| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?

 Celkem 56 názorů.
 petulia 


Téma: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 14:46:11)
Pořád mi to vrtá hlavou. Ve včerejším Máte slovo padl názor, že dnešní dětské domovy už jsou hlavně rodinného typu. Nevím, kdo z nich to říkal a jak moc do toho vidí. A tak se ptám - znáte dětský domov rodinného typu? A jak to tam vypadá? Není to spíš jenom pro "uklidnění veřejnosti", nebo jak to říct? Není to jen v tom, že ty děti mají dostatek po materiální stránce, ale jinak - kdo ví???

Znám a byla jsem v jednom dětském domově. Byly tam děti (cca 20) do 6 let. Na to, že byly tak malé, mi to jako dětský domov rodinného typu rozhodně nepřišlo! Chodila jsem tam často, mám odsud bráchu, takže to celkem můžu posoudit. Ale zajímá mě - jak to vypadá v jiných dětských domovech?
 Hilly. 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:04:06)
Petulia, žádnou osobní zkušenost nemám, ale nedávno jsem četla nějaký článek-reportáž z dětského domova či kojeňáku, nevím jak se tomu teď říká(byly tam hlavně kojenci a batolata)..no a paní co tam pracovala, říkala, že všechny co tam jdou pracovat vždy nabádá, aby se s dětmi moc nemazlili a nevytvářeli si s nimi užší vztah, nebo že je už od sebe neodtrhnou a děti se tím budou jen trápit...což mluví za vše.
Rodičovskou lásku prostě nemůže nic nahradit..
 kattynka a 2 čertici 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:16:22)
jejda, Hilly, jsi mě teda rozesmutnila, ~n~ chudáci děti, kdo teda jiný než ty tety? Neumím si to ani představit, mám oba kluky mazle na entou ~a~, musí to být fakt hrozný. Každej člověk občas přece potřebuje obejmout, pöhladit ~6~, natož ~p~
 jandyk+Jiřík04/06+Káťa 11/08 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:27:56)

to mě právě štve, že i přes různé organizace, který se snaží změnit zákon, se to ještě nepodařilo. Nedávno jsem viděla dokument, kde ukazovali právě děti z těch kojeňáků a nejhorší je, že prostě rodiče dvakrát za rok pošlou pohled a to dítě nemůže jít do rodiny. To je pro mě obrovský problém. Proč s tím nic nedělají i když o tom vědí????!!!!! Poslanci hloupý.~4~
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:34:24)
Já jsem někde četla, hodně se této problematice věnuju, že to je alibi ředitelů DD, které nechtějí děti do rodin pouštět, aby se jim nekrátili dotace pro DD.
 Akasha 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:54:44)
Tak to je hnus ~o~
 kattynka a 2 čertici 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 16:07:50)
to by mě teda zajímalo, jak si to může takovej de.il ospravedlnit vůči vlastnímu svědomí. Je mi z toho do breku ~n~. Přitom mám ze svého okolí tolik párů, co žádali o adopci a div je nelustrovali do x-tého kolena a furt je prošťourávali a biologickýmu rodiči stačí jen poslat pohled 2x ročně a nic se neděje. Toto mě taky přijde trošku ujeté.
 petulia 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 16:20:12)
Ředitelé DD mezi děti asi nechoděj a řešej situaci jenom ze své kanceláře ~l~ .

Nám přidělil soud dítě až napodruhé - muselo se přezkoumat, jestli se o dítě fakt dokážeme postarat. Rozhodl o tom člověk - prý opatrovník dítěte - který ho viděl aso 3x v životě a na poslední návštěvu mu přivezl studentskou pečeť. Studentskou pečeť dítěti, který mělo v té době mixovanou stravu! To si pak člověk o tom systému celkem obrázek udělá ~4~ !
 kattynka a 2 čertici 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 17:22:22)
~4~ já to znám od 3 kamarádek, co si museli všichni z rodiny projít, jak je až podle mého nesmyslně buzerovali apřitom vím, že dělali maximum. C¨hápu, že se musí nějak ta rodina prověřit a nemůžou to dát někomu, kdo tím neprojde, ale na jedné straně je to až přílišná buzerace, už tak dost vystresovaných náhradních rodičů a naprostá benevolence a velká tolerance pro biol. rodiče, kterým je dítě fakt někde u pr.... Jednou jsem četla rozhovory s dětma z DD a jeden chlapeček tam povídal, jak si šetří penízky, protože pak přijede maminka 2x do roka a "půjčí" si je, protože je nutně potřebuje, aby mohli bydlet spolu. Maminka to tak praktikovala cca 5 let~o~~o~~o~ Neumím si to představit, jen jsem zítrala do toho rozhovoru a tekly mě slzy ~n~, když jsem si to představila, jak ten malej msuí být natěšenej a upnutej k tomu, čím ho ta "matka" využívá.:-©:-©
 petulia 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 17:29:46)
hrůza ~n~
 MrakovaK 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 17:48:11)
~n~~n~ to je fakt příšerný, chudák malinkej.
 Adina,kluk 08 
  • 

Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 20:41:19)
Petulino,tak to je fakty hustý..to ten člověk asi vůbec nepřemýšlel..a nepřivezl tu čokoládu náhodou tobe? je mi z takových lidí na nic !!!
 petulia 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 21:08:34)
Tu čokoládu přivezl fakt malýmu, ale to je jedno, jenom jsem chtěla říct, že prostě jeho opatrovník, ten co u soudu rozhodoval o jeho dalším životě, to dítě vlastně vůbec nezná a nic o něm neví! Hlavně, že si vesele rozhoduje. Děti jsou v téhle situaci prostě odkázaný na zvůli někoho zvenčí. Ale kdo jinej by se o ně měl zajímat, proto je to opatrovník ~o~ !
 Chrysantéma 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 16:35:33)
Jano,

TO JE PŘESNĚ ONO!!! dětské domovy tzv.rodinného typu spočívají v tom,že yvchovatel/ka mají nastarosti omezenou skupinu dětí,ale to je atk všechno.Děcka příjdou ze školy,dostanou najíst a jsou lítat ven s tím,že doma by taky lítaly po venku...To je celá RODINNOST...

Ad KOJENECKÉ ÚSTAVY = jedna nejmenovaná ředitelak kojeneckého ústavu nedaleko od nás,na názor,že by děti k adopci měly chodit k rodičům už z porodnice kontrovala argumentem:" A z čeho bysme žili,kdyby to tak bylo??" Proto tam nesmyslně drží děti do alespoň 6ti měsíců(ty právně volné) a vymlouvají se na očkovací kalendář a podobné nesmysly...Přitom od 5ti měsíců dítě fixuje osobu,která o něj trvale pečuje a tety v KÚ se střídají jak na běžícím páse...~o~~o~~q~~q~
 petulia 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:25:51)
Hilly, tak tak! Asi to fakt maj v předpisech... Ale myslím si, že to dítě, i když pak půjde do rodiny, tak si rychle zvykne a na "tetu" zapomene, nebo minimálně neteskní po ní. Takže nevím, proč by k nim nemohly přilnout, aspoň na chvilku. Nám zase jedna "teta" řekla, že každá má svého oblíbence, ale co ty zbývající děti ~o~ ? A je teda fakt, že rozdíly vidět byly!

Dobře tak teda romumím tomu, že na "přidělování lásky" v děcáku má každej jinej názor (myslím tu ředitelku), ale setkala jsem se s tím, že se jim ani v jiných směrech nijak extra nevěnujou - co se dítě nenaučí samo, to neumí, ach jo ~Rv
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:33:17)
Přátelé si kdysi dávno vzali kluka z kojeňáku, byly mu 2, 3 roky. Byly z něho úplně na šrot, jak se všemu divil, málem jim vlez do pračky, nevěděl, co je to chleba, protože ho vždycky viděl jen nakrájenej a podobně. Mám dojem, že tohle je tam pořád, i u mnohem starších dětí. Jednou někdo řekl, že děti se v děcáku naučí akorát manipulovat a tvářit se tak, aby se nepoznalo odkud jsou. Mají tam asi materiální dostatek, ale pak je v 16-ti vykopnou někam na intr a udělají z nich bezdomovce navíc s obrovskými nároky a s pocitem, že se o ně všichni musí starat. A to je pro tenhle stát přijatelný? :-© Někde jsem slyšela, že když si chcete vzít dítě z DD, tak pro ně musíte mít samostatný pokoj, to se staraj, aby se jim nezhoršil standard, ale naučit je lásce a zodpovědnosti, tomu se brání, vydávají pokyny, jak jim dát, co nejmíň sociálních kontaktů a podobně? To jsem se zase ~q~. Strašně mi tenhle systém vadí.
 petulia 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:43:25)
No nevím, jestli přímo pokyny, ale rozhodně to tak (aspoň v tom "našem" děcáku) nedělaj ~o~ ~q~ ! Spíš to je systém "dostaneš jenom to, o co si řekneš" - i co se týče pomazlení. Ale co třeba postižený děti, který si neřeknou ~o~ ?

Jinak to vytržení z reality jsem teda taky vypozorovala. Byla tam holčička, už sedmiletá (ale byla pořád tam, protože tam měla dva mladší bráchy). Když jsme tak přišli, tak se vždycky vyptávala, kde bydlíme a jak to u nás vypadá. A nejvíc šokující bylo, když viděla banán se šlupkou! V jejím věku! Vždycky ho viděla jen bez šlupky!
 Jája 
  • 

Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:37:02)
Já v DD pracovala, ale nebyl rodinného typu. O tzv. rodinných si iluze nedělám, jsou to jen trochu promíchané skupiny. Děcka se tam nenaučí přežít ve společnosti a vychovatelky se s nimi mazlit nemůžou, i kdyby chtěly, protože by pak nestíhaly svou práci. Krom toho se střídají, takže veškeré citové vazby jsou hlavně o tom, kterou tetu máme radši než tu druhou.
Já bych ty děcáky zrušila šmahem a děti dala do rodin, ale ono jsou za tím hlavně peníze, a to dost. Rodina, která si vezme dítě i do pěstounské péče, dostane zlomek toho, co děcák. Copak si kapři vypustí rybník?
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:40:49)
Jo, dejte řediteli děcáku 10 tisíc za každé dítě, které pustí do rodiny a uvidíte, kolik mu jich tam zbydek. Je to hnus, velebnosti.
 Liška s banem :) 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:45:48)
Petulio, v 90. letech jsem v jednom DD měla praxi, 2 týdny. Byl rodinného typu, což znamená že skupiny po 8 dětech měly své určené tety, vlastní obývák, vlastní pokoj s buňkami pro děti, apod.. Ty děti určitě trpí nedostatkem lásky, protože co jsem se tam objevila, už po mně lezly a chtěly se mazlit, chovat, atd., zvláště ty nejmenší (kolem 4 let). Ta žízeň po lásce je u nich obrovská a to jsou v tom lepším typu děckých domovů, tedy rodinném (ještě je ten internátní typ). Když jsem odcházela, děti plakaly, křičely na mě, že jsem zrádkyně a některé po mně i házely kameny. Chtěly, abych si je odvedla s sebou (mně v té době bylo 19 let). Fakt hrozné. Někde jsem četla, že aby z dítěte vyrostl spokojený člověk, mělo by se mazlit alespoň 30 minut denně. Pochybuji, že ty děti tolik lásky dostanou. Většina z těch dětí nebyla právně volná, protože rodiče projevovali určitý, minimální zájem.
 Dana 
  • 

Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:54:19)
Znám dětský domov, který je opravdu rodinného typu. Je to dětský domov Krnsko na Mladoboleslavsku. Jsou to krásné nové domečky, malé skupiny dětí, které si o víkendu hospodaří samy.
 Yuki 00,03,07 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 16:02:02)
hospodařit nestačí
 Jája 
  • 

Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(20.3.2010 12:07:39)
Hospodaří? Spíš si na hospodaření hrajou. Protože hospodařit znamená pracovat, vydělávat peníze a jak se rozhodnout, co, jak a kdy se zaplatí! Tyhle děti si jen hrajou třeba na úklid. Když se ale neuklidí, nic se nestane, když se nevypere, taky se nic nestane. Zato v rodině se bohužel stane.
Taky existoval jeden projekt: dětem kolem 15 let udělali přednášku o financích a předpokládali, že děti poučili. Jo, a za týděn věděly děti kulové, protože samy disponují jen minimálními částkami (podle věku) a většinu z toho nevidí, protože DD jim ty peníze musí šetřit, aby jim mohli dát kapesné v létě na tábor. Ono z kapesného ve výši např. 10,- Kč měsíčně se moc ušetřit nedá.
Jak říkám, DD jsou na kočku, stejně jako SOS dětské vesničky a jinázařízení. Všechno je to moc odtržené od reality a děti se nenaučí samostatně žít. Když je pak v 18 vykopnnou a ulici a dají jim na cestu 10.000,-, je dítě za 14 dní totálně v jeteli. Peníze nemá a bydlet taky nemá kde. Dítě z rodiny má aspoň kde bydlet a zázemí, taky se umí lépe pohybovat ve společnosti. kdyby měly aspoň do 22 let nějakou možnost třeba chráněného bydlení, proč se ale o tohle musí starat charita? Stát jen řekne: "jsi plnoletý, tak nazdar".
 Yuki 00,03,07 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 15:54:08)
DD rodinného typu znamená, že jsou tam menší skupinky dětí, že mají třeba bydlení přizpůsobený a tak má každýá ta skupinka svoje místnosti, ale stejně se jim tam pořád střídají minimálně 3 tety, každá je tam nějakých 12 hodin a přijde zase za dalších 24, má jich na starosti asi 5, a to i těch ročních, nemá čas se pomazlit, dítě pochovat tak, aby se naplnily jeho potřeby, když je dítě nemocné nebo smutné, musí se s tím porvat samo, když jde do nemocnice, tak samo, bez ohledu na to, že je mu třeba půl roku nebo 3 roky, ničemu nerozumí, všeho se bojí a prohlubuje se mu deprivace.

Vidím to asi tak, že když už musí dítě v DD být (mělo by to být ale dočasně, než se co nejrychleji najde rodina), tak by to měly být rodinné DD a ne kolosy, jak to bývalo dřív,

ale stejně - poroč u nás neexistuje profesionální pěstounská péče? to by nemusely DD být vůbec, žádné

péče o postižené děti je náročná, strašně náročná na čas i na peníze, příspěvky státu jsou tak malé, že málokdo je nejen ochotný ale vůbec schopný se o postižené dítě postatat, takže vzít si třeba do PP postižené dítě znamená takové finanční ztráty, že si to málokdo může dovolit
přitom když je dítě v DD, tak stát tomu DD dotuje jeho potřeby

chtělo by to změnu celého systému, dávat peníze na dítě títěti a ne ústavu (a rodině nic) a zároveň zrušit většinu DD, ještě by stát ušetřil
 petulia 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 16:13:52)
Jestliže jich má na starosti třeba 5, tak jaktože nemá čas se za těch 12 hodin pomazlit? Je to děs ~l~ . Vždyť co by měla mít "teta" jinýho na práci, než právě ty děti! Nechápu ~a~ .
 Yuki 00,03,07 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 16:41:46)
ona nějaký čas má, ale jedna věc je, že než je všechny "obstará", tak může začít znovu dokola, a pak jdouspát, ven nebo jíst

a halvně - ony se fakt nemůžou nijak citově vázat, je to strašný, ale je to takony tam chodí do práce, a to se nedá srovnat

i když pochopitelně někdo chodí do práce pro peníze a někdo pro tu práci

když jsme si našeho chlepčka brali, nesla nám ho jedna teta ukázat z jednoho patra do druhýho a pak mi řekla, že tak dlouho se ten kluk ještě nikdy nechoval, protože to by se pak chtěli chovat všichni najednou a odmítli by chodit a nedalo by se to zvládnout

ty děti nejsou zvyjlklý na nějaký fyzický kontakt, pohladit, to ješt jo, rády si sednou na klín, ale jsou strašně nejistý, ony to neznají, ony jsou zvyklý se strašně brzo spolehnout jenom samy na sebe

náš malý ze začátku odítal chodit po schodech za ruku, sám sobě věřil mnohem víc než komukoliv jinýmu, teď je to opačně, tu ruku jako jistotu chce a to je mu o rok víc

v noci ze spaní odmítal jakýkoliv kontakt, trvalo to snad půl roku, než ho začlalo uklidňovat pohalzení a mluvení na něj, teď už se tulí, a kontakt vyžaduje

a to byl ten kojeňák řekla bych docela "baby-friendly", na těch dětech se nepozná, že by jim něco chybělo, ty, kteý nikdy nepoznaly nic lepšího, ty jsou tam šťastný a spokojený a odmítají změnu, protože směna je nejistota
to až se dostanou do rodiny, tak se člověk nestačí divit, jak moc jsou jiný

ale nejsem si jistá, jestli to jde nějak jinak, teda v ústavní výchově, ta by vůbec neměla být
 Radka 
  • 

Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 20:51:19)
Šmoulata- máme taky z kojenáku holčičku.byla tam přes rok.když jsme si přivezli tak vůbec na nic nereagovala,byla apatická a hrozně se vztekala.
o nějaké mazlení či tulení vůbec nestála a ani to neopetovala.
nyní je u nás pomalu rok a to je změna...tulí se,mazlí-vyzaduje to.a je to pěkný číslo,nikde neposedí,lítá,směje se..no prostě konečně "normální"
dítě.
jinak v KU mi to tedy rodinný typ nepřijde,viděla jsem nekteré sestry jak se tam chovají a šel mi mráz po zádech,takové bez citu..asi to tam děti mají pouze na přežití..dostat napít,vykoupat a nic víc.
no nechtela bych tam být ani den..doma je doma
 Yuki 00,03,07 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 20:56:47)
náš malý je u nás taky rok, ale byl tam od narození 2 roky a má za sebou během té doby 3x nemocnici, takže je to a bylo to hodně poznat, teď je z něj jiný člověk, dokonce tety v kú říkaly, když jsme tam byli po půl roce, že je jiný, že se jim moc líbí, to potěšilo, že si to nemyslíme jenom my
 Jana + 4 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(20.3.2010 13:37:10)
Už to tu zaznělo, budu se opakovat, ale rodina je pro dítě lepší než DD, což bohužel neznamená že každá rodina. DD rodinného typu jsou vhodnější alternativou a krokem vpřed, ale pořád by měla hlavní snaha a cíl všech institucí, aby každé dítě mělo svou rodinu. V žádném DD kde se střídají zaměstnanci, si dítě nemůže vytvořit pevnou citovou vazbu, nemá zkušenost řešení reálných situací ani téměř nesdílí s dospělými jejich emoce, osobní boje. Navíc po odchodu zůstávají osamocení, bez zkušeností a zázemí, kruh se uzavírá a jejich děti často opět končí v DD.
Šmoulata - myslím, že nejde generalizovat. Náš malý je mazlivý od počátku, i sestry nás instruovaly, že je velmi mazlivý a že přitulením zvládneme všechno. Zjevně se s ním mazlily. V "našem" kojeňáku děti jezdily autobusem na kojenecké plavání, apod., snažily se. Přesto má malý hospitalizační příznaky, bouchá v noci hlavou do polštáře. Do očí bije, že z kojeňáku se nechal odvézt apaticky, po třech měsících pláče zoufale, kdykoliv se vzdálím - zjevně chyběla citová vazba na kohokoliv v kojeňáku. Navíc mě rozčilují některé běžné "praktiky", jako např. skutečnost, že první, co jsem s malým absolvovala, bylo, že jsem ho musela převléknout do našich věcí, tj. před zraky primářky, vrchní sestry a sociální pracovnice ho téměř cizí ženská svlékala do naha, protože jsme ho nemohli dostat s oblečením. Taky se nijak nepracuje s minulostí dětí, rodiče navštěvovali syna každý týden dva roky a nikdo o nich nic nevěděl, nejstarší fotky máme z druhých narozenin (v KÚ od půl roku). Atd. atd. Jenže se bojím, že pláčeme na špatném hrobě, na tomhle fóru toho moc nevyřešíme. Snad se jen povede pár lidí informovat pravdivě, ale bojím se, že to nestačí. Jsem vděčná Macešce, Míle, Červánkovi, všem, kteří se pokouší pravdivě veřejnosti svědčit o situaci dětí v DD a o tom, jak je možné jim pomoci.
 Vokounka 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 17:15:44)
U nás je to tak, že je skupina dětí, které mají stabilně jednu tetu a jednoho strejdu a ti se u nich ve směnách střídají a všechno řeší spolu.Že se u dětí nestřídá x tet. Strejdů je nedostatek, tak často jsou to třeba dvě tety. Tak v tom je posun, že je malá skupinka, která je stabilní a mají tetu jen pro sebe.
 Vokounka 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 17:16:41)
Ještě jsem chtěla dodat, že ta skupina dětí je samozřejmě věkově různorodá.
 Yuki 00,03,07 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 17:34:43)
ale i tak se tety stříádají, ne? sice pořád ty stejný, ale není tam jedna pořád

ono to ale asi jinak vyřešit nejde, to by musely být DD při klášterech a nebo SOS vesničky, jinak má každý svou rodinu a domácnost

 Madlén1 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 17:49:26)
Znám dětské domovy,kde se tety opravdu snaží,pan ředitel nesedí v kanceláři a děti zná dobře.Tím nechci říct,že je to v pohodě,jenom,že ti lidé dělají co mohou,dělají svou práci dobře.Vím to,z jednoho takového DD rodinného typu máme chlapečka v PP.Nepodivuje se nad bochníkem chleba a ví,že banán je ve slupce,hrozně rád pomáhá...,ale(máme ho necelých pět měsíců)mazlit se chce pořád a s každým!!,neumí písničky a básničky,ale umí účelově brečet,když se mu něco nelíbí nebo nechce dělat.Dokonce mi jednou řekl,že se chce do DD vrátit,protože tam nemusel nic dělat(chtěla jsem po něm taková ty předškolní cvičení,vybarvování...).Všeobecně mají děti z DD velmi malé sebevědomí.Sebelepší DD mámu a tátu nenahradí,ale pořád pro valnou většinu z nich lepší než původní rodina.Změnit zákon-ano,ale ani ne tak v DD,ale bio.rodičům.Nestarají se,mnohdy jim děti odebraly pro týrání,ale práva mají obrovská.~q~
 Yuki 00,03,07 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 19:00:50)
bio mají práva obrovská a já bych to doplnila - a pěstouni, kteří se starají a vychovávají, nemají práva žádná a mají v podstatě domácí vězení, protoe nemají právo ani na pas pro dítě

a tak dál
 Betull 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 18:05:49)
Co to znamena rodinneho typu? Ze ty deji maji aspon zdanlivy pocit, ze nekomu a nekam patri? Ne, "nas" Domova takovy neni... Strida se tam u jedne skupiny pet tet a rozhodne nemaji cas a nekdy ani chut nahrazovat maminku, ktera pofouka, pohladi, prijde, kdyz nekdo place... o tohle deti v DD prichazeji...
 Kohnova 
  • 

Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 18:48:31)
Videla sem nekolik detskych domovu, ten "rodinny typ" znamena, ze v dome je nekolik jakoby bytu a deti ziji ve skupinach treba po sesti nebo osmi s vychovatelem v tom byte. Maji tam obyvak, kuchyn, kde si vari, sve pokoje po jednom nebo po dvou atd..
Neni to spatne, myslim, ze lide, keri se o ne staraji, se vetsinou dost snazi a deti skutecne neziji jako v kasarnach nebo na skole v prirode, ale skutecnou rodinu to nikdy nahradit nemuze, protoze to proste rodina neni.
V takovych DD ziji hlavne vetsi deti, ktere nejsou volne, myslim, ze tam vesmes nejsou nestastne ani nestradaji, casto je DD pro ne vysvobozenim z velmi tizivych podminek a prilezitosti, jak ziskat alespon zaklady nejakeho vychovani, jenze to nemeni vubec nic na tom, ze DD je nejnouzovejsi a nejprekonanejsi forma pece o deti v tisni.
DD nejsou ve skutecnosti (casto, zalezi na regionu) preplnene k prasknuti, zajem o osvojeni a prijeti deti do PP je veliky a DD si potrebuji udrzet praci, tj klientelu, tj deti. Sojdrova za ne kope.
 Kohnova 
  • 

Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 18:50:55)
Videla JSEM. Pardon, omlouva se Tatar preklepovity.
 remus 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 18:56:50)
No jo, je to těžké, já bydlela vedle DD 11let, tady u nás to tedy takhle fakt nevypadá, ale stejně, jeden člověk na tolik dětí, rodoinu prostě nic nenahradí, nehraje roli, zda vycovávají dvě ženy nebo dva chlapi, přeci i leckterý tatínek je doma na RD, nad názorem, jaký uvedla zmíněná paní, mi tedy zůstává rozum stát, u dětí jsem před MD pracovala, také jsme měli pokojíky po třech dětech, kuchyň,... ale rodinu prostě nic a nikdo nenahradí!
 Betull 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 20:58:12)
aha, diky za vysvetleni. Pracuji v DD, kdery je urcen detem postizenym, takze tam takove usporadani v podstate nepripada v uvahu...
 Hana 
  • 

Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 22:17:07)
o děcákách nemám moc dobrý názor. Máme jeden blízko a tak trochu vidím co se tam děje. Vychovatelky řvou po dětech z okna, když jsou venku a hrají si, ony sedí venku u kafe a kecají. Mají tam děti od malinka po velké, s malými si na pískovišti hrají ti větší. V únoru lítali velcí kluci venku v triku a kraťasech a nikomu to nevadilo. Můj brácha tam chvíli pracoval na civilce a byl z toho špatný. Když dostali děti na mikuláše balíček, tak k jednomu - po rozdání - přistoupili "tety" a se slovy, tys zlobil, nemáš nárok na sladkosti, můsíš se rozdělit s ostatníma, vzaly jeho balíček, vysypaly ho do misky a nabídly ostatním dětem. Ten kluk tam prý stál a polykal slzy a ostatní děti mu jedly jeho sladkosti. Co z takových dětí může vyrůst? Mě to přijde jaký týrání dětí státem povoleno. Je to hnus.
 Xeni 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(19.3.2010 23:28:51)
No ja nevim jake je to v Cechach, ale tady v Ontario Kanada detske domovy neexistuji, nebo se spise davaji deti do rodin. Urcite jsou rodiny dobre, ale i spatne. Lide to maji i jako byznys. Cetla jsem tu clanek, jak si nejaky par vzal holcicku, co ji odebrali jejim biologickym rodicum, pak ji trapili a mucili, zila ve sklepe a i kdyz na nasledky muceni zemrela, stale na ni dostavali davky. Oba nepracovali a ona byla zdrojem jejich prijmu. Po nejake dobe si zazadali o dalsi dite, ale nastesti na vsechno prisli......
Tak si rikam, ze biologickym rodicum deti odeberou a daji je do rodiny, ktera se mozna na verejnosti pretvaruje a uvnitr dite muci, znasilnuje apod.....
Mozna bych spise uvitala existenci domovu, kde pracuji skolene sestry, ktere davaji detem i lasku, nez je dat do rodiny a nechat na pospas......
Nevim jak by mi bylo kdyby mi urady odebraly dite, ze nemam dost financnich prostredku mu zajistit kvalitni bydleni a jidlo a nekdo jiny by mi dite zavrazdil...protoze to byl perverz, ktery delal nahradniho rodice jen pro penize....stat by to az tak neresil, protoze je to levnejsi....mozna v ustavu je dite ochuzeno o neco, ale zase je tam v bezpeci ne?


 maceška 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(20.3.2010 10:43:29)
Xeni, tady jsou pěstounské rodiny kontrolovány, chodí do nich sociální pracovnice, ptají se na děti ve škole a soc. pracovnice se setkává s dětmi i sama, tj. bez pěstounů. Zase to má jiná úskalí - některé děti v PP díky tomu mají pocit, že mají své pěstouny v hrsti, a mají tendenci toto zneužívat. Ne všechny, samozřejmě, ale není to výjimka. K tomu přispívá i to, že nejsou všechny soc. pracovnice edukované a někdy kladou dětem sugestivní otázky.
 Roxie 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(22.3.2010 21:15:16)
Xeni - co jsou školené sestry? My máme chlapečka z kojeneckého ústavu /děti 0-6 let/, tam snad ani nebyly tety, ale právě zdr. sestry. Po víc jak půl roce u nás /vím, že je to málo a chce to ještě hodně času/ má chlapeček pořád panickou hrůzu z toho, že bysme se do KU jeli podívat na návštěvu, při každém odjezdu z domova se ujišťuje že nejedeme do domova a vzpomíná na sprchování studenou vodou a jiné výchovné laskominy. A třeba i to, že mu teplotu nechci měřit /v 5,5 letech/ v konečníku, že mu při jídle nedávám bryndák, mu připadá divné. Mně to zase připadá divné u tak "velkého" kluka. A podotýkám, že není ani nezvladatelný nebo neposlušný /což by takové chování stejně neomlouvalo/, naopak je hodně citlivý, pořádný ...
Mazlení má rád, ale musel se to naučit, v KU ho prý nikdy tety nehladily ...

Jak jsem psala, je u nás víc jak 7 měsíců, ale dodnes nebyl soud, ještě nejsme ani pěstouny, v podstatě nemůžeme nic. Ze sociálky chodí pravidelně kontroly, ale to považuju za správné. Taky vím, že se čas od času na nás vyptávají u dětské MUDr. atd.

To není stížnost, jen nastiňuju, jak to někde vypadá. ~;)
 Jana + 4 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(22.3.2010 22:07:24)
Roxie, proč jste ještě neměli soud? Tedy jestli to je možné takhle veřejně napsat. Překvapilo mne to, protože mi měli soud tři měsíce od přijetí syna. Vaše zkušenosti s KÚ jsou skoro hororové, to tedy musím říct, že mě mrazí.
 maceška 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(23.3.2010 7:07:50)
Tak my jsme měli s jedním dítětem soud po 3 měsících, a s jiným po dvou letech. Záleží na místní příslušnosti, dohledatelnosti rodičů, atd. Nejrychleji byl soud nařízen u dítěte, které má matku zbavenou zodpovědnosti k právním úkonům a otce neznámého. U ostatních dětí, kde bylo třeba dohledat a obeslat rodiče, se nařízení soudního jednání protahovalo donekonečna - navíc vznikl problém s místní příslušností soudu, protože matka měnila místa bydliště.
 Roxie 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(23.3.2010 7:58:48)
Jano - já prostě nevím. Neví to ani naše sociální pracovnice. Prostě žádost leží u soudu. Rodiče poštu přebírají, tam problém není.
 Jana + 4 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(23.3.2010 9:07:39)
Tak to zírám, u nás jde všecko tak hrozně hladce, až čekám, kde se to zasekne. Soud nařízený v podstatě hned poté, co jsme požádali, oba rodiče nakonec přišli hned na první jednání, souhlasili a vzdali se odvolání....hladké, co? Rok poté, co jsme podali žádost o dítě, máme syna i odbytý soud.
 maceška 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(23.3.2010 9:22:48)
Roxie, může to být jenom tím, že soud toho má hodně. Protože opatrovnické soudy řeší všechno, tedy i svěření dětí do péče po rozvodech, apod., ne jenom NRP.
 Jakarta 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(23.3.2010 22:09:09)
Ahoj.

Nebo to může být tím, že soud ví, že je o dítě postaráno a tak jej to tzv. nepálí. Mám podobnou zkušenost, musela jsem urgovat projednání několikrát i při svěření do poručnictví i při změně příjmení. Poprvé díky urgence našla paní soudkyně poslední místo před svojí dovolenou (bláhově jsem myslela, že když podáme žádost někdy na podzim, tak v létě budeme moci udělat cestovní pas, rozsudek nabyl platnosti na konci prázdnin, slib poručníka jsme skládali až v říjnu). Podruhé jsem podala žádost o změnu příjmení v dubnu, pak jsem se snažila urgovat vyřízení s tím, že jsem se domnívala, že dostaneme jen nějaký přípis soudu bez oficiálního stání (chtěla jsem ať má dcera vysvědčení na nové příjmení). Bohužel to muselo jít normální soudní cestou. Dodnes jsem nepochopila tu spisovou logiku, před změnou příjmení dcery nám přišlo oznámení, že již patří pod náš soud z důvodu změny trvalého bydliště, ale když jsem se ptala na termín stání tak mi bylo řečeno, že bohužel spis dcery musely postoupit do jejího původního bydliště, protože se tam projednává jiná kauza, pravděpodobně ve věci sourozenců či matky. A když soudkyně četla důkazní materiály tak probírala kupku o výšce tak 50 cm a omlouvala se, že bude číst jen to co se týká nás a dcery, ale nemůže porušit pořadí dokladů, a jelikož se některé doklady týkají jiných nezletilých tak to vypadá možná nepřipraveně, ale tak to není. Takže ten spis asi putuje tam a zpátky. Apropó příjmení se nám podařilo změnit až v listopadu (tedy i s úkony na matrice a s vydáním nového rodného listu).
Na doplnění - matka zbavena rodičovské zodpovědnosti, otec má zodpovědnost pozastavenou - takže účastníkem byla jen sociální pracovnice.
 Jitka 
  • 

Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(30.3.2010 14:47:10)
DD rodinného typu - přemýšlím, co je na nich rodinného ? Moje zkušenost z asi 5 DD za poslední 2 roky je ta, že tím rodinným typem se myslí tzv. "rodinky". Ale to si jen tak říkají, obývají prostor něco jako vyčleněný byt- ale tety se stejně střídají (systém), vaří stejně centrální kuchyň, v lepším případě si vaří večeře, někdy, a nebo o víkendu. A hospodaření a vedení k samostatnosti .... ? Poslední zkušenost je z DD, který si také říká rodinného typu, ale např. vaří centrální kuchařka (je tam kapacita 20 dětí) a děti, ty velké, se jezdí "učit vařit" do školy veřej.stravování do města 2O km.

Naše poslední zkušenost s příslušností soudu je ta - že soud příslušný k projednání zrušení ústavní výchovy je ten, kde ústavní výchova byla nařízena (právní výklad OS z východních Čech). Takže nemusí to být, že příslušný soud je podle místa momentálního bydliště matky. Ale patrně mají na různých soudech různé postupy.

My aktuálně čekáme návštěvu SP, aby dala stanovisko k soudu, "jak jsme připraveni" na příchod dítěte. Podle mého je důležitější zkoumat, jak jsme připraveni psychicky než materiálně. Ale ráda nechám zkolaudovat úplně nový pokoj se vším zcela novým vybavením od topení (nová vzduchotechnika) přes veškeré vybavení a komínky oblečení ve skříni. :-) Po skoro roce čekání už by se slušelo, aby to napínání nervů dítěte bylo ukončeno. A že nám vyčítají, že se na nás dítě upnulo s tím, že jsme jeho jízdenka z děcáku - aspoň to dítě (spolu s námi) to vnímá tak, že lepší je být v rodině než v DD.

A na setkání se těším ~b~
 KlárkaC 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(22.6.2010 9:31:26)
Vím, že toto téma je už promlčené, jen se chci DD rodinného typu zastat. Jde to. Naši mají jeden skoro u baráku a plno jejich dětí měla má máma ve školce. Dětí mají asi deset, bydlí v domě a starají se o ně jen manželé, co mají své vlastní dvě dcery. Malé děti říkají mami, tati, starší asi jménem, to si nedokážu přesně uvědomit. Mají i vlastní stránky. Je to domov Markéta. Dá se to snadno vygooglit. Nevím, nakolik je toto běžná praxe, ale Ochovic děti jsou velmi spokojené.

Klára
 ivate 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(22.6.2010 20:22:05)
http://www.ddmarketa.cz/
 api70 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(23.8.2010 23:58:03)
Dobrý večer, nejsem si jistý zda by jste stáli o to abych Vám tady napsal jak to chodí v DD, jak se chová ředitel,zaměstnanci jako jsou vychovatelé, a ostatní, kteří mají pracovní poměr v DD. Byl jsem jeden z nich, práce v DD byla nádherná a přímo báječná, zkrátka moje poslání a ne zaměstnání. Všechno super, do doby, než jsem si s manželkou vzal do PP děti. Pokud budete mít zájem jsem ochotný Vám popsat dění v DD co se týká jak jsou manipulovány děti aby nešly do rodiny, co je čeká atd. Hezký večer.
 Roxie 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(24.8.2010 10:46:07)
api70 - můžete se mi ozvat na mail? Napsala bych Vám, ale nejste registrovaný ...
 Yuki 00,03,07 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(26.8.2010 0:06:20)
Api70 - napište, zajímá nás, čím si prochází děti v DD, ony nám to neřeknou.
A mě by opravdu moc zajímalo, proč jste vnímal práci v DD jako dobrou jen do doby, než jsme si vzal děti do PP a pak to bylo jinak (možná jsme to nepochopila správně), ale kde byl ten rozdíl? byl to jiný DD nebo v čem byla ta změna? nebo jste jako pěstoun viděl a vidíte některé věci jinak než jako zaměstnanec?
 api70 


Re: Dětské domovy - jsou opravdu rodinného typu?  

(30.8.2010 22:35:31)
Dobrý večer, nezlob te se že jsem nereagoval dříve, musel jsem zajistit potřebné věci do školy, a k tomu abych odepsal jsem se nedostal. pokud budete mít zájem Roxie a jiní napite mi na email Koplend@seznam.cz
Rád odpovím a napíšu co a jak se děje. Taky se můžeme domluvit a můžete se stavit k nám a děti by Vám řekly co a jak, nám návštěvy nevadí. Zdraví api70:-)

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.