Re: Obejít neopomenutelné dědice - žádný problém?
7mi, jasně, to chápu, i když to někdy může vypadat absurdně (musela jsem coby nezletilec mít "opatrovníka" v dědickým řízení po mámě a nemoh mě zastupovat táta, kterej by si v reálu radši uříz nohu, než by mě ošidil, ale chápu ten princip, protože ne každej je takovej).
A když už jsi "na drátě", nevíš, jak je to s tím vyděděním, jak se dohadujem s Danou? Má pravdu ona, že se to nedá zpochybnit nebo jen velmi těžko, že se dědic nestaral nebo choval neřádně, nebo já, že by to mělo naopak docela velkou šanci na úspěch?
Odpovědět