Otázka
Odpověď
Re:Rozvod a psychika matky
6.10.2008 13:54:22 Ilona Špaňhelová
Zdravím Vás!
Nejprve se chci zastavit u všeho toho, co prožíváte vy sama. Především své pocity - pokud budete chtít - vydávejte je ze sebe. Když budete nazlobená, vykolejená, řekněte to. Ne formou útoku na syna, ale jako komentování toho, co se s vámi děje. V některých chvílích je moje zkušenost, že i maminka musí do něčeho plácnout (polštář, ťukat paličkou při písničkách ...), aby se z ní pocity vydaly ven. Pokud budete chtít, řekněte i synovi, jak se máme, z čeho jste neklidná. Zase - ne formou útoku, ale jako komentování vašeho stavu.
Pokud to budete chtít udělat a máte v tatínka důvěru, že se dobře postará - dejte mu večer syna a vy jděte třeba s kamarádkou do kina. Řekněte mu, že potřebujete, aby si vzal syna např. na sobotu a vy jeďte na kole na výlet, běžte si zaplavat. Neodnímejte starostlivost otce o syna jen proto, že si myslíte, že se nechce o něj starat. Asi to totiž nevíte na 100% procent.
Dejte jim šanci, aby si upevňovali jejich vzájemnou vazbu. Abyste nevědomky nezbavovala tatínka zodpovědnosti o jeho syna. On ji slíbil ...
S malým mluvte, smějte se, vytrvejte v tom, že umí na nočník (pokud v tom nemůže být nějaký jeho psychický pres, na který by tímto způsobem reagoval).
Posilujte ho v tom, co umí dobrého. Hrejte si spolu, choďte na návštěvu ke kamarádkám, vy si zvěte jeho kamarády ...
Držím vám palce Ilona Špaňhelová
Nejprve se chci zastavit u všeho toho, co prožíváte vy sama. Především své pocity - pokud budete chtít - vydávejte je ze sebe. Když budete nazlobená, vykolejená, řekněte to. Ne formou útoku na syna, ale jako komentování toho, co se s vámi děje. V některých chvílích je moje zkušenost, že i maminka musí do něčeho plácnout (polštář, ťukat paličkou při písničkách ...), aby se z ní pocity vydaly ven. Pokud budete chtít, řekněte i synovi, jak se máme, z čeho jste neklidná. Zase - ne formou útoku, ale jako komentování vašeho stavu.
Pokud to budete chtít udělat a máte v tatínka důvěru, že se dobře postará - dejte mu večer syna a vy jděte třeba s kamarádkou do kina. Řekněte mu, že potřebujete, aby si vzal syna např. na sobotu a vy jeďte na kole na výlet, běžte si zaplavat. Neodnímejte starostlivost otce o syna jen proto, že si myslíte, že se nechce o něj starat. Asi to totiž nevíte na 100% procent.
Dejte jim šanci, aby si upevňovali jejich vzájemnou vazbu. Abyste nevědomky nezbavovala tatínka zodpovědnosti o jeho syna. On ji slíbil ...
S malým mluvte, smějte se, vytrvejte v tom, že umí na nočník (pokud v tom nemůže být nějaký jeho psychický pres, na který by tímto způsobem reagoval).
Posilujte ho v tom, co umí dobrého. Hrejte si spolu, choďte na návštěvu ke kamarádkám, vy si zvěte jeho kamarády ...
Držím vám palce Ilona Špaňhelová