Diskuze : Zdraví : Žlučníkové problémy

Mapat, přesně..
Mně ho vzali v mých 19ti.
Od té doby, jakmile se najím, bezim na WC.
A špatně tělo zpracovává tuky z potravy, takže jsem začala mít postupně pneumatiku na břiše, což je teď po 40 znát ještě vic

Už jsem to tu psala několikrát, tak se budu opakovat, ale přiznám se, že jsem trošku háklivá na to, jak rychle se problémový žlučník odstraňuje. Ten orgán není v těle zbytečně. Bohužel i mně lékař řekl, že operace je v pohodě, v podstatě to tam dělají jak na běžícím pásu a žlučník v těle není potřeba, jeho funkci lehce převezmou játra. No možná někomu jo, ale až po operaci, kdy mi začaly úporné průjmy, jsem si sháněla více informací a komplikace tohoto druhu rozhodně nejsou výjimečné. Kdybych mohla vrátit čas, tak vyzkouším cokoliv, abych žlučník zkusila zachránit. Nechtěla bych operaci nikomu rozmlouvat, jsou stavy, které mohou být život ohrožující, ale rozhodně to všichni pacienti nemají až v tak kritickém stadiu. Shodou okolností teď poslouchám upoutávku Dr. Igora Bukovského (má tedy pro mne ne zrovna příjemný projev ve svých videích na YT kanálu, ale prezentuje hodně zajímavých informací) a zrovna mluví o své nové knize, kde je i kapitola o žlučníku a jeho léčbě a velmi apeluje na to, aby se lidi nezbavovali žlučníku tak rychle.

Jinak pokud jde o operaci, proběhla laparoskopicky, doma jsem byla asi za týden, žádné komplikace. Chvíli jsem pak měla dávat pozor na to, co zvedám, jinak žádný problém, na břiše mám čtyři jizvičky. Jím všechno, ale to jsem mohla i před operací, neměla jsem záchvaty ani špatné reakce na tučná nebo kořeněná jídla, jen jsem měla silné tlaky v horní části břicha, jakoby mi tam ležel balvan. Zpětně musím říct, že ten balvan byl příjemnější, než mít denně problémy s průjmem.

Tak existují žlučníkové kapky bylinné, čaje atd., ale jakmile už to máš rozjeté na záchvaty, tak bych neváhala a nechala odstranit. Komplikace, kdy ti kamínek ucpe vývod od slinivky není úplně raritní a tam jde pak o život. Měla jsem to prakticky jako ty, náhodou mi na sonu zjistili kamínky. Dohodla jsem se s nimi, že po prvním záchvatu přijdu. Ten byl cca po 3 letech a stálo to za to. Zánět žlučníku, myslela jsem, že umřu. Takže se počkalo, až se to zklidní a za tři měsíce byla laparo operace. V nemocnici jsem strávila přesně 24hodin, na břiše tři jizvičky na jeden steh, za dva dny už jsem seděla v kině a normálně fungovala, tak být tebou, bych tu operaci zvážila. Mám to pryč pět let, od té doby nebyl jediný problém, jíst můžu cokoli, nic mi nebolí.

tak hlavně odsledovat proč se to děje.

To není z ničeho nic. Dietní chyba nebo stres?

Moje mamča má podrážděný žlučník roky, nejsou to přímo kameny, ale také ví, že nesmí jíst cibuli, česnek, salátovou okurku, nekvalitní čokoládu a kdo ví, co ještě....

Takže, když se těmto jídlům vyhne, nemá problém.

Je fajn, že nemáte potíže. Ono je blbý, že jednak není nějaký ucelené doporučení jak po operaci psotupovat /rady se liší pracoviště od pracoviště - někde radí dietu 6 týdnů, jinde jíst rovnou normálně) no a pak bohužel je dost slušné % lidí, kterým vyndáním žlučníku problémy prostě neskončí. jenže to člověku před operací nikdo neřekne.
Já byla rok ok a pak se začaly objěévovat náběhy na stavy podobné kolice, nikdo neví, z čeho to je....... A pak v náhodně nalezeném odborném článku dočtu, že mé věkové skupině je riziko problémů po operaci u žen téměř 50% - což mi jaksi nikdo neřekl. Asi ybch na operaci šla stejně, ale štve mě, že se všichni doktoři tvářili, jak vezmou žlučník a vše bude ok - bohužel to tak nefunguje u všech, těch lidí s přetrvávajícícmi problémy je docela dost......