Re: Rumunsko a osvobození Československa
hodně českých dělníků Hitlera chválilo ještě dlouho po válce, měli se líp, než za republiky
hodně šlechticů se už od začátku okupace od Hitlera distancovalo, třeba Schwarzenbergové.
Hodně sudetských Němců bylo apolitických, někteří byli levičáci, židé, či č-něm. míšenci, kteří byli spokojeni tak,jak jsou.
Přesto se Schw.v prezidentské kampani dozvěděl, že je nácek a my oběti režimu
Jinak, kdo chce být na straně vítězů, musí přinést oběti - ekonomické a lidské. Nestačí jít ráno do zbrojovky, pracovat pro nepřítele a pak mu v duchu spílat a představovat si, jaký by byl kabrňák, kdyby.... Proto musely vzniknout v zahraničí československé jednotky, letecké perutě a speciálně vycvičení bojovníci, kteří zabili Heydricha. Po Heydrichiádě se situace mezi víceméně loajálními Čechy a okupanty vyostřila, došlo k vraždění a popravám. Samozřejmě bylo ztrát u nás daleko méně, než třeba v Polsku. I tak musel Beneš doufat, že nám tyto oběti přinesou důkaz, že nejsme na straně nacistů. Proto taky plně chápu, že si třeba českoslovenští letci v Anglii museli svoji misi zaplatit do posledního knoflíku na uniformě. Každý špás něco stojí, i válka. Sklonit se před okupantem, pracovat na něj, zároveň ho nenávidět a v pravý čas se přiklonit na vítěznou stranu, by chtěl každý
Odpovědět