K názorům Evy:

1) Pokud se ti nelíbil přístup "pomož si sám", tak to ti nepomůže opravdu nikdo.

2) Nemůžeš očekávat, že tě psycholog už při prvním sezení pozitivně naladí. Na vykecávání máš kamarádky.

Co tedy mohu očekávat, pokud si chci pomoci sama, ale nemám na to dostatek energie? Mám po prvním sezení odejít jako spráskaný pes, který neví, kde načerpat energii, a jen zbytečně obtěžuje? Co když nemám důvěru v mlčenlivost kamarádek a moc by mě pomohlo, kdybych něco mohla říct?

Psychologové nejsou od toho. Ale kdo tedy? Osobně se mi kdysi svěřil jeden muž pocházející ze vzdáleného města. Vybral si mě, protože předpokládal, že už se nikdy nesetkáme, a protože mu bylo trapné vykládat to někomu známému. (Chtěl se vypovídat ze svých pocitů ze vztahu s dvěma ženami. Chtěl se rozhodnout.) Je toto cesta?