Diskuze : Zdraví : PMS - premenstruační syndrom

Taky mám PMS, naštěstí kratší. Obvykle na mě padne smutek, že už nebude další mimi Dá se to řešit medem s mateří kašičkou, jen si včas zpomenout to začít užívat.

mě se přítel snaží pochopit, a hlavně mi pomoct, bohužel, bezúspěšně . . . . Musí na to něco být, ne??? Aspoň něajké byliny . . . .

Ahoj,

u nás doma máme něco podobného , spíše něco horšího. Žena s tímhle má velké potíže. Bohužel má ty horší příznaky, kdy prostě má obrovské změny nálad. Čím dál tím více se to zhoršuje a už to začíná přerůstat v otevřenou agresivitu. Když to " nezvládne" tak vede útok i proti dětem (5+2 roky)a to vůbec netuším co se děje když nejsem doma. Mě a ostatní členy rodiny už ani neřeším. Poslední rok se s ní dá tak nějak mluvit těsně okolo ovulace a 2 a 3 den krvácení. (A to ještě jen když se mi podaří trefit tu správnou chvilku a musím se jí týden předem vyhýbat, aby se se mnou vůbec bavila a nebyla nafouklá). Jinak nejsme schopní se domluvit, ani kdo půjde do školky. I to je důvod, aby na mě vyjela. Už jsem byl u jejího gynekologa, chodíme k psychologovi na párovou terapii, radil jsem se se svým obvoďákem. Ale PMS - PMDD tak nějak jako by neexistovalo. Na psychiatrii se musí dobrovolně a samozřejmě každý kdo se o tomhle jen zmíní je ..... a měl by se nechat u psychiatra sám vyšetřit. To, že její máti to má taky, nejmladší sourozenci (partnerky) byli dočasně - skoro rok v děcáku než je soud přidělil otci a matka skončila jako alkoholička a ani nikdo neví, kde je a že její nejmladší sestra už má ty děti v děcáku taky. To prostě jako by neexistovalo. O to se nemám starat do toho mi nic není to je její rodina.... ( s kterou se mimochodem dlouhá desetiletí vůbec nestýká)Protože je máti - včetně mužských potomků neuvěřitelně terorizovala.(To vím od bratra, ten se jí dokonce soudně zřekl). Takže nevím na co se mám ještě připravit.
Před několika měsíci jsem vyhodil hormonální antikoncepci, samozřejmě co antikoncepce způsobovala, to vymizelo, co tlumila se zhoršilo. (teď už je to otevřená agresivita - dokonce už jsme u výhrůžek u mé likvidace.)

Už mi začíná docházet rozum a nevím kam dál. Za každou radu budu vděčný.

PS: samozřejmě máme 2 holčičky. A děsím se té dědičnosti.

No jo jenže já mám tyhle debilní stavy přesně podle MS, takže mi to na depresi nepřjide 14 dní jsem ok jak na klíček a 14 dní sotva lezu...