13:32:13)
 Výborné, souhlasím na 100%
|
|
|
| kamilka007 |
|
(15.9.2011 13:30:42)
Pro mě byla svatba jasná volba, dokonce když tehdy přítel přišel, že už by chtěl miminko, měla jsem radost, ale dala jsem mu jasně najevo, že všechno pěkně postaru - nejdřív svatba, pak dítě.
Pro mě je třeba nemyslitelný, aby se moje dítě jmenovalo jinak než já. A určitě není jedno, jestli se rozejdeš nebo rozvedeš, protože z vlastní zkušenosti vím, že ze vztahu bez manželství vycouváš kvůli menším problémům, než by tě kdy v manželství napadlo.
Nejdůležitější je ale "duševní" význam svatby - přece slib "v dobrém i zlém" je to nejúžasnější, co můžeš před světem a vašimi blízkými tomu druhému dát.
|
|
|
V její náručí
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)