Báro,
taky jsem takhle měla doplněný úvazek
. Sice mě sport baví, ale že bych si tělocvik vybrala dobrovolně na doplnění úvazku, to ne
. A ano, přípravy daly zabrat, knížky, videa, weby zaměřené na atletiku, gymnastiku, míčové hry, aby člověk nedělal pořád to samé a ještě nezáživně, ale přesně, jak píšeš, dělala bys, co bys mohla....a to je dobrý základ. Jako "pohybové tele" bys nedělala žádné složitosti, hledala bys, co je ti nejbližší, což by možná souznělo s těmi, co to mají jako ty, tělák by je začal bavit, třeba....
A někdo jiný by vzal ten míč a nechal je hrát vybíjenou.
Tohle je spíš o povaze než o odbornosti
. A jak tě znám, vzala bys to stejně poctivě jako svůj předmět. Nebyla bys v tom třeba tak dobrá, jako v AJ, ale marná taky ne.
Teď mě tak napadlo, jak tu byla ta diskuze o trpění v mateřských centrech a hernách pro děti, že přesně o tomhle to je. Člověka to nemusí bavit, nemusí to být jeho parketa, ale když ho baví to, že něco baví ty děti, tak to prostě udělá. A někdy při tom přijde na to, že mu to taky něco dalo a že ho to vlastně ani neprudí tak, jak si myslel, že ho to bude prudit
.