Re: Poprvé ke gynekologovi ve třiceti letech

Chabíbí, chápu tě. Ikdyž mají holky pravdu v tom, že všechno by bylo lepší říct narovinu, tak třeba já jsem hodně stydlivá a takovou osobní věc bych z pusy nikdy před neznámým člověkem nevypustila. Napsala bych doktorce email nebo klidně i klasický dopis (raději doporučeně)a při návštěvě bych se jenom zmínila, že jsem jí psala. Ovšem nevím, jestli bych dokázala i to. Asi bych teda lhala. Řekla bych třeba, že jsem kdysi chodila k paní doktorce v městě XY, kde jsem bydlela a ta odešla do důchodu a od té doby jsem nikde nebyla. Nebo že jsem žila předtím v cizině. Taky se mi kdysi nevyhnulo znásilnění, trauma z toho nemám v tom smyslu, že bych se bála mužů, sexu nebo gynekologa, ale je pravda, že jsem to nikdy nikomu neřekla a vykládat nehodlám. Tady na internetu je mi to jedno, nikdo mě nezná a vlastně mám pocit, že mě to opravdu nijak nepoznamenalo, asi jsem měla výhodu v tom, že toho dotyčného jsem znala, brala jsem a beru dodnes jako ubožáka. Hodně štěstí na gynekologii a gratuluju k těhotenství