JAK TO MÁME MY

Děkuju všem za postřehy je to zajímavé, jako vždycky. Jsme spolu chvíli, 36 a 37 let (+můj prcek). Fyzicky je právě do mého typu chlapa, který se mi líbí nejvíc 198cm/130kg ...je sympaták, hodně společenský, samozřejmě ženský ho mají v oblibě.

Někdy z něj mám pocit, že všechno co o nás říká, myslí 200% vážně. Jen ted není zrovna dobrá doba, a že když to chvíli vydržím a budu mu oporou, že mi to "vrátí" v tom nejlepším. Psali jsme si původně na Skypu, když byl mimo ČR, měl se vrátit v listopadu, přijel už v říjnu. V podstatě 3roky jsem byla sama, a i přes různé zájemce, je tenhle první, koho tady snesu,,,jakože na furt. Mám ho ráda, to vím, ale vnímám i jeho chybičky, ale nějak mě to neodpuzuje. Prostě nikdo není dokonalý.

Jen občas tápu....co se týče sdílení, celkem mi vypráví o tom co dělá a mám v plánu, i se ptá na mě a mojí práci. Jeho řeči o tom, jak vydělá velký prachy, beru s rezervou. Tento týden se ale dva dny staral o nemocnýho prcka, uvařil, postaral se, když měl malej srajdu a pokadil sebe i koupelnu. Sice nám vázne komunikace po telefonu, ale budiž. Někdy mě objímá tak silně, že mě málem rozmačká, pusinkuje. Cítím se s ním dobře, smějeme se spolu. Má za sebou bohatou minulost a právě i ne moc dobrý vztah k finanč.závazkům... Tak asi tak