JaninaH |
|
(18.4.2018 10:23:43) Nejde jenom o rychlost mechanického počítání nebo vypočítání příkladu, ale také o jistotu, aby člověk nad tím nemusel přemýšlet a ušetřený čas využil k řešení problému.
|
Bouřka |
|
(18.4.2018 11:52:36) Rychlost počítání a zautomatizované postupy spolu sice souviset můžou, ale taky nemusí. Počítala jsem pomalu, ač postupy a základní matematiku jsem měla zautomatizované, ale těžce se tu projevoval problém se soustředěním. To člověk pak koukal na základní operaci a nebyl sto ji rychle vyřešit ne proto, že by to neuměl spočítat, ale protože byl problém vůbec vnímat ty čísla. Byla jsem nucená do spousty procvičování, ale zlepšení bylo jen velmi malé, naši i učitelé nechápali, když se mnou pracovali, tak bylo evidentní, že to umím a postup zvládám, ale nikdo nemohl pobrat, proč jsem tak pomalá, když pracuju sama
|
TaJ |
|
(18.4.2018 12:01:29) Bouřko, jo, to je tím horším soustředěním....já když něco dělám se synem, tak mu to taky jde o hodně líp a vidím, že to umí...ale když si k tomu sedne sám a má sám začít, sám si určit nějaký postup a k něčemu dojít, tak mu to dá daleko víc práce a trvá mu to dýl, prostě když u něj někdo je, tak mu vlastně tu pozornost k tomu pořád obrací, ale když u toho sedí sám, tak ta pozornost lítá všude možně...u nás navíc ještě to, že jak fakt nerad čte, tak přečte první řádek zadání (a je jedno v jakém předmětu) a hlásí, že neví, co s tím má dělat... Poslední dobou je u nás heslo dne "ČTI DÁL" a čti pořádně
|
Bouřka |
|
(18.4.2018 12:13:33) Tino, já jsem si i vymyslela postup, který mi pomáhá, abych tu pozornost obrátila zpět tam, kam potřebuju, ale prostě nějaký čas to zabere. U mě je krizový ten začátek, prostě se naladit na to, co dělám (a ve škole to šlo ještě o dost hůř než doma v klidu), jak se do toho ponořím, tak už jedu. Ale zase pak nesnáším vyrušení, to jsem vzteklá. Oznámení, že vypršel čas desetiminutovky ve chvíli, kdy jsem konečně chytla slinu, bylo neskutečně frustrující. Následná známka pak podle toho vypadla a já byla totálně demotivovaná, protože jsem věděla, že to umím, jen potřebuju víc toho času...
|
|
|
Oliverka |
|
(19.4.2018 0:35:50) Bourke, to je zajimave. Ted, kdyz se na to divas zpetne, co by ti na to soustredeni nejvic pomohlo? Naslas nejakou kompenzaci?
|
Bouřka |
|
(19.4.2018 16:19:50) Oliverko, ideální kompenzace by byla psát to zavřená někde o samotě a mít na to delší dobu To první by omezilo rozptylující ruchy, to druhé vykompenzovalo ten složitější začátek, kdy to naladění ( v podstatě takové meditační cvičení) nějakou dobu zabere. Realističtěji - v mém případě by i samotný čas navíc asi dost pomohl, časem jsem se naučila si vytvořit takovou vlastní bublinu, kdy vytlačím to okolí (děsně se to pak hodilo při porodech ) . V pracovním životě to až takový problém není, protože to, že mi něco trvá o čtvrt hodiny dýl, není rozpoznatelné a vlastně je to úplně jedno, ono těch věcí vyžadujících větší soustředění zase není tolik. Nicméně práci jsem si organizovala tak, že věci náročné na koncentraci, jsem dělávala v době, kdy byl klid. Buď jsem šla do práce na 6h nebo naopak zůstávala do večera, případně si to brala s sebou domů. Jenže to bylo za bezdětna, kdy jsem byla plně časově flexibilní a doma byl klid. Výhledově budu muset přijít na něco jiného
|
|
|
|
|