Re: Dá se žít s lakomým mužem?

První pokus by byl tento: Připravila bych si měsíční přehled nutných výdajů. Které to jsou (nájem, energie, jídlo, cestovné...). Věci, které se kupují pravidelně každý měsíc (právě typu nájem, jídlo...) vyčíslit nejdříve v množství, na to uplatnit jednotkovou cenu, dostat se k sumě (prostě aby to měl průkazné). Co se kupuje nepravidelně (drogerie, léky...), odhadni, kolik toho tak ročně bývá, zase zjistit, jaká tomu odpovídá cena a přepočítat na měsíce. Obdobně oblečení. Dostanete se k minimální částce, kterou musíš mít měsíčně k dispozici. (Poněkud problém nastane, pokud je vyšší, než co vyděláváte. ) Pak si napočtěte, jaké asi potřebujete rezervy pro případ rozbití přístrojů, běžnějších domácích oprav apod. Z toho zase dostanete minimální částku, kterou si měsíčně potřebujete odkládat stranou, pokud toho jste schopni (na společný účet nebo takový, kde k tomu máte oba přístup). Pokud něco z toho zbyde, měli byste se domluvit na rozumném poměru (nemusí to být nezbytně půl na půl), v jakém to mezi členy rodiny rozdělíte a necháte na jejich uvážení, jak s tím naloží. Připrav se na to, že třeba budete muset do obchodů, aby ověřil výši cen, kterými argumentuješ apod.
Pokud ani na "vědecky pojaté" sestavení rozpočtu nebude muž reagovat, není to jen "lakomec", ale hlavně sobec a není pravděpodobné, že ho někdy v životě změníš. V takovém případě je velká potíž v tom, žes to neodhalila před narozením dítěte, protože v takovém případě bych ti radila útěk. S dítětem už je to individuální - podle toho, kolik budeš schopna ubojovat.
Někdo tu psal, že potřebuje velkorysého chlapa. Já ne. Ale potřebuju rozumného chlapa, který chápe, co je fér a o jakousi spravedlnost se snaží nejen mimo domov.