Re: Vyhoření v práci
ono je to vždycky o konkrétním člověku... já snáším manželovo chrápání až příliš dobře - když ho neslyším, nemůžu usnout a během noci se s leknutím budím (asi ho podvědomě hlídám)... nesnesu spaní v tichu a nesnesu spaní potmě (celý život mám za okny nějakou tu pouliční lampu)...
syn spí výhradně s maskou na oči, jednu dobu i se špunty v uších - vadí mu všechno, touží po tichu a tmě... u dědy (taky má sloníka) vůbec nemůže s ním spát v ložnici, prostě to nedá... spí tam dcery a ani jedna nemá problém, děda chodí spát později, to už spí a pak už to nevnímají...
a když u dědy spíme se synem v pokojíčku, a on si zapomene masku, strašně bojujeme o ne/zatažené žaluzie

(obvykle zvítězím s argumentem, že druhý den budu řídit a musím se vyspat

)
Odpovědět