Umíněná dvouletá dcera

Donell  Téma: Umíněná dvouletá dcera  (19.5.2015 11:21:19) Dobrý den,mám dceru, 22m a syna 5 let. Syn byl a je zlaté dítě, s dcerou prožívám peklo na zemi.Je umíněná, vzteklá, tvrdohlavá, musí být jen po jejím.Když já řeknu A, ona B, když jdu vpravo, ona vlevo, denně se potýkám s cca 10-15 hysterickými záchvaty, je jí absolutně jedno, kde se válí a řve. Jakmile není po jejím jde do kolen a k zemi. Pravidelně jde na opačnou stranu než já, půjde klidně i sama. Na moje: pojď, tam nejdeme, jdeme tudy ona odpoví: nejdu, ahoj!A odchází volně pryč. Při pokusu o nasměrování-hysterie. Zkoušela jsem se jí schovat a pozorovat z povzdálí, co bude dělat..- absolutně se po mně neshání a kráčí. Při koupání musím mít někoho k ruce, sama ji nezvládnu. Stále kouše a škrábe, když to udělám na oplátku já jí, řve, ale příště to udělá znovu. Sama se zabaví cca na max.10min., ale prakticky ke každé hře mne nebo někoho potřebuje. Se synem si hrát nedokáže ( on by si s ní i hrál ), ale bud mu všechno boří nebo prostě dělá jinak a pak řvou oba. Snažím se jí od něj separovat, aby měl klid, rád si hraje s auty nebo třeba kreslí, ale ona ho nenechá. Pokud na ní zvýším hlas ( řvu ), tak nic, řve víc, občas zabere vlídné slovo, to sklopí hlavu a občas i ke mně příjde a tulí se. Když je v dobré náladě je milá, směje se, pusinkuje. Vycházky jsou ale pro mně zkouškou nervů. Jezdí na motorce, ale nesnáší chodníky-jen na silnici..že jede auto ji nezajímá, klidně se nechá přejet. Bydlíme na vesnici, dá se to tedy ještě ukočírovat, bydlet ve městě, tak asi dřepíme jen doma. CCa od 15m se snaží mluvit, vše opakuje, je jí rozumnět. Na druhou stranu mé pokusy o odplenkování bojkotuje, plínu tvrdě vyžaduje. Stejně tak kojení-je závislá. I toto mně ničí, fakt už se mi ji kojit nechce, už mě to vysiluje. Poraďte prosím, jak na ni, co mám udělat proto, abych se vyvarovala záchvatu? Jak zrušit plíny a kojení? Máte taky někdo podobné dítě a jak ho zvládáte? Díky za dočtení a snad i radu.. Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:30:04) Je mi Tě líto. Jako doopravdy. Občas míval podobné stavy mladší syn, ovšem pouze velmi slabý odvar toho, co popisuješ. Nastavila sem velmi tvrdě mantinely. Jinak to nešlo, zbláznila bych se. Mantinely a tvrdost u nás fungují dodnes. Kluci mají první poslední, ovšem : nedržkují, pomáhají a chovají se dle pravidel slušného chování. Pokud fungují, jak já vyžadje - mají právo oni ode mne něco vyžadovat. Buď velmi nekompromisní, budeš to mít ještě těžké. Ale nepolevuj. Pokud už teď dokáže dcera vyvádět popsané scény, bude jen a jen hůř. Je jí 22m, nejde kam Ty? no tak jí prostě pevně chytni za zápěstí a odvleč jinam... přece Tě nebude tyranizovat, a notabene na ulic s auty. Vždyť ohrožuje především sama sebe. Odpovědět  J.    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:36:20) Souhlasím s Cairou. Musíš jasně vymezit meze. Je ještě malá, ale řadu věcí už pochopí, ne že ne, s věkem se to bude zlepšovat, uvidíš. Ale ty mantinely dodržovat i s rostoucím věkem. Drž se! Kamarádka má syna, je hodně divoký, od mala. Ona to opravdu ale zvládla skvěle. Když mu byli cca 2 roky, zdála se mi někdy až moc přísná, ale dneska je mu 9, divokost prostě má v sobě pořád, ale ta pevná výchva je na něm hrozně znát, je to super milý a férový kluk. Kdyby na to ona jako matka kašlala a nechala ho, ať si dělá co chce a neusměrňovala by ho, byl by z něj rozcapenej fracek. Kterých okolo sebe bohužel vidím ne málo Odpovědět  Donell  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:39:39) Cairo, mantinely se nastavovat snažím, syn je ok. U ní ale jaksi nefungují. Ve finále udělám, to co říkáš-čapnu ji, a jdeme mým směrem, ale tahnu řvoucí a vztekající se dítě, většinou ji v jedné ruce, ve druhé svou kabelu a motorku, příp.i tašku s nákupem..fakt libovka..když už pak nemůžu, postavím ji, ona si překříží ruce na prsou, našpulí hubu a nehne se z místa..no a ve mě už se to vaří..jsem chabrus na nervy, startuju na první našlápnutí.. Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:43:15) Chápu Tě, ale neustupuj! Ty mrchy malý vycítí Tvoji slabost a manipulují s rodiči jak to jde. Fakt musíš být velmi tvrdá. Jinak bude ona tvrdá k Tobě o to víc. Odpovědět  janna001  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:23:32) Nemůžeš ji dát třeba do golfek, když jdete ven? Měla jsem taky vzteklouna, ten se teda realizoval pouze doma, zato vydatně, šílela jsem. Souhlasím s hranicemi, podle mě by se ti hodila pomoc manžela nebo babičky, aby sis aspoň třeba na dvě hodiny týdně odpočinula, ten soustavný řev a vzdor člověka strašně ničí. Odpovědět  Limai  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:28:46) Tak už tady je vidět jasná chba.Ty píšeš že jsi na ni tvrdá a nastavuješ mantinely-nenastavuješ.Když víš že nedokáže jet na motorce tam kde je potřeba,proč tu motorku vůbec bereš?A ještě ji pak musíš táhnout v ruce,takže nemůžeš vzít do náruče vztekající se dítě.Tak prostě když když dcera odmítá respektovat,že nemůže jet uprostřed silnice,tak motorka zůstane doma a dítě na ní nepojede vůbec.To samé kojení.Rozhoduješ o ukončení kojení ty,nebo rozhoduje dítě?Znám rodiny,kde je to naopak,kde mají rozhodovací právo děti a matky je poslouchají.Je to k pláči.Taková matka ani nedokáže okřiknout dítě,že na cizí auto se neleze,a jenom přihlíží tomu,jak se synáček prochází po kapotě.Děti přece potřebují ke svému rozvoji volnost,že,tak mu nebudeme bránit v nežádoucím chování.Taky jsem nedávno zažila-dvouleté dítě na odrážedle,chtělo jet uprostřed silnice.Jeho matka mu nedokázala říct ne,protože co kdyby z toho dítě mělo trauma a začalo brečet a vztekat se.Takže děťátko si klidně vesele drandilo v prostředku a když se později jeho maminka rozhodla,když to dítě opět vyžadovalo,že dneska uprostřed silnice nepojede,samozřejmě byly scény.Tak čí to byla vina?Dítěte,který se vzteká úplně právem,protože maminka mu den předtím ukázala že ano,že je přípustné prostředkem silnice jezdit?Ale to jsem docela odbočila od tvého problému. Odpovědět  Dobra1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 16:13:56) V tomhle stavu bych si brala všude kočárek, do kterého bude přikurtovaná, s výjimkou vycházek (tedy tam, kde budeš mít volné ruce). A dceři bych jasně zdělila, že pokud nebude poslouchat, bude se na nákupy apod. chodit takto. Odpovědět  Brunhilda  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 17:02:44) Haha, to bych chtěla vidět, jak daleko bys dojela s kočárkem, kde by se ti dítě škrtilo kšírama ve snaze se vyprostit a modralo, protože by v hysterickém záchvatu zapomnělo dýchat. Odpovědět  Dobra1  Re: Jak na dceru?  (20.5.2015 8:44:14) Nevím. U nás hysterické záchvaty druhé dcery probíhali stylem "říz s sebou na zem, hlavou napřed", tak jsem se naučila ji chytit pod hlavu, položit a nechat vyvztekat. Třeba i půl hodiny. Když to bylo neúnosné, odtáhla jsem ji do chodby z dohledu. Venku dtto, až na to odtažení. Pokud jsem něco fakt potřebovala vyřídit, byla v kočárku, i když se vztekala. Dítě, které přestává v hysteráku dýchat jsem nezažila. Pravda, používala jsem i fyzické tresty a pokud v kočárku dostávala hysterák, dostávala by i na zadek. Odpovědět  Brunhilda  Re: Jak na dceru?  (20.5.2015 15:27:11) Dobri, je hysterák a hysterák. Jeden ztropí dítě záměrně, druhý prostě přijde a dítě ho neovládá, plácnutí situaci může jen zhoršit (u nás to tak bylo). Mně dítě modralo v kočárku už od dvou měsiců, prostě tam nechtěl být. Odpovědět  Vítr z hor  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 17:17:20) Zakladem je tvuj klid. Deti rvou, vztekaji se , to je normalni, nekdo vic, nekdo min. Resila jsem tak, ze jsem dite odnesla. Nekdy extrem - pres kazde rameno jedno dvojce, v kazde ruce navic motorku a obcas i nejakou drobnou tasku. Svobodne jezdily na motorkach jen tam, kde nejezdi auta. Netahala jsem za ruku - boli, bala jsem se, ze bych ublizila. Odneseni je jistota, funguje. Navic, kdyz neni odezva ani silou ci vztekem zvladnutelna situace, dite rychle vyskrta energii. Nastavit jen ty hranice, ktere jsi schopna systematicky a zasadne vyzadovat a ukontrolovat - bez vyjimek. Staci jich malo. Pomaha hodne souhlasit s ditetem - to je v poradku, ze nechces, nebavi te atd., ale udelat to stejne musis. Klid, nejecet, nebit, dite se zbytecne boji, nefunguje to tak, jak by si clovek predstavoval. Vydat pokyn, v pripade neuposlechnuti odnest. Odpovědět  Vítr z hor  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 17:21:38) Jo a pliny neresit, je cas. Remcajici pribuzenstvo odbyt stejne jako odmitajici dite - jo, to je fakt, furt ma pliny. Ne, zatim s tim nic nedelame. Jo, ja vim, vy jste delali. My to zatim nechame. Fakt dekuju za pripominku, to je v poradku. Atd. Odplinovani nejsou dostihy. Odpovědět  koa  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 17:36:15) Můj druhorozený se takto příšerně začal chovat od 3 let, do té doby byl jen dost tvrdohlavý. Ale od těch 3 hrůza, nějak tak, jak popisuje susu. Bylo to neuvěřitelně vyčerpávající, potíže vystupňovaly ve školce, veliké komplikace, neustálé amoky. Nakonec se z toho vyklubal Aspergerův syndrom. Odpovědět  Hanka 75  Re: Jak na dceru?  (20.5.2015 3:56:42) nastav hranice, a ty dodržuj, bez tahání rukou a např. toho, že dceru také poškrábeš při koupání, aby viděla, jaké to je - to je všechno spíš kontraproduktivní a u osobnosti jako je tvoje dcera to budí odpor (nebo ji zlomíš), což asi ani jedno nechceš a těch hranic si stanov co nejméně, jen v důležitých věcech, maličkosti neřeš (kvůli sobě i kvůli dcerce) dcerka také potřebuje vidět, že má ona prostor, možnost volby, že spolu děláte legraci, může si vybrat a být po jejím, takže kde může buď k ní vstřícná, vždycky využij to mazlení a hezké chvíle a hranice jen ty nejnutnější Odpovědět  1kulička  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 21:20:35) máš to těžký, děti nás dostávají.... ve tvé situaci bych minimalizovala svoji zátěž - nebrala bych ji na ulici, na nákupy atd. jen když se opravdu jde ven za účelem vyvenčit dítě - ne, že já potřebuju něco vyřídit. A jak tu někdo psal, motorku nebrat, pokud je to kontraproduktivní....tak malé dítě je rádo za hřiště a nemusí trajdat kilometr...ale nevím, jak to u vás vypadá a taky záleží, kolik máš energie, vždy je lepší aktivní přístup než ten pasivní.... Ono to období taky přejde, bohužel u mojí dcery až po nástupu do školky, to jí hodně pomohlo. Divoká je pořád, občasné nepochopitelné výbuchy, ale jinak je to fajn holka. Třeba mě by tvrdost zabila, snažila jsem se jí spíš pozitivně motivovat a prostě denní program přizbůsobit. V tomhle věku jsem si i já prý podupávala vztekle nožkou a to jsem byla hodné dítě. Pokud je divoká nad nějakou normální mez, proč nezkusit odborníky, oni ti poradí, jak s ní zacházet co nejefektivněji Odpovědět

Alraune  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:32:34) A proč chceš tvrdě rušit pleny ve 22 měsících? Kojení chápu, prostě ji odstav a řekni, že mlíko vypili trpaslíci :D Odpovědět  Donell  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:42:26) Plen se prostě chci do konce léta zbavit, začali jsme s nástupem sluníčka, ale narazila jsem. S kojením jsem si podobnou pohádku vymyslela, nefunguje.. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:45:37) Jak "narazila jsem", jak "nefunguje" - u vás rozhoduje dvouletej sráč? Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:46:56) Martino, dceři jsem také po druhém roce v létě sebrala plíny. Hmm, no počurávala se až do podzimu a prostě s tím nešlo nic dělat. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:49:06) Já chápu, že se dvouleté dítě podělává, to je normální, o to ani tak nejde. Spíš o to kojení, když matka nechce, tak nenakojí, to dítě nemůže nijak změnit. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:53:29) Dcera, pravda, o něco později, se rozhodla, že chce k večeři tatranku. Ve výsledku jsem stála asi hodinu před spíží a téměr se prala s vlastním dítětem, které se tam pokoušelo dostat. A několik večerů po sobě jsme si to opakovaly a posléze dalších pár měsícu nepravidleně. Naprosto ani dnes netuším, jak jsem to měla řešit. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:56:36) k večeři tatranku Řešení je velmi snadné: žádnou Tatranku ve skříni nemít. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:57:18) Není podstatné, budete se rvát u dveří z bytu. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:59:33) Tak to bych za menší zlo považovala Tatranku k večeři než hodinovou rvačku s děckem, na to by mě neužilo. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:01:57) V tom případě jednak ztrácícš ty mantinely, jednak zavádíš zvyk tatranky k večeři každý den a za další, ono se to stejně bude opakovat v momentě, kdy se ten zvyk rozhodněš zrušit. Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:12:58) Susu, tim, ze das jeden vecer tatranku, zavadis zvyk každodenní večeře tatranky? A jak? Stane se neco, kdyz jeden vecer poveceri tatranku a druhy neco jineho? Je to tak hrozne dulezite? Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:14:03) Dream, u mojí dcery ano. Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:15:13) A to tedy muze večeret jen porad to same? Ja tomu moc nerozumim, proto se ptam, nijak nerypu, jen me to zajima. Diky. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:19:37) Dream ne, mohla tenkrát normálně večeři s námi, mohla jogurt, chleba, kaši, ovoce, prostě jen ne sladkost místo jídla. Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:20:53) Ovoce, kaše - sladká večeře. Rozdil s tatrankou na ktere se to točí? Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:22:19) Ovoce není kupovaná chemická sladkost. Vařená kaše také ne. A ostatní jídlo sladké nebylo. Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:24:24) Ale susu, proc teda tu tatranku vubec kupujes, kdyz je tak strašná. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:26:31) dream, protože jednou za čas po normálním jídle mi zas tak nevadí. Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:28:35) No a jsme u toho....jak zbytecne. Jednou za cas nevadi, ale zrovna prave tenhle vecer misto večeře vadi:) Naprosto zbytečná konfrontace. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:28:00) Tak. Dát dítěti Tatranku a pak je trestat za to, že mu chutná, je týrání dětí. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:29:11) Tady nejde o tatranku. Najde se jiná záminka ke scéně. Nemůžeš tomu rozumět, pokud jsi to nezažila. Myslela jsem si taky, že výchova a hranice a klid, chválení, předcházení... Na naši krasavici to neplatí. Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:30:27) Ale zažila, jinak bych se tak nesnazila. I tak je to marne, kdyz nekde se kolem tatranky muze točit svet. Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:32:14) Magrato, proto tady stale pisu a poukazuji na to, ze je nutne si zvolit, co je pro me dulezite a podstatne a tam se snazit. Nepodstatné veci momentalne neřešit. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:35:03) dream, také jsem neřešila, co nebylo podstatné, jenž u dítěte, které se hádat chce ti to nepomůže. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:33:40) Magrato, přesně, když ne tatranka, tak punčocháče, když ne punčocháče, tak botičky(řešili jsme půl roku), když ne botičky, tak chození v autobuse za jízdy(také asi půl roku), když ne chození v autobuse, tak směr cesty (několik let), když ne směr cesty, tak něco jiného, teď mě nenapadá co, ale bylo toho spousta. Co jsem považovala za okrajové, rozhodovala sama. Největší zábava byla to měnit, když jsem hned s první variantou souhlasila, tak dlouho, dokud nenarazila na něco, co jsem opravdu nechtěla dovolit. Kdo nezažil, nepochopí. Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:26:01) Podívej, bud mi nektere potraviny vadi a nechci aby je deti jedlý, pak je nekupuju. Nebo je obcas detem poskytnu a pak je uplne fuk jestli k svačinu nebo veceri. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:28:29) to se jeví zcela logicky prostě sračky doma nevedu, aby nedocházelo k tomu, že je náhodou někdo bude chtít sníst Jednou za čas si děti třeba v obchodě vyberou brambůrky a opravdu je to jednou za 14 dní nezabije Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:34:22) Ale to samé je to i s dospělými. Třeba můj muž je tlustej ( má nadváhu). Tak já prostě nepeču. Teď má 110 kg, kdybych pravidelně pekla, měl by třeba 130. Ale jednou za čas něco s dětmi uděláme. Ale když to řeknu mezi bandou ženských, tak na mě koukají jak na blázna, protože zřejmě svoji rodinu šíleně ochuzuji o ty úžasné a výborné domácí spatlaniny plné cukru a tuku. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:39:29) Některé potraviny mi holt vadí jen v nějaké souvislosti. Odpovědět  Limai  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:54:35) Dream,ale ty to nechápeš.Vůbec se nejedná o to,že by susu nechtěla dát dítěti Tatranku a proto ji koupila.Jenom jí šlo nejspíš o to,aby se dítě před Tatrankou najedlo nějakého normálního jídla a teprve po něm mu chtěla dát Tatranku.Když můj syn bude vyžadovat k obědu gumové medvídky,tak ho nenechám obědvat gumové medvídky,ale řeknu,že je dostane až poté,co sní např.omáčku a rýži.A když nesní,tak nesní,jíst nemusí,ale nedostane místo oběda bonbony. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:56:43) Jo Limai, tak nějak. Odpovědět  radka    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:05:40) nevíš, o čem mluvíš nejde o tatranku záminka k hádce a ke vzdoru se vždycky najde prostě opoziční děti Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:15:13) Ne, neztrácím mantinely, pokud je sama nenastavím. Když dám dítěti Tatranku, tak nastavím mantinel, že Tatranka ano. Pak mohu nabízet něco jiného k večeři, s tím kompromisem, že Tatranka bude až po několika soustech jiného jídla. Ale nemusím to pojímat konfliktně, to je zbytečné. Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:17:13) Martino, ja tomu prave taky moc nerozumim. Prijde mi, ze hodne lidi přistupuje k výchově konfrontačne a konfliktne a ze si vlastne sami hrozne ztezuji radu situaci. Podotýkám, ze opravdu vim, o cem píšeme, mam za sebou... Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:19:58) Taky vím o čem píšu, můj nejmladší syn byl bedna ekrazitu, vždy připraven vybuchnout. Podle toho jsme s ním jednali. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:29:16) Omyl, některé děti přistupují k výchově konfrontačně. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:34:02) Jistě, ale na konflikt musejí být dva. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:37:02) Ve vztahu rodič-dítě stačí jeden. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:39:52) Vztah rodič - dítě je vztah jako každý jiný, co se konfliktů týče. Po třech (? asi tak nějak) letech mateřství jsem se stala nevytočitelnou a už mi to zůstalo. Pořád někdo zkouší, co vydržím, ale já vydržím hodně. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:56:05) Já nevím Martino, vybaveno 2-3 letým dítkem jdeš na hřiště. Dítě se napřed odmítne obléct - jdete tak,jak je, nebo převlíkáš za řevu? Pak odmítne odejít, dobře souhlasíš a dítě ti vzápětí udělá scénu, že vlastně jít chce, tedy vyjdeš s uřvaným dítětem, které vzápětí běží do silnice, s řevem ho odvlečeš, pak pro změnu nechce jít vůbec, stojí nebo leží, vzteká se. Pak se uklidní a míří úplně jinam, s úsměvem na rtu jdeš za ním? Pak se začne vztekat, proč ještě nejste na hřišti, i když celou dobu jdete tam, kam chtělo a snaha vysvětlit, že tato cesta na hřiště nevede, byla. Další hysterák s válením po zemi. Případně se rozběhne pryč od tebe a vzápětí zakopne a rozrazí si ret(nebo cokoli). Když ho vezmeš do náruče ve snaze ho uchlácholit, tak tě začne mlátit a rvát se ven. Když ho postavíš, tak se na tebe začne věšet a chce zase do náruče. když ho zvedne, tak chce vzápětí zase na zem, pak opět začne řev, proč ještě nejste na tom hřišti.....V různých variantách furt dokola. Když se ti podaří dosáhnout stavu, kdy poslední hodinu neřvalo ani nemělo hysterák(případně dojít na to hřiště), jsi skoro šťastná a je ti jasné, že každou minutou se nějaký blíží. Pokud to bude jen malý spor nebo žádost o pití, ketrou můžeš snadno vyřešit, pohoda se prodlužuje. Spor přijde v momentě, kdy se rozhodneš jít domů. Absolvuješ vše znovu. A potm se dočteš, jak máš nastavit mantinely, jak nemáš dítku ustupovat a že na konflikt muí být dva. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:58:18) přesný popis Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:00:11) Jo, já vím, mám za sebou roky takového fungování. Jen ty kulisy se mění. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:01:19) a že ten konflikt vyvolává dítě, protože je s ním matka málo spokojená. Asi jsem špatná matka, ale s tím řevem fakt spokojená nejsem, zlobím se na ni a vím, že v tomhle je odporná. Mám ji ráda a oceňuji ji v jiných věcech- je chytrá, cílevědomá, šikovná. Bohužel to většinou využívá ke škodění širému okolí. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:06:09) Jednak pod vlivem příruček, že se má chválit, jsem chválila a druhak (jo já vím že se má používat jednak), jsem byla tak šťastná, když se něco povedlo ve všem tom vztekání, že jsem přímo jasala. Dcera nemá sourozence, takže jsem pořád oprdelkovala kolem ní, i když se zrovna nevztekala, protože to mě naopak bavilo mnohem víc. Takže nějak nechápu, proč nevycítila, jak moc jsem v takových chvílích spokojená, že by jich mohlo být víc. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:12:49) To jsi popsala docela výstižně. Já měla tu výhodu, že dítka do tří let byla zvyklá jezdit venku jedině na kočárku, přikšírovaná, z toho jsem neustoupila ani jednou, takže na to byli zvyklí a ani je nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Oblíkání je stresová situace, měli jsme na to básničku / písničku už od mimina, takže podmíněný reflex, aby mi nastavovlai končetiny, zásada je co nejjednodušší oděv, který jde oblíkat lehce. Na řev nereagovat a neměnit své chování - což je převelice těžké, ale účinné, hovořit s dítětem vlídně, i když se vzteká - a stejně vlídně, když se nevzteká. Zkouška nervů. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:20:00) Dcera poté, co se naučila chodit, kočár odmítla, a poté, co jsme několikrát jela s dítkem, které jsem dostala do kočáru násilím, za prolomení tělíčka a které se pokoušelo z těch popruhů za mohutného řevu ,slintání, zmítání, vyvléct a skočit rovnou ven nebo se na nich oběsit, jsme radši chodili po okolí domu pěšky. Odpovědět  Donell  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:47:28) Susu,ty máš doma mé dítě? Přesně to samé..po roce odmítání kočáru..vpruha do luku, řev, kopání.. Martina má právě asi štěstí na ta mírumilovná a poslušná dítka... Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:58:06) Donell O mých dětech se nikdo nedomníval, že jsou mírumilovné a poslušné. Nejsou. Ani v dospělosti ne. Moje děti byly postrachem města, školy, letních táborů... Ale já se domnívám, že jsem udělala hodně pro to, aby nebyly ještě mnohem horší, což nikdo moc neocenil. Rozhodně jsem udělala všechno pro to, aby měli hezký vztah ke mně a byly na mě hodné, což se nakonec povedlo. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:59:41) "Což nikdo neocenil" A co tak děsnýho vyváděli? Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 15:04:31) Margotko To by bylo na román. Snížené známky z chování byly normou, hasiči k nám jezdili poslepu, policajti mě zdravili na dálku, s doktorama ze záchranky jsem si tykala... Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 15:15:31) Jednou doktor na pohotovosti šil klukovi tržnou ránu a přitom chtěl zkontrolovat minulé šití - já na to: to bylo na jiném dítěti... Jindy jsme přišli na rehabilitaci, vyžádali si rentgenový snímek té zlomené tlapky - a dostali celý stoh. Tak jsme to tam třídili, žebra, rameno, kotník, loket, první dítě, druhé dítě, třetí dítě... Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 15:13:14) marti, takový normální děti Odpovědět  Epepe  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 15:11:53) Donell, myslet si, že já jsem na tom nejhůř, není cesta. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 15:31:16) LoraX Tohle jsem přesně praktikovala, když bylo dítě jen jedno. U druhého to nešlo, protože jsem měla plné ruce práce s jeho dvou až čtyřletým bratrem. Prostě musel sedět přivázaný v kočárku. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 15:56:09) LoraX To by pro mě asi nebylo - v době dětství mých dětí moje váha nepřesahovala 45 kg, zatímco děti měly v roce 16 a ve třech letech 25 kg. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 16:04:44) Měla jsem obvykle kočár s nákupem a dvěma dětmi těžší než jsem byla sama. Měla jsem vytyčené jen rovinaté trasy s nájezdy na obrubník, jako když jede nadměrný náklad. Odpovědět  Vítr z hor  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 18:20:02) To bych neprezila. U nas nastesti jezdi Tesco, jinak bychom asi posli hladem. Odpovědět  Vítr z hor  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 18:36:37) No asi jo, ale stejne mas muj obdiv. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:44:37) Loro, ten bus jsem zmiňovala já. Dcera chtěla chodit v jedoucím autobuse. Jsem to považovala za nebezpečné, autobus zabrzdí, dítě letí. Takže asi půl roku byl stav, kdy jsem držela vzpouzející se dítě na klíně, a pokud to šlo na další zstávce vystoupila a jela dalším. I na několikrát. "Miluju" informaci od maminek - to jí tak 2x-3x uděláš a ona to pochopí, že nesmí. Řešili jsme to asi půl roku, než to pochopila a to nevím, jestli z toho jen nevyrostla. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:48:27) Loro jo, mě došlo, že váš problém byl asi jiný. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:47:22) Loro jo, taky se snažím řešit hlavně ty podstatné věci a na ostatní peču, ale holt i ty podstatné byly ( a jsou ) vyčerpávající dlouhotrvající boj, na který žádné rady nefungují a skoro nikdy nefungovaly. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:47:51) Myslím, že bus jsem tu zmiňovala jen já. Ne v souvislosti, že by do něj nechtěla nasednout, ale dělá několik scén při vypravování, takže bez odvlečení z domu by ho nestihla. Občas jedou někam se školkou. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:49:38) Magrato, tak asi obě. Odpovědět  Limai  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:03:22) Martino,a co to znamená vydržet hodně?Já si myslím,že jsem velmi tolerantní matka a že taky dokážu vydržet hodně,nicméně když jsem po dceři před pár lety něco požadovala a ona to odmítala respektovat,tak po dvou dnech jsem vybuchla jak papiňák,ujely mi nervy a tenkrát jsem ji seřezala tak,že na to nezapomenu snad do konce života.A to děti nebiju a nejsem zastánce fyzických trestů,ale tenkrát jsem už neviděla jinou možnost jak dceři lépe vysvětlit,že když řeknu že něco nebude dělat,tak to dělat nebude. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:15:54) Limai Jasně, jenže já jsem si brzy uvědomila, že buď ty děti umlátím nebo mi to bude jedno. Zvolila jsem druhý přístup a opravdu řešila těch příslovečných 5 věcí, které byly zásadní pro jejich bezpečnost. Pomalované stěny v bytě to tedy nebyly. Odpovědět

magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:43:10) Martino, pokud jsi normální člověk, ten tlak nevydržíš. Já se snažím, ale když neuspěje při běžných činnostech, šprajcne se, když já musím odejít k doktorovi, musím je odvést na autobus, který nepočká, až se vyzuří.... Pak ji drapnu a vleču a ona má vytouženou scénu. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:45:08) Nikde netvrdím, že lze konflikty zcela odbourat, ale není dobré jít do konfliktu kvůli malichernostem. Odpovědět  Citronove koliesko  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:49:22) Martina ja som po nejakom case mala mozno 5 veci na ktorych som trvala typu "v autosedacke pripnutý"...ostatné som púšťala pomimo ale aj tak to bolo psycho. Syn totiž nebol pripravený vybuchnúť, on konflikty a negatívne situácie cielene vyrábal a záchvat alebo, čo to bolo trval dve tri hodiny, pol dňa...ako kedy. Švagrina vtedy bezdetná tiež mala kopec rečí "kde robíme chybu", dnes má tri deti a balíček lentiliek jej príde ako OK večera. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:52:18) Koliesko Jistěže je to psycho, zvlášť když je dětí víc a snaží se matku vytočit každé zvlášť nebo všechny dohromady. Taky jsem bývala vyčerpaná. Chodila jsem si odpočinout do zaměstnání. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:58:53) Ještě, že jsem tenkrát neměli auto, protože stavu budeš v sedačce a zapnutá bych docílila patrně jen tím, že bych ji tam držela. Odpovědět  Citronove koliesko  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:15:48) Susu no tak nejako to aj vyzeralo. Sedela som vzadu a držala ho. Syn okolo 1 roka pravidelne keď som ho chcela dať do sedačky tak sa zasadne prehol do luku a tiekol dolu ako handrový. Keď som ho chcela vybrať tak sa držal sedačky, kopal a vrieskal. Počas jazdy v sedačke vrieskal. A to bola len blbá sedačka, keď som ho mala dať sadnúť do nákupného vozíka tak sme museli byť dvaja, jeden čo držal nohy a druhý čo ho tam strkal. Pri vyberaní zase opačne, to sa držal a nepustil, nohy zásadne tak aby nešli vybrať. Atď atď Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:23:36) Asi máme podobné dítě. Vozík nebyl nejhorší, jí se líbil, protože sedačku v autě( teda ani to auto) jsme neměli, v kočáře jsem ji přestala vozit, kvůli neutuchajícímu vzdoru, takže ten vozík se jí nakonec líbil. Ale to byla opravdu jen náhoda. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:49:14) Hlavně si nemyslím, že děti ty konflikty chtějí. Já měla s matkou permanentní konflikt, ale ne proto, že bych si to tak přála. Měla jsem jen hroznou úzkost z toho, že mě nemá ráda, paradoxně mě uklidňovalo, když jsem si ověřila, že nemá. Vysvětlím: když jsem se snažila chovat správně, a stejně to nebylo dost dobře, bolelo mě to strašně. Tak jsem se chovala příšerně, to bylo úlevnější, aspoň jsem neměla zklamanou nadějí, že se jí zavděčím. Odpovědět  Epepe  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:51:59) Martino, přesně jsi popsala ten mechanismus. P Navíc pro děti je náš názor hrozně důležitý. A když si myslíme, že jsou "zlobivé" nebo nestojí za nic, tak oni fakt udělají všechno proto, aby za nic nestály. Odpovědět  arsiela,  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:23:09) Martino,matka nemá ráda? Nepsala jsi náhodou něco o tom,jak s ní jedeš na dovolenou a podobně.Kdyby tě matka neměla ráda,vypadalo by to sakra jinak. Myslím,že bu´d ráda,že si tohle nepoznala.A uvědom si,že o tom vím dost nejen odtud.Tak zas přestaň zdejší diskutující lakovat ju. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:28:59) arsielo To, že matka zaplatí společnou dovolenou u moře, o vztahu vypovídá dost málo. Ale možná "nemá ráda" skutečně není výstižný popis, možná bych měla napsat "nikdy nebudu taková, jakou by mě chtěla mít". Přitom poslední roky se velmi ovládá, protože chápe, že mě může velmi potřebovat, sestra je dlouhodobě v cizině, má jenom mě, tak se snaží, ale musí se přemáhat, je to účelové. Že by mě za něco pochválila, to stejně nehrozí. Odpovědět  arsiela,  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:37:40) Martino ano nikdy nebudu taková jak mě chtěla mít tak to naprosto souhlasím. To je bohužel u učitelek poměrně častá diagnoza,ne že bych to neznala. Odpovědět  Epepe  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:49:34) Magrata: "... a ona má vytouženou scénu." Tak ona má především nejspíš vytouženou mámu v tu chvíli. Děti jsou v tomhle vynalézavé. Ale tvůj příběh jsem tu četla a myslím, že ty to máš přece jen někde jinde, než zakladatelka. U vás to fakt není legrace (teda, ne že by u zakladatelky byla). Obdivuju tě a držím ti palce. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:55:17) Myslím, že tolik chválení a mazlení, co jí dávám, má málo dětí. Prostřední dcera je chudák, naštěstí je opačné povahy a tu dračici miluje a chlácholí, přestože ji neustále prudí a snaží se ji odsunout z mé blízkosti. Odpovědět  Epepe  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:01:26) To je mi jasné. Mám to stejně, děti jsou umazlené k smrti, ale pořád jim to nestačí a dokážou vymyslet psí kusy, jen aby na sebe upozornily. Odpovědět

Točená vanilková  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:58:43) Dream, Martino, já myslím, že tady byla Tatranka uvedená jen jako příklad, jde o to, že dítě si něco umanulo a prostě nereagovalo na "NE". Kdyby to nebyla Tatranka doma ve špajzu, mohla to být hračka cizího dítěte na hřišti, čokoláda v regále obchodu, krém u babičky v koupelně, mobil u tety na stole, tablet kamarádčina dítěte, hračky v dětském koutku v IKEA, prostě cokoli. To by ses s dítětem, pro které NE není odpověď, nemohla hnout nikam, všude se najde něco, co ono bude chtít, ale nemůže to dostat. Odpovědět

susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:21:18) "s tím kompromisem, že Tatranka bude až po několika soustech jiného jídla" Ujišťuju tě, že jsem to samozřejmě navrhla, ale samozřejmě to neprošlo a šla se dobývat do spíže. Nebrala kaompromisy. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:24:24) a opravdu by ji chtěla každý den? Tomu nevěřím.. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:27:17) Margotko, já jo. Znám svoji dceru. Ty nevěříš, protože tu zkušenost nemáš. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:29:19) Prosím tě, jak to víš? Bych ti přála moji dceru mít doma Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:07:30) Já mám pocit, že by to bylo snadné ve srovnání s mojí. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:10:17) kdo řekne, že něco funguje, nezažil toho pravého oponenta. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:12:02) magrato, bohužel souhlas. Taky bych radši byla přesvědčená, jak umím vychovat dítě. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:11:36) Jen aby... A četla jsi, jak se s námi rvala kvůli oblečení? Nebo třeba x krát porušila stokrát zakázanou věc ( malování po nábytku, braní si bez dovolení našich osobních věcí), ranní bojkoty vstávání do školky a spoustu jiných lahůdek.. Prostě každé dítě je nějaké, ale nevěřím, že některé "jen zlobí" a jiné je "Jen hodné". Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:13:57) Magrato asi ne, nebo si to nevybavuju, ale ono mám svého dost. Odpovědět

Limai  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:46:05) Ono to jde taky pořešit tak,že se s dítětem nebudu ani hodinu rvát,ani nebudu nucena dát mu k večeři Tatranku.Přece když rodič dítěti Tatranku nedá,kde ji dítě vezme? Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:48:23) Jsi chytrá jak já před 4 lety Odpovědět  Limai  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:20:20) Magrato,já bych se hodinu s dítětem u žádné spíže nervala.Spíž bych zamkla,takže by se do ní dítě vůbec nedostalo,a šla bych si po svém.Ať si dítě řve u spíže do alelujá.Kdybych od spíže neměla klíč,dala bych Tatranku někam,kam by na ni dítě vůbec nedosáhlo,nebo ji zamkla kamkoli od čeho ten klíč mám.Stát hodinu u spíže a bojovat s dítětem o přístup do ní by mě ani nehlo. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:23:34) Já bych se s ní taky neprala, ale vím, že i kdybych tatranku vyhodila, scéna by pokračovala- něco by rozkopala, ostříhala si vlasy, roztrhala oblečení.... Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:24:26) Limai, ta spíž nemá zámek. Odpovědět  Limai  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:25:56) Susu to chápu,pak bych vzala Tatranku a zamkla ji tam kam by to možné bylo. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:27:18) Limai, asi nemáme. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:30:05) Limai, spíše prostě máme všechny skříně na magnet. Nenapadlo mě, si dřív než dítě, pořídit skříň se zámkem. Jak tak nad tím přemýšlím tak mám jeden zamykací šuplík ve stole, ale ono to člověka nenapadne v ten moment a ani nevím, kde od něj mám klíč, nepoužívám to. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:30:48) by ti třeba rozflákala stůl.. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:32:09) No, nepochybuji, že by se o to pokusila nebo by si ten vztek zkusila vybít jinak. Tyto situace neměly moc řešení, jen vydržet, ale bylo to strašné. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:32:31) No, moje dcera by ty dveře rozkopala nebo rozmlátila něco jiného. Zámky jsou jen mírná překážka, stejně tak, jako je tatranka jen jedna ze záminek Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:37:31) Právě, podstatná je ta záminka. jednou tatranka, jindy cokoli jiného, když nevyjde scéna s jedním, zkusí se další, tak dlouho, až se to povede. Další možnost je dítěti ustupovat úplně vždy, ale to jsem nechtěla, prý je to nevýchovné. Odpovědět  Limai  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:32:40) Susu a vy nemáte žádné klíče např.od nějakých pokojů?Nebo nějaký nábytek vysoký tak,že tam dítě nedosáhne ani ze židle? Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:34:51) Ne nemáme žádný zamykatelný pokoj. Limai, pochop, ono by to vedlo jen na další scénu, jinou, místo u spíže bychom se rvaly u skříně... Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:38:13) Jsem ráda, naše koupelna nemá okno. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:39:56) Já jsem byla ráda, že naše koupelna okno měla, velmi brzy jsme ho předělali na otvírání z obou stran, protože děti se tam zamykaly velmi rády. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:36:22) susu Je nějaká - teoretická - možnost, že by jsi dceru fyzicky nenapadla jen proto, že chce mlsek? Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:39:00) Marino, já ji nenapadala, to ona mě. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:39:24) U nás sem tam něco taky bylo, ale ne denně nebo celé dny a tak. Nejvíc vadila "fyzická nepohoda" viz to obutí a oblečení. Pak jsem se to snažila pochopit a nemít to dceři za zlé. Časem se to lepší.Už je to skoro dobré. Ale co vím u dětí kamarádek, kde tyhle hysteráky převažovaly a rodině dost komplikovaly chod, tak děti nakonec trpěly ADHD nebo autismem. Podle mě to není samo sebou. Že by některé dítě chtělo být furt zlé a chtělo vyvolávat jen rozbroje.. Řešila bych to s psychologem. Ne u téhle maličké ( zakladatelčiny), tam má ještě nárok Odpovědět  KoproFka  Re: Jak na dceru?  (20.5.2015 11:41:17) Margotko, souhlas s tim psychologem. Jako vazne. Mam ted cerstvou zkušenost se synkem, náhodou jsme se dostali k psycholozce (diagnostikovala mu uzkostnou poruchu) a ta mi rekla, kdyz jsem ji vylicila trampoty se synkem uz od narozeni, a ze o tom vsem detska dr vedeka, ze pry uz nas mela pediatra davno někam poslat. Nas junior byl od narozeni naprosto neuveritelny temer ve vsem. Jako miminko téměř nespal, plakal při každé zmene, oblékání, koupání, vyndavani z vany.. jako batole byl priserny, utíkal, vztekal se, nerespektoval proste NE (ostatne to je dodnes), vsechno se mu muselo podrobne vysvetlit. Navic to bylo total nezraci dite... umel hodně brzy všechny mozne dovednosti (napr. Od 18-ti mes cela abeceda a cisla 0-9 a podobne lahudky). Dodnes, je mu 9 let nesnasi jakekoli zmeny v planu, a pokud se srane neco, s cim nepočítá, nese to dosti nelibe... Od tech cca 2 let mi na nej zabiralo pevne objeti, az jako kouzelne. Taky jsem ho hodne chválila, az prehnane, jsko stylem: tak, ted pujdeme k vytahu, no ty jsi sikulka, ty jdes krasne pomalu..a zmacknes tlacitko, vid, no t to pekne umis... a ted pujdeme po schodech dolu, tak, pekne se umis drzet zabradli, maminka se drzi stejne jako ty... a takhle furt.. pusu jsem nezavrela... Ted máme holcicku 21 mesicu, a to je tak neuveritelne pohodove, usměvave a spolupracujici dite, ze jsem z toho uplne vedle. Mam ji zrejme ta odměnu... Odpovědět  Epepe  To já bych ...!  (19.5.2015 13:24:46) Limai, nic proti, ale když někdo začne při takovém povídání s "To já bych ...", tak to zavání. Jelikož mám dítě, které má povahu, že když se postaví bejkovi, tak ten se zastaví a hořce zapláče, tak musím souhlasit s ostatními - na to jsou vždycky dva a ne každé dítě lze snadno vychovat. Odpovědět  magrata1  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 13:27:52) teď mi svitlo- dcera je beran Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 13:29:04) no já jsem to se střelcem ( dcerou) a blížencem ( synem) taky zrovna nevyhrála Odpovědět  Epepe  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 13:29:06) To bude ono, moje taky. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 13:30:35) Taky jsem Beran. Tedy umím být i Ovečka, něžná a přítulná. Odpovědět  Limai  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 13:53:36) Horká to s tebou souhlasím,každé dítě nejde snadno vychovat,mám takový exemplář doma.Ale to je přece na rodiči,jak se k čemu postaví,ne na dítěti.Když si tvoje batole umíní,že si chce hrát s žiletkama,tak mu je dáš do ruky?Já ne,a je mi úplně jedno,jak se dítě s takovou situací vypořádá,jestli ho kvůli tomu chytne amok nebo ne.Ale nedostane přece žiletky jen kvůli tomu,že je nesnadno vychovatelné a tvrdohlavé.Prostě když já rozhodnu,že žiletky nedostane,tak žiletky nedostane.V ostatních situacích je to stejné.Já rozhodnu o tom,jestli si batole může jít hrát k potoku,nebo nemůže.Když nechci aby tam šlo a utopilo se,tak doma zamknu.Že rozkope dveře?No,dvouleté dítě dveře fakt nerozkope,pokud nejsou z nějakého šunt materiálu.Stejně tak když nechci aby jedlo Tatranku,postarám se o to,aby k ní nemělo přístup,jako mu nedovolím přístup k tomu potoku nebo k žiletkám.Je to jen o tom,jestli dovolím,aby dítě vychovávalo mě,nebo já dítě. Odpovědět  Ajnod    •  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 13:58:29) Limai, je to taky mimo jiné o tom, jestli se matka rozhodne jít hlavou proti zdi a jen řve:"Ne, nesmíš, nebudeš" nebo jestli dítěti nabídne zajímavější činnost, než se třeba řezat těma žiletkama... Odpovědět  susu    •  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:00:40) ajnod, matka i nabídne, ale dítko jaksi nebere v potaz. Odpovědět  magrata1  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:03:32) přesně. Nemám dostatek možností a kvalit, bych uspokojila takový poklad Odpovědět  Ajnod    •  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:04:52) Já vím, není to jednoduché, já k dceři taky hledala cestu dlouho, tak teď nechci dělat chytrou. Jen mi je těch "problémových" dětí, co tady chtějí všichni srovnat do latě, upřímně líto - málokdo má trpělivost chápat i je :-( Odpovědět  susu    •  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:08:27) ajnod, dělám, co můžu, už 12 let. Dětství má dcera za sebou, jdeme do puberty. Jen ten úsměv mi nějak vadne. Odpovědět  Ajnod    •  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:11:49) Susu - tak u nás je to taky 12 a půl let Hrozně se to zlepšilo, ale do průměrného chování to je pořád na míle daleko :-D :-D :-D Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:09:46) Rozrušené dítě nelze "rovnat do latě" a už vůbec ne násilím. Rvačky s dítětem jsou kontraproduktivní, i když si začne ono. Odpovědět  magrata1  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:07:30) Kdybych to chtěla řešit řevem a negací, daleko bych nedošla. Nejdál do blázince nebo do basy, protože bych ji zabila. Jednu dobu jsem ji chtěla dát k adopci, protože jsem měla strach, že jí ublížím. A občas, když si svojí paličatostí a svévolí natluče, mám chuť se hystericky chechtat a trochu jí to i přeju, že se sama poučí. Ale prd, nepoučí. Odpovědět  Epepe  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:18:36) Magrato, jak si myslíš, že bude vaše současné vztahy s odstupem času hodnotit? V dospělosti? (To v žádném případě není ironie, upřímně mě to zajímá.) Odpovědět  magrata1  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:23:26) to nevím, myslím, že negativně a že všechno bude dávát za vinu mně. Už teď je na mně všechno špatné, takže jsem na to připravená. Taky bude vyčítat, že jsme chudí a neschopní, tím jsem si téměř jistá. Bude to fiflena, která má ráda nakupování a luxus. Myslím, že toho dosáhne. Myslím, že není moc duchovně naladěná. Zní to hrozně, ale nevím, co s tím. Mám ji ráda, jak jen to jde. Ale opravdu není lehké ji mít rád. Odpovědět  TiNiWiNi  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:35:24) Magrato, ani nevíš, jak mi mluvíš z duše...mám přesně takovou dceru. I ten luxus a to všechno kolem, co píšeš. Hele, my jsme nejhorší rodina na světě, kde se mohla dcera narodit....a nedoufám ve vřelé vztahy v dospělosti, bude nás vinit ze všeho. Pokud nebude na drogách Odpovědět  magrata1  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:41:15) Já myslím, že u nás vztahy budou navenek dobré, uvnitř bolestné. Myslím, že nikdy se nevydá dál než za humna. Najde si někoho, z koho udělá úspěšného chlapa a nadělají majetek. Bude mi vyčítat, že nechodila na tenis a krasobruslení, že jsem jí nedala možnosti, na které měla nárok. Bude nás finančně podporovat, ale tak, aby to všichni viděli, jak je báječná dcera. Je to můj mazlík, miluju ji, ale to jí nestačí. Co s tím, nevím. Odpovědět  magrata1  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:48:44) Viděla jsi už nějakou pohádku o rozmazlené, pyšné a nesnesitelné princezně? Myslela jsem, že je to jen taková přehnaná manýra, aby to dětem bylo hned jasné. A teď ji mám doma. I s tím dupáním nožkou, pohazováním hlavou.... To nejde popsat. Navíc ná teprve 4 roky, takže to zní divně, ale obávám se, že se nemýlím. Vidím podobné rysy v rodině a to mně uklidňuje. Prostě ona s tím nic nezmůže, já taky ne. Snažím se, aby to bylo co nejmíň bolestné. Víc udělat nemůžu. Odpovědět  Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:55:15) Danulu jak se to vezme. Víme co jim je. Letos jim bude 8. V září nastoupí do první třídy na speciální škole a uvidíme co se bud dít. Jsou na úrovni 5letých dětí v hodně věcech. ADHD mají tu těžkou formu, vývojová dysfázie je tam hodně výrazná. Nikdo jim pořádně nerozumí, takže pořád musím být s nimi a dělat prostředníka. Mladší je zase opačný extrém. Ono se toho stalo tolik, že by to asi bylo na dýl. Odpovědět  Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 15:01:43) Jo byli donošení, nebyli kříšení nic. takže se u nás přiklání k tomu, že je to dané geneticky, i když tak výraznou formu nikdo z rodin mojí ani manželovi neměl a porod tomu taky asi úplně nepomohl. Odpovědět  Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 15:10:15) Ano, chodí do školky. Do normální školky a do jedné třídy. Měli jsme štěstí na učitelky i děti a jejich rodiče. Všechno si skvěle sedlo a s asistentkou zapojují kluky úplně do všeho. Doufám, že to podobně klapne na škole. Odpovědět  Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 15:22:59) On je tahoun :) Bude mu o prázdninách 5 a ty kluky dost táhne. Taky si už uvědomuje, že má navrch... A využívá to. Odpovědět  TiNiWiNi  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:44:24) Božínku, já smazala konec věty, co nám bude vyčítat....a to je opět to stejné, co píšeš. Bude nám vyčítat, že jsme nejezdili na kolech, když pro ostatní to byla samozřejmá součást života. Má věta zněla: Bude nám vyčítat všechno, co jsme nedělali. Odpovědět

radka    •  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:52:28) nepíšeš tak náhodou o mé dceři?:-( Odpovědět

susu    •  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:27:46) Jestli můžu i já, mně bylo úplně zle, když jsme si tady povídaly o svých rodičích a některé holky psaly, že - nebyly pro své rodiče to správné dítě. Mám hrůzu z toho, že by dcera jednou řekla něco takového o nás. Nám na ní, vzdor té hromadě stížností tady, obrovsky moc záleží a chtěla bych, aby, byla šťastná a pokud možno i s námi, jako rodiči. V některých momentech mám pocit, že už je to super, aby mě následný konflikt plný výčitek, úplně odrovnal. Doufám jen že z toho vyroste dost rychle, aby lepší vzpomínky přebily ty méně povedené a nakonec s námi jako rodiči byla aspoň smířená. Odpovědět  susu    •  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:29:31) Bdu muset jít, jdu ji vyzvednout z kroužku a pokud se nám podaří, tak to bude prima cesta spolu s povídáním. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:30:34) susu Myslím, že uvažuješ správným směrem. Mým rodičům se naprosto nepovedlo vychovat ze mě člověka, jakého chtěli mít, ale dokonale se jim povedlo zničit vztah, který jsem k nim zprvu měla. Odpovědět

magrata1  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:31:36) to bych si taky přála, ale neupínám se k tomu. Myslím, že nebude spokojená s námi nikdy. Že se za nás bude stydět a bude si žít svůj snobácký život. Ale nebude se umět od nás odpoutat a to ji bude tuplovaně žrát. Odpovědět  magrata1  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:35:03) Nerada bych, aby to vyznělo, že nesplňuje má očekávání. Naopak, já nesplňuju ta její. Mám ji ráda i přes všechny její podivnosti, ona mě taky. Ale já nejsem pro ni dost dobrá. Odpovědět

susu    •  Re: To já bych ...!  (19.5.2015 14:02:32) Limai, dvule´ták sice dveře nerozkope, ale může do nich s fortelem něčím mlátit nebo, jako dcera, se celým tělem vrhat proti nim vzdor tomu, že si natluče, což celou scénu ještě zhorší. Odpovědět

Limai  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:47:32) Susu proč byste se měli rvát u dveří bytu kvůli Tatrance? Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:09:53) "proč byste se měli rvát u dveří bytu kvůli Tatrance? " Limai, protože by si pro ni šla. Odpovědět  Limai  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:24:04) Susu,jak by se dostala ven přes zamčené dveře? Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:26:47) Limai, stoličky a židle a tak. Pokud bych zamkla a klíče vzala k sobě, opět rvačka přímo se mnou. Odpovědět

Citronove koliesko  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:07:55) Susu jj niektoré deti sú vytrvalé. Syn(9) cca 2-3r. takto "riešil" každý večer pol roka možno dlhšie hodinová scéna lebo on si nechce vyčistiť zuby, nezaberalo vôbec nič, občas si to potom ešte vystrihol aj ako predškolák. Žiadne logické argumenty, žiadna trpezlivosť, žiadne odmeny, žiadne rozprávky ani príkazy ani vyhrážky o pokazených zuboch. Nezabralo nič, proste nič... Ja mám pocit, že on ten večerný cirkus proste potreboval On mal vo všeobecnosti dar znechutiť a otráviť zbytok rodiny svojim správaním a vrtochmi. Napr. ako malý prvú vec čo ráno urobil bolo že zobral ovládač od TV a utekal ho hodiť do WC. Alebo niekoľko týždňov keď sme prišli na ihrisko kde bol piesok alebo sypká hlina tak si za hrsť zobral a nasypal do očí Potom rev, išli sme domov... O dva dni sa tešil na ihrisko a zas, a o týždeň zas...ja netuším kde na to prišiel a prečo to robil. Alebo vonku po daždi si hneď sadol do mláky. Alebo sme prišli do detského centra a on začal plakať, že nechce aby lopta bola červená, scéna na dve hodiny...Ale cca od nástupu do školy je to zlaté dieťa, chápavé, rozumné, milé...fakt sa to zmenilo neuveriteľne. Učiteľky si ho nevedia vynachváliť a doma tiež Zakladateľka...vyčkala by som lebo je to o nervy bojovať v jednom kuse o svojim deckom. Snažila by som sa predchádzať situáciám kde nastávajú výbuchy. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:13:28) Koliesko, jo, kdo to zažil, chápe. U nás ovšem změna na školačku nepomohla. Snad to ještě přijde. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:13:20) s každým dítkem se něco vytrpí. S některým když je malé, s jiným když na něj vleze puberta. Odpovědět  Epepe  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:14:08) A s některým v obou případech. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:24:20) ale to se ještě u téhle maličké neví... Třeba bude jednou zlatej puberťák. Odpovědět

magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:20:38) Ano, dovede znechutit jakoukoli činnost. Když to nějak ustojím a vybalancuju, normálně se cítím jakobych vyhrála medaili. Myslím, že o trochu míň trpělivý jedinec by ji dávno uškrtil. A až teď chápu, jak se může stát, že v rodině týrají jen jedno děcko. Taky bych ji nejradši zvalchovala Odpovědět  Citronove koliesko  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:34:45) Magrata hlavne prva dcera (15) bola ako dieta z knihy o vychove tj. "ak budete robit toto dieta bude robit toto". Fungovala uplne ako na baterky a ja som sa citila ako skvela matka ktora dokaze skvelo vychovavat deti. Nepoznala som hadzanie o zem v obchode kvoli cukrikom alebo hracke, nepoznala som vrieskajuce dieta zmietajuce sa v prachu na ceste, ktore odmieta cokolvek urobit. Nebol problem s oblecenim, jedlom, spankom, travenim volneho casu. Nepoznala som dvojhodinove revy pre akukolvek blbost. Nemusela som mat vsetko odlozene z dosahu a min. vo vyske oci. Dcera ked som na nieco povedala "nie" tak hned posluchla. Ako mimino plakala len ked bola hladna alebo posrata, pripadne ked nezafungovalo nakrmenie a prebalenie tak ju nieco bolelo...Ked sa narodil syn myslela som si ze mi preskoci z jeho vecneho revu ktory sa mi vryval do hlavy ako cirkularka, nekonecneho vzdoru, stresu a negativnej atmosfery co dokazal okolo seba vyrobit. Nasa rodina bola uplne v troskach, len sme si ho stale prehadzovali lebo nikto nebol schopny s nim vydrzat dlhsie ako par hodin. Ako mimino som mala chut vecne revajuci kocik hodit niekde do pola a utekat tak daleko ako budem vladat. Muz ked dosiel domov, tak sa najedol, pol hodinu natiahol na gauc a potom dostal syna s dovetkom "aspon dve hodiny nechcem o nom ani pocut..." a ja som utekala prec. Pamatam sa ked som sa mame postazovala ze ma boli chrbat lebo som ho nosila na rukach a poskakovala s nim aby uz konecne prestal plakat. Tak mi povedala "ale to nesmies, musis ho nechat nech sa vyplace, nevsimaj si ho, setri sa..." a ked k nam o par dni prisla a ja som vybehla do obchodu tak som ju po hodine nasla zufalu spotenu az na zadku ako s nim v naruci poskakuje a nevie sa ma dockat. Ale u nas to fakt preslo a syn je zlate dieta. Spolocenske, aktivne, kamaratske...fakt sa nestacim cudovat ze z toho takto "vyrastol". Odpovědět  radka    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:10:37) dovede znechutit jakoukoli činnost - to je výstižné a je to hrozně vyčerpávající Odpovědět

caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:48:25) Martino, po prvním přečtení mi napadlo totéž... ale nechtěla sem být až tak vulgární :-D Odpovědět

Donell  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:51:35) Martino, vyprosila bych si toho sráče, a ne, u nás právě dvouleté dítě nerozhoduje..a protože nerozhoduje, chci radu, jak s ní tedy vyjít a jak přiměřeně reagovat. Pokud tě toto téma popuzuje a tví synové jsou bez chybky, nezapojuj se, prosím. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:55:14) Donell Omlouvám se, ale tys výslovně napsala, že dceru už kojit nechceš, ale musíš, protože ona to vyžaduje. Mých synů bylo taky dost a zkoušeli velet, každý z nich chtěl být alfa samec, ale nejvíc se v tvé dceři poznávám já, byla jsem nejumíněnější děcko pod sluncem. Odpovědět  Donell  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:01:52) Martino, musím, no samozřejmě, že nemusím, ale mám zase poslouchat řev, když je schopná řvát i hodinu v kuse? To jí to prso prostě radši dám, at je chvíli zticha..Ano, a to je ta nedůslednost..já to asi vim, ale provést to a snášet zase ten řev, to je pro mě prostě hrůůza!!! Odpovědět  Líza  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:04:38) Ona by hodinu řvala jednou, dvakrát, pak by to postupně sláblo. Tu sílu v sobě musíš najít ty. Pokud ale opakovaně po delším pláči nakonec povolíš, naučí se akorát, že stojí za to vydržet řvát co nejdýl. Odpovědět  Zd a tři  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 15:35:03) hele, jak kdo. nejstarší řval opravdu hodiny denně. Odpovědět  Alena    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:07:48) No jo, uvedomujes si, jak si pro to dite necitelna? Odpovědět  simiki+koťátko 03/07  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:33:31) Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:09:33) Donell, jak se ma orientovat, kdyz řek se "ne" a pak stejne das. Vytrvej a bud důsledná jen v tom nejnutnejsim. Postupem casu muzes hranice upravovat. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:37:01) Já tě chápu. Byly doby, kdy dcera řvala i 10 hodin za den. A nebyl to špatný den, bylo to tak denně. Když začala řvát jen 5 hodin denně, připadalo mi to jako v pohádce. A každá prořvaná minuta navíc mě přibližovala k blázinci. Představovala jsem si, že ji škrtím jak Homer Bárta. Odpovědět  Alena    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:59:50) Martinu nejspis popudilo toto: "S kojením jsem si podobnou pohádku vymyslela, nefunguje.." Coz chapu, ze je popuzujici. Tvrdis, ze dcera nerozhoduje a pak napises takovou vetu. Jak ctu jeji rady mysli to velmi dobre, neber si to osobne. na jednu stranu si na dceru narocna (nesmi mit pliny) a na druhou pusobis nedusledne "pohadka nefunguje". Odpovědět

petra v    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:55:54) Jakej srac??? To je v pripade,ze dite vyzaduje stale kojeni trochu silne slovo,ne? Zakladatelko,co se tyce chovani neporadim,jen ohledne kojeni.Odstavovala jsem takhe 2.5 leteho syna,chtela jsem driv,ale nevedela jsem jak na to.S takhle velkym ditetem je to mnohem tezsi nez treba u rocniho ditete. Zkousela jsem to 2x a az na potreti se mi to povedlo.Nejdriv jsem si mazala bradavky pastou,abych ho odradila. A on na to rial:mama umyt.😊 a pak jsem si sla k dr.na prasek na zastaveni laktace a prsa si obvazala obvazem,to pomaha zastavit laktaci a dite se uz k prsum nedostane.😊 Odpovědět

Seyla+1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:47:42) Někdo radí zalepit bradavky a říct, že jsou nemocné. Dítě si prý za dva dny nevzpomene - chce to ale pevné nervy. Známá má zkušenost, že řekla dceři (dva roky), že je nejlepší ze všech holčiček na světě, protože všechno mlíko co pro ni měla už vypila - dcera naprosto nadšená, že to zvládla se mlíka už více nedožadovala Vlastní zkušenost nemám. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:51:41) Já mám zkušenost, s dcerou jsem ve 14 měs začala chodit mezi děti do MC a odstavovala jsem asi jako poslední po tom 2. roce a jednoduše jsem jí řekla, že ostatní děti z centra už necucají od maminek, protože jsou velké a ona taky bude veliká holka a bylo to. Jeden večer brečela, druhý den si na kojení ani nevzpomněla. Prostě příklady táhnou Odpovědět

Kafe  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:53:27) Ohledně kojení rozhoduješ ty, nikoli dítě. Prostě jí to prso už nedej. Na řev jsi zvyklá a měsíce řvát nebude. Pleny řeš až bude tepleji. Co se týče vzdorování - hlavně neustupuj. A když na motorce chce jet po silnici, tak ji motorku vem a dítě přivaž do kočáru. Buď to bude po tvém, nebo motorka nebude vůbec. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:55:22) "Na řev jsi zvyklá a měsíce řvát nebude" No právě, některé děti ano. Odpovědět  Kafe  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:58:19) susu - můj závisláček řva jednu noc, sousedovic týden. Jinak by také zakladatelka mohla kojit do 18 let. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:59:23) Liško, jo, já vím, jen u některých dětí je to opravdu na měsíce. Odpovědět  Kafe  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:04:34) susu - ale udělat se to musí. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:05:49) Liško, jen jsem opravovala tvé tvrzení - měsíce řvát nebude. Možná bude. Odpovědět

magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:54:07) pleny neřeš. kozu prostě nedávej. Já jsem byla už tak vysátá, že se mi z malé dělalo fyzicky špatně, když chtěla pít. Pak jsem se rozhodla a nedala. šlus. Odpovědět  Donell  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:08:10) Magrato, dcera má zase zvyk mně dokonce ohrabávat na tom druhým prsu, který nekojí. A to se mi kroutí i palce u nohou.. Odpovědět

Zd a tři  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:49:02) Hele, odstavování absoluvuju s dvouletou teď. Po dobrým to nejde, první noc jsem byla pryč, teď ještě o mlíko bojuje. Záleží na tom, jestli jsi TY rozhodnutá skončit. Se jedním synem to bylo obdobný. Plíny nás taky teprve čekají. Odpovědět

Katka a 2 výrostci  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:36:46) To je trochu vtip, ne ? Opravdu tě rozčiluje a udivuje na 22 m mrněti, že "ona řekne B", "sama se nezabaví", "synovi ničí hračky" ... atd...? Syn byl zřejmě extrémně klidné a hodné mimino a batole, něco jako panenka ne ? Když ti te´d dceřino chování přijde tak extrémní...? Mě totiž přijde jako zcela věku odpovídajíc, temperamentní dítě. Co se odplenkování týče - tak se na to vyprdni a počkej měsíc, dva. Posle mě se spíš potřebuješ zklidnit sama, tolik to nehrotit. Vím, že je to fuška, ale opravdu na tom co na dceři popisuješ nespatřuji nic mimořádně hrozného... Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:47:02) Katko, nezlob se na mne, ale já jsem nikdy podoné vztekající se dítě ještě neviděla. Být jeho matkou, jsem na práškách!!!! Asi si to tu nikdo neumí představit, ale to musí být pro mámu strašně vyčerpávající. Tady nejde o občasný vzdor. Dcera ji vlastně odporuje e všem a pořád - HRŮZA! Dcera se potřebuje srovnat mezi hranice, které jí máma nastaví. A ne že si dítě stanoví hranice a světe pos*** se! To by taky mohla chtít hrát v deseti na dálnici fotbal! Odpovědět  Katka a 2 výrostci  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:51:11) No tak to já zase podobné vzteklouny tohoto věku viděla a vídám celkem běžně. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:01:07) dceři se snažím postavit hranice, ale stejně to v ní vzbuzuje jen další a větší odpor. Kdo to nezažil, pouze teoretizuje. Můžete si dát práci a najít tu moje dobré rady z dob před nejmladší dcerou. To jsem si fakt myslela, že na to mám metody a vůli.... Prd. Jen jsem neměla to "správné" dítě. Teď už radši neradím, nanejvýš dám tip. Několikrát denně se ptám, co to na mně Bůh zkouší. Odpovědět  radka    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:15:39) trpělivost, holka! nebo taky "nečekané možnosti a skryté zdroje" Odpovědět  Donell  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:47:16) Katko, ano, syn byl rozhodně klidnější, nikoliv však netečný, taky ho to občas draplo, ale byl jaksi líp zvladatelný. Její chování mi prostě normální nepřijde, nikde jinde ve svém okolí tohle nevidím. To, že mu ruší jeho hru, chápu, proto jí stahuji a nechávám osamotě. To mi přijde v jejím věku asi normální, to ano.. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:49:29) Prosím tě a já zas dlouho neviděla jiné dítě ve věku 22 měs než ty popisuješ. Zlatíčka fakt v tomhle věku abys pohledala. Odpovědět  Líza  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:50:09) Takže to, že má pleny, že se vzteká, to je nenormální? Neblázni. Odpovědět  Donell  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:53:02) Lízo, vztekání beru, ale vzekat se prakticky celý den, to ne. A pleny ve dvou letech už prostě nechci. Z toho ale ještě asi ustoupím, počkám jestli to nepřijde samo. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:54:52) kolem 2. roku věku je čas ZAČÍT S UKONČENÍM PLENEK. Ne si striktně říct NECHCI. Ty můžeš nechtít, ale tvoje děcko na to nemusí být ještě vůbec připraveno. Podle mě si škodíš naopak velkou přísností. Odpovědět  Líza  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:02:49) No možná je po tvárném a mírném dítěti na čase pochopit, že jako rodič si můžeš stavět hlavu "prostě nechci", ale věci nebudou vždycky tak, jak prostě chceš nebo nechceš. BTW ještě ta věta na začátku tvého příspěvku, začíná to "syn je zlatíčko, ale dcera" a snůška stížností na to, jak je hrozná. Bacha na to. Tohle ona cítí, i když to neřekneš před ní. Že syn je ten hodnej mazlík, zatímco ona je příšerná. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:03:51) taky mi to tak vyznívá. Taky byl dříve syn sám a byl čas jen na něj, což už na dceru není, že.. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:51:05) ničení hraček je normální, ale třeba moje dcera to dělá jen tak. Nevím, jestli ji těší, že jiným ubližuje nebo jestli prostě zkouší, jaká bude reakce či to kazisvětství má v sobě. Např. mně včera rozstříhala metr. Prostě ležel na pracovním stole, byly tam i nůžky, tak stříhala. Starší namaluje obrázek, mladší ho buď zničí nebo "vylepší", vezme fixu a počmárá celou sedačku, druhý den třeba parkety. Neustále něco olupuje, odrabuje.... Scény u všeho- jídlo (taky do 2 let se jen kojila, ostatní jídlo plivala nebo blila), oblékání- má vyhraněný vkus a než si to všechno sladí, třeba 5x se přesleče. Pořád jekot, jde kolem sestry a jen tak ji kopne, jde kolem stolu a smete z něj věci na zem.... A k tomu jekot a opozice. Dá mi opravdu hodně zabrat, abych ji měla ráda. Starší dvě jsou v rámci normy, starala jsem se o synovce a bratrance (nemyslím 2 hodiny hraní, ale opravdu každodenní péče po dobu, co byli jejich rodiče v práci). Nikdy jsem něco takového nezažila. Soukromě jí říkám Čachtická paní Odpovědět  Donell  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:58:43) Magrato, to je teda taky pecka... Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:07:31) Donell, mela by sis sama pro sebe rozdělit veci a požadavky na dulezite, mene dulezite a nepodstatné. Podle toho pak jednat. Pokud jdu jen tak na procházku, dopredu to oznámit a nechat dceru rozhodovat, kudy se pujde. Pokud nekam potrebuju dojit, dam diteti cil s necim zajimavym, co tam muze videt nebo zažít, cestou se snazit udržovat s dcerou kontakt komunikaci, upozorňovat na veci pred Vami, proste naladit ji na svoji trasu. Kojení - pokud uz kojit nechceš, neni potreba pohádka. Je to pro tebe podstatne, tudiz to je vec, na ktere budu trvat. Popovídame si, vysvětlím, ze mléko uz neni a nebude. Pri dozadovani se mléka byt trpěliva, ale neustupna - proste neni, chápeš, ze ji to stve, ale neda se nic delat. Pleny bych zatim neřešila, je toho na Vas moc. Jste obe asi trochu labilní (prosim te, nemyslim to vubec zle!!) Dcera muze mit draždivou a ne zcela vyvinutou nervovou soustavu a tak ma problemy se sebeovladanim. Chce to trpelivost. Ale ty musis nastavit, co je pro tebe podstatne a na tom trvat a co ne. Dcera se v tom bude brzo orientovat take a nebude mit tolik problemu se prizpusobit. Uvidíš, ze casem se to bude zlepšovat. Vy se motá te v bludné kruhu, ale jsi to ty, kdo muze z kruhu vystoupit a nastavit jiny model fungování. Urcite to je narocne, ale nemusi to byt az tak desne. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:15:43) Prý- nemusí to být až tak děsné Na některé vyhraněné OSOBNOSTI neplatí nic. Prostě se snažím vyhnout konfliktům, protože ničí mě, ona si ty scény, pláč, vztek.. užívá a vychutnává. Je rozdíl mít dítě v období vzdoru a mít vzdor v dítěti Odpovědět  Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:54:22) Magrato, tak to klobouk dolů, že jsi z ní ještě neudělala dvě jsem nervák a hysterka, asi proto mi takové dítě nebylo přiděleno Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:59:06) Hmm, tak mě bylo takové dítě asi "přiděleno", protže jsme se před dceřiným narozením považovala za velmi tichou, klidnou, trpělivou a mírnou bytost, zcela nensášející jakékoli hádky a konflikty.. AQso je to "dobrý žert". Odpovědět  Ajnod    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:02:02) Já si zase přála narorzdíl od ostatních budoucích maminek jen obyčejné PRŮMĚRNÉ dítě No vyčuhuje všemi směry, průměr není snad v ničem :-D Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:02:21) Mně bylo přiděleno, abych si ta výchovná moudra strčila do pr.ele Považovala jsem se za velmi dobrou matku s báječným pedagogickým talentem Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:04:07) Magrato, no to možná taky, protože jsem se samozřejmě zásobila příručkami již před otěhotněním a o správné výchově potomka měla jasno. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:11:07) Já jsem měla zkušenosti se svými 2 dcerami, dvěma synovci a mnohými bratranci. I mé udílené rady často fungovaly, takže mě v tom přesvědčení utvrzovalo také okolí. Na toto téma řekla jedna známá: "Tu nám pán Bůh dal, abych nebyla pyšná, že jsem dobrá matka." A já sdílím ten názor. Doufám, že Bůh vidí, že se kaju a pýchu jsem pozbyla a že ji z toho nechá vyrůst Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:15:18) No tak já můžu jen doufat, že z toho dcera vyroste. Odpovědět  Ajnod    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:52:46) Tak moje dcera z toho nejspíš nevyroste, ale nevadí mi to, máme díky tomu všemu k sobě hodně blízko a učím se od ní, i když začátek byl očistec, než jsem si uvědomila, že jediné, na čem záleží, je mít spokojené děti a ať si okolí říká co chce. Dcera je úžasné a čisté stvoření ♥ Odpovědět

Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:37:46) Tvoje dcera má nešťastnou povahu. Nastav to tak, že když udělá něco dobře, pochválíš ji, když špatně, tak nic. To trochu pomůže. V nedůležitých věcech jí vyhov, jak to jen půjde, v důležitých trvej na svém. Čim míň budete mít konfliktů, tím líp. Je chytrá, pochopí, že se snažíš konfliktům předejít a začne jim předcházet taky, ale nebude to brzy. Rozhodná je důslednost, když řekneš "doleva" a ona začne řvát, že "doprava", tak neustup, ale klidně jí dej na začátku vybrat, jestli "doleva" nebo "doprava". Odpovědět

margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:38:23) Asi po ní chceš moc. Taky jsem kojila do 26 měs a nic zlého se s námi kvůli tomu nestalo. Pak jsem odstavila ze dne na den a za 2 dny úplný klid a dobrý. Pleny taky. Moje děti přecházely oba tak nějak sami od sebe kolem toho 22. měs. Já bych to nějak nehrotila. A že se klidně nechá přejet autem - promiň ,ale takhle malé dítě si absolutně neuvědomuje žádné nebezpečí. Ty jsi jsi tam od toho, abys zabezpečila bezpečnost. Prostě jí čapni do náruče - vzteky nevzteky a drž jí do té doby než auto odjede. Nebo s ní choď na motorku jen tam, kam auta nejezdí vůbec. Ušetříte si nervy obě. Podle mě spolu příliš bojujete a částečně proto, že máš na ni nezvykle vysoké nároky. Od ani ne dvouletého dítěte nečekej zodpovědnost, vyžaduj ji tak ve 12 - 15 a tam už tvrdě Odpovědět

Julie    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:40:36) Musíš pevně nastavit hranice. Změnit k ní přístup. Nekřičet, ale pevně ztišeným hlasem oznámit své rozhodnutí v té chvíli. Musíš sama věřit tomu, co říkáš (musí to tak znít). Uvědomit si, že už toho bylo dost a dcerku tak líp přesvědčíš. Jinak ti z toho hrábne a z dcerky, která by mohla být zlatá bude nezvladatelný spratek (promiň).Co bys dělala ve školce, ve škole a v pubertě? Čím dřív začneš, tím dřív to bude lepší. Odpovědět

Líza  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:43:42) Hm, mně je líto tvý dcery, myslím, že máš na ni nepřiměřený nároky. Jsou jí necelý dva roky, tzn. období vzdoru, takže je normální, že na všecko říká i dělá opak. Je normální, že v tomhle věku staršímu bráchovi boří stavebnice a ničí hračky, to by se musel on ve hře přizpůsobit jí, ne ona jemu. Kojení můžeš ukončit, kdy chceš ty. Plínky - proč nemůžou chvíli počkat, když teď by to bylo po zlým? Odpovědět

susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:44:48) Já ti rozumím, znám to. Dcera je také taková. Řeči o nastavení mantinelů naprosto nesnáším, protože na dceru vůbec neplatily, hádala se, a stále hádá, s radostí. Fakt nestačilo jednou dvakrát udělat něco, že si to bude pamatovat, ani náhodou, každou blbost se pokouším prosadit několik měsíců i let, je to neuvěřitelně únavné. Teď je jí 12 a nejsem si jistá, jestli se situace lepší. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:12:03) Hláška mé dcery v necelých 2 letech: "Eveinka-kde je?:" Já: "Je doma za chvíli přijde." Ona: "Hujá, hujá, budeme se hádat." Její nedávné lamentace (4 roky): "katastrofa, katastrofa, asi vás budu muset utopit ve svojich slzách." "Já vás rozškrábnu, vy čertí prdele!" "Zrušte svatbu nebo vás zabiju!" No, nevím, jak na to reagovat, řehtat se chodím na záchod. Brečet mě už nebaví. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:18:07) Jojo, já dceři mohly jí být asi 4 roky)několikrát odmítla dávat uprostřed parného léta tlusté punčocháče. Každý den scéna, ale na naše poměry jen malá. Pak bylo najednou chladněji, dcera se opět dožaduje punčocháčů, tak jí říkám, jo, dnes je chladno, tak si je vezmi. Dcera přibouchla ten šuplík, co se do něj hnala, a říkla - už je nechci. A myslím byla zklamaná, že jsem to nechala být a nenutila jí je. Odpovědět  Dream  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:19:50) A proc? Dokud budes delat drama z puncochacu v lete, bude dcera delat drama taky z prdu😉 Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:25:38) Protože potníčky a úpal? Mívala pupeny v létě i z tenkého trička. Úpalu jsme se sanžili předcházet vyhýbáním se polednímu slunci a pitím. I teď si stěžuje na bolest hlavy v letních vedrech. Punčocháče v létě, jo mohla jsme je povolit s vědomím, že jí pak bude zle, což opět všechno zhorší. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:27:00) já jsem punčocháče nekupovala vůbec, když jsem věděla, že dcera má vyrážku. Kupovala jsem legíny a ty se nosí celé léto. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:27:46) Margotko, úplně jedno. Odpovědět  magrata1  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:26:29) Ovšem, neznáš ty situce. já drama nedělám, ona vymýšlí blbiny, ze kterých vzejde drama. Vytrvale vymýšlí, čím nám zhnusit den. Začala jsem to brát jako sport- být o krok před ní a plán na divadlo překazit Odpovědět  radka    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:20:42) to říkám - objevíš v sobě netušené možnosti v pozadí je tragický smích z vyčerpání Odpovědět

withep  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:46:13) Je ještě malá, racionálními argumenty ji neudoláš. Potřebuje to, co dítě v každém věku - lásku a řád. Být důsledná, ale pokud možno nekřičet. Vlídně a s úctou (a trpělivě - opakovaně) nastavit pevné hranice, a projevovat lásku, kdykoliv je to možné. Ty hranice musí odpovídat věku, tj. samozřejmě bych ji nenechala vjet do silnice, ale zase bych neočekávala, že dobrovolně na slovo pojede, kam já určím. Jestli teda můžu radit, i když i mně se to ne vždy daří Jak skončit s plenkama a kojením? Kojení je na tobě, plenky na ní. Odpovědět

Persepolis  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 11:47:01) ........"Odplenkování bojkutuje, neumí si hrát sama, synovi boří stavebnici"....proboha živýho, vždyť ji ještě nejsou ani dva roky, co by si po ní chtěla! Odpovědět

Tante Bante  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:01:09) Mám podobné dítě, i když chlapečka a je o trochu starší. Jak to dělám: Má pleny, ale postupným nácvikem už celkem spolehlivě chodí na nočník kakat, teď se učí čurat, jinak než po dobrém a pozitivní motivací to nemá cenu. Ukazovat, že velcí nemají pleny, koupit pěkné kalhotky, pěkný nočník na pohodlném místě, některé děti baví chodit rovnou na záchod, splachovat atd. V momentě, kdy dáš najevo, že chození na nočník je pro tebe zásadní věc, stane se z toho boj o pozice. Kojení: kojím ho ráno po probuzení a před spaním, zvykl si na to, ví, že jindy se nekojí, ani když třeba upadne a brečí apod. Pohyb: ačkoliv je starší než tvoje holčička, tak pokud potřebujeme někam jít a dojít, vždycky jede na kočárku, není o tom diskuse. S motorkou chodí ven, když je cílem jít ven s motorkou. Když se vzteká, nechám ho vyzuřit, když se vzteká někde, kde to vadí, odnesu ho a nechám v klidu vyvztekat. Platí pravidlo batolata za výbuchy vzteku netrestat, nepitvat je a v afektu s nimi nic neřešit. Je vidět, že tě dcerka hodně přetěžuje a že se na ni zlobíš, snaž se si odpočinout, abys nebyla vyčerpaná. Ale nezlob se na ni, nedělá to schválně ani nemá špatnou povahu, potřebuje tě stejně jako hodný chlapeček a i když se ti to třeba nezdá, dobře vycítí, pokud bude mít bratr víc sympatií. Odpovědět

Ajnod    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:32:24) Donell, já bych určitě nebyla tak razantní jako většina ostatních, dítě není pes na cvičáku. Možná potřebuje víc lásky a projevuje to tímhle nešťastným způsobem, ona to nedělá naschvál Tobě. No a pak je ve hře třeba i nějaká diagnoza - ale na tohle mám já názor, že třeba u svého dítěte nepotřebuju mít na papíře diagnozu, v mém chování k němu by se tím vůbec nezměnilo. Přeju Ti hodně trpělivosti a porozumění a zkuste najít nějaký čas s dcerou, který si opravdu užijete. Já se třeba snažila vyhýbat situacím, ve kterých mi tekly nervy - takže např. s tou motorkou bych vedle silnice nešla a jela bych třeba až o víkendu někam, kde široko daleko žádná silnice není...atd, atd. Ne všemu se člověk mlže vyhnout, ale vychytat se toho dá spousta. Moc držím palce! Odpovědět  Ajnod    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:36:42) Co se kojení týká - pokud by mi to opravdu vadilo, nabídla bych holčičce místo toho např. že ten čas místo kojení jí budu číst knížku - to mě napadlo jen v rychlosti, určitě přijdeš na něco, co jí bude lákat víc než pít mléko. Co se plínek týká, tak bych teda netlačila vůbec, pokud tě to teda nějak výrazně finančně neomezuje. Odpovědět  Epepe  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:42:00) Ajnod, přesně tak. Kojila jsem do 2,5 roku a pořád to nešlo přestat, a pak jsem přišla na to, že dcerka chce mou blízkost. Takže jsme si tolikrát denně, kolikrát jsme kojily (tedy cca 10x ) sedly, mazlily se, četly knížku a nikdo nás nesměl rušit. Pomohlo to, kojení odpadlo a ty intervaly mazlení se během dnů prodlužovaly, až zmizely úplně. Odpovědět  Ajnod    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:49:02) Horká, tak to jsem ráda, že jsem se "trefila" - bylo to první, co mě v rychlosti napadlo Každé dítě je jiné, připadá mi hrozné jen řvát a zakazovat a vymezovat mantinely a jsem ráda, že to někdo vidí podobně Odpovědět

Donell  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:34:04) Budu ještě reagovat večer..ted tu máme scénu, protože jsem jí nandala legíny..tak si je vzteky sundavá...a ted co, má to být pro mně nedůležitá prkotina a nechat ji lítat bez legín ( ted je tu celkem chladno ) nebo mám trvat na svém a hodiny se tu s ní prát a trvat na legínách? Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:35:25) Jasná volba, nech ji bez legin. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:37:36) Hmm a pak bude řešit nemocné dítko? Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:42:42) moje děti teda v životě neonemocněly, když se proběhly bez kalhot. Třeba jí na tom oblečení něco štve - může jí dráždit, svědět nebo si v tom připadat upnutě Tohle měla moje holka, oblečení a obutí jí muselo sedět na knop a dle představ, jinak to prostě nenosila. Dodnes nenosí svetry a mikiny. Ale začla nosit roláky, takže pokrok. Pamatuji na doby, kdy se rvala s tchýní, protože jí chtěla nacpat rolák proti její vůli. Ani jsem je od sebe nervala, říkala jsem si "užijte si to obě" Dokonce jsem o té nesnášenlivosti oblečení tady kdysi zakládala téma. Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:42:59) Zásada je řešit jen ty problémy, které mám. Dnešní počasí není na zmrznutí ani s holejma nohama. Odpovědět  Ajnod    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:38:04) Zkus jí nechat samotnou vybrat kalhoty, které chce. Odpovědět  susu    •  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:41:10) Donnel, zkus ji opravdu nechat vybrat, legíny, punčocháče, tepláky, Mohlo by to zabrat, no a taky nemsuelo a pak to bude jako vždy se scénou. Odpovědět  Brunhilda  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 12:49:25) Nechala bych ji bez legín, proč se s ní prát? Syn se také odmítal oblékat, ale staršího jsem musela dovést do školky, dvouleťáka nemohla nechat doma. V únoru (bylo pod nulou) jsem ho nechala jít bez bundy (vzala jsem ji nenápadně do batohu), cca 20 minut jsem čekala, až sám řekne, že mu je zima. K tomu se samozřejmě nesnížil, tak jsem mu nakonec nabídla sama, jestli bundu nechce a dávala jsem pozor, aby v tom nezaznělo "já ti to říkala, že ti bude zima". Párkrát šel bez ponožek, párkrát v pyžamu (oblékal se honem ve výtahu). Pochopil, že je to na něm a taky to, že když řeknu, co si má obléct, je mu venku líp . Jinak teda moje rady (vyzkoušené a fungující): Klid, trpělivost, nezvyšovat hlas; DŮSLEDNOST - vždy dodržet, co řeknu (tj. dávat si pozor na to, aby člověk neřekl něco, co nedokáže dodržet); dopředu říct program dne, klidně párkrát během dne zopakovat - např. půjdeme na hřiště, tam budeme dodržovat pravidla, pokud se nedodrží, jde se hned domů -- a samozřejmě jít domů, klidně po minutě, kdyby třeba dítě na někoho házelo písek atp.; nechat dítě vybrat ze dvou možností - tyhle děti chtějí mít kontrolu, chtějí rozhodovat; když se jim nabídne možnost volby, mají pocit, že samy rozhodují; dvě možnosti vždy musí být obě pro rodiče splnitelné a přijatelné A nakonec: vydržet! Odpovědět  Brunhilda  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:00:50) A ještě něco: Hodně mi pomohlo, když jsem přestala být nervní a vzteklá. Položila jsem se do toho, že je to jen malé prtě, které si neumí poradit s emocema (my to taky často nezvládáme) a já jsem tu od toho, abych mu pomohla. Takže jsem v klidu řešila nastalé situace, nabízela dvě možnosti, když to nepomohlo, tak jen oznámila, že buď půjde sám, nebo ho budu muset nést jak pytel. Když jsem ho nesla, nevšímala jsem si, že kope a řve. Ten klid pomáhal ze všeho nejvíc. Sice to byla několikaměsíční záležitost, ale fakt to bylo jediné, co zabralo. KLID A DŮSLEDNOST. Odpovědět

Epepe  začarovaný kruh  (19.5.2015 12:37:19) Tipla bych období vzdoru, v kombinaci s tvým vyčerpáním a snahou o výchovu. Z toho často vzniká začarovaný kruh, kdy dcera se potřebuje k tobě (podvědomě) přiblížit a čím víc se přibližuje, tím víc se ty (samozřejmě podvědomě) oddaluješ. Každopádně bych se zamyslela, jestli příčina není praktická - z těch mírnějších hlad, zuby, atd., případně nedejbože nedoslýchavost, alergie (to by sedělo i na to kojení), atd. Odpovědět  A.    •  Re: začarovaný kruh  (19.5.2015 12:47:42) milovat ji a vydržet to, ono to přejde Odpovědět

Len  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 13:27:43) Ja bych rekla, ze to je bezne terrible twos, tedy prvni puberta a ze z toho vyroste. Nocnik bych vubec nehrotila a kojeni proste odmitni, to si tezko dite vymuze, pokud matka nechce. Odpovědět

TiNiWiNi  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:32:34) Byla jsem ve stejné situaci jako ty a jako ostatní holky, co tu už psaly (např. Magrata). Já, která jsem odaupairovala a odbybysittila 16 dětí, jsem si nevěděla rady s mým vlastním dítětem. Dcerka byla ničiltel, sebestředná, ufrkaná, neveselá, otravná a nespokojená bytost. Ruply mi nervy tolikrát, že jsem ji musela dát na zadek, řvát na ni, zavírat ji do pokoje či sprchovat. Dvakrát jsem jí dala pohlavek. Dnes je jí 10 let a je veselá a společenská. Jen má pořád svoji hlavu, mluví sprostě, nadává bráchovi, předvádí se, zveličuje, umírá, když ji bolí ruka, lže jako když tiskne. No uvidíme, co vám napíšu za 5 let. Má rada zní: zkus OMEGA3. Na to nedám dopustit! Po dobu co je dcerka jedla, byla jiný člověk. Nějak se jí to v hlavě jinak sepínalo či co. Odpovědět

Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:39:03) Donell normálně sem už nepíši, ale tohle mi nedá. Řešila jsem tady před lety něco podobného. Většina lidí si myslela, že je prostě nezvládám. Nakonec to dopadlo tak, že mají ADHD, vývojovou dysfázii a další věci k tomu. Ve věku tvojí malé jsem měla po bytě 60 pojistek a někde i dvojitě. Vyzkoušeli jsme všechno co tu bylo na trhu a všechno přešli. Venku s nima jít na motorce byla sebevražda. Vjížděli do silnice, jak se jim chtělo do 5 let. Bylo jim úplně jedno jestli něco jede nebo ne. Oni ve věku tvé dcery prakticky nemluvili, takže neustále jen řvali a my nevěděli proč. Hrozně nároční období na nervy i fyzičku. Byli schopní ujít ve dvou letech několik kilometrů a na hubu jsem padala já, ne oni. To je v podstatě do dneška. Píšeš, že ví, kde máš tatranky. Upřimně, my si je začali nechávat před bytem na hydrantu, po tom co jsem našla dvojčata jak jeden jistí druhého aby se dostali na římsu nad kuchyňskou linkou u stropu... Kdo nezažil takové děti, tak to nedokáže pochopit, jaké to je mít live. My jsme teda ve městě. Na hřištích jsem jako jediná nikdy neseděla, pořád jsem je musela odněkud lovit nebo je chytat, aby neutekli. K nám nikdo nechodil a po čase jsme začali chodit za město do lesa a vyhýbat se místním. Vadilo mi, jak na mě každý civí a na kluky taky. Zlomilo se to až časem, ale ve mě, ne v nich. Dneska si dokáži před lidmi obhájit, že nejsou "škatulkoví". prostě jsou jiní a já to nezměním. S manželem jsme si sedli a udělali seznam toho na čem má cenu trvat za každou cenu a co je zbytečnost, kterou můžeme tolerovat. Ale my jsme v těchto věcech jednotní, takže se držíme navzájem a co řekne jeden to platí. Sladkosti prostě nekupujem. Nebo cíleně ke kafi, které si dáme buď s nimi a tím pádem dostane každý sušenku a šlus, nebo si to vezmeme, až je dáme do postele. Dokonce jsme se jednu dobu s manželem střídali se špunty v uších Kdyby sis chtěla napsat, tak klidně na email, nebo facebook, nemám s tím problém. Odpovědět  Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:49:11) Danulu no u nás se to vyvinulo směrem, který nikdo nečekal. Sešlo se u nás tolik věci najdou, že jsem se potřebovala odstřihnout a začít něco dělat, aby mi nehráblo úplně. Odpovědět

margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:49:26) to jsem také myslela. Že margrátina a susu dcera aspiruje na ADHD. U naší holky to bylo takové na hraně, konzultovala jsem to i s psychiatričkou, říkala, že zřejmě je to možné. Vzala jsem si v čekárně letáček a trochu se řídila těmi radami, dnes už je to docela dobré, občas na ni musím houknout stylem "diskuse se nepřipouští" když je moc hubatá nebo pořád argumentuje proč něco nemůže atp.. A odcházím z místnosti pryč. Docela to funguje. Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 14:56:31) tak to naše naštěstí ne. Když má něco blbě, tak má a sama i řekne, že to zmastila, s učitelkami se zatím nepře. Ale chodí teprve do první. Odpovědět

TaJ  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 16:05:38) Tak diskuzi jsem nečetla celou, ale asi nic nového nepřidám - syn se taky kolem 2 let šíleně vztekal, tenkrát jsem si říkala, že na období vzdoru je snad ještě brzy, že ten je až kolem 3 let...no, my ho měli asi dřív, protože ve 3 letech už to bylo o hodně lepší...na vztekání a scény zabíralo podle situace buď si toho nevšímat a nebo odvést pozornost někam jinam...když nezabralo ani jedno, tak vzít a odnést, s motorkou to taky ze začátku zkoušel...ale řekla jsem mu, že když nebude poslouchat a nezastaví, když mu řeknu, tak se motorka prostě brát ven nebude...několikrát na to i došlo, nakonec pochopil, že to myslím doopravdy... Ale vždycky jsem se snažila těch zákazů a příkazů dávat co nejmíň, jen tam, kde to bylo opravdu nebezpečné nebo jinak důležité... Co se týká plínek, tak ty měl do 3 let, nespěchala jsem, ale zato se odplenkoval během jednoho jediného dne a od té doby už chodil sám na nočník, žádné nehody, žádné praní, náhradní oblečení, žádné nervy, všechno proběhlo naprosto pohodově...neviděla jsem důvod, proč spěchat...on to má tak se vším, že k tomu dojde později, než některé jiné děti, ale o to rychleji a pohodověji to proběhlo...a to pro mne bylo důležitější, než to, jestli bude bez plínek ve 2 a nebo ve 3 letech Odpovědět  TaJ  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 16:22:46) Tuten, to asi jo, bývá to častější, i když já jsem ty plínky fakt neřešila a v těch 3 letech jsem ještě o dys..nic nevěděla...ale prostě jsem neviděla důvod spěchat, byla jsem přesvědčená, že až na to bude zralý, tak to půjde v pohodě...no a šlo, stejné to bylo s dudlíkem, s kolem bez koleček, prostě se vším...pro mě jsou tohle nedůležité věci, na kterých život nestojí...nějak nechápu rodiče, kteří mají nějakou vizi, kdy přesně musí jejich dítě nějakou věc zvládnout...však každé to dřív nebo později zvládne a v pozdějším věku se jich na to nikdo ptát nebude Odpovědět

Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 16:27:14) Jo, pro okolí a dost dlouho i pro rodinu to byli nevychovaní spratci, kterým nedokážeme pořádně nařezat. Když se dítě zmítalo po zemi v masně, tak tam byla celá řada vychovatelek, co by je postavila do latě a i chlapů. Musím zaklepat, že v baráku kluky znají od narození a berou, že jsou to prostě oni... Až asi před dvěma lety jsme se sešli jako fajn parta pár maminek, co mají ty děti tak nějak stejné a navzájem si pomáháme, pohlídáme, jednou za čas sedneme večer na kávu a necháme je tatínkům. Ale do té doby fakt nic. I když jsme začali chodit do školky tak to byl nářez. Musela jsem jednotlivě všem z ostatních tříd vysvětlovat proč jsou takoví jací jsou... V naší třídě jsme to s paní učitelkou oznámily na třídní schůzce co byla a pohoda. Ale dost často jsem měla a mám ještě i teď občas, strčit hlavu do písku. Odpovědět

TaJ  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 16:34:59) Tuten, naštěstí ne, nesetkala, od rodiny a příbuzenstva vůbec ne, ti se nám naopak spíš snažili pomoct a zajímali se co a jak...a venku od cizích vlastně asi taky ne...on teda malej neměl zase tolik těch scén venku, spíš si to nechával na doma, takže válející se dítě venku nebo v obchodě jsem moc neznala, v tom obchodě vlastně snad nikdy, maximálně vřískající, že nechce domů/ven...ale jakmile jsme překonali ten kritický bod změny, tak už byl venku/doma v pohodě...a s tím nemluvením, párkrát se nám stalo, že se na hřišti nějaké dítko zeptalo "on nemluví?" nebo "proč nemluví?", tak jsem vysvětlila a bylo to v pohodě, ale on o děti nikdy zase až tolik nestál...a maminky dětí to taky nijak extra neřešily, sem tam se zeptaly, občas jsme potkali někoho, kdo měl podobné problémy,tak jsme si s maminkou popovídaly...ale žádnou špatnou nebo posměšnou reakci si fakt nepamatuju... Odpovědět  TaJ  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 18:43:13) Tuten, tak u nás to možná bylo i tím, že nemáme zase až tak rozvětvené příbuzenstvo, manžel je jedináček a můj bratr má dvě holky 10 a 12 let, ta starší je hodně podobná mému synovi...navíc se s nimi až tak často nevidíme, takže ono vlastně ani moc nebylo s kým srovnávat Odpovědět

TaJ  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 16:46:54) Vlastně, když o tom tak ještě přemýšlím, tak negativní reakce jsme nezažili, ale zažili jsme celkem často situace, kdy nás třeba známí s dětmi přemlouvali na nějakou akce, o které jsem věděla, že ji malej nedá a občas se tak trochu nechápavě dívali, co jako řešíme, že tak co, tak se mu tam nebude moc líbit, on to vydrží, hlavně, že vy si to užijete...tohle prostě nechápali a časem jsme se s některými už tolik nevídali...ale to se tak prostě stává...zase jsme si pak našli jiné, kterým to nevadilo Odpovědět  Martina, 3 synové  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 16:53:36) Tina To odpovídá, my jsme se postupně začali kamarádit jen s lidmi, kteří taky měli tři temperamentní chlapce: takových rodin není tolik, ale našli jsme se. Spřízněni osudem. Odpovědět  TaJ  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 17:52:00) Martino, jo jo, akorát u nás je to naopak, my se začali kamarádit spíš s těmi, kteří měli mírné přátelské děti...syn je odmalička dost úzkostný a před těmi velmi temperamentními dětmi se dává na ústup...a nesnáší děti, které se k němu hned hrnou a chtějí ho brát za ruku, žďuchají do něj apod...když si s některým sedne a oťukají se, tak se pak taky kolikrát nechá strhnout a řádí s nimi chvilku taky, ale nesmějí být ze začátku moc hrr, to ho absolutně odradí a příště se jim vyhýbá... Odpovědět

kreditka  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 17:52:59) Hlavně neustupuj, je to sice trochu blbé přirovnání, ale dcera musí pochopit kdo je pánem situace, jakmile jibudeš povolovat bude s tebou orat vláčet. Je to takový těžký věk okolo 2. roku života, ale vydrž, ono se to zklidní jen co trochu vyzraje Odpovědět

vlad.  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 19:01:57) Moje kamarádka, která sama má tři děti, přirovnává výchovu dětí ke cvičení nezvladatelných psů. Důslednost, neústupnost, čitelnost, jasný vůdce smečky. Měla jsem takovou dceru, která vysloveně potřebovala nastavit hranice, bez nich byla ztracená. Syn byl zlatíčko, zato teď vystrkuje rohy. Odpovědět

Beruška+J02A07T10  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 19:56:14) je to normální 22 m měsíční dítě, moc to řeším já mám prostřední ADHD a to co popisuješ je jen čajíček proti tomu, co jsem si s ní zažívala já. Nemáš na ni trochu velké nároky? nesrovnávej ji s bráškou, nenuť je si hrát, má nárok na to chtít tě ke hře.. tím ne se vymezuje.. nedávej ultimáta.. dej na výběr ze dvou možných variant.. pojedeš na motorce po chodníku nebo půjdeš pěšky? půjdeme teď toudle cestou nebo toudle? chceš abych ti prvně umyla vlasy a pak si budeš hrát.. nebo si prvně pohraješ a pak vlasy umejeme.. to třeba mě osobně hodně u dcery pomohlo.. a nekřičet, nekousat, nebouchat, když se vzteká, dát ji distanc. odvézt přes řev do pokoje.. zavřít (ne zamčít) dveře... nechat vyvztekat.. asi to potřebuje, možná má přebytek energie, možná si sama se sebou neví rady.. a ty jí to ještě vracíč.. Odpovědět  Beruška+J02A07T10  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 20:00:33) jinak ale ještě teda dodám, že u nás na odrážedla a kola vždy byla velmi přísná pravidla - a to je, že se jede tam, kde já dovolím, vždy se na povel zastaví a vždy je na hlavě helma. jak bylo cokoliv nedodrženo, bylo potrestáno odebráním vozidla. pochopila to velice rychle i dcera s ADHD a PAS a i nejmladší syn, který je pěkný éro.. jezdili už od 1,5 roku. Pokud by vjeli do vozovky, byly by potrestáni.. nikdy si to nedovolily, já jsem na spoustu věcí benevolentní, spoustu věcí nechávám být.. ale pokud dítě ohrožuje sebe nebo kohokoliv jiného zakračuji velice rychle. Odpovědět  Beruška+J02A07T10  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 20:00:33) jinak ale ještě teda dodám, že u nás na odrážedla a kola vždy byla velmi přísná pravidla - a to je, že se jede tam, kde já dovolím, vždy se na povel zastaví a vždy je na hlavě helma. jak bylo cokoliv nedodrženo, bylo potrestáno odebráním vozidla. pochopila to velice rychle i dcera s ADHD a PAS a i nejmladší syn, který je pěkný éro.. jezdili už od 1,5 roku. Pokud by vjeli do vozovky, byly by potrestáni.. nikdy si to nedovolily, já jsem na spoustu věcí benevolentní, spoustu věcí nechávám být.. ale pokud dítě ohrožuje sebe nebo kohokoliv jiného zakračuji velice rychle. Odpovědět

Elwing  Re: Jak na dceru?  (20.5.2015 9:32:43) Jo, "přebytek energie", tak nějak to bude. Tohle období se musí hlavně nějak přežít. Časem se to bude pomalu zlepšovat. Odpovědět

Shayla a 3 kluci  Re: Jak na dceru?  (19.5.2015 22:06:21) 22m na plínách není žádná tragédie. První dítě mám odplinované ve dvou a půl komplet naráz vše, druhý ve dvou. Kojení je pro ni zcela evidentně jistota. A stran chození a směrů, pokud nepotrebuju nutně někam na určité místo, tak ho nechám a jdem podle něj. Mám pochopení pro to, že také něco chce. Protože já taky, že. No a když třeba musíme jet někam, tak ho odnesu. Jinak teda možná si přečti něco o teorii vztahové vazby. Mně je trochu zvláštní situace, kdy ona řekne "tak ahoj, jdu", nebo tak nějak. To jí říkáš? Odpovědět  Brunhilda  Re: Jak na dceru?  (20.5.2015 8:03:57) Shaylo, s plínama souhlas. Jinak teda rozumím tomu, že někdy se dá jít tam, kam chce dítě. Mám ale pocit, že zakladatelka potřebovala pořešit právě chvíle, kdy je potřeba jít určitým směrem. A s tou odpovědí "nejdu, ahoj!", tvou poznámku jsem nepochopila, můžeš to prosím upřesnit? Mně to totiž přijde adekvátní situaci. Máma řekne "pojď, jdeme tudy", dítě nechce, tudíž řekne "nejdu" a doplní to rozloučením "ahoj". Zjevně dává najevo, že je mu jedno, kam půjde máma, ono si chce jít svou trasou. Odpovědět

Ajnod    •  A proč musí mít dítě nejdřív diagnozu a pak se mu teprve dostane pochopení od okolí?  (20.5.2015 8:01:27) A to jak pochopení od učitelů, tak bohužel i od rodiny a nejbližších lidí... Odpovědět

Elwing  Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 9:29:10) Moje děti byly všechny takové a vyrostly z nich celkem normální děti. I v mém okolí takovéhle psychoděti ve školním věku už nepoznávám, protože jsou celkem pohodové. Dost často se změní jejich povaha několikrát během jejich vývoje. Jsou mi k smíchu ty rady s nastavením mantinelů. Je to probůh ani ne dvouleté dítě, to spoustu věcí vůbec nechápe!!! Moje dítě taky chce jezdit po silnici, protože je to rovné a víc to sviští. V kočáru taky nechce jezdit, protože jeho vývojový úkol teď je prostě běhat. Neposedí, při čištění zubů se pere. Doporučuji si to spíš zařídit tak, aby si to měla co nejjednodušší ty sama, tj. snažit se s ní nenakupovat, nenutit ji jezdit v kočáru atd. Koupáni holt bude probíhat se řevem. Situace, které prostě neovlivníš brát s nadhledem. Může mít třeba jednou poruchu pozornosti, o které zatím nevíš, atd. Já vím, moc ti rozumím, taky je pro mě rodičovství velmi fyzicky náročné, kdy neustále držím zmítající se batolata, běhám za nima, nemůžu je spustit z očí. Vydrž a hlavně netrap sebe a to dítě nějakou absurdní výchovou, kterou ještě nedokáže pochopit. Maximálně tak nastavit nějaký pevný denní režim, aby dítě vědělo co bude následovat a to ho uklidňovalo. Odpovědět  magrata1  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 9:46:15) všechny tvoje děti řvaly třeba 8 hodin děnně? Tak to klobouk dolů. Mně takový "poklad" stačí jeden a mám co dělat, abych to ustála. Jak roste, zlepšuje se to, už řve jen tak 2 hodiny za odpoledne, v opozici je programově celý den. Hudruje hůř než puberťačka v nejnechutnější etapě (mám ji doma, můžu srovnávat. A to je i ta puberťačka spíš uhudraná od mala). Odpovědět  margotka78 alias shit-roller  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 9:49:40) jestli je to tak děsné, tak běž za psychologem. už to tu padlo víckrát. Řešíš špatnou povahu dítěte a ve skutečnosti za tím může být nemoc, kterou sama chudák nemůže ovlivnit.. Odpovědět  Citronove koliesko  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 9:53:41) Magrata ako môj syn, celý deň reval a vzdoroval, a potom v noci 10h bobánek spal. A ráno len otvoril oči a začalo to nanovo. Dodnes nechápem prečo Taký dlhodobý stres a psychicky náročné obdobie ako pri ňom som ešte nezažila. Vtedy som nebola schopná ani rozmýšľať, ten rev a vreskot a plač a vzdor mi pripadal ako rušička myšlienok. Bola som permanentne unavená a vyčerpaná. Ale vyrástol z toho. Jediné čo mu ostalo je taká dravá povaha, všetko chce, za všetkým čo ho zaujíma ide, tvrdohlavo a vytrvalo, ale na druhej strane už nie vzdorom ale rozumom. Túto povahovú črtu mu tak trochu závidím, také to nadšenie pre vec, kedy nevidí prekážky a ak prídu nevzdá sa len tak ľahko. Odpovědět  Elwing  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 10:06:47) Jj, tyhle divoký děcka mají i do života určitou výhodu, jsou hodně tvrdohlavé a jak píšeš, dost často dostanou i to co chtějí, nevzdávají se. V uprdlém českém školství ale tato povaha může naopak činit potíže, no. Odpovědět  Elwing  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 10:02:46) No to se dá těžko spočítat, kolik to ve výsledku je hodin. Ony jako neřvou zaráz, ale postupně v průběhu dne v přímé závislosti na tom, jak se narodily, cca do těch čtyřech let. Takže ve výsledku je problematické vždy jen dítě jedno. Ale když se vcítím do těch dětí, tak je vlastně chápu. Nudí se, potřebují běhat...problémy se stupňují čím je dítě mladší, protože je už více omezováno těmi strašími, tj. někde na starší čekáme, musím je vzbudit, protože je musím vyzvednout ze školy, musíme, prostě musíme jít něco nakoupit, zařídit. Některé děti jsou takoví pozorovatelé, samy neví co chtějí, nemají problém dělat to co chce maminka. No a některé mají prostě jasně vyhraněný názor a chtějí si ho prosadit a tím že spoustu věcí nechápou vznikají ty třenice(nemohou jezdit a vbíhat do silnice, shazovat věci z regálů v obchodě, stát za jízdy na kočáru, vytahovat z příborníku nože, vylívat čaje, jogurty a patlat to po bytě...). Nejhodnější jsou moje děti ve skupině dětí, kdy si společně hrají, to mám největší klid. Nejvíc batolata vždy prudily, když byly se mnou samy. Odpovědět  magrata1  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 10:12:33) Já ale nemyslím všechny děti v součtu, ale kolik hodin denně ti řvalo každé děcko zvlášť. Protože pokud má zakladatelka doma podobný exemplář jako já, nedá se to chápat, dá se leda s vypětím sil neřvat a nevraždit. Nejde o jejich vyhraněný názor, ale o zálibu ve scénách, hádkách, řevu. A zatím jsem neodhalila žádnou fungující metodu, jak to řešit. Jediné, co jsem jezkoušela, je pořádný nářez. Občas ji lupnu na zadek (když sebe ohrožuje na životě), ale bolestivý nářez ještě nezakusila. Naučila jsem se s úsměvem řešit situace a až je z dohledu to ventilovat, neřvat na ni... Kdo nezažil, nepochopí. Odpovědět  Elwing  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 11:12:24) Magrato, ten řev byl u nás z různých důvodů, dost nesmyslných, součástí bylo i mlácení hlavou o dlažbu atd. U každého dítěte to bylo trochu jiné, první bylo nejvíc v pohodě. Vidíš na děcku prostě jakousi nespokojenost,únavu, kterou si prostě na něčem musí vybít. Ráno vstane a chce třeba jít do školky celé v modré barvě, když to není, řve a vteká se..nebo chce třeba k jídlu něco co doma nemáme, i když ví, že to tam není, řve..Nebo ráno začne hledat něco, co prostě nemáme čas hledat..Jde chvíli, musíme někam dojít a řve, že nechce jít, nebo že chce modré z nebe, či co si vymyslí. Taková nesmyslná logika. U nás to asi nebyl extrém a věřím, že to může být i horší. Já to odhaduji prostě na nedovyvinutou nervovou soustavu, něco neurologického, špatný spánek atd. Časem se to zlepšuje, teda aspoň u nás. Odpovědět  magrata1  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 11:16:19) Ale u nás ten řev neměl žádný důvod. Teda, žádný zjistitelný. Ani třeba únava, hlad, něco nemá, co chce... Jen řev pro řev. Teď už to většinou má nějakou záminku, protože je jí blbé řvát jen tak. A tu záminku usilovně hledá, až najde. Odpovědět  Ajnod    •  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 12:14:04) Magrato, důvod to 100% mělo, i kdyby to byla třeba jen nuda, únava nebo špatná nálada Na něco si dcera vzpomíná - např. jsem se po x letech dozvěděla, proč řvala kdykoliv jsme vyšly ven - prý se bála mraveneců. Tenkrát to ale nedala nijak najevo, já se vyptávala, zjišťovala, přemýšlela a nic (mravenci mě nenapadli, bydlíme na sídlišti ). Pak si ještě vzpomněla na jednu scénu v krámě, kdy jsem jí koupila prvního nanuka a nechtěla na něm čokoládu, tak jsem jí ho vzala a čokoládu začala sundavat - ŘEV - nanuka jsem jí rychle vrátila - ŘEV - nanuka jsem jí vzala a chtěla sundat čokoládu - ŘEV, atd., pořád dokola. Čokoládu na nanuku nejí dodneška, ale po x letech mi říkala, že se tenkrát hrozně bála, že jí toho nanuka sním :-D Na zbytek si bohužel nepamatuje, docela by mě to zajímalo Odpovědět  koa  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 12:28:09) Magrato, to je dobrý . Odpovědět  Elwing  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 12:34:23) Magrato, to nemůžeš vědět, to prostě ani nejde. Takovému batoleti do hlavy nevidíš. Odpovědět  magrata1  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 12:37:39) a ty můžeš vědět, že to je jinak? Na 100%? Odpovědět  Elwing  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 12:45:22) A to myslíš, že je to možná takový malý zákeřný psychopat? Jako, to je určitě taky možné, i psychopati mají matky a někdy i normální...ale já bych teda spíš věřila tomu, že za tím něco bude, co pomine... I výchova snad nějaký vliv má, tak bych neházela flintu do žita tomu se říká pozitivní sugesce, věř, že z ní vyroste suprová holka a ono to tak bude. Odpovědět  magrata1  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 12:50:14) nemyslím, že je psychopat, ale že je to sebestředná bytost a že jí to zůstane. Vina padne vždy na ostatní, ona je dokonalá, ale nedokonalý svět a zejména neschopní rodiče jí komplikují život. Znám takovou osobu a dovedu si představit, že takovábude moje dcera v dospělosti. Velmi úspěšná a obklopená neschopnými idioty. Odpovědět  Elwing  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 15:28:33) Magrato a kolik jí je? Tu povahu chytla po někom od vás z rodiny? A kdyby k tomu opravdu měla sklony, myslíš, že až bude mít trochu rozumu, že se ty hrany nějakou vhodnou výchovou neobrousí? Určitě má snad i něco z tebe, ne? Odpovědět  magrata1  Re: Děsím se některých názorů tady  (21.5.2015 9:50:33) Povahu chytla po někom z rodiny, je to kombinace. Po mně má asi jen jméno Stěžování ovšem zabírá, včera byly jen 3 průměrné scénky, jinak byla zlatá. Odpovědět  radka    •  Re: Děsím se některých názorů tady  (21.5.2015 8:35:46) takové znám i dospělé a mimochodem - není beran? to je u nich zcela normální Odpovědět  Elwing  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 11:14:17) To mlácení moc nezabírá, to bych musela do děcek mlátit pořád jak do boxovacího pytle a snad i do krve, aby to bolelo, což je nepřijatelné, nebo fakt nevím. Odpovědět  magrata1  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 11:17:05) Pro mě je to taky nepřijatelné, proto to nedělám. Odpovědět  koa  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 11:46:12) Magrato, přesně tak, kdo nezažil, nepochopí. Ve 3 letech jsem prostě nevěděla, jak se se synem domluvit, aby to pak vyšlo. resp. my jsme se spolu i na něčem dohodli - např. na trase, kterou půjdeme domů ze školky a stejně pak nastal amok, když v půli jím vybrané cesty začal řvát, že chce jít tou druhou. Mladší dcera v kočáru, syn svíjející se a řvoucí u cesty a teď co...? Zoufala jsem si. Pak neuroložka předepsala tuším risperidon, to trochu pomohlo, zklidnit syna chemicky. Ale pořád to byly boje a obrovské vyčerpání. Odpovědět  koa  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 11:49:59) Jo a ještě mám nejstaršího, který byl naopak asi zase do těch 3 neuhovené, negativistické dítě, vzteklé a většinou protivné. Uklidnil se nejlépe písní, mnou zpívané a pokud možno nové, protože ho zajímala jak melodie, tak nová slova. :) Měl dagnostikovanou tehdy LMD + poruchu pozornosti, později ADD s hypoaktivitou. Vyrostl z něj příjemný mladík, chytrý, ač se do všeho musí tak trochu strkat. A zpívá ve školním sboru. :) Takže jsou i dobré konce! Odpovědět  magrata1  Re: Děsím se některých názorů tady  (20.5.2015 12:09:54) Naše malá se sama "vyzpívává z žalu". Tklivým hlasem pěje "Proč jsem se nenarodila o pár let dříve..", Na vlásku, úryvky z Tří bratrů (Když je den lednový, každý tvor si hoví. Jen já tu bloudím sama, zlé srdce má matka má.) Odpovědět

Kafe  Re: Jak na dceru?  (20.5.2015 11:16:42) Šuplíku - přesně. Když dítě nespolupracuje, tak holt žádné odrážedlo. I bez něj se dá žít. Odpovědět  Elwing  Re: Jak na dceru?  (20.5.2015 12:32:10) Šuplík, pokud ho nevydáš, je další konflikt, protože to dítě vidí, že ho neseš, řve a zmítá se v kočáru. Dokáže se vyvlíknout i z popruhů. Jako, že by se po pár takových vytrvalých pokusech uklidnilo a pochopilo, že ho vydáš až na hřišti fakt nehrozí. Nedojde mu to, že správné je to až na hřišti. Vidí ho, tj. chce ho hned a neovládne se. Odpovědět  Kafe  Re: Jak na dceru?  (20.5.2015 12:42:59) Šuplíku - odrážedlo jsem vydala na chodníku jen jednou, ale neboť malý nespolupracoval, odrážedlo se přestěhovalo do sklepa a na hřiště jezdil v kočáru. Býval v té době takový malý vzdorovitý vzteklounek. Odpovědět

a je to?  Vítej v klubu  (20.5.2015 12:33:05) Až na něco přijdeš, napiš, ráda si počtu. Občas s mojim máme oči na vrch hlavy, co ta mladší dokáže stropit za cirkus. Se starší jsme tohle nezažili. A občas si říkáme, koho že jsme to v minulém životě nas*ali, že teď máme tohle. Nebudu vypisovat, co dokáže, byla bych tu asi do noci...ale přiznám se, že mám občas chuť sundat pásek z kalhot. Zvlášť když si svoje choutky chce vylít na starší sestře. Odpovědět