Re: dluhy po zemrelem

Ona se s tim duvodova zprava moc nezabyva. Tak nejak dovod, proc to ma byt ponovu jinak, nez to bylo postaru taktne preskocili. Proste posileni prav veritele.

§ 1704 NOZ říká: "Neuplatni-li dedic vyhradu soupisu pozustalosti, hradi dluhy zustavitele v plnem rozsahu. Neuplatni-li vyhradu soupisu vice dedicu, hradi dluhy zustavitele spolecne a nerozdilne."

A duvodova zprava - viz zde:

K § 1703 až 1708:
Každý dědic má na vybranou, uplatní-li výhradu soupisu pozůstalosti, anebo neuplatní-li tuto výhradu. Nemá-li dědic důvod předpokládat, že zůstavitel zanechal předlužený majetek a že jej nepřetížil odkazy, bude pro něho vhodnější přihlásit se bez výhrady soupisu, protože odpadnou náklady se sepsáním a oceněním pozůstalostního majetku. Bude však povinen uhradit dluhy zůstavitele v plné výši bez zřetele k prospěchu, který z pozůstalosti získá.
Naproti tomu tam, kde je namístě zvláštní opatrnost, bude namístě, aby dědic uplatnil výhradu soupisu (beneficium inventarii), a pak bude jeho povinnost k úhradě zůstavitelových dluhů limitována hodnotou, kterou jako dědic z pozůstalosti získal.
Je-li dědiců několik, nelze zhoršit postavení věřitele konstrukcí, že každý z dědiců bude mít vůči věřiteli jen dílčí závazek. Naopak se vychází ze zásady solidarity dědiců s tím, že ti se mezi sebou vypořádají podle ustanovení o solidárních závazcích stejně jako ti, kdo jsou k úhradě dluhu povinni společně a nerozdílně. Věřitel tedy bude moci požadovat po každém ze spoludědiců splnění celého dluhu, ten je však chráněn právem postihu. Bude-li na něm věřitel
žádat splnění celého dluhu, má spoludědic již v tomto okamžiku právo předběžného postihu (preventivního regresu), které tíživost jeho postavení zmírňuje: má totiž právo požadovat po ostatních spoludědicích, aby ho zprostili povinnosti plnit i ve prospěch jejich podílů, tedy chtít po nich, aby splnili věřiteli, co na ně připadá, případně aby ho v tomto rozsahu jinak zbavili povinnosti plnit. Splní-li spoludědic věřiteli na dluhu více, než na něho připadá, vznikne mu právo následného postihu (postihového regresu) - uspokojením věřitele mu vznikne ze zákona právo, aby mu ostatní spoludědici nahradili, co plnil na jejich podíly.

Tot v duvodove zprave vse.

Cokoliv jsme chteli s Eliasem resit ohledne NOZu (nejenom v dedictvi), tak se jen priblble pochichtaval a proc jsme to neuplatnili v pripominkovem rizeni. Ale moc dobře si pamatuju, jak pripominkovani probihalo. Bylo opravdu velke kolegium, které mělo novelu obcana resit, ve kterem byla velka spousta odborniku z ruznych sfer prava. Ale taky tam byla spousta lidi, které nikdo neznal, ale jako fakt nikdo, nevedelo se, odkud se vzali, a ti všechny připomínky smetli s tim, ze to je zpatecnicke, ze je to jenom snaha marit novelizaci, ze jsou to skudci... a když uz neslo jinak, tak proste ostatní prehlasovali.
Rikal mi prof. Svestka z fakulty - stary pan, uznavany odbornik na obcanske pravo, ze z toho poradního organu proste odesel, ze to nemá ve svých 85 (nebo kolika) letech zapotřebí.