Krize středního věku

Manžel se mění ve stále většího mrzouta. Nikdy jsme nebyli tryskové myši, ale v dřívějších letech jsme dělali dost rodinných aktivit. Teď ho nic nebaví, ani aktivity, které se mu kdysi líbily. Kola ještě stále nemáme nafoukaná. Turistika ho nebaví. Když mluvím o tom, jak bychom mohli vylepšit zahrádku, tak je otrávený. Nechce už chodit do divadla, do kina, na ples. Rybičky, které kdysi choval, ho už taky nebaví. Na všechno, co navrhnu, většinou řekne, že je to hov_o, k ničemu to nebude, je to blbé, nemá na to čas, má moc práce. Většinou ale po práci hraje na počítači.

Nejvíce ho prý štve, že je mládí v háji. Když se ale zeptám, jestli by měl zájem o něco jiného, nového, nebo co by ho vlastně potěšilo, tak jedinou odpovědí je, že neví. Přitom jsme přiměřeně zdraví, finančně solidně zajištění, dítě je na střední a samostatné, takže má spoustu prostoru a času se zaměřit na něco, co by ho zajímalo. V poslední době mi leze na nervy čím dál tím víc. Zažili jste s vašim partnerem něco podobného? A jak to udělat, abych ho jednou nezapleštila pánvičkou?