| Vaclavka | 
 |
(29.4.2010 11:11:32)
Chtěla jsem se podělit o svou nedávno nabytou zkušenost s návštěvou psychologa. A zda to opravdu takto chodí, anebo je chyba ve mně.
Nahromadilo se toho na mne moc. Drogová závislost dcery, těžká nemoc a nakonec úmrtí táty, průšvihy syna, problémy v zaměstnání, zrada člověka, kterému jsem věřila. A hlavně pití mého muže. Kvůli tomu jsem se obrátila na Prevcentrum, kde jsem dostala kontakt na psychologa. Tedy psycholožku. Objednací lhůtu měla téměř dva měsíce. Návštěva probíhala tak, že se mne zeptala, co vlastně chci řešit. Co si představuji. Vylíčila jsem jí v kostce co všechno se přihodilo. Stále se ptala, co vlastně chci řešit a jak. A že mne může objednat až na červen. Řekla jsem jí mimo jiné, že jsem po tom všem ztratila důvěru v sebe sama a že si kladu veškeré své pády za vinu. Prý musím začít u sebe, přestat si to myslet. Asi má pravdu, ale JAK to mám udělat? Můj muž mi za ta léta podsunul, že vlastně pije kvůli tomu, že doma není k vydržení. Cokoli řeknu, bere jako útok proti sobě. Třeba i mé konstatování, že v tiskárně došel papír... Cokoli řeknu, tak rýpu, šiju do něj, mimo jiné jsem se dozvěděla, že jsem bestie, že je mi jedno, že mi odveezli tátu do nemocnice. Tohle mne velice zasáhlo, o tátu, který byl velice špatně pohyblivý, jsme se s mamkou staraly přes dva roky... Tohle bylo takovým startovacím momentem, že jsem ho požádala, ať se odstěhuje k rodičům. Nevím, zda je u rodičů anebo u slečny, kterou si našel loni v září (protože jsem odjela s dětmi na dovolenou). Doma byl na víkend, od pátku od večera opilý, střízlivý snad jen v neděli dopoledne, abych mu nekřivdila. I on dostal kontakt na psychologa, ovšem nešel tam.
Nevím, jsem tak nějak v koncích, poslední kapkou bylo zjištění, že syn chodí už druhý týden za školu. Omlouvám se za poněkud zmatené téma, ale trochu mne přístup paní psycholožky zarazil - pomož si sám.
|
| Pawlla |
|
(29.4.2010 11:18:43)
Taky mi připadá přístup psychologa podivný,co takhle zkusit někoho jiného?Jinak si myslím,že by si se měla soustředit na problémy dětí a snažit se vyrovnat se smrtí otce,co se týče manžela tak tam asi už není co řešit a šla bych od něj.Je to možná kruté,ale alkoholik,který se ani nechce léčit Tě jenom potáhne dolů.Přeji hodně štěstí a síly
|
|
| vebalka | 
|
(29.4.2010 11:23:21)
Možná by bylo dobré se poohlédnout po jiném psychologovi.jestli je to možné.
Je dobře,že jsi manžela vyhodila.Je to první úspěšný krok a zkus si to říct na hlas"Konečně je pryč".
S klukem by si promluvila,proč chodí za školu a holce navrhla léčení na protidrogovém.Nevím,jak hluboko do toho spadla.
|
|
| Annie01 |
|
(29.4.2010 11:24:10)
Václavko - máš možnost najít jiného odborníka? Naprosto chápu, že Ti tohle v dané situaci nepřijde jako adekvátní rada.
Úkolem psychologa pochopitelně není, aby klientovi nadiktoval, jak situaci řešit, má mu pomoci najít cestu...
Ale tímto způsobem se cesta k řešení problémů skutečně nehledá. Navíc opradu nejde o žádné zanedbatelné potíže. Pokud dlouhodobě funguješ v takových podmínkách, můžeš mít docela dobře nejenom psychické, ale (s nimi související) fyzické problémy, může jít o stav vyžadující akutní (či chronickou - dlouhodobou) medikaci (úzkosti, deprese....). Takže by třeba bylo na místě odeslat Tě i k jinému specialistovi (psychiatr).
Každopádně chápu, že jsi čekala vstřícnější reakce - tím spíš od člověka, který je "tady vod toho".
|
|
| Martuška | 
|
(29.4.2010 11:24:30)
můžu jen napsat svoji zkušenost - byla jsem u psychologa na doporučení psychiatra. Dost jsem se bála a bohužel to taky tak dopadlo. Psycholog je velmi uznávaná kapacita, v což věřím. Ale já jsme nadšená nebyla. Nejdřív se mnou mluvil asi 45 minut. Především o mně, o mém životě, ale neustále mi připadalo, že nad mými problémy pochybuje a jakoby jim nevěří. Připadala jsem si jako debil.
Vše zakončil tím, že vlastně nemá smlouvu s mojí pojišťovnou
takže tak.
|
|
| susu | •
|
(29.4.2010 11:25:10)
Taky bych zkusila změnit psychologa. Tohle je dost nepochopitelný přístup. Ať to zvládneš.
|
|
| Sitti | 
|
(29.4.2010 11:25:58)
Návštěvy psychologa jednou za 2 měsíce jsou k ničemu, i kdyby byl ten psycholog kouzelník. Já bych doporučila návštěvu poradny pro mezilidské vztahy (manželské) - pomohou i jednotlivci a mám s nimi ty nejlepší zkušenosti - vyjdou vstříc i časově (chodila jsem 1x týdně) a jsou i zadarmo. Nebo hledat jiného psychologa, který bude mít čas a vyjde vstříc.
|
| Annie01 |
|
(29.4.2010 11:31:36)
Sitti - tam jsem chodila taky a max. spokojenost. Naopak s privátním psychologem (bez smlouvy se ZP) jsem spokojená nebyla, čímž teda vůbec nechci tvrdit, že jsou všichni takoví. Ale často panuje názor, že placený psycholog je lepší než ten "zadarmo". Z vlastní zkušenosti vím, že to tak vůbec být nemusí.
Objednala jsem se a za pár dnů mě vzali.
Je to logické, člověk, který je často psychicky na dně, přece nemůže říct - teď se na ty trable na měsíc či dva vykvajznu a řešit to začnu, až mě psycholog vezme.
V extrémních případech by potencionální klient mohl být v termín návštěvy pod drnem.
|
|
| Liva99 + ♀♀♀ | 
|
(29.4.2010 11:38:26)
Ano, pod toto se podepíšu. Soukromá psycholožka - to byl teda prů..r!!!
Ale manž. poradna - veřejně děkuji za to, že jsou!!!
|
| Annie01 |
|
(29.4.2010 11:46:43)
Livo - možná jsme narazily na stejnou.... (pííííp)
O téhle se dokonce říkalo, že s některými (obvykle rozvádějícími se) klienty rodu mužského udržovala nezvykle neprofesionální vztahy.
A když jsem některé její výroky převyprávěla MUDr z psychiatrie, byla víc než překvapená.
|
| Liva99 + ♀♀♀ |
|
(29.4.2010 12:08:13)
to je teda síla Ta "moje" měla řecké příjmení.
|
| Annie01 |
|
(29.4.2010 12:36:40)
Ta "moje" v době mé návštěvy ne, ale ona byla údajně velmi čiperná a jméno zvládla v průběhu své kariéry několikrát změnit.
Co já vím, tak rozvod brala tak nějak jako: už s ním(ní) být nechcete? No tak jakýpak copak, prostě se rozveďte a je to!
Já na takový věci moc neslyším, takže jsem vycouvala rychle. Na doporučení našla jiného psychologa a byli jsme u něj moc spokojení oba - tedy já i můj muž.
|
|
|
|
|
|
| hrúda |
|
(29.4.2010 11:27:54)
Mám zkušenosti s psychology podobné a proto už radši nikam nelezu.
|
|
| Ananta | 
|
(29.4.2010 11:34:32)
Docela by mě zajímalo s kým z Prev centra jsi mluvila... no to je jedno. Pokud bys chtěla opravdu odborníka, tak vím o někom v oblasti závislostí (nejen), je to celkem kapacita. Je z Prahy. Má teď i soukromou praxi, takže i otázka peněz. Dělá i rodinou terapii. Kdyžtak se ozvi, pracuji v branži a.farkova@seznam.cz
|
|
| jalinka | 
|
(29.4.2010 11:35:22)
Václavko, je toho na tobě strašně moc. Člověk je ale obykle trvanlivější než se mu samotnému zdá a je jisté, že to jednou všechno překonáš. Jenom nějak přežít tu dobu mezi tím. Opravdu zkus jiného terapeuta, poradnu, prostě nějaké citlivější ucho. Z vlastní zkušenosti vím, že jsou i dobří odborníci s výrazně kratší objednávací lhůtou. Je ale pravda, že terapeut a klient si musí lidsky sednout.
Nejsme z Prahy, ale manžel dojížděl asi před dvěma lety sem a byl spokojen:
PhDr. Oldřich Kalfiřt
Ordinace klinického psychologa.
PhDr. Oldřich Kalfiřt Bělohorská 1684/78, 169 00 Praha-Břevnov (tel. lze vygůglit)
Ještě mě napadá jedna kniha, která byla pro mě osobně hodně inspirující a důležitá. Je pro lidi, kteří žijí s nějakou závislou osobou. Napsala ji Melody Beaty a jmenuje se Přestaňte být závislí.
Máš to strašně těžké, ale bude líp. BUDE!
|
| Eržika. | 
|
(29.4.2010 11:53:37)
Přesně naopak - manželská poradna pr.ser.
Soukromá psycholožka - pohoda.
Navíc v akutních případech by měli brát ihned, - což Tvůj je.
|
|
|
| DENISA |
|
(29.4.2010 12:05:21)
Vaclavko, psychologove jsou bud dobri, nebo spatni. To, ze jsi narazila na spatneho to uz vis. Tak ted ti musi byt jasne, ze musis hledat dobreho. A bud rada, ze ti madam nenarvala kupu oblbovaku jako to dela mnoho z nich, misto toho aby s tebou vubec promluvila. Clen nasi rodiny sel k psychologovi s ani ne vaznym problemem a vis co je z nej po 5ti letech lecby? Zavyslak na praskach, pani dr. z nej udelala fetaka a jeste si to ani neprizna. Mrkni na znamyletar.cz, tam mas reference na doktory, ci se ptej vsudemozne na doporuceni.
|
| . | •
|
(29.4.2010 12:21:06)
Co je to za blbost? Psycholog přece nemůže předepisovat léky.
|
| Annie01 |
|
(29.4.2010 12:38:10)
Psycholog opravdu léky nepředepisuje.
Na to musí člověk vystudovat medicínu, některé léky na nervy napíše praktik, ale většinu může předepsat jen psychiatr.
|
|
| DENISA |
|
(29.4.2010 12:50:45)
Sorry upsala jsem se, samo jde o psychiatra.
|
|
|
|
| šatranka | 
|
(29.4.2010 12:32:02)
Jednoznacne menit psychologa tak dlouho, dokud nenajdes takoveho, ze ktereho budes mit dobry pocit. Drzim ti palce, nemas to jednoduche
|
|
| Lassie66 | 
|
(29.4.2010 12:33:17)
Přeji ti hodně sil a hlavně vydrž. Bude líp.
|
|
| Jaana2 | 
|
(29.4.2010 12:39:33)
Václavko určitě to není Tebou. Byla jsem kdysi u psycholožky, když jsem měla vážné problémy při rozvodu manželství a dopadla jsem možná ještě hůř, než Ty, vyloženě jsem jí obtěžovala. Bohužel to na mně nechalo tak velkou stopu, že už nikdy (asi) k žádnému psychologovi nepůjdu. Změň doktora, protože pokud Ti nesedla, už Ti nesedne nebo jdi možná přímo k psychiatrovi - osobně bych ať už k tomu nebo onomu šla jedině na doporučení od někoho, kdo už u něj byl a byl spokojený. Navíc, já jsem na tohle dost škrt, nešla bych k soukromému psychologovi , ale to už zvaž sama.
Jestli Tě alespoň trochu můžu potěšit , tak hodně věcí nakonec opravdu uhladí čas. Na manžela se vybodni, tomu nepomůžeš, protože pomoci nechce, teď spíš vyřešit záležitosti kolem dětí. Dcera jsem myslela, že z nejhoršího je venku? A u syna - určitě mají ve škole kontakty, kam se obrátit přímo s ním, myslím, že se to tu řešilo nedávno na jedné diskuzi - o dospívání? - , jak se synem byly problémy zas s krádežema a nakonec s ním byli u nějakého odborníka, který mu jasně vysvětlil, co ho čeká, pokud bude porušovat věci, které jsou jeho povinnostmi. Prostě ho dostat k někomu - tady bych volila , aby to byl muž - kdo mu to vysvětlí i z té právní stránky.
Václavko hodně mi pomáhalo se vybrečet, stále dokola o tom povídat, jenže moje mamka v té době, kdy mi dělala rameno byla o kupu let mladší a hlavně neměla takové problémy, jako má teď maminka Tvoje, chtělo by to někoho, kdo by to zvládnul. Ono se brekem sice nic nevyřeší, ale člověku se uleví a může pokračovat dál.
Jo a rada, kterou se řídím, také jsem ji kdysi dostala - každý den udělat něco, i třeba malého, za co se můžu pochválit.
|
|
| Cimbur | 
|
(29.4.2010 12:46:50)
Doporučovala bych jiného psychologa a návštěvy aspoň 1x za 14 dnů, líp každý týden.
|
|
| Teraza Horáková |
|
(29.4.2010 13:13:40)
Václavko, zcela chápu a držím palce při hledání někoho jiného. Mně nakonec nejvíc pomohl kamarád, on není psycholog, ale fyzioterapeut a hodně opráskaný životem, o lidské duši ví dost.... ty hledej dál, tohle není nic pro tebe.
|
|
| dajmab | 
|
(29.4.2010 13:22:31)
V našem městě je běžné se s těmito problémy objednávat rovnou na psychiatrii. Za mě tento postup doporučuji, protože se nejedná jen o tebe, ale i o závažné potíže u tvých dětí. Psychiatr bude chtít probrat problémy vás všech, určitě se to takto řetězí jedno s druhým, myslím, že nestačí, když budeš v péči jen ty. Postup pak je: debata se všemi členy, důkladné psycho vyšetření dětí a dále práce se všemi na psychiatrii. Přeji hodně zdaru.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(29.4.2010 14:03:21)
achjojo, to je mi líto, žes narazila na někoho takového... no, už se k ní neobjednávej. Ale zkus najít někoho jiného, při tom počtu problémů, které vyjmenováváš, tak pomoc opravdu potřebuješ, aby to neskončilo ještě nějak hůř. Kdyžtak zkus třeba RIAPS.
|
|
| babiki | 
|
(29.4.2010 14:28:04)
Vaclavko
ty brdo, mas toho fakt moc 
psycholozka je krava, stejne uz bys k ni nemela duveru...nejlepsi je zajit za nekym koho ti doporuci pratele, nebo treba holky tady...
Az se dostanes ven z nejhorsiho, zkus se synem + dcerou rodinnou terapii.
Moooooc Ti preju aby bylo brzo lip a uprimnou soustrast. Kdyby mi muj muz vytkl to, co tvuj Tobe vuci Tvemu tatinkovi, tak by asi neprezil.
|
| Eva | •
|
(29.4.2010 14:38:06)
Václavko, psychologové jsou dobří i špatní, pokud ti dotyčná paní nesedla, tak zkus někoho jiného. Já mám převážně dobré zkušenosti a doporučila bych ti v tvé situaci skupinovou terapii, je to lepší než samostatná sezení u psychologa, člověk si víc věcí uvědomí a má pocit, že v problémech není jediný na světě. Občas i překvapivě zjistí, že lidé řeší problémy mnohem horší.
Jinak tě asi zklamu, ale pokud se ti nelíbil přístup "pomož si sám", tak to ti nepomůže opravdu nikdo. Účelem psychologa není ti dát život do kupy, ale nasměrovat tě k odhodlání, jak máš svůj život řešit. Na to ale musíš přijít jen a jen sama, psycholog tvoje problémy řešit nebude tím, že ti bude udílet rady a někam tě strkat. Ze své celkem bohaté zkušenosti musím říct, že kdo toto nepochopil, tak sedí u psychologa dodnes.
Hodně štěstí, máš na zádech opravdu velkou nálož.
|
| Annie01 |
|
(29.4.2010 14:51:04)
Evo, určitě máš pravdu, ale já z Vaclavky nemám pocit, že šla k psychologovi pro nějakou zázračnou radu, pro elixír, který vypije a problémy zmizí jako mávnutím proutku.
Myslím si, že i po prvním sezení u psychologa, kdy je to opravdu hodně o monologu klienta a pár otázkách ze strany terapeuta (tedy pokud je klient komunikativní), by měl jít člověk domů s tím, že mu to něco dalo - i kdyby šlo jen o to, že si srovnal myšlenky, vyslovil nahlas něco, co do té doby ne. Asi opravdu před sebou najednou nemůže vidět jasnou cestu, jednoduché řešení, ale mělo by ho to - když ne posunout, tak aspoň pozitivně naladit.
Tohle ale evidentně Vaclavky pocity nevystihuje.
Ještě k psychologům a jejich "radám", "ta" privátní psycholožka mi dokonce naznačila, že by nebylo špatné (pokud mi to není zcela proti srsti), abych manželovu nevěru potrestala nějakou mojí bokovkou. No, jak jsem psala, neváhala jsem ani minutu a další sezení si nedomlouvala.
|
| Eva | •
|
(29.4.2010 17:00:36)
Annie,to je právě ten omyl, že si lidé myslí, že už první návštěva psychologa by je měla pozitivně naladit nebo někam posunout. To je totální hloupost, promiň. Na vypovídání máme kamarádky, psycholog je od toho, aby jsme se psychicky uzdravili a to trvá dost dlouhou dobu. Zlomenou noha se mi taky neuzdraví po první návštěvě doktora, natož pak duše.
|
| Vaclavka |
|
(29.4.2010 17:27:34)
Evi, nechci po první návštěvě zázraky, ale myslela jsem, že mne paní doktorka někam nasměruje. Myslím co se typu terapie týče. Mám přijít v červnu - pokud tedy budou trvat mé problémy a říct jí, co bych si představovala. A vím, že musím chtít sama... jenže je to někdy těžké.
|
| Líza | 
|
(29.4.2010 21:19:02)
Václavko, malej odhad - s terapeutem si člověk musí aspon základním způsobem sednout. Z tvého popisu nemám dojem, že to je případ tebe a téhle psycholožky. Hledala bych dál, ale ne po institucích, ale podle doporučení přátel a známých, udělat si obrázek, co vlastně čekáš a chceš od toho terapeuta a pak hledat, kdo ti to může poskytnout.
|
|
|
| sovice | 
|
(29.4.2010 17:37:59)
Mně poskytl psycholog v manželské poradně před rozvodem radu, že mám přerušit svoje začínající OSVČ (překládání), abych si psychicky odpočinula a nestresovala se. Tak jsem pokrčila rameny a skončila jsem s ním. Poněvadž ta představa, že mi radí, abych se fakticky finančně pověsila na odcházejícího manžela, mi opravdu nesedla, a taky jsem nepochopila, co bych jako měla podle něj místo práce dělat - čumět do zdi a přemítat nad tím, s kým ještěmanžel je? Nebo snad loudit z ještěmanžela peníze - když bych tedy díky psychologově radě neměla vlastní - abych si mohla zajít do fitka a ke kadeřníkovi zvýšit sebevědomí?
Neříkám, že ta rada byla blbě v každé situaci, ale u mne byla úplně mimo.
|
|
| Annie01 |
|
(29.4.2010 18:01:47)
Evo, nemyslím, že by měl jít člověk (z jakékoliv) návštěvy psychologa v ještě větších sr..kách, než v jakých tam přišel. Minimálně musí vidět to pověstné světlo na konci tunelu...
Sovice, mě naopak psycholog radil, ať se postavím víc na vlastní nohy. A to u nás byl v té době rozvod ještě na hony daleko a nakonec k němu nedošlo.
Osobně si taky myslím, že v takových situacích, pokud člověk není fyzicky zcela na dně, odkázaný na parenterální výživu a péči sester z JIP, je dobré najít si nějakou činnost, i kdyby to měly být návštěvy kurzu paličkování.
|
|
|
|
|
|
| Liškodlak | 
|
(29.4.2010 21:15:53)
Václavko, já byla taky kdysi u psycholožky (polské příjmení), celou dobu sezení kouřila, nakonec mi dala radu, s kterou jsem opravdu souhlasit nemohla. Před pár lety jsem byla u dr. M.Kašparů v Pelhřimově - nechal mě chvíli mluvit, pak dal několik přesně cílených otázek, pak pronesl pár vět, během kterých se mi totálně rozsvítilo (v čem byl problém), hrozně se mi ulevilo jednou provždy. Fakt borec.
Drž se, máš to těžký . Asi bych se bejt tebou zaměřila na syna - jestli je v devítce, je ještě trochu dítě a nejspíš potřebuje pomoc...
|
| Manka+Cipísek | 
|
(29.4.2010 21:42:40)
Nebudu ti radit, co dělat, protože vidím, že máš vážné problémy se kterými jsem se já nesetkala a nevím, co bych dělala, každopádně to přeju hodně sil.
Také jsem asi před 2 lety vyhledala psychologa po dlouhém přemáhání.
Neměla jsem žádný "vážny" a zjevný osobní problém. Nikdo mi neumíral, nikdo nebyl vážně nemocný, "jenom" jsem se dostala psychicky na dno z rok a půl dlouhého marného hledání práce. Vím, že valná většina by si poklepala na hlavu, že tohle je přece normální a že nevím roupama coby. Ale mě neskutečně ubíjelo všechno co dlouhodobou nezaměstnanost provází. Potupující přístup personalistů, vědomí, že jsem finančně závislá na manželovi, že nejsem schopná se o sebe postarat, ž jsem úplně k ničemu... Nakonec to dopadlo tak, že jsem ráno nemohla ani vylézt z postele... Proč taky?
v této situaci, když už jsem nevěděla jak dál, jsem vyhledala psychologa.
A výsledek?
Zpražil mě takovým způsobem, že jako nikdo jiný.
Udělal ze mě blbou a naivní husu u které není divu, že ji nikdo nechce zaměstnat, když nemá praxi a tudíž nic neumí.
Zíval, dával mi najevo, jak ho otravuju, koukal se na hodinky a očividně se těšil domů. Moje otevřenost pak byla menší a menší. Nedoporučuju.
Šla jsem tam ještě několikrát a pak to vzdala. Nejlepší terapie jsou dobří přálelé a lidi které máte rádi a důvěřujete jim.
|
|
|
| Katka, kluci 11 a 7 | •
|
(30.4.2010 10:18:22)
Mám bohužel s psychologem také blbou zkušenost, pomohl mi následně neurolog (ihned rozpoznal rozjetou depresi, napsal AD). Psycholog mě tenkrát v mém stavu spíš zhoršil, kriticky rozebíral nejrůznější vztahové a sexuální záležitosti a já už v tu dobu nebyla pomalu schopná dojít na nákup či odvést děti do školky, jak mi bylo blbě.Natož poslouchat a nějak reagovat....
To by přece snad měl poznat, jak na tom člověk je. ...nebyla jsem u něj schopná udržet skleničku vody, jak jsem se třásla.
|
|
| Vaclavka |
|
(1.5.2010 21:26:04)
Holky, ještě jednou vám všem moc děkuju. Asi jsem potřebovala slyšt různé pohledy na věc, i to, že ne vždy si člověk s psychologem sedne. A jestli je normální téměř dvouměsíční čekací doba. Taky jsem myslela, že když mi ten kontakt dalo Prevcentrum, že bude paní psycholožka ty závislosti v rodině více probírat.
Ono mi hodně pomohlo, že se manžel odstěhoval, sice domů chodí, ale většinu týdne jsem sama. Možná to bude jako terapie stačit.
|
| Teraza Horáková |
|
(2.5.2010 0:23:19)
Václavko, jak jako, už?? tedy teprve, ale jakože už k tomu došlo?
|
| Vaclavka |
|
(4.5.2010 9:29:12)
Terezo, je pryč zhruba od půlky března. Tedy pryč... Čas od času se doma objeví, má doma zboží, které prodává, ovšem musí si dát něco na posilněnou, aby to s námi přežil. Momentálně řeším synovo záškoláctví. Přeposlala jsem mužovi e-mail od kurátorky. Dostalo se mi odpovědi, ať to dám přečíst také synovi, ať si uvědomí, že tady přestává sranda a do jakého průšvihu nás může zatáhnout. A než jsem přišla z práce domů, tak odjel. Objevil se v pondělí, vůbec se neptal po tom, jak ta záležitost pokračuje. Bohužel si synek spískal jiný průšvih, takže na něj řval kvůli tomu a mě poslal sms, že má syn kasárníka. Když jsem to synkovi tlumočila, tak se rozčílil, že mu táta nebude nic vzkazovat, když mu to není schopný říct sám a že na kasárníka kašle, když táta kašle na něj.
|
| Pawlla |
|
(4.5.2010 9:40:56)
Nic o tvé situaci nevím,ale z toho co jsi napsala si myslím,že tvůj syn má hlavně problém se svým otcem,který si ho všimne jen když má průšvih,takže dělá problémy jemu natruc.Možná až definitivně vyřešíš váš vztah tak se kluk uklidní.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Tříkrálová OkořPraha 6 
Kampa a nábřežní bojovkaPraha 1 
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)Praha 1 
Novoroční koncertBrno-venkov 
Novoroční výstup na Ještěd
Tříkrálová Okoř
Kampa a nábřežní bojovka
Betlémy - kostel Panny Marie Královny andělů (Loreta)
Novoroční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)