Přiznám se, že nejsem otrok ani sluha dětských vrtochů. Nechám svobodu do té míry, do jaké to je bezpečné a neomezující ostatní členy rodiny. Takže hry na sedící a nesedící leginy bych dávno zatrhla. Sama vidíš, kam to posouvání hranic vede. Dítě prostě hledá, kam ho necháš zajít. Některé v jídle, jiné v oblékání.

Vždycky když váhám, zda nejsem moc "krutá" na současné trendy, tak si vzpomenu, jak žijí děti v jiných oblastech světa a jak žily děti v minulosti. Abych se tak trochu vrátila do reality a nevypěstovala si rozcapeného sobce.