Re: Deprese v pubertě

Náhodně lepím. Tak je to naprd. Po jakž takž 3 dnech školy, kdy se zdálo, že to nebude tak špatné, tak dnes je syn totálně nešťastný, protože mu jeden z kluků vymyslel přezdívku Severus a většina kluků se toho chytla. Ostatní přezdívky nedostali a synátor nechápe, čím si to zasloužil. Je fakt, že sám se do hovoru nedává, ale když ho někdo osloví, tak je schopný normálně reagovat. Měl dnes prý pořád pocit, že mu dělali naschvály a cítil se úplně méněcenně. Řešit to nechce, dotyčným je schopný říct, ať se jdou vycpat (samozřejmě ve sprostší verzi). Jenže ho to strašně ničí, když nemá pocit přátelského prostředí. Cítí se tam osamělý a má pocit, že ostatní se jakž takž spolu baví. Ach jo. A to mají jet v úterý na týden do Itálie na adapťák, tak se mu chce ještě míň než se mu chtělo a má z toho obavy :-(