Už jsem to tu psala několikrát, tak se budu opakovat, ale přiznám se, že jsem trošku háklivá na to, jak rychle se problémový žlučník odstraňuje. Ten orgán není v těle zbytečně. Bohužel i mně lékař řekl, že operace je v pohodě, v podstatě to tam dělají jak na běžícím pásu a žlučník v těle není potřeba, jeho funkci lehce převezmou játra. No možná někomu jo, ale až po operaci, kdy mi začaly úporné průjmy, jsem si sháněla více informací a komplikace tohoto druhu rozhodně nejsou výjimečné. Kdybych mohla vrátit čas, tak vyzkouším cokoliv, abych žlučník zkusila zachránit. Nechtěla bych operaci nikomu rozmlouvat, jsou stavy, které mohou být život ohrožující, ale rozhodně to všichni pacienti nemají až v tak kritickém stadiu. Shodou okolností teď poslouchám upoutávku Dr. Igora Bukovského (má tedy pro mne ne zrovna příjemný projev ve svých videích na YT kanálu, ale prezentuje hodně zajímavých informací) a zrovna mluví o své nové knize, kde je i kapitola o žlučníku a jeho léčbě a velmi apeluje na to, aby se lidi nezbavovali žlučníku tak rychle.

Jinak pokud jde o operaci, proběhla laparoskopicky, doma jsem byla asi za týden, žádné komplikace. Chvíli jsem pak měla dávat pozor na to, co zvedám, jinak žádný problém, na břiše mám čtyři jizvičky. Jím všechno, ale to jsem mohla i před operací, neměla jsem záchvaty ani špatné reakce na tučná nebo kořeněná jídla, jen jsem měla silné tlaky v horní části břicha, jakoby mi tam ležel balvan. Zpětně musím říct, že ten balvan byl příjemnější, než mít denně problémy s průjmem.