Babička citlivě reaguje na výchovu vnoučete

Dobrý den paní doktorko. Obracím se na Vás s problémem, který nevím jak řešit. Problém se týká mého syna (1,5 roku), mé matky (babičky) a mě (matky dítěte).
Syn je velmi živý a bystrý, vše ho zajímá a nic nenechá "na pokoji". Babička má syna velmi ráda a od narození mají mezi s sebou velice dobrý vztah. Syn je u babičky rád. Hlídání není problém. Nebrečí, když odejdu. Problém je, že babička nechce respektovat výchovu ze strany rodičů a reaguje až nepřiměřeně citlivě (pláč). Syn dle mého názoru tento stav že je mu vše u babičky dovoleno vycítí a samozřejmě nás jako rodiče v její přítomnosti neuposlechne a když už tak s pláčem běží právě za babičkou. Syna není možné nakrmit v její přítomnosti. Z židličky vstává a vzteká se. Babička pak samozřejmě vymýšlí jiné varianty jak a kde syn bude jíst jen aby byl klid. S tím já, ale nesouhlasím a tím opět dochází k výměně názorů mezi mnou a mou matkou, která neustále považuje výchovu našeho syna za "vojenskou".S jídlem souvisí i další problém. Pokud dám syna k babičce na hlídání, syn prostě u ní nechce jíst a je velký problém do něj něco dostat. Těchto případů je mnohem více. Nejvíce mě ale mrzí, že své matce nedokážu vysvětlit,že některé "věci" opravdu nejsou na hraní : např: regulační knoflíky u trouby, kliky u oken, páková baterie ve vaně atd. I u těchto záležitostí nastane problém. Když syn neuposlechne, že na "to se nešahá, to není nahraní" plácnu ho po ručičce. Následuje křik a vztekání. Syn běží k babičce a ta ho samozřemě uchlácholí. Za 5 min se situace opakuje. Opravdu nevím jak mám postupovat aby babička respektovala určitá pravidla a zapojila se také do výchovy, aby syn neměl v hlavičce zmatek. Moc děkuji za odpověď a přeji Vám hezký den. Jana