Re: vztah 19 leté dcery

Federiko,
"A nikdy mi žádné přátele nelustrovala. A nechtěla, abych je přiváděla domů, ještě dřív, než vůbec něco začalo- aby mi je mohla schválit nebo neschválit…"

Tak ja mam s moji dcerou jinej vztah, ze jo... to je jasny.
Ja tedy rozhodne "nechci" od dcery ukazovani chlapcu, je to aktivita z jeji strany.
A zrovna ta akce pred tremi dny, kdy si domluvili prvni "rande" u nas doma a spolecna aktivita bylo peceni pizzy v nasi kuchyni, zatimco my s manzelem pracovali na zahrade me tedy prekvapila taky. Ale pozitivne - dcera se chova rozumne, odpovedne a dospele.
(Uz) nema potrebu "rebelovat", vi, ze je zodpovedna sama za sebe a ze ma nasi duveru a podporu, kdyz ji chce nebo potrebuje.
Ted uz jsme v modusu "spolubydlici", co se maji radi, ne pecujici a dite.

Pravne jsem zodpovedna, to jo, takze ji podepisuju omluvenky do skoly, se kteryma prijde; ale po skonceni povinne skolni dochazky (po 10 letech) jsme se dohodli, ze ted je to na ni, kam a kdy a do jake skoly si rozhoduje sama. Jeji zivot a jeji zodpovednost.
Funguje to.

Myslim, ze tohle se neda vysvetlit, do vztahu z popisu si kazdej promita svoje "veci", proto k tomuhle uz budu mlcet.