Re: Neveřím nouzovému stavu

No, knihomole, je to zatím 30.000.

Přidám dnešní zkušenost z banky: stojím u přepážky, aktuálně jsou mi vydávány peníze v hotovosti do firemní pokladny. V tomto okamžiku, kdy pokladní počítá peníze, se za mými zády objeví Ukrajinka, na mě se podívá jako na obtížný hmyz, přistoupí přímo k okénku, kde se počítají peníze a dožaduje se okamžité směny. Ve svém požadavku pokračuje i poté, co je rusky upozorněna, že má počkat.

S Ukrajinci spolupracuji už roky a v uplynulých pěti letech jsem opravdu hodně pomohla jedné ukrajinské rodině s dvěma dětmi, aby si vytvořila nový domov zde v Čechách, dětem jsem pomohla sehnat školu, řešila jejich problémy ve škole, chodila s rodiči na třídní schůzky atd. Díky této zkušenosti jsem celkem dost poznala jejich naturel. Při rozsahu, v jakém sem nyní míří, v kombinaci s jejich naturelem a za podpory, která je veřejně deklarovaná (viz včerejší Středulovo prohlášení, že musí dostat pracovní místa jako kvalifikovaní pracovníci) to prozření z té dnešní euforie bude fakt bolet.

Čímž neříkám, že nemáme pomáhat bližním svým. Maximální podpora do Ukrajiny, aby se ubránili agresorovi a aby si mohli znovu obnovit svoji zemi. Budování provizorních domovů v těch místech na Ukrajině, kam válečný konflikt nezasahuje, protože se bojuje o velká města.