Re: Co se vědělo za války o koncentračních táborech?

::Jedna věc byl Mauthausen, řekněme, ten fungoval od roku 1934 (?), tak o tom se vědělo. Ale to KL - brutálně drsný kriminál, řekněme. Druhá věc byly vyhlazovací tábory jako Treblinka, Belžec a tak. Z těch se nevracelo, tam byl jednosměrný provoz. A vědělo se o nich max v okolí - a zase, stavěly se na východních územích, kde se všechno kontrolovalo snáz. Plus to, že šlo o věc tak mimo běžnou představivost, že ani očitým svědkům nevěřili. Zajímalo by mne, kolik toho místní věděli třeba o Jasenovaci, která se poněkud vymyká běžnému stereotypu o vyhlazovacích KT. Ne snad, že bych se na to chtěl někdy o dovolené zeptat ...

Je to třeba rozdělit, přesně jak píšeš. Spoustu lidí z Německa na čas skončilo v KL ještě před válkou a řada se vrátila. Různí faráři, co kázali proti Hitlerovi, Hitler pak přes ně držel v rukou jejich spolupracovníky ve strachu o ně i o sebe. Podobně Hácha vyreklamoval z koncentráků většinu uvězněných studentů ze 17.11.1939.

Protože můj praděda měl krejčovské salóny v Praze i Berlíně a vyrostl v Berlíně, tak věděl, kam to směřuje. Měl přítelkyni vzdáleně židovského původu (vyrostla již v křesťanské, ale maminka byla z liberální židovské rodiny). A tak si ji v Čechách vzal a nějak se jim to podařilo ukrýt. A potom posílali balíčky příbuzným a známým do Terezína, legálně i nelegálně. Takže dost věděli o násilí i o podmínkách v Terezíně.

Pak v půlce dědu zatkli za nějakou podporu odboje, naštěstí neskončil u zdi. Byl z významnějších kruhů, takže skončil v Berlíně před soudem, ale odsoudili ho jen do KL (možná se za něj přimlouvaly i nějaké německé filmové hvězdy, pro které taky šil).

Babička si úplatkem na pražském gestapu (mluvila plynule berlínskou němčinou, i když byla Češka) sehnala kontakt, kam hned posílat balíčky a nějak dokázala, že se tam dědovi dostávali (jestli se tam nějak uplácelo, nevím, možná...) Takže i ona vědělo co a jak. Jen na okraj, děda přežil, protože ho strčili do lágrové krejčovské dílny a tam zjistili, že umí moc dobře šít. A upravoval manželkám SS-manů, to co sami ukradli ze zabavených šatů - za bochník chleba. Za česnek na topinky. Děda pak přežil pochod smrti, který napadli Američani a SS-mani utekli. Měl asi 45 kg, když se vrátil. Byl taky atlet, původně reprezentoval Sokol Berlín.

Takže o vyhlazovacích táborech asi rodina nevěděla, ale věděla dost o nacistech, Terezínu i koncentrácích. Ale v podstatě už pozdě.