withep |
|
(25.5.2017 8:21:09) Velké úsilí věnuju tomu, abych se denně nenechala vytočit . Taky nemám ráda nepohodlné oblečení a spoustu bych si toho na sebe nevzala. Taky se mi stává, že si něco obleču, i to vypadá dobře, ale necítím se v tom a zase to sundám. Taky jsm jako malá nesnášela nátlak matky, co jako si musím, mám nebo v žádném případě nesmím obléknout. Jenže čeho je moc....
Mám krásnou štíhlou dceru. Mohla by nosit úplně cokoliv, ale hodně si vybírá. Neobleče žádné džíny ani tregíny, sukni nebo šaty tak jednou v roce na nějakou oslavu, nosí jen legíny. Je štíhlá, je jí sedm, no tak proč ne. Jenže jí musí být akorát. Ne akorát, musí ji pevně obepínat. Má cca 130 cm, takže už tak dva roky zpět jsem začala kupovat vel. 122/128. Chvíli to šlo, ale pak že ne, že jsou jí volné. Teď jí kupuju trička vel. 134, ale legíny musí být minimálně o tři až čtyři čísla menší (takže jsou jí vlastně do půl lýtek, no budiž). A tak jí v šuplíku leží spousta legín vel. 122/128 a čekají, až do nich doroste. Marně. Ona totiž jak nosí vel. 110-116 (5-6 let), tak nosí pořád pár kousků, ty se v sušičce malinko srážejí a o to větší jí připadá to její číslo. Paradoxní je, že si je zároveň pořád popotahuje a vytahuje, často mi ráno vyšiluje, že i ty jsou jí velké . Normálně děti rostou, moje se zmenšuje. Dneska jsem jí ze zoufalství oblékla něco jako legíny, ze kterých právě vyrostl čtyřletý syn, byly jí ideálně uplé (=malé), jenže zase měly nižší výšku sedu (=byly jí akorát, ale ona jak je zvyklá si kalhoty vytahovat, protože jí PADAJÍ, zvykla se mít gumu až nad pasem).
Už nevím co s ní, už mě to fakt neba... něco podobného zažíváme s botama (boty, ve kterých chodila na podzim, jsou jí na jaře velké), ale to by bylo na další vyprávění.
Jaké manýry mají vaše milé děti? Povzbuďte mě, že v tom nejsem sama
|
K_at |
|
(25.5.2017 8:32:46) A kdyz ty male leginy zmizi, bude nahata?
|
TaJ |
|
(25.5.2017 8:42:54) Kat, přiznám se, že tohle řešení mě taky napadlo, to by možná taky stálo za pokus
|
|
withep |
|
(25.5.2017 12:17:16) Ony taky mizí. Děraví kolena, která občas zašiju, ale už je jich v oběhu tak málo, že dvoje se perou a jen jedny jsou připravené k obléknutí. No a když se oblečou, vyšiluje, že jsou jí volné a že jí padají. Hystericky pobíhala v kalhotkách a vypadalo to, že ji do školy dostaneme leda násilím nebo v narkóze. Mám pro ni pochopení, ale nevím, co s tím. Snad leda nechat ušít na míru s hodně vysokým podílem elastanu...
|
K_at |
|
(25.5.2017 13:12:06) Wit, promin, tohle bych nedala. Derave by letely. Necht si vybere neco z tech, ktere jsou ok. Trochu mam pocit, ze to uz trochu prerostlo v nejakou utkvelou myslenku. Ale uprimne mi to prijde, jako kdyz ma nejake jine vnimani vlastniho tela
|
withep |
|
(25.5.2017 13:20:08) Já malou dírku zašiju, za tu stovku, kterou tím ušetřím, mi to stojí. Odlišné taktilní vnímání je možné (neuroatypie - MiND).
|
|
|
Kafe |
|
(25.5.2017 16:53:24) nejděravější legíny jsou nejoblíbenější
|
|
|
|
TaJ |
|
(25.5.2017 8:41:30) Withep, no, nezávidím, syn si naštěstí obvykle oblíkne to, co mu dám večer na hromádku, maximálně si vymění tričko...ale k těm velikostem...nemůže to být tím, že každá značka nebo výrobce má ty čísla jiná? Jinak syn 9 let, aktuálně 24 kg a 131 cm, trička nosí 128, něco má myslím už i 134, kalhoty má momentálně 122, kraťasy i 116, jedny na gumu tam má myslím i 104....já bych to asi moc neřešila, tak spolu vyberte pár kousků, ve kterých se cítí dobře a ty ať nosí pořád dokola...až doslouží, tak si ze zásoby vybere to, co bude nejlíp a bude nosit nějakou dobu zase ty...ono jí to časem třeba přejde a nebo poporoste, zesílí a budou jí ty věci líp...
|
withep |
|
(25.5.2017 12:24:45) O velikosti nejde, jasně, že se liší. Už nějakou dobu nosí pár kousků pořád dokola, že dalších deset leží v šuplíku mi nevadí, problém je, že těch pár kousků už se začíná trhat a hlavně že i ony už jí začínají být velké. Fakt často ráno není vůbec nic, co by byla ochotná si obléknout.
Nedávno jsem jí koupila troje nové legíny Cherokee 110/116, nějaký ten měsíc je nosila, ony vypadají pořád stejně či se v sušičce trochu zmenšují (tj. nevytahují se), ale jí "jsou" najednou velké. Mám jí koupit 98/104?
|
Marika Letní |
|
(25.5.2017 13:00:00) with "Nedávno jsem jí koupila troje nové legíny Cherokee 110/116, nějaký ten měsíc je nosila, ony vypadají pořád stejně či se v sušičce trochu zmenšují (tj. nevytahují se), ale jí "jsou" najednou velké. Mám jí koupit 98/104?"
Sama přece vidíš, že ústupky jejímu rozmaru, nikam nevedou. BUdeš časem kupovat miminkovské velikosti? Kde jsi ochotná dát hranici? O tom to celé je.
|
withep |
|
(25.5.2017 13:26:14) Nejsem si jistá, jestli je to "jen" rozmar. Vyšilovala bych úplně stejně, kdybych měla jít v silonkách, které by mi sjížděly. Syn zase nesnese umělé materiály ani vlnu, jakkoli jemnou. Jsem mu jako miminu koupila úžasné děsně drahé bodýčko z merina s hedvábím, a on v tom byl jak na trní. Potřebu cítit se ve svém těle a v tom, do čeho je oblečené, považuju za legitimní. Jen jsem bezradná z toho, že tuto potřebu už u ní téměř nelze uspokojit.
|
Marika Letní |
|
(25.5.2017 19:40:49) with "tuto potřebu už u ní téměř nelze uspokojit." A to je právě už moc. Rozmar, který přerostl do nepříjemných rozměrů. Chce to dceru vrátit do reality.
Ty ji ve skutečnosti chápeš a obhajuješ, že má nárok si ty extrabuřty vymýšlet. Na tyhle hry musí být vždy ten druhý, co na to skáče. Chápu, že něco může mít člověk (dítě) neoblíbené v jídle, oblékání, v čemkoli. Ale nesmí se to rozrůst tak, že snesitelných věcí je minimum a tyhle výmysly otravují život. Nakonec i různé fobie se řeší "otužováním" a ne vyhovováním těm strachům.
|
K_at |
|
(25.5.2017 19:47:48) Marko, ona je prave otazka, zda je to jen manyr ve smyslu chybejici hranice. Nebo si holcicka resi nejakou svou nutkavost a problem, ktery neumi verbalizovat.
|
Marika Letní |
|
(25.5.2017 19:57:42) Kat ať tak či tak, prostě si neumím představit, že bych nad tím jen tak smutně pokývala hlavou, že má nárok si obléci, co chce a nechala se těmi požadavky omezovat já. Jo klidně ať chodí v leginách, ale když jsou nevyprané, tak je i jiné oblečení. A ne že bych rychle švihala zajistit to správné oblečení dle požadavků. To jsou ty hranice, které já mám evidentně jinde. Pokud je tam psychický problém, tak se ústupky nevyřeší, chce to řešit s psychologem. Čím více se nechá fobie rozjet, tím hůř.
|
K_at |
|
(25.5.2017 20:06:03) Marko, tak jasne. Jen se blbe odlisuje, kdy je to jeste jen mezkovitost a kdy uz je to prusvih. Clovek trochu ceka, ze to prejde a ze z toho vyroste. A nevis, jestli to bude trvat 3 mesice, rok nebo pet....
|
Marika Letní |
|
(25.5.2017 21:11:56) Kat ustupováním mezkovitosti se průšvih vytváří. Pro mě je hranice jasná. Ve chvíli, kdy dítě neoblíkne jinou věc než leginy, nastává problém. Takže další změnšující/zvětšující se leginy jsou už dávno za tou hranicí. Nejhorší je, že ta holčička stejně není spokojená. Tak jaké je řešení? Koupit batolecí velikost? A pak miminkovskou? Nebo probém začít řešit?
|
Sio |
|
(25.5.2017 21:26:43) Mně je jedno, co si děti oblečou, jestli je jim zima nebo horko, ale trvám na tom, že to musí být čistý, suchý, bez děr a adekvátní velikosti. Malý leginy s dírou bych okamžitě vyhodila, takže by na nich nemohl nikdo trvat.
A trvám na tom, že na něčem trvat můžu u nás doma jenom já!
|
Konzerva |
|
(26.5.2017 9:52:29) Tak "bez děr" a "adekvátní velikosti" je někdy dost problematický, když je móda oblečení s dírama a co vypadá jako moc velký nebo naopak moc malý.
Mně neštvou ty díry, ale takový ty kalhoty, co vypadají jako tepláky. Kdyby v mé době někdo přišel do školy v teplákách, tak se budou ostatní ušklíbat a bude za socku. Dneska polovina kluků, co jde do školy, vypadá jako když má tepláky a ještě v nich naděláno.
|
|
|
|
K_at |
|
(25.5.2017 21:25:32) Marko, deti v ruznem veku obcas mivaji obdobi, kdy iracionalne vyzaduji nebo sabotuji neco - nejakou blbinu. Z naseho pohledu zhovadelost, pro dite to muze mit nejaky racionalni zaklad. Takze ty o kousek ustoupis, protoze v tu chvili si rikas, ze to prejde. Z odstupu je vzdycky vsechno jasnejsi, snazsi...... A Withep uz sama vi, ze jsou za carou. Ted jeste zacit hledat reseni.
|
K_at |
|
(25.5.2017 21:28:27) A to pisu jako clovek nepodporujici kraviny. Ale s ditetem, ktery je od mala dost komplikovana povaha a u ktereho nejake "zatrhnu, nedovolim, bez diskuze" teda nefungovalo nikdy a id nikoho.
|
Marika Letní |
|
(25.5.2017 22:01:05) Kat já nepíšu "bez diskuze". O hranicích a pravidlech s dítětem diskutuji, vysvětluji. Ale tak nějak mám poslední slovo já. Já jsem dospělá, já jsem rodič. U nás nešéfuje dítě, hierarchie je jasná.
|
K_at |
|
(26.5.2017 6:20:18) Marko, jiste, a ja se ti jen snazim sdelit, ze jsou i takove deti, ktere se ti na vsechno tohle z vysoka vykaslou. A po tom, co absolvujes kolecko mirovych rozhovoru, vysvetlovani, argumentace, dialogu, nasledne prikazu az po cokoliv, dite si to pujde udelat po svem.
|
Marika Letní |
|
(26.5.2017 14:01:10) Kat proč předpokládáš, že existují POUZE děti, které si prosadí svou navzdory všemu, ale neexistuje takový rodič? Podle téhle logiky můžeš tedy akceptovat, že ta, co prosadí svou vůli navzdory tvrdohlavému rozcapenému dítěti, jsem já. Tahle debata pozbývá smyslu.
|
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(25.5.2017 21:49:55) Kat já přece nepíšu, že vše je tak, jak nakážu já. Vůbec. Mám pochopení pro to, nechtít nějaké oblečení nebo jídlo, atd. Ale nemám pochopení pro to, že dítě vyžaduje jen jednu věc a vše ostatní odmítá. To prostě není ok. A tomu neustoupím. Pokud je to projev nějaké diagnozy, řešila bych to s odborníky. Já prostě nevidím řešení v tom nekonečném ustupování.
|
withep |
|
(26.5.2017 7:52:35) "Pokud je to projev nějaké diagnozy, řešila bych to s odborníky."
Kéž by to bylo tak jednoduché. Před třemi lety jsem u syna pojala podezření na AS. Doteď to nemáme přesvědčivě potvrzeno nebo vyvráceno, situace ohledně diagnostiky je u nás příšerná. Má MiND, ale AS možná taky. Čekám, jestli se MiND u dcery potvrdí taky, pak tohle může být jeden z projevů. Jenže co si představuješ pod "řešit s odborníky"? Můžeš být ráda, když se dobereš správné diagnózy, ale že by jí někdo do hloubky rozuměl a poskytoval následnou péči s ní spojenou? Takových odborníků je v celé zemi minimum. A stejně, často je to věc, se kterou se dítě/člověk prostě musí naučit žít. Dejme tomu, že těch projevů tě bude trápit pět. Pak ještě budeš vděčná, že jeden z nich se dá vyřešit tesnýma legínama, a zbydou jen čtyři.
|
Marika Letní |
|
(26.5.2017 13:54:22) withep "Pak ještě budeš vděčná, že jeden z nich se dá vyřešit tesnýma legínama, a zbydou jen čtyři."
Pokud dceřinu obsesi nebo manýry (ať to nezveme jakkoli) řešit nechceš, tak jiné řešení než koupit menší leginy, vlastně není. Dobře, že jdete na vyšetření, snad vnese světlo do situace. Možná pomůže nějaká psychoterapie, pokud je to tak vážné.
Na závěr dodám, že stále ustupovat (obecně) nic dobrého nepřinese. Velmi pravděpodobně se dostaneš do bodu zlomu, kdy už to dál nepůjde. Řešit problém v zárodku mi připadá jednodušší, než ho nechat rozrůst do obrovských rozměrů.
|
withep |
|
(26.5.2017 15:56:55) Jasně že stále ustupovat nic dobrého nepřinese, ale nemyslím si, že stále ustupuju, vždyť ani není kam. Do školy jít musí a nahá jít nemůže ani nechce, takže nakonec vždycky v něčem jde. Jenže asi zatím není ve svém věku s to pochopit, že to nakonec vždycky dopadne takhle, takže si může rovnou odpustit tu scénu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
withep |
|
(26.5.2017 7:00:27) "Ty ji ve skutečnosti chápeš a obhajuješ, že má nárok si ty extrabuřty vymýšlet. Na tyhle hry musí být vždy ten druhý, co na to skáče. Chápu, že něco může mít člověk (dítě) neoblíbené v jídle, oblékání, v čemkoli. Ale nesmí se to rozrůst tak, že snesitelných věcí je minimum a tyhle výmysly otravují život. Nakonec i různé fobie se řeší "otužováním" a ne vyhovováním těm strachům."
Marko, já ti rozumím, ale ty se míjíš s podstatou věci. Stále mluvíš o extrabuřtech, rozmarech, vrtochách..., které se rozrostou za únosnou mez. Ona je možná neuroatypická, to není vrtoch, s tím se člověk narodí a musí s tím žít, má přetíženou nervovou soustavu, to, co jiným způsobí mírný dyskomfort, může takového člověka fyzicky bolet. A pokud jde o "jenom" o výmysly, manýry, rituály, mohou sloužit k uklidnění. Nemusí to hned být obsese. V červnu ji beru na komplexní psychologické vyšetření, uvidíme. Ale podle mě je lepší brát každé dítě a každého člověka preventivně tak, že má své dobré důvody, proč něco nějak dělá, každý to může mít (ba má) uvnitř trochu jinak.
|
Marika Letní |
|
(26.5.2017 13:45:48) withep "mluvíš o extrabuřtech, rozmarech, vrtochách"
Ale tak zní název tématu "manýry". O tom, že má dcera psychický problém jsi se rozepsala později. Původně to bylo o dítěti, které má manýry rozrostlé do tém míry, že jim už nelze vyhovět.
|
withep |
|
(26.5.2017 15:50:35) Manýry/manýrismus jsou psychologický pojem (spojený např s PAS). O psychologickém problému jsem nepsala, protože atypii nepovažuju za problém, jen jinakost, a taky proto, že ji zatím nemáme potvrzenou, a ještě navíc proto, že každé dítě může mít psychickou odlišnost nebo problém, a proto nepovažuju za ideální považovat podobné projevy a priori za rozmar.
|
|
|
|
|
|
|
Dooly. |
|
(25.5.2017 14:01:30) Asi si stojím na vedení, ale jak ji jako začínají být velké? To rostou nebo ona hubne nebo Co?
Ty promiň, ale na me to působí jako problém hlavně v hlavě
|
|
|
|