Carollyn |
|
(30.10.2014 13:45:54) Pokud se snaží být takový, jakého jsi ho vždycky chtěla, dala bych mu ještě šanci. Sice moc nevěřím na to, že by se někdo změnil úplně z gruntu, ale myslím, že se počítá každé zlepšení. Možná dojdeš k závěru, že není až tak nesnesitelný a dá se s ním celkem dobře žít. No a v opačném případě si hlavně dobře rozmysli, jak skutečně by to bylo v případě rozvodu. Jak s bydlením, dům byste si dělili, on by tě vyplatil, nebo ty jeho?? Utáhla bys rodinu a bydlení jako samoživitelka (víme, že alimenty nebývají největší a často je tatínci docela neradi platí)? Prostě všechna pro a proti... Já vím, že pokud by se Ti manžel skutečně hnusil nebo Tebe a děti týral, tak není co řešit a rozvod je jediné dobré řešení, ale v tomto případě to ještě nevidím tak drasticky, dala bych tomu ještě trochu času !
|
Domikaa |
|
(30.10.2014 14:56:22) Finančně to utáhnu, protože mám dobře placenou práci a výbornou pracovní dobu, kterou si můžu přizpůsobit. Už asi nevěřím, že už by to u nás bylo lepší. Paradoxně mám pocit, že děti spíš získají rozvodem - sice to období rozloučení bude nepochybně pro ně těžké (kvůli tomu taky to dilema) ale věřím, že když s ním budou občas, tak on si na ně snad ten čas najde. Takhle když budeme pohromadě, tak všechno bude zase jen na mě a dětí si nevšimne, možná se to malinko zlepší oproti dřívějšku. Jak se někdo ptal na ty patologie - na akcích s kamarády pravidelně alkohol ve velkém. Teď tvrdí, že by skončil, ale slibuje to už 15 let, nedokázal to - a teď to najednou změní? Je mi 35 let, tak snad ještě se podaří začít znovu. Ale nevím, plácám se v tom...
|
|
Carollyn |
|
(30.10.2014 15:08:12) Dominiko, řekla bych, že už jsi v podstatě rozhodnutá... Jenom ještě potřebuješ nějaký poslední impuls. Je pravdou, že všechny ty hurá proměny nemožných a líných manželů a partnerů, které jsem měla možnost ve svém okolí pozorovat byly většinou jenom krátkodobé a potom to zase sklouzlo do starých kolejí. Pokud tě netrápí peníze a jsi přesvědčená, že Ti s dětmi bude lépe bez manžela, tak běž do toho!
|
Domikaa |
|
(30.10.2014 15:46:45) Asi máš pravdu, vnitřně jsem rozhodnutá. Ale stejně pořád zvažuju všechna pro a proti a vlastně strach udělat ten rozhodný krok. Mám dny, kdy si říkám, že už to nějak "doklepu". Pak mám zase dny, že to vidím naopak, děti jsou stejně zvyklé být víceméně jen se mnou, říkám si, že si dám ještě šanci a že děti budou v pohodě, když já budu v pohodě. Hrozná situace. Rodina mě nepodpoří, u nás se rozvody nenosí, spíš budu ve finále já ta špatná.
|
Carollyn |
|
(30.10.2014 15:57:36) Dominiko, ty jsi stejný případ jako moje máti! Byla v podstatě celé svoje manželství nespokojená, od otce nebyla vůbec žádná citová odezva, žili pouze vedle sebe, tedy nějaké aktivity jako rodina jsme podnikali, ale jako rodina, ne oni jako manželé, že by si někam vyšli, něco podnikli. Zvykla si žít svůj život, v 35! si říkala, že už je na nějaké další vztahy stará, že by o ni nikdo nezavadil. Problém byl i v tom, že za komunistů měla malý plat a neměla kam jít, rodiče by jí to asi dali pěkně sežrat, že se rozvedla, manželství taky vypadalo vcelku pohodově. No máti se nerozvedla do teď, ale skoro v 60 letech si našla přítele, který je sice cizinec a vidí se jednou za čas, ale dle jejího názoru je to lepší než nic, žije alespoň někdy partnerský život, který nikdy neměla. Teď toho docela lituje, že se nerozvedla když byla mladá, protože svůj mladý život v podstatě promrhala s někým, kdo za to nestál. Takže se nesnaž něco doklepat, to bys mohla říct v 70 a ne v nejlepších letech!
|
Domikaa |
|
(30.10.2014 17:18:03) A jak ty jsi to vnímala jako dítě? To je to, čeho se bojím. Budou děti spokojené v tomhle vztahu, kde si jich otec nevšímá, spíš se raději opíjí s kamarády a já tím pádem taky nejsem úplně v pohodě nebo spíš přečkat to zemětřesení v souvislosti s rozvodem a pak vidina toho, že já budu víc v klidu a teoreticky budou mít i víc aktivit s tatínkem, byť budeme žít odděleně. Asi by mě nejvíc zajímaly ty zkušenosti z vlastních příběhů. Možná zkušenosti těch, kteří to vnímali z pohledu dětí, když se rodiče rozvedli.
|
|
Velšice |
|
(30.10.2014 18:39:42) Dominiko, nemůžu mluvit za sebe, já mám rodiče ve šťastném manželství, ale moje děti jsou po našem rozvodu vysloveně spokojené a pochvalují si. První půlrok jsme se nemuseli a nyní, po dvou letech spolu trávíme veškeré svátky, narozeniny, vánoce. Dokonce zvládneme občas společný víkend. Nikdy v životě bych se k němu nevrátila. Už z té představy se oklepávám. Ale jako rodiče fungujeme dobře. Lépe než předtím. Já mám paradoxně konečně občas "volno", protože jsou děti u táty a táta se začal víc starat, vnímat potřeby dětí a poslední dobou se doslova užívají.
|
|
Klarisanek |
|
(30.10.2014 23:49:26) Domikoo, necetla jsem vsechno, takze nevim kolik je detem let, ale jednu poznamku. Zvaz krome mnoha jinych veci i to, jak budes zvladat pobyt deti u otce. Rikas, ze si rad da do trumpety, tak jake to asi s nim bude. Je na neho spoleh? Postara se o ne, nebude je vozit v aute pod vlivem, nebude je nechavat samotne doma, pokud jsou male? Atd. Znam spoustu zen, ktere toto nejak moc neresily a ted si "uzivaji" vikendy bez deti tak, ze se klepou strachy, aby se detem neco nestalo.
|
|
|
|
|
|