jak už tady někdo psal, jaksi se ze svatebního tématu vytratila láska.
Nevím, jak to vnímají rozvedení, já to měla evidentně o dost jednodušší, protože jsem si brala kluka "bez minulosti". Každopádně, jsme se ale brali z lásky, pro ten svatební den, kdy jaksi naplníme náš svazek. Ne kvůli papíru, nebo nějakému hmotnému zajištění.
Dodnes bereme svatební den jako jeden z nejkrásnějších.

Majetek nabytý před svatbou si takhle už nepojistíš. Maximálně, pokud můžeš doložit smlouvami, např. společná koupě.
Zajistíš si ale jakousi finanční jistotu, výživné i pro sebe, pokud by drahému ruplo v kouli a začal vyvádět - máš nárok na polovinu jeho příjmů.

Příteli bych prostě vysvětlila, že zkrátka chci být vdaná, pokud nemá v plánu tě opouštět, neměl by být i sňatek pro něj problém. Prostě řekni, že chceš být aspoň jednou za princeznu .
V životě je těch pěkných okamžiků docela málo, tak proč se o ně připravovat.