Re: Beznaděj a jak se srovnat s IVF

Presne jak pise Marianna. Ja když jsem zjistila, ze jinak nez přes IVF to u nas nepujde, tak jsem to brala jenom jako další způsob/cestu k miminku a s nicim jsem se smirovat nepotrebovala. Pro me to byl jen zpusob, jak lekarska veda "napravuje" neco, co jinak nefunguje. Když budes mit cukrovku, tak taky nenechas na prirode, aby se s tim vyrovnala a budes to nejak kompenzovat. Proste vždycky to nejde tak, jak chceme. Neboj, ono to vyjde, metody se porad vyviji a v tehle oblasti se všechno zlepsuje, memu "miminku" je dneska uz 13 let.
Vzdyt ještě není všechno ztraceno, nikde se nerika, ze se to nemůže povest prirozene, zajdete si na vysetreni do CARu, mezitím to zkousejte i normalne a uvidíte.