sovice |
|
(28.3.2017 9:57:15) V jednom z témat se řešilo, jestli je vhodné, aby děti chodily do školy tam, kde učí rodiče (nebo jiní příbuzní). Tak nějak automaticky sdílím obecné přesvědčení, že to není dobrý nápad, ale když jsem se zamyslela, v rodině i mezi přáteli mám případy, kdy to bylo prospěšné, naopak si neuvědomuju žádný, kde by to bylo k neprospěchu. Nejvýraznější jsou asi tyhle dva:
1) dvojčata z širší rodiny, nastoupila do jiné školy než "maminčiny", okamžitě začaly potíže (učitelka se snažila jedno dvojče přecvičit z levé ruky na pravou - sedmdesátá léta, matčina snaha o domluvu se jí asi dotkla, začala se vozit i po druhém dvojčeti, padaly trojky, čtyřky i pětky). Dvojčata přecházela ještě před koncem prvního pololetí "k mamince" (ta učila na druhém stupni), pomohlo to výrazně, už nikdy žádné větší potíže ve školách neměla až do ukončení VŠ Ve škole byla dvojčata, co se kamarádů týká, v pohodě - ale to může být i jistou soběstačností dvojice a zároveň lákavostí dvojčat pro ostatní děti.
2) Holka s ADHD, nadaná, ale problematické chování, s léky. První stupeň nějak přetloukla, ale bylo to výrazně složité. Pak odešla na osmiletý gympl "k mamince", složité to bylo pořád, ale řádově méně než základka. (Už samotný ten gympl měl lepší atmosféru a maminka si hlídala konflikty mezi dcerou a kolegyněmi.)
A našla bych i další případy v podobném duchu. Tak nevím, jaké máte praktické zkušenosti vy?
|
kachna_ |
|
(28.3.2017 10:12:31) Moje známá (bydlí cca 200m od nás, má stejně starého syna jako my dceru) má dítě na stejné škole a stupni jako učí. Pro naše dítě (i to její) veliké plus, protože viděla, slyšela a nezkousla přístup paní učitelky k prvňákům a udělala dostatečný bordel ve škole na to, aby paní učitelka trošku zkrotla.
|
|
withep |
|
(28.3.2017 10:18:26) Nemám zkušenost, ale přiznávám, že bych spíš nerada pracovala ve škole, kam chodí moje děti, resp. raději bych pracovala jinde. Má to dva konkrétní důvody.
Nejsem učitelka, ale asistentka. Důvody mám dva:
1) moje děti, které už chodí do školy (nejmladší školkáč se v tomto ohledu teprve vyvrbí) mají tendenci chovat se jinak, když jsem na blízku. Jsou méně samostatné, méně se ovládají, je to znát na jejich snaze a práci. Zkrátka bych jim do školy vnesla pocit domácího bezpečí, a to není v jejich případě úplně žádoucí. Bezproblémové děti v jiné třídě nebo dokonce na jiném stupni by mi nevadily.
2) jedno z nich má potíže v chování a v interakci s ostatními dětmi, IVP. Ve škole tedy vystupuju jako rodič, který prosazuje jeho zájmy a potřeby, řeší problémy, má určité požadavky, které jsou pro některé učitele nové, a zároveň učitelé kladou požadavky na mě a na něj, a není vždy reálné jim dostát (pro ně, pro něj, pro mě). Nevím, jestli bych dokázala skloubit tuto pozici s pozicí kolegyně.
|
sovice |
|
(28.3.2017 10:26:46) whitep, díky za odpověď. V těch mých dvou případech maminky svoje děti nikdy neučily. Tvůj druhý případ se blíží tomu mému druhému, a tam si to maminka celkem pochvalovala, že to bylo složité, ale na kolegyni někteří kantoři přece jen slyšeli lépe než na prudící matku. (A teda ten gympl měl otevřenější atmosféru než předchozí základka a byl vstřícnější k problémům, když bylo dítě chytré, na základce to prý bylo tak, že dítě je problematické a ještě k tomu "moc chytré".)
|
withep |
|
(28.3.2017 10:37:37) Sovice, možná tam hrálo roli i to, že tam nejdřív nastoupila ona a vytvořila si status akceptované kolegyně, a pak teprve nasoupilo její nestandardní dítě. Kdyby to bylo obráceně - nejdřív nestandardní dítě a pak teprve nová kolegyně rekrutovaná z jeho matky, byla by její pozice nejspíš horší.
|
|
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(28.3.2017 10:21:31) Není to dobré. Proto jedna učitelka u dcery na 1. stupni dala své 2 holky na základku vedle. Po zkušenosti a hrůze, kterou si tam zažila s klukem už to tak nechtěla
|
|
Gabi444 |
|
(28.3.2017 10:28:05) Oba příklady cos uvedla se týkají né úplně "běžných" postav. Neprofesionální učitelka a dítě s nestandardním chováním. Výjímečné situace si vyžadují výjimečné řešení.
Moje kamarádka učitelka, matka dvojčat, má děti v jiné škole, je to samozřejmě organizačně náročnější táhnout prvňáčky do jiné školy, než si je pohlídat pro křídly, ale teď už jsou velké a samostatnost je pro ně priorita. A ona má klid, v práci se věnuje práci a nepošilhává po tom, co se děje dětem. Pro ně i pro jejich učitele zůstává matkou.
|
sovice |
|
(28.3.2017 10:36:58) To máš pravdu, že to bylo nestandardní. Akorát, když se zamyslím, tak si ve svém okolí standardní učitelku se standardními dětmi na jiné škole než její a bez problémů jaksi nevybavuji. Nejspíš mě "norma" nezaujme
|
Gabi444 |
|
(28.3.2017 10:54:03) Aha, tak já se právě hodně bála, že dostaneme nějakou vyhořelou frustrovanou fúrii, ale opak byl pravdou. Já na učitele mých dětí nemůžu říct křivého slova. Ale vím, že to není o škole, ale o konkrétních lidech. Buď se potkají nebo ne. Protože na chodbě školy jsem jednou potkala přesně ten obávaný exemplář, ječela po dětech s takovou nenávistí, že ten jed stříkal na metry daleko. Každý na práci učitele nemá.
|
|
|
|
Lída+2 |
|
(28.3.2017 10:31:22) Manžel: babička učila na škole, rodičák den co den, kolegyně ji za tepla donesli úplně vše a to nebyl žádný raubíř.....řešilo se každé prd co by se jinde přešlo jako by někoho nejméně zavraždil.
Kamarádka: chodila do školy kde učila maminka, spolužáci se jí stranili, mysleli si , že bude donášet mámě....kdykoliv byla zkoušená, tak, že jí přidala, aby měla lepší známku, dala ji lepší otázky a podobně.
Kamarádky děti: 1. jedno syn, vydržel celou Zš, ale nadával celý druhý stupeň, opět nařčení z toho co píšu výš. Kamaráda měl jen jednoho.
2. dítě dcera: když viděla co se děje u bratra, prchla ze školy na 8G. A pronáší památné věty, když se mi dostane do auta: " teto to je taková paráda, mamka neví nic dřív..."
A nepíšeš co přímo ty děti, jak moc jim to vadilo.
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(28.3.2017 10:37:06) Jednou jsem jela autobusem a přede mnou seděli dva mladíci ( asi spolužáci, odhadem tak 17 let). Ten jeden něco vyprávěl o mámě a jakési buzeraci doma, druhý ho chvíli poslouchal a pak poznamenal: "Ty hele, poslouchej, není náhodou tvoje máma učitelka?" Kluk povídá: "No jo, je..." Ten druhý: "Hm, to znám, moje bohužel taky..."
Musím říct, že až do konce cesty jsem dusila smích...
|
|
sovice |
|
(28.3.2017 10:43:13) Lído,
tu druhou situaci z pohledu dítěte neznám (jsem kamarádka maminky), tu první naopak neznám z pohledu té kantorky (jsem sestřenice dvojčat, jsme stejná generace a trávíme spolu spoustu času) - ty na ZŠ vzpomínají rády, s hrůzou si stále vybavují původní učitelku z první třídy. Jinak "žalování mamince" nebo "běhání za maminkou" se nevedlo, spíš neměly moc opravdových kamarádů, bavily se s dětmi dost, ale ne na hloubku, ale mám pocit, že to bylo hlavně díky tomu, že si tak nějak vystačily samy, jakožto nerozlučná dvojka.
|
fifa3 + jeden kousek |
|
(28.3.2017 14:46:47) Byla jsem učitelské dítě a nevzpomínám na to ráda. Podle slov mámy mne chtěla mít jen ze začátku pod dohledem a vyřešit logistiku - škola byla na druhém konci města, ona učila na druhém stupni, plánovala mne od páté třídy dát jinam, ale pak si to rozmyslela, měla jsem ve třídě dobré vazby, takže mne nakonec i učila. Pro mne peklo : každý prd se hned o přestávce řešil ("fifo, máš jít k mámě do kabinetu"),neexistovala omluvenka pro nemoc z jejího předmětu ("mohla ses to doma se mnou doučit"), naopak na mne byla přísnější, právě aby ji nikdo neobvinil z nadržování, a bylo mi vždy trapné, jak jí mám oslovit : mami? to se nehodí... souško učitelko? vždyť je to máma.... Naštěstí to spolužáci viděli a rozhodně mi nezáviděli, takže na naše kamarádství to nemělo vliv, spíš mne litovali, že mám ve škole prudu. Nikomu bych to nedoporučila, opravdu to není standartně dobré řešení.
|
Senedra |
|
(28.3.2017 15:14:07) fifo, kamarádka na střední ( úžasná povaha, naprostý pohodář, na kterého se dalo ve všem spolehnout na 120%) také dost nerada vzpomínala na to, že jí učila vlastní matka - u nich to jinak nešlo, jediná aprobovaná učitelka na daný předmět na malé vesnické škole. Říkala, že většina třídy byla v pohodě, ale našli se asi 2 rejpalové - jéééé, ty máš jedničku z písemky, proč jsi nám neřekla, že máme psát?!.... Tys určitě viděla zadání, že jo...
Jeden můj spolužák na ZŠ měl matku na škole. Fajn kluk, chytrý, v celé třídě uznávaný. Jakmile náznak problému ( třeba i jen dvojka z písemky), povolán do kabinetu k mamince. Dopadlo to tak, že když se někdy náhodou k něčemu přimotal, tak jsme ho my ostatní kryli, aby měl od matinky pokoj.
|
|
|
|
|
Alena |
|
(28.3.2017 10:34:52) Pripada mi to normalni a nekdy to jinak ani nejde (jina zakladka daleko). Meli jsme ve tride dve ucitelske deti a nebrali jsme to jako nic divneho, jine deti meli matku kucharku v jidelne atd. Pokud je rodic-ucitelka pricetny, ma normalni kolegyne nevim, kde by se mely generovat problemy. V dnesni dobe se skoly odlisuji vice nez za normalizace a kdybych byla ucitelka chtela bych pracovat ve skole, ktera svym zamerenim konvenuje s mymi nazory a logicky bych asi dite nedala do ustavu jineho typu.Kamaradka je jazykarka a nejen ze sve deti ve skole ma,ale jedno i uci. A to proto, ze si o to to dite primo reklo - kamaradka je totiz jednoznacne nejlepsi anglictinarka siroko daleko.Nikdo s tim problem nema.
|
|
Jahala. |
|
(28.3.2017 10:44:28) Jsem kantorské dítě a bratr byl na gymplu kde učil táta. Já přesně z toho důvodu šla na intr na druhý konec republiky. Malé město učitelé všech škol se znali a očekávání na chování a prospěch dcery pana profesora mi opravovali život celou základku. Po té co prožil bratr na gymplu. Kdy táta věděl o každém jeho prdu a známce dřív než brácha. Kdy Otcovo kolegové nebyli schopni reagovat na vážné zdravotní komplikace a koupali ho ve známkách jsem šla na školu na druhém konci republiky kde mě jméno nikdo neznal k ničemu me nezavazovalo a ja mohla volně dýchat. Zdravotní problémy vázané na přísnou dlouhodobou dietu vyřešili jedním dopisem. Na střední jsem poznala většinu fakt dobrých kantorů kterým záleželo na dobrém jméně školy a na tom jak se tam cítíme. Třeba tím že první prázdninový týden před prvakem léta za hluboké totality dělali seznamovak kde byli kantori i studenti školy a člověk si našel spolubydlící na pokoj a tak nějak se nebál toho začátku tolik.
|
|
|