22.2.2018 21:24:06 Mariana +2
Re: Beznaděj a jak se srovnat s IVF
Pheob já si taky přála třetí, moc. To už bohužel nevyšlo, potřetí se mi už bohužel otěhotnět nepodařilo, přes několik pokusů. Takže ta bolavá nenaplněná část tam je. Ale samozřejmě jsem vděčná osudu že mi dopřál ty dva, vím že mám obrovský štěstí. Na tom počátku se člověk modlil aspoň za to jedno.
Ale píšu to i proto, že na to že se zadaří na prahu 40tky už bych nesázela, někomu jo, někomu ne.
Nicméně abych napsala pozitivně, já většinu příběhů co znám, tak to nakonec dopadlo.
Kamarádka po mnoha letech neúspěšného snažení se odhodlala těsně před 40 konečně k IVF a podařilo se, jen nevím zda to byl hned první pokus.
Pak další kamarádka, ta to tedy měla napínavé. Po 4 pokusech stále nic, a docela slušně už jí z toho "hrabalo". Pak změnili CAR, a mezitím už nastoupila do nové práce, myslím že už to i se tak nějak vnitřně začala smiřovat s tím že dítě nebude. Šli ještě na poslední pokus, když už na to měli našetřeno, no a má dvojčata.
Pak znám jednu s trojčaty, ale to z doby kdy se dávala dvě embrya.
Vlastně myslím že každý o kom vím, že bto nějak medicínsky řešil nakonec to dítě má, i když někdy to byl fakt běh na velmi dlouhou trať.
Odpovědět