Re: Senioři a fakenews

Renko, věřím, že pro posluchače je to protivné, umím si to představit.
A sama jsem pevně odhodlaná nebýt pro své okolí tímto způsobem otravná.
Ale zaručit se nemohu. Ono totiž tak, jak to otravuje posluchače, otravuje to i dotyčného, ta myšlenka mu visí v hlavě a nelze před ní utéct. Lze více či méně účinně odklánět pozornost, dočasně, ale chybně fungující (či nefungující) tělo prostě stále připomíná, jak se věci mají.
Blízcí jsou samozřejmě nějak citově angažováni, ale když je toho na ně moc a už nechtějí poslouchat tíživé řeči o tom, jak matka brzy zemře, mohou se prostě sebrat a jít si žít svůj život.
Matka ale nemá kam jít, matka chtíc nechtíc žije svou bolest a strach a vědomí, že brzy zemře.
Samozřejmě je to věc povahy, soudnosti, zralosti, schopnosti se ovládat atd., někdo si jistě ulevuje až bezohledně na úkor druhých (tak jako to někteří lidé dělají i v jiných starostech, nejen zdravotních). Někdo naopak dokáže být silný.
Ale každopádně starý a/nebo nemocný člověk je oslabený a chtíc nechtíc může podléhat sebestřednosti.