Re: Senioři a fakenews

Já to vím, také tím procházíme. Jen se to tady snažím vysvětlit, proč se to děje, protože občas si někdo neuvědomí, že jde o změny spojené se stářím a že vysvětlování se tomu člověku jeho dřívější myšlení nevrátí.
My se staráme o devadesátiletého seniora. Chytrý šikovný chlap, i dnes je neuvěřitelné, jak rozumí technnickým věcem, zajímá se o energetiku, ví fakt hodně věcí. Po revoluci začal podnikat, úspěšně se živil a byl rád, že s komunisty je konec.

Ale, jak stárne, tak se v něm více vybavují ty hlubší vzpomínky na dětství, kdy na malé vesnici zažil útrapy a ponižování od Němců, jak je osvobodili Rusové, má na ně jen dobré vzpomínky, že jim pomohli z té pro ně hrozné situace. A jsou to pro něj hrdinové, ačkoliv během života celkem reálně hodnotil situaci, teď se jakoby vrátil do té doby, kdy byl desetiletý kluk. A je jasné, jak hodnotí válku s Ukrajinou a s kým sympatizuje. Manžel měl tendence vysvětlovat, to se nedá, ale přece ho nevymažeme ze života. On už tu situaci vždycky bude mít spojenou s jeho dětstvím a ta paměť mu typicky teď moc neslouží, zato ty vzpomínky jsou silné. Takže to prostě nerozebíráme, nějaké nenávistné projevy holt vůbec nereagujeme. Jo, u něj je asi štěstí, že se stále o dost věcí zajímá, tak se hovor ještě převést dá. Pokud se rozjede moc, tak už návštěvu rozumě ukončíme, ale ne ve vzteku a hádkách, nemám v sobě k němu nějakou zášt, vím, jaký byl a co pro nás udělal. Vím, že to je zkrátka stáří, co ho mění a nemůžu proti tomu bojovat.