| sovice | 
 |
(28.5.2020 12:43:45)
Buchli,
já teda považuju za horší systematické ustupování rozmarům dítěte a vnucování svého mobilu dítěti v situaci, kdy matka řekla ne. Vybublání je prostě reakce, v prvé řadě lidská, pro mě. Nemyslím, že hlavním bodem výchovy je zůstávat stále nad věcí a v klidu. Jakýs taký soulad přístupů rodičů mi připadá důležitější.
Ale hlavně mi přijde jako pitomost někomu vykládat, že se zachoval hrozně a měl by se omlouvat. Jsou jistě situace, kdy ten, kdo vybuchl, cítí, že to přepískl, a má potřebu se omluvit. A jsou situace, kdy se po výbuchu omluví ten, kdo to vyprovokoval.
Vůbec mám pocit, že se ve výchově často příliš absolutizuje, že je většinou lepší držet nějakou míru než nikdy nepřekročitelná pravidla. Jistě, obecně není dobré "zrušit" výchovný požadavek druhého rodiče, na druhou stranu, pokud mám jako druhý dospělý pocit, že spolurodič je dost za hranou, z jakéhokoliv důvodu, může někdy lepší zasáhnout rovnou včetně konfliktu, než nechat dítě napospas něčemu, co třeba bere jako nespravedlnost nebo co nespravedlnost je... Důslednost je další takové "zlaté tele". Je důležitá, jsou děti, co reagují opravdu na každou nedůslednost, ale většina rodičů prostě nedokáže být stoprocentně výchovně důsledná a většina dětí dokáže docela dobře pochopit, že jedno vybočení neznamená nárok na změnu pravidel... Vybočení z důslednosti může být prostě něčím pro radost a z lásky, nikoliv zkázou výchovy.
|
| Monty | 
|
(28.5.2020 12:46:33)
"Nemyslím, že hlavním bodem výchovy je zůstávat stále nad věcí a v klidu."
Sovice,
nicméně je to velmi funkční, dalo by se říct až univerzálně. 
|
| sovice |
|
(28.5.2020 12:50:23)
Monty,
pro někoho, kdo je v principu klidný, jako ty a vlastně i já, ano.
Moje vlastní matka tento typ kliďase nebyla, příležitostně vybuchovala a fungovali jsme jako rodina v pohodě Naučila jsem se mimo jiné nedráždit kobry bosou nohou, to se v životě také šikne
Ty vlastně, pokud dobře chápu, s výrazně emotivními lidmi moc nevycházíš, já ano a myslím, že je to i díky milující emotivní matičce.
|
| Monty |
|
(28.5.2020 13:00:05)
sovice,
njn, já to právě takhle neměla. Když jsem byla dítě, hrozně mě ty hysterické výlevy štvaly. Samozřejmě, člověk si na to zvykne, jako dítě ani nemáš jinou možnost. Ale pravdou je, že s matkou normálně vycházím až v dospělosti. Dokud se snažila vystupovat "z pozice síly" a dělala scény kvůli každým blbostem, tak jsem k její osobě nechovala snad jedinou pozitivní emoci.
|
| Epepe | 
|
(28.5.2020 13:06:55)
Monty, co furt řešíš?
Holka chtěla mámin mobil, máma jí ho nechtěla půjčit. Je to její mobil, snad. Tak si s nim přece může dělat, co chce. Nevim, kde tam vidíš pozici síly.
|
| Monty |
|
(28.5.2020 13:09:06)
Epepe,
ale otec jí ten mobil půjčit chtěl, a je to jeho mobil, on si s ním nemůže dělat co chce?
Mmch., hádat se kvůli kravinám je zbytná dovednost, dost lidí to k životu nepotřebuje a ani to nepoužívá. Naučit se logicky a věcně argumentovat mi třeba přijde daleko důležitější.
|
| K_at |
|
(28.5.2020 13:12:01)
Monty, fajn. Ať ji půjčí svůj mobil a vyrazí z ložnice. Nebyl důvod mobilovat. Mohla dokoukat tv. Prostě vymýšlení blbostí.
|
| Monty |
|
(28.5.2020 13:14:12)
Kat,
ne, to není vymýšlení blbostí. Koukat se na něco na mobilu nebo na tabletu v posteli je naprosto normální věc. Vymýšlení blbostí by bylo například v posteli zadělávat těsto.
|
| K_at |
|
(28.5.2020 13:18:08)
Monty, v dané situaci to bylo vymýšlení, jak dosáhnout svého výmyslu. Proti mobilům a postelim nemám nic. Ale v tu chvíli nebyl důvod.
|
| Monty |
|
(28.5.2020 13:20:36)
Kat,
ale proč by k tomu měl být důvod? To je totiž přesně to, co nechápu - proč tolik rodičů potřebuje ke všemu, co nikomu nijak neškodí a nikomu neubližuje nějaký "důvod". Když sleduju v posteli něco na mobilu, důvod je, že to tak chci. Chtění je pro mě dostatečně legitimní důvod.
|
| K_at |
|
(28.5.2020 13:28:40)
Monty, protože je to velmi individuální situace. Jsou deti, které chtějí furt něco. Az do vyčerpání rodičů, kteří skáčou a plní a chtění je pro ně také zásadní důvod. A potom přijde situace, kdy dítě narazí a začnou se dít věci. Pokud Janinka vnímá tyhle situace jako že dcera zbytečně prudi s blbostmi a dělá kravál, tak to tak asi je. A nejde o mobil, jde o to, že díky otci princezna ví, že řev a citově vydírání fungují.
|
| Monty |
|
(28.5.2020 13:32:39)
Kat,
půjčit dítěti mobil opravdu nevnímám jako "práci" nebo "posluhování".
|
| K_at |
|
(28.5.2020 13:35:52)
Monty, myslím, že jsi ale nepochopila podstatu dotazu zakladatelky... Mobil je v tomto případě nepodstatný. Je fuk, jestli jde o fusekle, banán, hrnec nebo knihu. Podstatou je dělání scény kvůli kravinám, a to že maminka na to oprávněně nechce slyšet, ale tatínek ano.
|
| Monty |
|
(28.5.2020 13:41:12)
Kat,
především jsem nepochopila, proč takovým banalitám věnovat pozornost, natož je nechat dojít až do "scén". To je podstata mého sdělení. Pokud si dítě může normálně vzít banán, půjčit mobil atd. atd., a nemusí se pokaždé klanět před autoritou Velkého Rodiče, nemá důvod ani potřebu dělat nějaké scény.
|
| K_at |
|
(28.5.2020 13:48:50)
Monty, nechápeš situaci. Zrovna tedy ty, která nesnáší děti dělající scény. Ty řešíš nejaky boj o moc. Ale tu moc chce mít hlavně holka, protože zjistila, že když bude ječet (důvod není důležitý!!!!!), tak tatínek zařídí cokoliv.
|
| Monty |
|
(28.5.2020 13:50:40)
Kat,
opakuji, ty nechápeš, že dítě, ke kterému se rodič nechová jako dráb a neomezuje mu běžný život nesmyslnými zákazy nemá potřebu dělat žádné "scény".
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(28.5.2020 13:55:26)
jé, monty, to se pleteš 
mrňavka je schopná dělat scény kvůli čemukoliv - brácha se mnou nechce jít ven si hrát (může jít sama), brácha se mnou nechce hrát karty, můj mobil neutáhne tuhle hru, já chci mít v mobilu všechny písničky, já nemám ve skříňce svojí mikinu s kapucí (je v pračce), já chci rozdělit ty bonbónky spravedlivě, ale je jich 16 (to, že já nechci žádný a vyjde to přesně, není pro ni řešení)  tisíc důvodů denně
|
| Monty |
|
(28.5.2020 13:58:00)
Rose,
ale to já znám i od téměř dospělýho dítěte, taky projevuje nelibost, že má mikinu ve špíně, že mu něco nejde stáhnout na mobilu atd. atd., ale na tom není nic k mému řešení, to je prostě jeho problém a jeho boj.
|
| K_at |
|
(28.5.2020 13:59:25)
Monty, ano. A taky u toho ječí, brečí, případně sebou mlátí po zemi? A tvůj muž hbitě přiskočí a podá chlapci mikinu z pračky, atd?
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.5.2020 14:03:38)
monty a přesně v ten okamžik já nechci, aby muž "zasáhl" a nutil syna jít s ní ven, jen aby neřvala... a kdyby to udělal, je to nefér vůči synovi... a já teda razím i heslo, že si řvaním věci nevydobydeš, takže nepůjdu kvůli řevu mikinu přemáchnout v ruce a sušit fénem... (a nebudu ani chtít, aby to udělal někdo jiný) - v tom je ten "výchovný efekt"
|
|
|
| HelenaPa | 
|
(28.5.2020 14:01:24)
Rose a co teprve když se mrňavka rozhodne trucovat, brečet, vztekat, člověk by jí i rád vyšel vstříc, ale ona odmítně sdělit, co madam naštvalo / rozlítostnilo / urazilo. Jen nás obšťastní svou scénou. A neobtěžuje se sdělit, čeho tím chce dosáhnout.
Takže já v klidu sdělím, že až mi bude chtít něco říct, tak budu v obýváku a odcházím. Manžel začne dělat opičky s "výslechem" a odhadovat a "nabízet" možnosti, co by to tak asi mohlo být, co ji tak strašně trápí. Ona ho ignoruje, dál pokračuje ve scéně. Jen on má dobrý pocit, že jí projevil zájem.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.5.2020 14:06:11)
jo, heleno, to známe taky - moje reakce je "tohle mě nebaví, jestli něco chceš, tak to řekni, jestli řveš jen tak, jdi si řvát vedle" a odchází ona 
(my teda díky tomu, že žijeme všichni většinu času v obýváku pospolu, trváme na tom, že obývák je místo, kde bude klid a vlastně nikoho ani nenapadne, že by na výslovné "jdi vedle" neodešel)
|
|
|
|
| K_at |
|
(28.5.2020 13:56:25)
Monty, ano, u extra přísných hranic bude mít MOZNA dítě tendenci se více prosazovat. Ale jinak opravdu nechápeš, že nejde o reálnou situaci "drába" a chudinky děcka. Prostě jsou deti, které rády dělají scény a ač k tomu nemají duvod, zkoušejí, co všechno ještě mohou. Realita je taková potom, že dítě "chce", protože to chce. Je to jeho boj o moc. Nikoliv reálná potřeba čehosi. Naopak to nejvíc dělají děti, které mají tolik pozornosti, věci a naplnění svého chtění, až jsou z toho rozmazlené. A pořád je to málo. A chtějí víc a víc a víc.
|
| ...j.a.s... |
|
(28.5.2020 14:07:02)
Já bych holku nechala vymrčovat a asi bych na její věci nereagovala, když by šlo o takové blbosti. Pořád ale nechápu jednu věc, že skoro osmiletá, co už chodí do školy je schopná hystericky řvát kvůli tomu, že jí nejde oblíct ponožka? Takový hysterák bych čekala u dítěte, co chodí do školky, ale do školy???
Jinak bych se zamyslela nad tím, zda tyhle hysteráky měla vždycky nebo je má až poslední dobou. Třeba má ponorku z karantény?
A když by poprosila, tak byste jí s ponožkou pomohli?
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(28.5.2020 21:59:14)
Monty, nemůžeš to posuzovat podle S. Jsou prostě děcka, pro který jsou scény určitej sport.
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(28.5.2020 14:03:56)
ad boj o moc, kterou chce mít ta holka...
Každej chce mít ve světě nějakou pozici. Třeba se ta holka ve svojí domácí pozici necejtí, tak hledá, kde by si co urvala. Matka je v práci, tatínek si kliká na kompu to svoje, sourozenec je starší, chytřejší, zkušenější, prvorozený. Čím víc někoho upozadíme, tím zákeřnější cestu k moci si může hledat.
Třeba by pomohlo přizvat holku do nějakýho spolurozhodování - jaká jídla vařit, co udělat o víkendu, vybrat v obchodě kytku za okno, co já vím, podle životního stylu rodiny. Aby nebyla jen ve vleku okolností. Pak by třeba neměla potřebu bojovat řevem, že jí má někdo v osmi letech oblíknout ponožky.
|
|
|
| Monty |
|
(28.5.2020 14:04:40)
"Dostala nápad, že to dokouká na mém mobilu v posteli."
kruci,
z toho mi nevyplývá, že jde o matčinu postel. Zvlášť když otec nabídl dítěti svůj mobil. Měla jsem za to, že si dítě chce dokoukat film ve své posteli.
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(28.5.2020 13:48:16)
Greto,
tak ještě jinak. Dospělý člověk se nemusí nikoho ptát, kdy si vezme banán nebo kam si vezme mobil, aby na něm něco sledoval. Věci, které nikoho nijak neomezují/neohrožují a vychází z momentálního chtění automaticky udělá. Proč by to nesmělo dělat dítě? Tady se neustále operuje nějakým "posluhováním" a "vyhovováním", ve skutečnosti jde jen o to, že dítě stejně jako dospělý má v nějakou chvíli chuť na banán nebo sledování mobilu a je mu v tom bráněno z nějakých pochybných "výchovných důvodů". Dítě obvykle není blbé a uvědomuje si, že rodič jen vysírá z pozice síly a reaguje podle své povahy. A reaguje tak z mého pohledu oprávněně, protože v 99 % takových případů rodič žádný racionální argument, proč něco zakazuje NEMÁ. Ano, může nechtít, ale v tomto případě otec chtěl a matka se proti jeho chtění postavila jen proto, aby měla "navrch". Což je de facto totéž, co vytýká dítěti.
|
| K_at |
|
(28.5.2020 13:50:03)
Monty, banán byl příklad. Dosaď si cokoliv a kdykoliv.
|
| Monty |
|
(28.5.2020 13:54:08)
Kat,
ale to je úplně jedno, co si tam dosadím.
Jsou jen dva typy "chtění" - to, které omezuje druhé nebo je nebezpečné a pak to, které když se automaticky vyplní, stane se úplné hovno. Dospělý se nepotřebuje nikoho ptát na banality, od dítěte se to vyžaduje a pak nastává velké divení, že dítě protestuje. Přitom sám rodič, kdyby mu někdo chtěl určovat, kdy si smí nebo nesmí vzít banán při zde popisované emocionalitě by dotyčnému usměrňovateli ten banán vzteky klidně narval do prdele.
|
|
|
|
| Půlka psa | 
|
(28.5.2020 15:58:01)
Otázka je, co by se stalo, kdyby dítě potřebovalo pomoct s něčím jiným (co já vím, matika třeba). Maminka vaří, řekne, že teď fakt nemůže, ale tatínek se poučil z minula, a tak kouká dál na fotbal. Nedostane náhodou taky kartáč, ale v obrácené situaci?
|
| Půlka psa |
|
(28.5.2020 16:05:32)
Tak jestli je to o tom, že dítě ze všeho nejdřív ječí a nenapadne ho slušně požádat, tak tak to chápu. To je blbý a musí se to odnaučit.
|
|
|
|
| Rodinová | 
|
(28.5.2020 16:08:13)
Dite si asi vypomoc s matikou nebude vyrvavat, to je jina situace ...
|
|
|
| Půlka psa |
|
(28.5.2020 15:59:50)
" A nevydávat protichůdné informace typu ponožky teď nandat nemůžu, místo: ponožky si prostě oblékáš sama."
Tenhle pokyn by mě taky totálně zmátl. 
|
|
| Mariana +2 | 
|
(28.5.2020 16:19:29)
Já bych se připojila k Buchli a asi bych řekla že jde o problém v komunikaci, a to i u zakladatelky.
Původně sem si přečetla příspěvek a zdálo se mi že manžel podráží výchovu zakladatelky, ale když se nad tím člověk víc zamyslí, tak z jeho pohledu se to vážně může jevit úplně jinak.
Tedy vycházím z těch dvou popsaných situací. Zajímavé by asi bylo jak to vidí on, nezbývá aby si rodiče v klidu promluvili a vyjasnili si to.
Ponožky - dítě tohoto věku jistě by mělo zvládnout samo, ale matka to takto neřekla, ale že nenandá protože nemá čas, což pro otce mohlo logicky vyznít že pokud on čas má, tak to vyřeší.
Totéž mobil - dokoukat pořad bylo dovoleno, ale matka nechtěla půjčit mobil, což mohlo být pochopeno tak že ho potřebuje/nechce aby se v dítě vrtalo, a pokud otci absence mobilu nevadila nabídl svůj. Z reakce matky která ho pak vyhodila z pokoje mohl být i dost zaskočen.
Takže chybu kterou otec dělá vidím v tom, že reaguje na komunikaci křikem. Já bych dítěti řekla že ať svůj požadavek řekne normálně a pak to můžeme řešit, požadavky vymáhané křikem se plnit nebudou. Na tomto by se rodiče měli dohodnout.
A rodiče by se mohli dohodnout že pokud dítě něco řeší s jedním rodičem, tak do toho ten druhý nebude zasahovat, byť v dobré víře, jelikož nezná pozadí, výchovný záměr a vývoj diskuze.
|
|
|
|
| K_at |
|
(28.5.2020 15:57:33)
Buchli, znepříjemnit život tím, že se dítě může v pohodě dokoukat na TV? A upřímně když mě manžel jednou za uherak fakt vytočí, tak mám reakce taky razantní. Ještě teda nevím, přijde mi, jestli holčička nespí u rodičů? Ale to byl jen pocit z úvodu. Jinak taky situace na mě působí tak, že děvče asi vymýšlí teď u každé věci něco extra. Zase možná mám mylný dojem. A že večer proste už diskuse nebyla na místě. Žádná nemístná buzerace se nekonala. Dítě se mohlo dokoukat.
|
|
|
|
|
|
|
Matka nemá čas, chodí domů nejdřív po šesté (to ale přece neznamená, že je špatná matka) a zřejmě o výchově nikdy ani neuvažovala.
Jedna maminka si teda dost naběhla, bo měla jakési přetěžké šlapací autíčko, takže se pak domů vracela nadvakrát, občas posílala manžela. 
. Já občas volám manžela, aby nás přijel zachránit, protože mám jedno jediné (unavené) dítě v sedačce na kole. Nenesu nic, jen šlapu a stejně mu volávám ze zoufalých situací, aby pro ni přijel autem někam na cestu uprostřed rozlehlých lesů. 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)