Diskuze : Hlavní : Partnerské vztahy

Rádo se stalo
Toho opakujícího se vzorce chování jsem se taky bála. Ale můj nový chlap je tak strašně jiný než byl manžel, že to snad ani nejde
V každém případě přeju vše dobré

TwinVerča, och, to je tak milé číst ❤️ Jako živá voda pro můj unavený nervový systém... Už jsem přestala věřit. Je to taková obrana před dalším zklamáním :)
Ale u mě bude někde "zakopaný pes", protože se mi to opakuje už podruhé. Před lety jsem to zažila s manželem a o dvacet let později to prožívám zmovu v bleděmodrém, jen jiný muž, jiné kulisy, ale podstata stejná - nesu ten batoh sama.
Tím chci jen říct, že vidím opakující vzorec a hledám odpovědi v sobě.
Ale děkuji za sdílení a milé povzbuzení, Veru 🌻

K_at, nemluvil, mluvím jen já... Dlooouhe monology, kdy z něj páčím každé slovo :) Tedy teď už ne, už jen pozoruju, reaguju. On není moc mluvící typ (je vůbec nějaký muž?), ale hlavně má problém s pocitem méněcennosti. Pak každý můj návrh, co bych potřebovala jinak, bere jako útok a vlastní selhání - a buď zamrzne, uteče, nebo se mnou soupeří. Dlouho jsem hledala chybu v sobě, ve svém podání. Snažila se změnit způsob komunikace. Došlo to tak daleko, že jsem už kontrolovala každé slovo, tón, nemohla se uvolnit. A stejně to neslyšel...

A kamarádky, jauvajs. Tohle je smutné téma. Ta co podržela, poradila, jsem byla spíš vždycky já. Mě lidi přirozeně vyhledávají jako vrbu - jsem takový filozof a terapeut v jednom (dnes je to i moje práce). Těší mě to, naplňuje, tak jsem dávala do roztrhání těla. Jen když jsem sama potřebovala, nikdo tu nebyl, max jsem dostala povzbuzení typu "ty jsi silná, to zvládneš". Postupně jsem tu nerovnováhu začala vidět, přestala automaticky dávat a "kamarádky" tu novou roli neunesly. Už jsem to psala níž... Jdu teď takovou hodně osamělou cestou vymezování se ve všech směrech. Totální rekonstrukce života 🌀

Cherie, hledáš vlastně dlouhodobě udržitelné životní tempo, které bude pro TEBE příjemné a hodnotné. Klobouk dolů. Ne každá to zvládne.
A 2 věci, partner možná nezvládne to, ze má jinou partnerku. To je možné. Ale ....mluvil s tebou nekdy o vasich rolích? Chtěl měnit system? Nebo se rad vezl?

Druhá, jak se stane, ze ženská zůstane bez kamaradky? Tohle je dost velká výzva. Potřebuješ ji.
Dobrá kamoska je pulka terapie. Kopne tě, kdyz děláš volovinu. Položí ti TY nepříjemné dotazy. A vyslechne, podrží, pomůže.

Nemám Žženo. Tedy mám ji v sobě, rozvedená jsem dávno, jen jsem na tu sílu se kterou jsem tenkrát překsládala svůj život někde cestou zapomněla :)
Pomalu se k téhke své části začínám vracet a uvidíme, jak jí současný partner ustojí. Poznal mě v době, kdy jsem stála pevně na svých nohách, moje nezávislost mu imponovala... Jen jsem byla možná tak moc zvyklá zvládat všechno sama, že jsem mu nedala ani prostor, aby nesl svůj díl, natož mi s něčím pomohl.