Monika + 2 |
|
(13.1.2019 23:46:01) Ahoj, mám prosím dotaz ohledně větných členů.
Automatická sonda byla vyslána na několikaletou misi k planetě Merkur.
Vcelku rozumím tomu, že se očekává, že "k planetě" označím za přívlastek neshodný ke slovu "misi". "Na misi" je tedy příslovečné určení místa. Dá se na větný člen "k planetě" také pohlížet jako na příslovečné určení místa?
A pokud ne, tak proč? Změní se větný rozbor, přehodím-li slovosled? Automatická sonda byla vyslána k planetě Merkur na několikaletou misi. Na několikaletou misi byla k planetě Merkur vyslána automatická sonda.
|
darinaa |
|
(14.1.2019 6:59:06) Ten neshodny privlastek je Merkur, ne k planete. A k planete je prisl.urc. mista.je to navazano na prisudek.
|
Monika + 2 |
|
(14.1.2019 8:58:43) Ano, děkuji za připomínku, "Merkur" je tady neshodný přívlastek k "planetě".
|
Klara 68 |
|
(14.1.2019 16:56:42) V původní větě je k planetě přívlastek neshodný (na jakou misi?), Merkur také (k jaké planetě?), pokud změníte slovosled jako v dalších dvou větách, je to příslovečné určení - (byla vyslána kam?). Vysvětlení je jednoduché - mise je podstatné jméno, a to může být rozvito jenom přívlastkem, zatímco příslovečná určení a předměty rozvíjejí jiné slovní druhy, nikdy podstatná jména. Proto příslovečné určení má sice přednost, ale před předmětem, nikdy před přívlastkem, protože rozvíjejí jiné slovní druhy.
|
darinaa |
|
(14.1.2019 17:02:54) A jak jsi přišla na tu prioritu, že "k planetě" rozvíjí slovo misi? úplně stejně můžeš říct Kde byl vyslán? K planetě.
|
Klara 68 |
|
(14.1.2019 17:09:50) Při tomto slovosledu mi to připadá logičtější. Ale může se to jevit jako sporné a do písemky bych to proto nedala. A to učím středoškoláky, ne děti v sedmičce.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(14.1.2019 17:13:49) "úplně stejně můžeš říct Kde byl vyslán? K planetě."
To těžko.
|
darinaa |
|
(14.1.2019 17:49:53) Omg, to je úplný nesmysl.
|
|
|
Klara 68 |
|
(14.1.2019 17:28:13) Ono se to tam rozvíjí postupně - vyslána kam? Na misi. Na jakou misi? K planetě. Takže je to jasné. Tady vidíte, že i učitelce ty odpovědi docházejí postupně, zvlášť takhle navečer Jdu do divadla, odpovím případně později.
|
Monika + 2 |
|
(14.1.2019 19:50:39) Děkuji všem za postřehy. Na správnou odpověď dle synova vyučujícího si musím ještě počkat, prý se k tomu dneska nedostali. Je zjevné, že ani profesionálové se neshodnou, zda "na misi" je příslovečné určení místa či účelu a zda "k planetě" je příslovečné určení místa či přívlastek neshodný. Rozumím, proč se větné členy učí. Koneckonců i v němčině a angličtině se to učí taky. Nerozumím, proč se to učí na takto nejednoznačných větách... Na druhou stranu má Petrajda pravdu, že by bylo fajn na takovýchto příkladech si ukázat, jak větu přeformulovat.
|
|
|
|
Klara 68 |
|
(14.1.2019 17:04:50) Ještě dodávám, abych vás nespletla - Merkur je přívlastek neshodný vždy.
|
|
JaninaH |
|
(14.1.2019 19:55:33) To mám radost, že jsem to měla správně.
|
|
|
|
|
breburda71 |
|
(14.1.2019 7:15:25) Já bych na tu misi vyslala lidi odpovědné za to, že se dopodrobna a neúměrně dlouho učí tyhle kraviny, zatímco většina dětí píše s gramatickými chybami a neumí vyplodit srozumitelnou větu ve slohu..
|
Kudla2 |
|
(14.1.2019 8:15:41) Breburdo,
přesně, tohle mě vždycky točí, informace úplně k pr.du, o znalosti češtiny to nevypovídá NIC a ke správnému psaní to taky nepomůže NIJAK, naprosto zbytečná buzerace.
(Moniko, pardon, že to nebylo k věci, ale mně to připadá tak strašně samoúčelný a vadí mi, když tím škola zbytečně otravuje děti a potažmo i rodiče)
|
Renka + 3 |
|
(14.1.2019 8:29:11) Přesně tak, kdyby se děti radši učily, jak správně stylisticky i gramaticky napsat text. To v životě uplatní, přívlastek neshodný k ničemu potřebovat nebudou. Kdo vymyslel, že se tyhle blbosti pořád ve škole učí?
|
Petrajda |
|
(14.1.2019 16:39:45) Musíms e větných rozborů zastat, zdá se mi, že to nutí děti logicky myslet. A kromě toho, že logického myšlení není nikdy dost, tak se to může třeba hodit při chápání různých právnických textů (nebo hledání kliček v nich). Ale jednoznačně souhlasím s tím, že na ZŠ by měly být příklady jednoznačné, tj. aby nikdo nemusel váhat, zda ta vazba je "vyslal k planetě" nebo "misi k planetě".
Ale zas dobrý je na tom ukázat, jak můžou být vazby nejednoznačné a jak je třeba přeformulovat, aby jednoznačné byly.
|
Ropucha + 2 |
|
(14.1.2019 17:16:30) Petrajdo, ano, logické myšlení, cit pro stavbu vět, pro významy, formulace, interpunkci .. Ale evidentně to nemá na každého účinek, i když se to ve skole učil.
|
|
|
|
Konzerva |
|
(14.1.2019 20:42:56) Jak chcete někoho naučit jaké i/y se píše při shodě podmětu s přísudkem, když nebudete učit, co je podmět a přísudek?
|
Renka + 3 |
|
(14.1.2019 21:26:38) Vysvětlit někomu, co je podmět a přísudek je jednoduchá záležitost. Už ale nemusí vědět, že je to např. přísudek jmenný se sponou. A využila jsi v životě k něčemu určování ostatních slovních druhů? Jedna věc si o tom říct, věc druhá je dokola tyhle blbosti opakovat na úkor podstatných věcí.
|
Federika |
|
(14.1.2019 21:46:14) Tak Renko, já to určitě využila Dejme tomu, že proto, že se češtinou živím, ale to nikdo na základní škole ještě většinou neví-čím se bude živit. A slovní druhy snad nejsou problém?
|
Renka + 3 |
|
(14.1.2019 22:37:11) Federiko, kdo má potřebu studovat přísudek jmenný se sponou pro svoje další povolání, mohl by se tomu věnovat už v nějakém následujícím studiu, pro 99 % populace jde o naprosto neužitečnou vědomost.
|
Federika |
|
(14.1.2019 22:52:53) Mě to ve škole strašně bavilo, vždycky jsem si přála,aby hodina trvala delší dobu Nedělám si srandu, fakt. A na vejšce by na tyhle základy už nebyl čas. Tuhle otázku (k čemu mi to bude) si můžeš klást u všech předmětů . Nakonec by se nikdo nic neučil, protože nevíš, jestli to využiješ, že jo.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2019 22:58:33) Federiko,
tak skoro každýho baví nějakej bizár, ale proč zrovna k tomuto nutit všechny ostatní, když je to objektivně fakt k ničemu?
|
Federika |
|
(14.1.2019 23:06:59) Noo, mně přišlo, že to, co jsme se učili na základce a na střední, byly jen nezbytný základy Vzhledem k tomu, co jsme pak probírali v češtině na vejšce A když třeba vidím,co bere můj 14 letý syn v biologii, tak si rozhodně nemyslím,že by šlo o "nezbytný základ". Biologii určitě studovat nepůjde.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2019 23:10:11) Tak já se pamatuju, že nás tejrali s těma doplňkama už na základce, podmět přísudek budiž, ale tohle byly věci, ve kterých ANI TI UČITELÉ neměli jasno, a z hlediska porozumění češtině to bylo ABSOLUTNĚ ZBYTEČNÝ.
Byla Ti někdy k něčemu informace, že jev XY je doplněk a ne příslovečné určení místa?
|
Federika |
|
(14.1.2019 23:17:03) No asi bylo, přesně ti to nepovím. Při překladu občas řeším nějaký ptákoviny. Jenže já nad tím nikdy nepřemejšlela, bavilo mě to, nikdy jsem se to nemusela učit, chápala jsem to hned Nikdy jsem třeba ale nepochopila, proč se mám učit věci typu:" sestrojte všechny n-úhelníky které rotují kolem komolého kuželu.." My jsme měli navíc výbornýho češtináře, nějak si vůbec nevybavuju, že by s tím měl někdo větší problém.Ani na přijímačky ne.
|
|
|
Renka + 3 |
|
(14.1.2019 23:12:58) Federiko, k čemu to přesně jsou nezbytné základy? Budu umět lépe psát, lépe mluvit nebo proč to jsou nezbytné základy? Psala jsem tu, jak jsme kvůli špekům od učitelky hledali doučování a prakticky nikdo to neuměl! I ta jediná učitelka, která nám neodmítla, když jsme jí ukázali, co má dcera za věty k rozboru, nebyla schopna říct, jestli to umí určit na 100 % dobře.
Fyziku, chemii, biologii, matematiku, zeměpis ve svém životě nějak využiji. Větné rozbory jsem potřebovala jen na základce a k přijímačkám. A to mě to vlastně taky docela bavilo.
|
Federika |
|
(14.1.2019 23:18:07) No já využiju rozhodně míň tu chemii a matiku
|
|
|
breburda71 |
|
(14.1.2019 23:15:33) Tak pro někoho,kdo jde studovat češtinu na VŠ, je to jistě brnkačka, to je jasný...Pro ostatní je to holt věc, ve které nevidí ani zbla smyslu.. Orientovat se trochu v biologii,chemii, matice se hodí,určování větných členů a vedlejších vět jsem nepoužila nikdy na nic (krom přijímaček a různých zkoušení, prověrek)..
|
|
Renka + 3 |
|
(14.1.2019 23:16:49) Tvůj syn na náročném gymnáziu určitě bere učivo více do hloubky než ti co zůstali na ZŠ, tak snad ani nemůžeš očekávat, že bere jen nezbytné základy. Moje dcera si porovnává učivo se spolužáky, kteří zůstali na ZŠ a je to prostě o něčem jiném, ale to je důvod, proč tyto děti na gympl jdou.
|
Federika |
|
(14.1.2019 23:21:17) Renko, to sice jo, nicméně taky si můžeme klást otázku, k čemu to potřebujou brát do takových podrobností, když to většina z nich nikdy nevyužije. Oni ale ještě neví, jestli to využijou, prostě se učí všechno. Já se proto těšila na vejšku, že se konečně budu učit jen to, co chci co mě baví. Na základce i na střední se prostě učí spoustu a spoustu zbytečností, trénuješ paměť, vytváříš si názor, co chceš a co rozhodně ne a tak-možná
|
Renka + 3 |
|
(14.1.2019 23:24:57) Protože je to prostě gympl, počítá se s tím, že budou ve studiu pokračovat. Na té základce je řada dětí, které sotva prolezou a půjdou na učňák nebo nějakou tu sociálně právní. Proč se musejí trápit v češtině s naprostou zbytečností a neprocvičují raději gramatiku, ve které mají i v devítce slabiny?
|
Federika |
|
(14.1.2019 23:29:12) Renko, já nevím, jak je to dneska. Oba kluci byli od pátý třídy na gymplu, tak to neumím porovnat s požadavky v češtině na základce, ale ani na tom gymplu to s větnýma rozborama nepřehánějí... A za mě-už fakt nevím, navíc to neumím posoudit, nikdy mě čeština netrápila. Normální učitel zas ten doplněk a neshodný přívlastek neprožívá, pokud to někdo fakt nechápe, tak holt nemá jedničku, no a co.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2019 23:32:35) "Normální učitel zas ten doplněk a neshodný přívlastek neprožívá, pokud to někdo fakt nechápe, tak holt nemá jedničku, no a co."
No a nemělo by být žádoucím výstupem, aby ten žák psal bezchybně česky?
Přece ten slovní rozbor je jen pomůcka, aby ten žák psal správně, pokud to dokáže i bez jeho znalosti, tak proč na tom tak bazírovat?
|
Federika |
|
(14.1.2019 23:37:18) Protože je to součást český gramatiky. Základů.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2019 23:41:46) Federiko,
ale pokud někdo tu gramatiku má v malíčku prakticky, tak proč ho dusit na teorii?
Nebo ještě jinak: pokud jako žák nikdy neudělám chybu v i-y, ale nebudu umět nazpaměť vyjmenovaný slova, zasloužím si horší známku?
|
Federika |
|
(14.1.2019 23:52:17) Pokud má tu gramatiku v malíčku, silně pochybuju, že ho trápí nějakej doplněk nebo přívlastek. A kdo se to nechce učit, nemusí. Můj spolužák Ládík se nikdy nenaučil ani podmět a přísudek, netrápilo ho to. Všechno opsal ode mě. Dneska je hajný a naprosto spokojenej. A můj syn, vysokoškolák, se zas nikdy nechtěl trápit rozborama děl z 18 století v němčině. Netrápil, nechal si dát klidně kule. No a asi mu to neschází, evidentně.
|
Kudla2 |
|
(15.1.2019 0:01:44) "Pokud má tu gramatiku v malíčku, silně pochybuju, že ho trápí nějakej doplněk nebo přívlastek."
Jak to myslíš?
Já myslím, že i když máš gramatiku PRAKTICKY v malíčku, neznamená to nutně, že ji musíš zvládat i teoreticky.
|
Monty |
|
(15.1.2019 8:50:46) OMG, zase Federičiny zcestný teorie o praktickém významu zbytných pitomostí. Živím se jazykem přes 20 let, v mém okolí je vystudovaných bohemistů a obecně jazykovědných profesí, že přes ně není pomalu ani kam plivnout, a nevím o jediném člověku, který by v praxi potřeboval rozlišovat přívlastky, přístavky a podobné kosočtvercoviny. Teď očekávám, že se mě tu někdo bude pokoušet přesvědčit, že jeho děti si doma určují přívlastky pravidelně a děsně je to baví, případně že v určování větných členů pořádají v zaměstnání s kolegy dvakrát týdně o polední pauze soutěž o drobné ceny.
|
Federika |
|
(15.1.2019 10:03:30) Vždyť jsem nikde netvrdila že je to nezbytný. Píšu pořád jen o tom, že ve škole se učí fůra věcí, který jsou v životě k ničemu a zrovna tohle není žádnej problém. Nikdy jsme žádnej problém nezaznamenala ani u svých dětí, nikdy mě tím (ani nikoho jinýho) nezazěřovaly předpokládá, že to probíraly mnohem povrchnějš než rozmnožování hmyzu v afrických zemích.
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(15.1.2019 0:01:52) "Pokud má tu gramatiku v malíčku, silně pochybuju, že ho trápí nějakej doplněk nebo přívlastek."
Jak to myslíš?
Já myslím, že i když máš gramatiku PRAKTICKY v malíčku, neznamená to nutně, že ji musíš zvládat i teoreticky.
|
Federika |
|
(15.1.2019 0:06:42) Myslím to tak, že ve skutečnosti je to primitivní a někomu, kdo má gramatiku v malíčku, tyhle věci problémy dělat nebudou..
|
Lída+4 |
|
(15.1.2019 8:47:51) Fed, ale budou. Pravopisný chyby jsem ve většině věcí nedělala už na začátku školní docházky (když se ostatní sotva začali učit písmenka), psát dokážu dostatečně "gramotně", ale složitější rozbory vět pro mě vždycky byly peklo. Hlavní důvod ale stejně možná byl ten, že jsem to nikdy k ničemu praktickýmu nepotřebovala (obdobně jako seznamy vyjmenovanejch slov, tam jsem většinu uměla odříkat jen v době, kdy se to ve škole vyžadovalo).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vítr z hor |
|
(15.1.2019 10:40:48) "tak i na základce je dané miminum, které by mělo dítě zvládnout. Pak už je na každém, jak moc do hloubky chce a může jít. Proč omezit učivo jen na to, co rodiče považují za důležité/nedůležité. V určování VČ je to pro mě třeba podmět a přísudek, umět určit přívlastek, přísl. určení (místa, způsobu), předmět."
V ČR je to běžné, otázka je, zda je to skutečně dobře. Že se dá při výuce rodného jazyka pracovat i jinak a efektivněji, jsem zjistila až při studiu v zahraničí. Podle mě se u nás s větnými členy ztrácí čas. Souhlasím s tím, aby se to ti, kdo jsou větnými členy fascinováni, učili třeba v rámci odpolední zájmové činnosti. Jenže ta efektivní práce s textem klade větší nároky na učitele, není to taková jednoduchá vyplňovačka, která se rychle opravuje. Chybí také jednoznačné stanovení priorit i v RVP a v přípravě učitelů. A musím říct, že při všech výjezdech za studiem do ciziny jsem viděla totéž - Češi se při studiu chytali v oblasti práce s textem snad nejhůř. Ve srovnání se studenty z ostatních zemí neuměli pracovat s textem, daty, vysvětlovat, obhajovat názor, psát eseje, byli nejpasivnější. Nechápu, proč se děti pořád učí něco, co evidentně nefunguje. PISA šetření to opakovaně potvrzuje, dopadáme mizerně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
breburda71 |
|
(14.1.2019 22:59:55) V chemii,v matematice, ve fyzice, v ostatních předmětech se probírají nezbytné základy..Větná skladba se učí podle mě zbytečně složitě a dlouho, neříkám úplně vynechat,ale prostě jen základy a pak se uvidí, taky je ještě střední škola, tam by se to mohlo rozvíjet dál..Vůbec nepochybuju, že to pár lidí baví, ale bude jich fakt jenom pár..
|
Kudla2 |
|
(14.1.2019 23:03:06) přesně tak.
zmínit se o tom jo, ale podle mě se to učí naprosto zbytečně podrobně a klade se důraz na různý "špeky", ve kterých nemají jasno ani učitelé (viz třeba doplněk, u kterýho mi nikdy nebylo jasný, jestli je to doplněk nebo něco jinýho).
A navíc to je zoufale odtržený od praxe, nikdy jsem nepochopila, PROČ se to máme učit a k čemu nám to bude, když nechceme studovat jazyky na filologický úrovni.
|
|
|
|
|
|
|
|
|