je známý sociologicko-antropologický znak naší kultury, že neprovdaná má jako pojistku společnost ne manžela.

Takže svatbou říkáš:"věřím ti a vzdávám se do jisté míry společenské záchrany" a on "jsem připraven saturovat potřeby našich potomků".

Ať ať si každý říká co chce o lejstrech, co nepotřebuje, společenost to tak dosud vnímá.

Osobně si myslím, že je to dobře. Neměla bych děti s žádnými přáteli nebo jak se tomu říká.

Praktická stránka věci je případ od případu.

Já bych se třeba (kdyby mého nejdražšího odloudila Julia Roberts) potřetí nevdávala z důvodu, že rodit už nebudu a svůj(manželův) majetek bych schraňovala právě pro ty potomky, co se v manželství narodili.