Re: Komunikace a povídání s puberťáky

Buřte,
fakt hledat ty chvilky... a pokud možno jednotlivě... S dcerou to byly jízdy na tréninky - musely jsme autem, takže 2x 30 minut, kdy do toho nekecal ani otec ani sourozenec - pro holku bylo důležité některé věci neřešit "před chlapama". Se synem občas jedem spolu na lyže (dcera a manžel nelyžují) nebo něco podobného.
Rodinné večeře, víkendové akce, dovolené atd samozřejmě fungují taky, ale zase na jiné úrovni - že se řeší takové ty rodinné věci... A ano, od určitého věku mají děti svůj víkendový program - ale necháváme to otevřené a obvykle se ptáme, jestli mají zájem někam s námi jet... před vánoci byla s námi dcera na minidovolené (loni byl s námi syn).

Moje děti jsou už teď teda dospělé, ale pořád mi přijde, že je důležité vytvářet prostor a situace, kdy se dá povídat. Třeba to lyžování, nebo nějaká společná akce (i třeba jen to, že se cestou ze sobotního výletu stavíme s manželem v univerzitním městě a vezmeme potomstvo na večeři). Málokdy se trefíme, že bychom se sešli všichni čtyři, ale to nevadí - není třeba to tlačit a pokaždé "štěpit jádro" - stačí udržovat ten kontakt a pocit otevřených dveří...