Oliverko, ideální kompenzace by byla psát to zavřená někde o samotě a mít na to delší dobu To první by omezilo rozptylující ruchy, to druhé vykompenzovalo ten složitější začátek, kdy to naladění ( v podstatě takové meditační cvičení) nějakou dobu zabere. Realističtěji - v mém případě by i samotný čas navíc asi dost pomohl, časem jsem se naučila si vytvořit takovou vlastní bublinu, kdy vytlačím to okolí (děsně se to pak hodilo při porodech ) .
V pracovním životě to až takový problém není, protože to, že mi něco trvá o čtvrt hodiny dýl, není rozpoznatelné a vlastně je to úplně jedno, ono těch věcí vyžadujících větší soustředění zase není tolik. Nicméně práci jsem si organizovala tak, že věci náročné na koncentraci, jsem dělávala v době, kdy byl klid. Buď jsem šla do práce na 6h nebo naopak zůstávala do večera, případně si to brala s sebou domů. Jenže to bylo za bezdětna, kdy jsem byla plně časově flexibilní a doma byl klid. Výhledově budu muset přijít na něco jiného