Re: dívčí slohy 1908 - aneb jak se dřív žilo

Přesně tak, nebyl ani suchý chleba. Moje babička vzpomínala, jak šli s bratrem koupit chleba a cestou domů z toho chleba olizovali mouku a doufali, že jim máma doma ukrojí, ale máma chleba hned zamkla, že táta musí mít něco na ráno, když půjde do práce. A děti (bylo jich šest) šly všechny spát bez večeře. Ve srovnání s tím by nějaká čokoláda, kterou se děti nesměly napít, byla něčím nepředstavitelným, protože u nich doma žádná čokoláda nikdy nebyla, ani pro hosty. Na druhou stranu, bití nikdy nezmiňovala a myslím, že se u nich doma moc nebilo, i když ti starší bráchové jistě čas od času nějakou schytali.